§ 151.
změněno 21. 4. 1946 zákonem 1069/1946 Ú. l. I
§ 151. Předpisy o výrobě. 1. Jako chléb a pečivo se smí vyráběti a uváděti do oběhu: a) Žitný chléb, t. j. chléb vyrobený ze žitné mouky bez příměsi nebo s příměsí sojové mouky. Při výrobě chleba po živnostensku jest zpracovávati žitnou mouku ve směsi se sojovou moukou. Ve směsi 100 kg musí býti obsaženo 98 kg žitné mouky a 2 kg sojové mouky. Tato povinnost přimíchávání nastává, jakmile bude sojová mouka velkorozdělovačem pekařům (pekárnám) dodána a trvá až do úplného vyčerpání přidělených zásob této mouky. b) Speciální chléb, t. j. chléb vyrobený z obilních nebo jiných surovin, které jsou získány neb zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem. c) Žitné pečivo, t. j. pečivo vyrobené ze žitné mouky bez příměsi nebo s příměsí sojové mouky. Žitné pečivo se vyrábí jako hladké, tlačené nebo řezané, na př. dalamánky, bosňáci, sůvy a pod.: a jest posypáno buď kmínem nebo solí, případně obojím. Při výrobě žitného pečiva po živnostensku platí o povinnosti přimíchávání sojové mouky a o trvání této povinnosti ustanovení o výrobě žitného chleba po živnostensku. d) Pšeničné pečivo, t. j. pečivo vyrobené z pšeničné mouky s použitím nejvýše 3% cukru a nejvýše 3% tuku (počítáno na mouku). Pšeničné pečivo se vyrábí jako: pšeničné pečivo hladké, t. j. zpracované hladce, tlačené neb řezané, na př. žemlovky nebo bulky, žemle, večky a pod. Pšeničné pečivo pletené, t. j. zpracované pletením, vinutím neb jiným způsobem, a to nesypané neb sypané solí, kmínem a pod., případně solí a kmínem a pod., na př. housky, rohlíky, hvězdičky a pod. e) Pšeničné jemné pečivo, t. j. pečivo vyrobené z pšeničné mouky s použitím více než 3% cukru a více než 3% tuku (počítáno na mouku), nesypané neb různě sypané, s náplní neb bez náplně. Jemné pečivo smí býti zpracováno do různých tvarů, na př. koláčky, koláče, buchty, záviny, vánočky, mazance a pod. f) Speciální pečivo, t. j. pečivo vyrobené z obilních nebo jiných surovin, které jsou získány nebo zpracovány na hotový výrobek zvláštním způsobem. 2. K výrobě speciálního chleba neb pečiva jest třeba písemného povolení Svazu. Svaz může výrobu povoliti, jestliže ji doporučí Státní zdravotní ústav — oddělení pro zkoumání potravin — v Praze nebo v Brně. Výlohy spojené s dobrozdáním Státního zdravotního ústavu hradí žadatel. 3. V pochybných případech rozhoduje Svaz o tom, do které skupiny chléb nebo pečivo náleží. 4. Jako pšeničná strouhanka se smí uváděti do oběhu strouhanka vyrobená rozemletím pšeničného pečiva bez sypání. 5. a) Při při výrobě žitného chleba se musí vyrobiti z každých 100 kg žitné mouky nebo směsi žitné mouky se sojovou moukou nejméně 137 kg žitného chleba. b) Při výrobě žitného pečiva se musí vyrobiti z každého kg žitné mouky nebo směsi žitné mouky se sojovou moukou nejméně 27 kusů žitného pečiva à 46 g. c) Při výrobě pšeničného pečiva hladkého neb pleteného se musí vyrobiti z každého kg pšeničné mouky nejméně 26 kusů pšeničného pečiva à 46 g nebo u žemlovek buď 2 kusy a 460 g nebo 1 kus 920 g. d) Při výrobě pšeničného a jemného pečiva se musí vyrobiti z každého kg pšeničné mouky nejméně 26 kusů à 46 g nebo 13 kusů à 92 g neb 4 kusy à 230 g neb 2 kusy à 460 g neb 1 kus 920 g a pod. e) Při výrobě pšeničné strouhanky se musí vyrobiti z každého kg pšeničné mouky nejméně 700 g strouhanky (z 1500 g mouky se vyrobí 1000 g strouhanky). 6. Při výrobě chleba, pečiva a strouhanky jest dovoleno používati jen takových pomocných pekařských prostředků ku zlepšení pečivosti, vaznosti a pod., jakož i prostředků konservačních, barvících a pod., jejichž výroba byla písemně Svazem povolena. Svaz může výrobu povoliti, jestliže ji doporučí Státní zdravotní ústav — oddělení pro zkoumání potravin — v Praze nebo v Brně. Výlohy spojené s dobrozdáním Státního zdravotního ústavu hradí žadatel.