Výnos ministerstva financí o odměně za práci přes čas a za vyšší výkony a náhradách služebních výdajů mimotarifních zaměstnanců.

Ministr financí stanoví na základě ustanovení § 2, odst. 5 a § 29, odst. 2 zákona o dani ze mzdy, že u zaměstnanců úseku znárodněného, družstevního i soukromého, u nichž podle platné platové úpravy jest již v celkovém hrubém platu zahrnuta odměna za práci přes čas a za vyšší výkony, jest počínajíc 1. lednem 1948 15% dani podrobené hrubé mzdy považovati za dani nepodrobenou odměnu za práci přes čas a za vyšší výkony, jakož i za náhradu služebních výdajů, zaměstnavatelem individuelně nehrazených.

Podmínkou, aby uvedená část mzdy byla uznána za daněprostou jest, že příjemci (zaměstnanci)

1. a) pobírají platy schválené ministerstvem sociální péče (nikoliv tedy příjemci platů zálohových) a
2. b) že práci přes čas skutečně vykonávají a vykazují vyšší výkon.

Dani podrobenou hrubou mzdou, z níž se vypočte 15% paušál, jest rozuměti celkovou hrubou mzdu po odečtení náhrad služebních výdajů (diet, jízdného) a částek osvobozených od daně podle § 3 zákona o dani ze mzdy (na př. odměn za zlepšovací návrhy, darů, jubilejních darů a pod.).