Vyhláška, kterou se vydávají směrnice osidlovacího úřadu v Praze o přiznávání a vyplácení jednorázového osidlovacího příspěvku.

Nárok na osidlovací příspěvek.I.

(1) Nárok na osidlovací příspěvek podle § 2 zákona ze dne 20. prosince 1946, č. 250 Sb., o jednorázovém osidlovacím příspěvku na úhradu mimořádných stěhovacích a zařizovacích výloh (dále jen zákon) přísluší na území obsazeném v roce 1938 cizí brannou mocí (dále jen pohraničí) za podmínek v zákoně stanovených:

1. 1. zaměstnancům státu, státních a státem spravovaných ústavů, podniků, fondů a zařízení, učitelům, na něž se vztahuje učitelský zákon ze dne 24. června 1926, č. 104 Sb., dále zaměstnancům zemí, okresů a obcí, jakož i jejich nebo jimi spravovaných ústavů podniků, fondů a zařízení (dále jen zaměstnanci veřejní),
2. 2. zaměstnancům (učňům) v průmyslových podnicích bez ohledu na obor podnikání, kterým nebyl nebo nebude do 31. března 1947 doručen zastavovací výměr ministerstva průmyslu (§§ 1 a 2 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1946, č. 109 Sb., o řízení výroby) nebo ministerstva výživy (§ 1 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 118 Sb., o opatřeních v řízení vyživovacího hospodářství),
3. 3. zaměstnancům (učňům) v řemeslných podnicích, organisovaných v Ústředním svazu řemesla, jejichž oborem podnikání jest
   1. a) v oboru zpracování kamene, zemin a skla: dlaždičství, kamenictví, kamenosochařství, kamnářství a hrnčířství, sklenářství, brusičství a rytectví skla, výroba cementového zboží,
   2. b) v oboru zpracování kovu: elektrotechnika, instalatérství plynovodů a vodovodů (ústředního topení), klempířství, kovářství, podkovářství, kotlářství, pasířství, mechanika a optika, nožířství, vulkanisérství, zámečnictví (strojní, stavební a oprava motorových vozidel),
   3. c) v oboru papírenském: knihařství a kartonážnictví,
   4. d) v oboru textilním: tkalcovství a pletařství, čalounictví,
   5. e) v oboru kožedělném: brašnářství, řemenářství a sedlářství, obuvnictví, rukavičkářství,
   6. f) v oboru zpracování dřeva: bednářství, kolářství, pilařství a výroba parket, truhlářství,
   7. g) v oboru potravinářském: mlynářství, pekařství,
   8. h) v oboru oděvním: krejčovství,
   9. i) v oboru stavebním: stavitelství, zednictví, tesařství, malířství pokojů, lakýrnictví a natěračství, pokrývačství, asfaltérství, betonářství, studnařství, pumpařství,
   10. j) v oboru živností poslušných: kominictví, prádelny a žehlírny, čištění budov a bytů,

1. 4. zaměstnancům v zemědělství a lesnictví.

(2) Zaměstnanci se rozumějí osoby ve služebním pracovním nebo učňovském poměru, které v tomto poměru podléhají veřejnoprávnímu nemocenskému pojištění a které jsou (s výjimkou veřejných zaměstnanců v regulovaných služebních poměrech) jako zaměstnanci vedeny v evidenci u okresních úřadů ochrany práce, v jejichž obvodu jsou zaměstnány.

(3) Průmyslovými podniky se rozumějí podniky organisované v Ústředním svazu průmyslu.

(4) Řemeslnými podniky se rozumějí podniky organisované v Ústředním svazu řemesla. Za obor podnikání u řemeslných podniků se považuje onen obor, který jest vyznačen v živnostenském oprávnění zaměstnavatelově.

(5) Zemědělskými a lesními zaměstnanci rozumějí se zaměstnanci, kteří ve skupině zemědělského nebo lesnického povolání jsou vedeni v evidenci u okresních úřadů ochrany práce.

