Směrnice ministerstva zemědělství, č. j. 32.176-V/1-1945, pro národní správce zkonfiskovaného zemědělského majetku.

Rozhodnutí o zavedení národní správy a o jmenování národního správce (dekret presidenta republiky z 19. května 1945, č. 5 Sb.) musí býti vydáno písemně. Viz vzor výměru (příloha A). Jde-li o lesní podniky, zašle se opis výměru místně příslušnému lesnímu dohlédacímu úřadů.

1. 1. Před nastoupením úřadu složí národní správce orgánu, který jej jmenoval, ústní a písemný slib, že bude plniti své povinnosti. Vzor písemného slibu je připojen (příloha B). Vykonání slibu se potvrdí na jmenovacím dekretu (výměru).
2. 2. Po složení slibu se uvede, národní správce v úřad, odevzdá se mu správa podniku a umožní se v každém směru řádné převzetí správy podniku. Při tom se provede prohlídka podniku a jeho zařízení, t. j. pozemků,, obytných a hospodářských budov, jakož i inventáře a zásob. Zejména třeba shlédnouti hranice pozemků, pokud možno podle katastrální mapy a pozemnostních archů, a zjistiti stav budov. Nejsou-li hranice pozemků přesně vyznačeny. nutno se přesvědčiti o dosavadním rozsahu užívání. Jsou-li na pozemcích ovocné stromy, zjistí se aspoň přibližně jejich počet a druh. U lesních podniků je třeba zjistiti mýtní těžbu podle hospodářského plánu, po případě těžbu přípustnou podle lesních zákonů.
3. 3. O uvedení národního správce do úřadu se pořídí zápis, ve kterém se uvede:
   1. a) výsledek prohlídky podniku,
   2. b) soupis živého a mrtvého inventáře podle připojeného vzoru (příloha C),
   3. c) soupis všech zásob (též zásob vyrobeného dříví, lesních a jiných sazenic ve školkách),
   4. d) soupis zařízení budov a bytového zařízení,
   5. e) soupis pokladní hotovosti, vkladních knížek, vadií a pod., šperků a jiných cenných předmětů, pohledávek a podnikových dluhů, klíčů od pokladny a jejich duplikátů, knih, účtů, spisů atd.

1. 4. Zápis se pořídí ve dvou vyhotoveních a podepíše jej zástupce orgánu, který národního správce jmenoval a národní správce. Originál zápisu obdrží jmenovaný orgán, opis národní správce. U podniku přes 30 ha se pořídí další opis zápisu, který národní správce předloží s prvým vyúčtováním (viz dále oddíl IV., č. 2 a 3) Národnímu pozemkovému fondu při ministerstvu zemědělství v Praze.
2. 5. Orgán, který jmenoval národního správce, je povinen zaříditi zápis o zavedení národní správy v pozemkové knize a pod.
3. 6. Tento orgán je povinen postarati se o to, aby národní správce:
   1. a) u podniků o výměře do 30 ha odvedl hotovost na šekový účet Národního pozemkového fondu u poštovní spořitelny v Praze (č. úč. 42.100*2) u podniků nad 30 ha se hotovost uloží na již stávající nebo nově otevřený běžný účet u peněžního ústavu,
   2. b) zjištěné vkladní knížky zaslal Národnímu pozemkovému fondu a zpravil o tom zároveň příslušný peněžní ústav,
   3. c) nalezené šperky, zlato, stříbro a pod, zaslal s přesným seznamem a popisem, svědomitě zabalené, zapečetěné a přiměřeně pojištěné Národnímu pozemkovému fondu při ministerstvu zemědělství, Praha II., Václavské nám. č. 52. Zásilky buďtež označeny „Cenné předměty",
   4. d) u podniku do 30 ha: výměry, doklady a spisy o daních (s výjimkou daně obratové, důchodové, popřípadě výdělkové), veřejných dávkách a pojištění nemovitostí zaslal Národnímu pozemkovému fondu,
   5. e) představil se zaměstnancům podniku a upozornil je, jakou funkci vykonává.

1. 7. Národní správce oznámí zavedení národní správy příslušnému poštovnímu úřadu, při čemž se vykáže dekretem o jmenování a požádá tento úřad, aby veškerá korespondence pro podnik byla doručována národnímu správci.

Na národního správce přechází správa a vedení spravované podstaty. Z toho plynou pro národního správce tyto povinnosti:

Národní správce jest odpověden za vedení hospodářství i za výsledek hospodaření. Musí proto pečovati o podnik tak, aby dosáhl výtěžků, které odpovídají jeho rozloze, jakosti a ostatním výrobním podmínkám.

Svou funkci vykonává osobně, a to tak, jak toho vyžaduje řádný a nerušený provoz podniku, při čemž využívá všech možností a současného stavu provozní techniky. Při konání různých podřadných prací může použíti pomocných, po příp. odborných sil. Při tom však musí vždy dbáti zásad úspornosti. Národní správce je povinen jednali s péčí řádného hospodáře a odpovídá za škody, které by vznikly zanedbáním uložených povinností.

Zastupuje spravovanou podstatu jak před soudy a úřady, tak i vůči třetím osobám a přijímá veškeré zásilky (jmenovitě cenné a doporučené), které jsou určeny spravovanému podniku.

Je povinen zakročiti proti osobám, jež jsou v prodlení s placením nebo se zdráhají plniti své povinnosti a podává po příp. na dlužníky žaloby.

Jest povinen zaplatiti v přednostním pořadí pojistné, které dluhují československým nositelům sociálního pojištění bývalí vlastníci (držitelé) podniků, v nichž byla zavedena národní správa.

