Vyhláška svazu pro hospodaření obilím o zpracování pšenice a žita v obchodním mletí v měsíci listopadu 1948.

§ 1.

(1) V měsíci listopadu 1948 jsou mlýny povinny zpracovávati v obchodním mletí pšenici z části na pšeničnou mouku polohrubou podle odstavce 2 a z části na pšeničnou mouku hrubou a pšeničnou mouku hladkou podle odstavce 3, a to tak, aby měly vždy potřebnou zásobu pšeničné mouky všech druhů.

(2) Při zpracování pšenice na pšeničnou mouku polohrubou je mlýn povinen vyrobiti z každých 100 kg zpracované pšenice:

1. nejméně 73% jedlých mlýnských výrobků, z toho nejvýše
2. 3% pšeničné krupice a zbytek pšeničná mouka polohrubá,
3. 7% pšeničné mouky krmné,
4. zbytek pšeničné otruby.

(3) Při zpracování pšenice na pšeničnou mouku hrubou a pšeničnou mouku hladkou je mlýn povinen vyrobiti z každých 100 kg zpracované pšenice:

1. pšeničné krupice a pšeničné mouky hrubé dohromady nejvýše 25%, z toho pšeničné krupice nejvýše 3%,
2. dále pšeničnou mouku hladkou,
3. zbytek pšeničné otruby.

§ 2.

V měsíci listopadu 1948 jsou mlýny povinny vyráběti při zpracování žita v obchodním mletí:

1. žitnou mouku,
2. žitnou mouku krmnou; této mouky smí býti vyrobeno nejvýše 5%,
3. zbytek žitné otruby.

§ 3.

Mlýnské výrobky vyrobené v obchodním mletí podle §§ 1 a 2 musejí odpovídati typům stanoveným podle § 54 a § 55 vyhlášky Svazu ze dne 24. července 1948, č. 1663 Ú. l. I.

§ 4.

(1) Soukromým mlýnům se uvolňuje k obchodnímu zpracování v měsíci listopadu 1948 toto množství pšenice a žita, vyjádřeno v procentech z výrobního čísla pro obchodní mletí:

1. a) pšenice:
   1. mlýnům s výrobním číslem pro pšenici a žito 2.4%, vypočteného ze součtu výrobních čísel pro pšenici a žito,
   2. mlýnům, které mají pouze výrobní číslo pro pšenici, 2.4%, vypočteného z výrobního čísla pro pšenici;

1. b) žita:
   1. mlýnům s výrobním číslem pro pšenici a žito 1.2%, vypočteného ze součtu výrobních čísel pro pšenici a žito,
   2. mlýnům, které mají pouze výrobní číslo pro žito, 3.6%, vypočteného z výrobního čísla pro žito,
   3. mlýnům, které mají pouze výrobní číslo pro pšenici, 1.2%, vypočteného z výrobního čísla pro pšenici.

(2) Znárodněným mlýnům, družstevním mlýnům a konfiskovaným mlýnům v národní správě Československých mlýnů, národní podnik, nebo družstev, bylo uvolněno obilí k obchodnímu zpracování v měsíci listopadu 1948 zvláštním opatřením Svazu.

§ 5.

Soukromým mlýnům, kterým se dříve přidělovalo obilí k obchodnímu mletí čtvrtletně a soukromým mlýnům v pohraničním území, jejichž součet výrobních čísel pro pšenici a žito pro obchodní mletí nepřesahuje 2000 q, bylo obilí ke zpracování uvolněno již vyhláškou Svazu ze dne 20. září 1948, č. 2309 Ú. l. I.

§ 6.

Mlýny, které nemají dostatek obilí ke splnění liberace (§§ 4 a 5), si mohou objednati nedostávající se množství u příslušné oblastní úřadovny Svazu a Výsadní obilní společnosti nejpozději do 30. října 1948.

§ 7.

Pro porušení ustanovení této vyhlášky může Svaz podle § 9 vyhlášky ministra zemědělství ze dne 8. ledna 1941, č. 13 Sb., o úpravě výroby a zužitkování obilí, luštěnin, mlýnských výrobků a výrobků z mouky, olejnatých plodin, olejnatých semen, čekanky, kávových náhražek, sena a slámy a krmiv, jakož i zužitkování rýže, uložiti pořádkovou pokutu, pokud se neukládá trest správními úřady v trestním řízení správním.

§ 8.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.