(6) Zákonem stanovené podmínky pro nárok na osidlovací příspěvek jsou, že zaměstnanec

1. 1. přesídlil do pohraničí v době od faktického skončení okupace do 30. dubna 1947 (§ 1, odst. 1 vládního nařízení ze dne 25. února 1947, č. 26 Sb., jímž se prodlužuje lhůta uvedená v § 2, odst. 2 a nově stanoví lhůta k přihláškám podle § 4, odst. 2 zákona č. 250/1946 Sb.),
2. 2. má svoje trvalé bydliště v pohraničí,
3. 3. vykonává trvale svoje zaměstnání v pohraničí,
4. 4. je československé státní příslušnosti,
5. 5. je české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti,
6. 6. je státně a národně spolehlivý,
7. 7. jde-li o zaměstnance uvedené v § 2, odst. 3 zákona, že jeho hrubý služební plat podrobený dani důchodové za měsíc listopad 1946 (u zaměstnanců, kteří nastoupili do zaměstnání po 1. listopadu 1946, za kalendářní měsíc následující po přesídlení) nepřesahuje částku 4000 Kčs; tato částka se zvyšuje o částku 1000 Kčs za každého rodinného příslušníka, pokud není výdělečně činný a bydlí se zaměstnancem ve společné domácnosti,
8. 8. že zaměstnanec nebyl přestěhován na území Československé republiky z Maďarska v důsledku Dohody mezi Československem a Maďarskem ze dne 27. února 1946, č. 145 Sb., o výměně obyvatelstva.

(7) Rodinným příslušníkem rozumí se člen rodiny, vůči němuž má zaměstnanec zákonnou vyživovací povinnost.

(8) Zaměstnanci uvedenými v § 2, odst. 3 zákona jsou zaměstnanci, kteří nepodléhají pojistné povinnosti podle zákona ze dne 9. října 1924, č. 221 Sb., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, ve znění předpisů jej doplňujících a pozměňujících, nebo podle vládního nařízení ze dne 15. března 1943, č. 70 Sb., o pojištění u bratrských pokladen, nebo kteří sice pojistné povinnosti podle uvedených předpisů podléhají, ale na jejichž pracovní poměr se při tom vztahuje zákon ze dne 11. července 1934, č. 154 Sb., o soukromých zaměstnancích, jsou to tedy zaměstnanci veřejní a zaměstnanci soukromí ve vyšších službách.

(9) Osidlovací příspěvek nepřísluší zaměstnancům, kteří v pohraničí bydlili již v době okupace, ani osobám, které do zaměstnaneckého poměru v pohraničí vstoupili pouze na přechodnou dobu nebo na výpomoc (na př. jako účastníci uhelných brigád a pod.),

(10) Osidlovací příspěvek přísluší i těm osobám, které jsou v pohraničí trvale zaměstnány, bydlí však mimo pohraničí, jestliže do 30. dubna 1947 se tam trvale přestěhují, jakož i osobám, které bydlí trvale v pohraničí, jsou však zaměstnány mimo pohraničí, jestliže do 30. dubna 1947 přijmou trvalé zaměstnání v pohraničí.

(11) Osidlovací příspěvek přísluší rovněž osobám, které v době rozhodné pro podání přihlášky o osidlovací příspěvek konají vojenskou službu, jestliže již před nastoupením vojenské služby byly v zaměstnaneckém poměru, jestliže jejich zaměstnanecký poměr trvá i po dobu trvání vojenské služby a jestliže proto i po tuto dobu jsou (s výjimkou veřejných zaměstnanců v regulovaných služebních poměrech) jako zaměstnanci vedeny v evidenci u okresních úřadu ochrany práce, v jehož obvodu konaly zaměstnání před nastoupením vojenské služby, pakliže po skončení vojenské služby v onom zaměstnaneckém poměru bez přerušení zase pokračují. U těchto osob není zapotřebí, aby i po dobu konání vojenské služby byly přihlášeny k veřejnoprávnímu nemocenskému pojištění.

Výměra osidlovacího příspěvku.II.

(12) Osidlovací příspěvek činí (§ 3, odst. 1 zákona):

1. a) u zaměstnanců, kteří ke dni podání přihlášky nedosáhli 16 roků věku částku 1200 Kčs,
2. b) u zaměstnanců ostatních 2400 Kčs.

(13) K osidlovacímu příspěvku náleží (§ 3, odst. 2 zákona):

1. a) příplatek v částce 1200 Kčs na manželku (družku), státně a národně spolehlivou, žije-li se zaměstnancem ve společné domácnosti v pohraničí, pokud nemá samostatného nároku na příspěvek;
2. b) příplatek v částce 800 Kčs na každého dalšího nezaopatřeného příslušníka rodiny, k jehož výživě je zaměstnanec podle zákona povinen a skutečně přispívá, pokud tento rodinný příslušník žije se zaměstnancem trvale ve společné domácnosti a nemá samostatného nároku na příspěvek.