Najímá a propouští dělníky a čeleď, při čemž dbá pojišťovacích a ohlašovacích povinností a platných mzdových předpisů. Pokud jde o ostatní zaměstnance, je povinen vyžádati si souhlas orgánu, který jmenoval národního správce. Jsou-li dány skutečnosti, které zakládají povinnost úrazového pojištění (obsluha mlátičky, řezačky, práce v lesích, v lomech a p.), musí splniti veškeré povinnosti z toho plynoucí (úrazové pojištění, hlášení úrazu a pod.). Pečuje o udržení celého podniku s příslušenstvím tak, aby jej mohl kdykoliv odevzdali alespoň v tom stavu, v jakém jej převzal U podniků do 30 ha musí národní správce nahraditi úbytek (na příklad odprodej dobytka a poškození mrtvého inventáře, které přesahuje míru normálního opotřebování).

Je povinen dostáti ohlašovacím povinnostem při změnách živého inventáře a musí se postarati o řádné doklady, jestliže nastanou změny ve stavu mrtvého inventáře.

Při zrušení národní správy, po příp. změně v osobě národního správce musí po splnění dodávkových povinností zůstati v podniku potřebné zásoby, a to pro osev, krmení a samozásobení.

Dávky, které musí býti ponechány v podniku, buďtež propočteny za dobu ode dne skončení národní správy do 30. září. Jestliže skončila na př. národní správa 15. ledna 1946 nutno ponechati zásobu na 8½ měsíce.

Národní správce je povinen vyžádati si předem souhlas k těmto opatřením:

1. a) ke všem opatřením, která nenáležejí k obyčejnému hospodaření (zrněna organisace hospodaření, adaptace prováděné nákladem více než 5000 K a pod.),
2. b) k zatížení nemovitostí zástavním nebo jiným věcným právem (na př. právem služebnosti),
3. c) k pronájmu nebo propachtování nemovitostí, poskytování nebo uzavírání zápůjček,
4. d) jakož i ke všem jednáním zvláštní důležitosti.

Souhlas uděluje orgán, který národního správce jmenoval, za souhlasu Národního pozemkového fondu.

Národní správce nesmí bez souhlasu Národního pozemkového fondu plniti závazky, které vznikly před zavedením národní správy s výjimkou sociálního pojištění československých nositelů.

Výnosy z hospodaření u podniků přes 30 ha odevzdávají národní správci Národnímu pozemkovému fondu.

1. 1. Podniky o výměře do 30 ha vedou:
   1. a) pokladní knihu pro příjem a vydání, v nichž musí býti v textu stručně a při tom výstižně označen důvod platby, jakož i jméno příjemce a plátce,
   2. b) rejstřík živého inventáře; přírůstky i úbytky na živém inventáři musí býti řádně doloženy.

   Národní správce nepředkládá — až do dalšího rozhodnutí — vyúčtování, musí však pečovati o to, aby majetková podstata i předepsané zásoby zůstaly zachovány;

1. 2. podniky nad 30 ha, které dosud nevedou účetnictví. přihlásí se u Národního pozemkového fondu o příslušné směrnice. Zatím vedou přesné záznamy o všech příjmech a vydáních, potřebě pro domácnost, rejstřík živého i mrtvého inventáře, mléčné záznamy a evidence nezbytné pro podnik;
2. 3. podniky, které již vedou účetnictví (pokud obsahuje údaje požadované pod č. 2) pokračují ve vedení tohoto účetnictví. Podle stavu ke dni 1. října 1945 předloží Národnímu pozemkovému fondu stručnou zprávu o způsobu účtování a výkaz hotovostí, uložených peněz, živého i mrtvého inventáře, jakož i všech zásob.

U podniků jmenovaných pod č. 2 a 3 ponechá si národní správce zpravidla co nejmenší hotovost, která má sloužiti k úhradě běžných výdajů. Jinak platí výdaje z běžného účtu peněžního ústavu, kam plynou všechny příjmy z podniku. Národní správce smí disponovati běžným účtem u podniků do 50 ha se souhlasem místního národního výboru, u ostatních podniků se souhlasem okresního národního výboru.

Dozor nad hospodařením národního správce přísluší orgánu, který národního správce jmenoval, bez újmy dozorčích práv Národního pozemkového fondu a nejvyššího účetního kontrolního úřadu.

Vyplácení odměn národním správcům se upravuje zvláštními směrnicemi.

Jakmile pominou důvody, pro které byla národní správa zavedena (zkonfiskovaný zemědělský majetek byl přidělen a pod.), bude tato zrušena orgánem, který ji zavedl (§ 11 dekr.). Při tom provede tento orgán revisi hospodaření dosavadního národního správce; v případě, že bude zjištěno, že zanedbáním jeho povinností vzešla škoda na spravovaném majetku, oznámí revisní orgán národního správce k potrestání podle § 26 dekretu. Konečné vyúčtování národní správy budiž po provedené revisi předloženo v nejkratší lhůtě Národnímu pozemkovému fondu. Témuž jest odvésti konečné saldo běžného účtu u peněžního ústavu.

Tyto směrnice platí jen pro národní správce zkonfiskovaného zemědělského majetku, a to jen v zemích České a Moravskoslezské. Národní správci doplní, po příp. upraví podle těchto směrnic svá opatření, jež učinili před jejich vydáním.

Směrnice pro národní správce, které byly vydány národními výbory, se ruší, pokud odporují těmto směrnicím.