Vyhláška státního úřadu plánovacího, kterou se vymezuje základní stádo a stanoví způsob evidence zvířat v účetnictví zemědělských podniků.

Čl. 1.

Základní stádo.

(1) Do základního stáda patří dospělá užitková zvířata, vyjma zvířata uvedená v odstavci 2. Dospělými užitkovými zvířaty ve smyslu této vyhlášky se rozumějí

1. 1. tažní koně
   1. a) chladnokrevní po dosažení 2 let,
   2. b) teplokrevní po dosažení 3 let;

1. 2. tažní voli při dosažení váhy 400 kg;
2. 3. plemenné klisny a plemenní hřebci
   1. a) chladnokrevní po dosažení 3 let,
   2. b) teplokrevní po dosažení 4 let;

1. 4. krávy dnem prvního otelení;
2. 5. býci jen z kontrolovaného chovu ve stáří nad 14 měsíců, byli-li vybráni pro veřejnou plemenitbu;
3. 6. plemenné prasnice, pokud pocházejí z matek zapsaných v plemenné knize a byly vybrány k plemennému chovu, jakož i ostatní prasnice po prvním vrhu;
4. 7. plemenní kanci po výběru na aukčním trhu a po potvrzení o původu a výběru;
5. 8. ovce (bahnice a berani) ponechané při podzimním brakování k chovu nebo k dalšímu užitku.

(2) Do základního stáda se nezahrnují dospělá zvířata určená na žír, mladá užitková zvířata, kožišinná zvířata, drůbež, ryby, včely a ostatní zvířata.

Čl. 2.

Způsob evidence zvířat.

(1) V evidenci zvířat se musí zachycovat stav, přírůstky a úbytky hospodářského zvířectva, ryb, v sádkách, včelstev, kožišinných a jiných zvířat chovaných na farmách (dále jen „zvířat“) alespoň v kusech s uvedením ceny za 1 kg živé váhy, po případě za kus nebo s uvedením celkové ceny.

(2) Evidence zvířat musí obsahovati:

1. a) označení příslušného účtu (podúčtu) finančního účetnictví, na němž se zachycuje příslušný druh zvířat,
2. b) označení a popis jednotlivých druhů zvířat; u velkých kusů a u chovatelsky cenných kusů také podrobnější údaje o každém jednotlivém kusu (číslo, stáří, dojivost a pod.),
3. c) pro každou jednotlivou položku alespoň
   1. aa) datum přírůstku nebo úbytku zvířat,
   2. bb) přírůstek nebo úbytek zvířat v kusech (u včel se za kus pokládá jedno včelstvo),
   3. cc) cenu za 1 kg živé váhy, případně za kus nebo celkovou cenu přírůstku nebo úbytku zvířat,
   4. dd) odvolání na účetní doklad.

(3) Údaje týkající se evidence zvířat podle odstavce 2 se mohou rozčleniti do několika zápisů, je-li zajištěna jejich vzájemná spojitost.

(4) Přírůstky a úbytky zvířat se musí běžně zachycovati podle jednotlivých účetních dokladů.

(5) U zvířat, která jsou mimo podnik (zvířata daná na letní pastviny, do karantény u jiného statku a pod.), je třeba, aby z evidence bylo zřejmo, kde zvířata jsou.

(6) O zvířatech, která má podnik v držení, avšak která nemá ve vlastnictví (zvířata přijatá na letní pastviny nebo do karantény, obecní býci, zvířata patřící členům družstva, chovaná v družstevních teletnících, chlévech, posadách a pod.), musí se vésti zvláštní evidence přiměřeně podle ustanovení této vyhlášky; cena se u těchto zvířat uvádět nemusí. Z evidence musí býti patrno, kdo jest vlastníkem uvedených zvířat.

(7) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí i pro evidenci zvířat patřících do základního stáda.

Čl. 3.

Účinnost.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951.