(14) Družkou rozumí se žena, která již před přesídlením žila se zaměstnancem trvale ve společné domácnosti a nahrazuje mu svým společenstvím zákonnou manželku.

(15) Za nezaopatřeného příslušníka rodiny se považuje onen, jehož vlastní důchod nepřesahuje 7200 Kčs ročně.

(16) Podle zákona jest zaměstnanec povinen k výživě svých děti manželských i nemanželských, svých schovanců, kterým neposkytuje výchovu a výživu za úplatu, svých osvojenců, jakož i svých rodičů, upadnou-li v nouzi

(17) Pro nevlastní dítě přísluší zaměstnanci nárok na příplatek, není-li vlastní rodič dítěte na živu a není-li jiné osoby k výživě dítěte povinné a schopné.

(18) Zaměstnanci přísluší nárok na příplatek pro děti jako nezaopatřené příslušníky rodiny i tehdy, studují-li na veřejném nebo právem veřejnosti nadaném učilišti a nežijí-li z tohoto důvodu po celý rok ve společné domácnosti zaměstnancově.

(19) Zaměstnankyně má nárok na příplatek na nezaopatřené dítě, je-li otec mrtev nebo výživu svých dětí opatřiti nemůže, jelikož není schopen výdělečné činnosti a jest nemajetný.

Srážky z osidlovacího příspěvku.III.

(20) Celková částka osidlovacího příspěvku se zmenšuje o částku zaměstnanci skutečně vyplacenou zaměstnavatelem na úhradu nákladů spojených se stěhováním a zařizováním, jakož i nastoupením do služebního nebo pracovního místa (§ 3, odst. 3 zákona) a to:

1. a) u veřejných zaměstnanců o částku, která jim byla vyplacena podle §§ 2, 4, 6, 7 a 10 vládního nařízení ze dne 15. ledna 1942, č. 53 Sb., o náhradách stěhovacích výloh ve veřejné službě,
2. b) u zaměstnanců (učňů) v průmyslových a řemeslných podnicích a u zaměstnanců v zemědělství a lesnictví o částku, kterou jim zaměstnavatel nynější (po případě i dřívější, změnil-li zaměstnanec v pohraničí své zaměstnání) vyplatil na základě pracovní smlouvy nebo dobrovolně.

Tiskopis přihlášky.IV.

(21) Přihlášky o osidlovací příspěvek se podávají na tiskopisech, které jest objednati u Státní tiskárny.

(22) Tiskopisy přihlášek veřejných zaměstnanců mají skladové číslo 506, přihlášky zaměstnanců (učňů) v průmyslových a řemeslných podnicích a zaměstnanců v zemědělství a lesnictví skladové číslo 507. Prodejní cena jednoho tiskopisu jest 1 Kčs včetně poštovného.

(23) Státní tiskárna vyřizuje objednávky tiskopisů pouze proti zaplacení jejich ceny předem. Poukaz příslušné částky za tiskopisy jest provésti bianco výplatním lístkem Poštovní spořitelny v Praze, který jest k dostání u každého poštovního úřadu. Na výplatním lístku jest vyznačiti účet Státní tiskárny v Praze III., Karmelitská ul. č. 6, číslo 42.769*1; jako zúčtovací údaj jest uvésti v okénku výplatního lístku skladové číslo objednávaného tiskopisu lomené počtem tiskopisů objednaných (na př. 507/200). Poukaz příslušné částky platí zároveň jako objednávka; proto jest uvésti na výplatním lístku přesnou adresu objednatele. Objednávky tiskopisů jest prováděti pouze tímto způsobem a hromadně pro celé úřady, ústavy a podniky, u zaměstnanců v zemědělství a lesnictví pro celé obce.

Podávání přihlášek o osidlovací příspěvek.V.

(24) Zaměstnancům veřejným přiznává a vyplácí osidlovací příspěvek jejich osobní úřad, t. j. úřad, který jim vyplácí služební požitky. Podávají proto přihlášky u tohoto osobního úřadu a to prostřednictvím svého služebního úřadu, t. j. úřadu, jehož přednosta podle platných předpisů jest povolán, aby nad zaměstnancem vykonával přímý služební dozor.

(25) Zaměstnancům (učňům) v průmyslových a řemeslných podnicích a zaměstnancům v zemědělství a lesnictví přiznává a vyplácí osidlovací příspěvek okresní úřad ochrany práce, v jehož obvodu je pracovní místo zaměstnancovo; tito zaměstnanci proto podávají přihlášky u tohoto úřadu.

