VZOR.
Příloha A.
Výměr o zavedení národní správy a jmenování národního správce.

315.
Směrnice
ministerstva zemědělství
ze dne 7. září 1945, č. j. 32.176-V/1-1945,
pro národní správce zkonfiskovaného zemědělského majetku.
Dodatkem ke všeobecným směrnicím pro národní správce ze dne 18. června 1945, vydaným společně ministerstvy průmyslu, vnitřního obchodu, výživy, zahraničního obchodu, zdravotnictví a zemědělství, vydává ministerstvo zemědělství na návrh Národního pozemkového fondu pro národní správce zkonfiskovaného zemědělského majetku tyto směrnice:
Rozhodnutí o zavedení národní správy a o jmenování národního správce (dekret presidenta republiky z 19. května 1945, č. 5 Sb.) musí býti vydáno písemně. Viz vzor výměru (příloha A). Jde-li o lesní podniky, zašle se opis výměru místně příslušnému lesnímu dohlédacímu úřadů.
Na národního správce přechází správa a vedení spravované podstaty. Z toho plynou pro národního správce tyto povinnosti:
Národní správce jest odpověden za vedení hospodářství i za výsledek hospodaření. Musí proto pečovati o podnik tak, aby dosáhl výtěžků, které odpovídají jeho rozloze, jakosti a ostatním výrobním podmínkám.
Svou funkci vykonává osobně, a to tak, jak toho vyžaduje řádný a nerušený provoz podniku, při čemž využívá všech možností a současného stavu provozní techniky. Při konání různých podřadných prací může použíti pomocných, po příp. odborných sil. Při tom však musí vždy dbáti zásad úspornosti. Národní správce je povinen jednali s péčí řádného hospodáře a odpovídá za škody, které by vznikly zanedbáním uložených povinností.
Zastupuje spravovanou podstatu jak před soudy a úřady, tak i vůči třetím osobám a přijímá veškeré zásilky (jmenovitě cenné a doporučené), které jsou určeny spravovanému podniku.
Je povinen zakročiti proti osobám, jež jsou v prodlení s placením nebo se zdráhají plniti své povinnosti a podává po příp. na dlužníky žaloby.
Jest povinen zaplatiti v přednostním pořadí pojistné, které dluhují československým nositelům sociálního pojištění bývalí vlastníci (držitelé) podniků, v nichž byla zavedena národní správa.
Najímá a propouští dělníky a čeleď, při čemž dbá pojišťovacích a ohlašovacích povinností a platných mzdových předpisů. Pokud jde o ostatní zaměstnance, je povinen vyžádati si souhlas orgánu, který jmenoval národního správce. Jsou-li dány skutečnosti, které zakládají povinnost úrazového pojištění (obsluha mlátičky, řezačky, práce v lesích, v lomech a p.), musí splniti veškeré povinnosti z toho plynoucí (úrazové pojištění, hlášení úrazu a pod.). Pečuje o udržení celého podniku s příslušenstvím tak, aby jej mohl kdykoliv odevzdali alespoň v tom stavu, v jakém jej převzal U podniků do 30 ha musí národní správce nahraditi úbytek (na příklad odprodej dobytka a poškození mrtvého inventáře, které přesahuje míru normálního opotřebování).
Je povinen dostáti ohlašovacím povinnostem při změnách živého inventáře a musí se postarati o řádné doklady, jestliže nastanou změny ve stavu mrtvého inventáře.
Při zrušení národní správy, po příp. změně v osobě národního správce musí po splnění dodávkových povinností zůstati v podniku potřebné zásoby, a to pro osev, krmení a samozásobení.
Dávky, které musí býti ponechány v podniku, buďtež propočteny za dobu ode dne skončení národní správy do 30. září. Jestliže skončila na př. národní správa 15. ledna 1946 nutno ponechati zásobu na 8½ měsíce.
Národní správce je povinen vyžádati si předem souhlas k těmto opatřením:
Souhlas uděluje orgán, který národního správce jmenoval, za souhlasu Národního pozemkového fondu.
Národní správce nesmí bez souhlasu Národního pozemkového fondu plniti závazky, které vznikly před zavedením národní správy s výjimkou sociálního pojištění československých nositelů.
Výnosy z hospodaření u podniků přes 30 ha odevzdávají národní správci Národnímu pozemkovému fondu.
Národní správce nepředkládá — až do dalšího rozhodnutí — vyúčtování, musí však pečovati o to, aby majetková podstata i předepsané zásoby zůstaly zachovány;
U podniků jmenovaných pod č. 2 a 3 ponechá si národní správce zpravidla co nejmenší hotovost, která má sloužiti k úhradě běžných výdajů. Jinak platí výdaje z běžného účtu peněžního ústavu, kam plynou všechny příjmy z podniku. Národní správce smí disponovati běžným účtem u podniků do 50 ha se souhlasem místního národního výboru, u ostatních podniků se souhlasem okresního národního výboru.
Dozor nad hospodařením národního správce přísluší orgánu, který národního správce jmenoval, bez újmy dozorčích práv Národního pozemkového fondu a nejvyššího účetního kontrolního úřadu.
Vyplácení odměn národním správcům se upravuje zvláštními směrnicemi.
Jakmile pominou důvody, pro které byla národní správa zavedena (zkonfiskovaný zemědělský majetek byl přidělen a pod.), bude tato zrušena orgánem, který ji zavedl (§ 11 dekr.). Při tom provede tento orgán revisi hospodaření dosavadního národního správce; v případě, že bude zjištěno, že zanedbáním jeho povinností vzešla škoda na spravovaném majetku, oznámí revisní orgán národního správce k potrestání podle § 26 dekretu. Konečné vyúčtování národní správy budiž po provedené revisi předloženo v nejkratší lhůtě Národnímu pozemkovému fondu. Témuž jest odvésti konečné saldo běžného účtu u peněžního ústavu.
Tyto směrnice platí jen pro národní správce zkonfiskovaného zemědělského majetku, a to jen v zemích České a Moravskoslezské. Národní správci doplní, po příp. upraví podle těchto směrnic svá opatření, jež učinili před jejich vydáním.
Směrnice pro národní správce, které byly vydány národními výbory, se ruší, pokud odporují těmto směrnicím.