(26) Přihlášku lze podati teprve po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po přesídlení, nejpozději však do 30, června 1947 (§ 1, odst. 2 vlád. nař. č. 26/1947 Sb.). Do této lhůty musí podati přihlášku též osoby, které jest považovati za zaměstnance mající nárok na příspěvek, které však v době rozhodné pro podávání přihlášky konají vojenskou službu. Tyto osoby vyplní tiskopis přihlášky podle stavu svého zaměstnání a bydliště v době nastoupení vojenské služby. Takovýmto žadatelům bude však osidlovací příspěvek přiznán a vyplacen teprve po skončení vojenské služby a to veřejným zaměstnancům po ohlášení opětného nastoupení služby jejich osobnímu úřadu, zaměstnancům (učňům) v průmyslových a řemeslných podnicích a zaměstnancům v zemědělství a lesnictví, předloží-li okresnímu úřadu ochrany práce, u něhož podali přihlášku, potvrzení zaměstnavatele a závodní rady (důvěrníka), že pokračují ve svém zaměstnaneckém poměru z doby před nastoupením vojenské služby.

Osvědčení skutečností zakládajících nárok na osidlovací příspěvek u zaměstnanců (učňů) v průmyslových a řemeslných podnicích a u zaměstnanců v zemědělství a lesnictví.VI.

(27) U zaměstnanců (učňů) v průmyslových a řemeslných podnicích a u zaměstnanců v zemědělství a lesnictví osvědčí skutečnosti (podmínky) zakládající nárok na osidlovací příspěvek písemným prohlášením učiněným na přihlášce závodní rada (důvěrník) a zaměstnavatel podle níže uvedených dokladů (osvědčení):

1. a) zaměstnanecký poměr, nemocenské pojištění zaměstnancovo a skutečnost, zda se na zaměstnance vztahuje zákon č. 154/1934 Sb., o soukromých zaměstnancích, čili nic — na základě podnikové evidence zaměstnanců,
2. b) organisační začlenění podniku (v Ústředním svazu průmyslu nebo v Ústředním svazu řemesla) — podle jeho členského průkazu,
3. c) obor podnikání u podniků řemeslných — podle obsahu živnostenského oprávnění,
4. d) hrubý služební plat zaměstnance podrobený dani důchodové za měsíc listopad 1946 (u zaměstnanců, kteří nastoupili do zaměstnání po 1. listopadu 1946, za kalendářní měsíc následující po přesídlení) — na základě výplatní listiny za příslušný měsíc,
5. e) částku zaměstnanci skutečně vyplacenou zaměstnavatelem na úhradu nákladů spojených se stěhováním a zařizováním, jakož i nastoupením do služebního nebo pracovního místa — na základě příslušných účetních záznamů,
6. f) československou státní příslušnost a českou, slovenskou nebo jinou slovanskou národnost — na základě předloženého osvědčení o československém státním občanství,
7. g) státní a národní spolehlivost — na základě předloženého osvědčení o státní a národní spolehlivosti,
8. h) nynější bydliště zaměstnancovo — na základě předložené policejní přihlášky,
9. i) bydliště v den faktického skončení německé okupace — na základě předložené policejní přihlášky, případně na základě potvrzení národního výboru příslušného podle dřívějšího bydliště zaměstnancova,
10. j) skutečnost, že zaměstnanec nebyl přestěhován na území Československé republiky z Maďarska v důsledku Dohody mezi Československem a Maďarskem ze dne 27. února 1946, č. 145 Sb., o výměně obyvatelstva, — podle policejní přihlášky z doby před 15. květnem 1946 nebo podle osobního průkazu přistěhovaleckého vydaného ministerstvem sociální péče,
11. k) skutečnost, že manželka (družka) jest státně a národně spolehlivá — na základě předloženého osvědčení o její státní a národní spolehlivosti,
12. l) skutečnost, že manželka (družka) žije se zaměstnancem trvale ve společné domácnosti — na základě předložené policejní přihlášky,
13. m) skutečnost, že manželka (družka) nemá samostatného nároku na příspěvek — u manželek v zaměstnaneckém poměru, na základě potvrzení jejich zaměstnavatele s uvedením oboru zaměstnání, že nárok na osidlovací příspěvek jí nepřísluší, u manželek samostatně výdělečně činných na základě předloženého potvrzení o takové její výdělečné činnosti, uvádí-li zaměstnanec, že jeho manželka není výdělečně činná, lze tuto skutečnost zjistiti i podle toho, že zaměstnanci je vyplacen podle § 1, odst. 1, písm. b) zákona č. 159/1945 Sb., zvláštní přídavek jako ženatému, jehož manželka není výdělečně činná, v částce 5400 Kčs ročně,
14. n) skutečnost, že rodinný příslušník, na něhož má býti zaměstnanci poskytnut příplatek, jest nezaopatřen — způsobem odlišným podle povahy případů. Jde-li o nezaopatřené dítě, lze tuto skutečnost zjistiti podle toho, je-li zaměstnanci na toto dítě vyplácen rodinný přídavek podle zákona č. 154/1945 Sb. Vyplácí-li tyto rodinné přídavky závodní rada sama, může uvedenou skutečnost zjistiti na základě své evidence. Studuje-li nezaopatřený příslušník rodiny na veřejném nebo právem veřejnosti nadaném učilišti a z tohoto důvodu žije mimo společnou domácnost zaměstnance, jest tuto skutečnost osvědčiti také úředním potvrzením učiliště.
15. o) Skutečnost, že nezaopatřený rodinný příslušník žije se zaměstnancem trvale ve společné domácnosti — na základě předložené policejní přihlášky,
16. p) skutečnost, že rodinný příslušník nemá samostatného nároku na osidlovací příspěvek — způsobem odlišným podle povahy případu. Jde-li o dítě nedospělé, lze tuto skutečnost zjistiti podle jeho věku, uvedeného na předložené policejní přihlášce. Jde-li o nezaopatřeného rodinného příslušníka, který jest učněm, lze skutečnost, že nemá samostatného nároku na osidlovací příspěvek zjistiti na základě potvrzení jeho zaměstnavatele.
17. r) Uplatňuje-li nárok na příplatek na nezaopatřeného rodinného příslušníka zaměstnankyně, lze skutečnost, že má zákonnou povinnost k jeho výživě, zjistiti způsobem odlišným podle povahy případu. Jde-li o nezaopatřené dítě, jehož otec je mrtev, lze tuto skutečnost zjistiti na základě úmrtního listu, jde-li o nezaopatřené dítě matky svobodné, rozvedené nebo rozloučené, lze zjistiti na základě poručenského soudu, že dítě není vyživováno na náklady otce.

(28) V případech, kdy ze závažných důvodů nelze skutečnosti uvedené pod písm. a) až r) zjistiti způsobem zvláště uvedeným, nahrazuje zvláště stanovená osvědčení úřední potvrzení národního výboru příslušného podle bydliště zaměstnancova.

(29) U členů závodní rady osvědčí skutečnosti zakládající nárok na osidlovací příspěvek ostatní členové rady a zaměstnavatel, u závodních důvěrníků jejich zástupce a zaměstnavatel.

(30) U zaměstnanců v podnicích, kde není závodní rady, ani závodního důvěrníka, poněvadž podnik zaměstnává pravidelně méně než 3 zaměstnance, osvědčí skutečnosti zakládající nárok na osidlovací příspěvek zaměstnavatel a národní výbor příslušný podle bydliště zaměstnancova. V těchto případech nutno k přihlášce připojiti také písemné doklady, osvědčující rozhodné skutečnosti, uvedené v odstavci 27, písm. f) až r), a okresní úřad ochrany práce tyto skutečnosti zvláště pečlivě přezkoumá.

Osvědčení skutečností zakládajících nárok na osidlovací příspěvek u veřejných zaměstnanců.VII.

(31) U veřejných zaměstnanců zjistí skutečnosti (podmínky) zakládající nárok na osidlovací příspěvek osobní úřad zaměstnancův na základě osobních spisů.

(32) Neobsahují-li pomůcky osobního úřadu zaměstnancova některou úředně již zjištěnou skutečnost, jest při zjišťování skutečností zakládajících nárok na příspěvek postupovati obdobně jako jest tomu u zaměstnanců v průmyslových a řemeslných podnicích.

(33) Vzhledem k ustanovení § 3, odst. 3 zákona, osobní úřad nejprve zjistí výši osidlovacího příspěvku, na který by měl zaměstnanec nárok bez přihlédnutí k tomuto ustanovení, a částku zaměstnanci zaměstnavatelem skutečně vyplacenou na úhradu nákladů stěhovácích a zařizovacích. Teprve dospěje-li se k výpočtu, že zaměstnanci přísluší nárok na výplatu alespoň části osidlovacího příspěvku, osobní úřad zjistí také další skutečnosti zakládající nárok na příspěvek. Jinak pokračování v řízení o přiznání příspěvku budiž odloženo až do vydání připravovaného opatření podle § 3, odst. 3 poslední věta zákona.

Případná povinnost k vrácení osidlovacího příspěvku.VIII.

(34) Vystěhuje-li se příjemce osidlovacího příspěvku nebo rodinný příslušník, na něž byl vyplacen příplatek, z pohraničí před uplynutím jednoho roku ode dne přijetí příspěvku, jest zaměstnanec povinen příspěvek, po případě příplatek připadající na vystěhovavšího se rodinného příslušníka, vrátiti úřadu, který jej vyplatil. Osvědčí-li příjemce osidlovacího příspěvku, po případě příplatku, že vystěhování bylo zaviněno okolnostmi, na které neměl ani on, ani jeho rodinný příslušník vlivu, může úřad na jeho žádost vrácení osidlovacího příspěvku zcela nebo z části prominouti (§ 5 zákona).

(35) Vzhledem k ustanovení § 5 zákona zaměstnanec před výplatou osidlovacího příspěvku písemně potvrdí, že jest mu tato povinnost známa a že vzhledem k tomu do jednoho roku ode dne výplaty příspěvku oznámí úřadu, který mu příspěvek vyplatil, každou změnu bydliště svého nebo rodinných příslušníků, pro něž příplatek obdržel, jakož i změnu svého zaměstnání.

(36) Po uplynutí jednoho roku ode dne výplaty příspěvku jsou povinny

1. 1. osobní úřady zaměstnanců veřejných služebně provésti kontrolu služebního místa a bydliště zaměstnancova i jeho rodinných příslušníků, pro něž byl mu vyplacen příplatek;
2. 2. okresní úřady ochrany práce jsou povinny provésti tutéž kontrolu pokud jde o zaměstnance (učně) v průmyslových a řemeslných podnicích a zaměstnance v zemědělství a lesnictví,

(37) Zjistí-li úřad, který příspěvek vyplatil, že před uplynutím jednoho roku ode dne vyplacení příspěvku zaměstnanec nebo, pokud jde o vyplacení příplatku, jeho rodinný příslušník z pohraničí se vystěhoval,

1. a) osobní úřad vyzve veřejného zaměstnance služebně, aby příspěvek (případně příplatek) do určité lhůty vrátil. Uplyne-li určená lhůta marně, provede při nejbližší výplatě služebního platu příslušnou srážku o výši příspěvku (příplatku); byla-li by tím ohrožena výživa zaměstnance nebo jeho rodiny, mohou býti povoleny osobním úřadem k žádosti zaměstnancově přiměřené splátky;
2. b) okresní úřad ochrany práce vydá výměr, v němž jest uložená povinnost vrácení příspěvku (případně příplatku) do určité lhůty, jejž doručí do vlastních rukou zaměstnance. Tento výměr jest exekučním titulem; k exekuci se přikročí, uplyne-li uvedená lhůta marně.

(38) Jestliže po vyzvání k vrácení příspěvku zaměstnanec se dovolává ustanovení § 5, odst. 2 zákona o prominutí vrácení osidlovacího příspěvku, jest provésti úřední šetření, při čemž jest zjistiti, zda skutečně vystěhování z pohraničí bylo zaviněno okolnostmi, na které ani zaměstnanec (jeho rodinný příslušník, pro něhož byl vyplacen příplatek) neměl vlivu. Rozhodnutí na základě, provedeného šetřeni jest vydati písemně a doručiti do vlastních rukou zaměstnance, nebylo-li žádosti o prominutí vrácení příspěvku vyhověno, s poučením o opravném prostředku.

(39) Nesplnění povinnosti k vrácení osidlovacího příspěvku může býti stiháno pořádkovým nebo správním trestem, pokud nejde o čin trestný soudně.

Všeobecná ustanovení.IX.

(40) Úřady a veřejné korporace jsou povinny vyhověti žádostem okresních úřadů ochrany práce o součinnost při prováděni zákona o osidlovacím příspěvku.

(41) Orgánům ministerstev vnitra, sociální péče a financí přísluší prováděti v mezích jejich všeobecné působnosti kontrolu řízení a rozhodnutí o přiznání osidlovacího příspěvku.

(42) Kdo ustanovení zákona o osidlovacím příspěvku zneužije, trestá se podle všeobecných trestních předpisů (bez újmy předpisů služebního práva).

(43) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.