Směrnice ministerstva národní obrany pro působnost komisí podle § 155, odst. 2 a 3 zákona č. 131/36 Sb. o obraně státu

(1) Ministerstvo národní obrany vydává v dohodě s ministerstvem vnitra a s ministerstvem financí směrnice o ustavení a příslušnosti komisí, které jest zříditi u okresních národních výborů (správních komisí) a zemských národních výborů (Slovenské národní rady) k jednání a rozhodování podle § 155, odst. 2 a 3 zákona č. 131/36 Sb. o obraně státu.

(2) Vstupem státu do branné pohotovosti dnem 23. září 1938 podle vládní vyhlášky č. 183/38 Sb., kterýžto stav dosud trvá, stala se praktickými všeobecná ustanovení o povinnostech za branné pohotovosti státu, podle nichž každý, kdo není zavázán k účasti v obraně státu a k její přípravě podle jiných ustanovení tohoto neb jiných zákonů, je za branné pohotovosti státu povinen k osobní účasti nebo jiné součinnosti při obraně státu a k její podpoře, a lze mu v zájmu obrany státu uložiti omezení a požadovati věcné prostředky.

(3) Prováděním těchto ustanovení podle podrobnějších předpisů zákona o obraně státu a prováděcích nařízení k němu vydaných docházelo houfně k požadování a k plnění se strany určených občanů, za což pak příslušely náhrady podle zákona. Subjektem zavázaným a povinným k náhradě byl ten, kdo osobní úkony nebo věcné prostředky požadoval, anebo je uložil bez předchozího požadování, tedy zpravidla stát (vojenská správa nebo příslušné civilní odvětví státní správy). Nedošlo-li k plné úhradě příslušející náhrady nebo náhrady škody, má strana plnění vykonavší nárok, aby se o určení takovéto náhrady ucházela buďto námitkami proti výměru příslušného subjektu zavázaného, s nímž není spokojena, nebo, nedostalo-li se jí písemného uvědomění o tom, co bylo o náhradě podle zákona příslušející určeno, ani přímého zaplacení, podáním na komise podle § 155 zákona o obraně státu Čs. stát jest ovšem subjektem zavázaným pouze v případech požadování vlastním vojskem (vlastními úřady a orgány) nebo jednotkami, jež tvoří součást čs. branné moci (partyzáni, jednotky odboje a pod.) nebo některou armádou spojeneckou (§§ 81, odst. 5 a 66, odst. 3 zák. o obraně státu), nemohou tudíž býti projednávány podle výše citovaného zákona úkony a plnění ve prospěch okupantů. Škody v těchto případech způsobené a požadavky z toho vyplývající nutno posuzovati jako škody válečné, resp. jako škody způsobené okupací, které budou hrazeny v rámci prostředků, jichž se republice dostane z reparací, nebo které budou jinak uvolněny pro účely odškodnění.

(4) Komise prvostupňová u okresního národního výboru skládá se podle § 155, odst. 2, zákona o obraně státu ze zástupce tohoto úřadu jakožto předsedy, z jednoho zástupce vojenské správy a z jednoho zástupce finanční správy. K jednání komise mohou vyslati odborné zájemnické vrstvy svého zástupce s hlasem poradním. Věcná příslušnost komisí při okresních národních výborech při rozhodování o námitkách podle §§ 149 a 154 zákona o obraně státu, jakož i věcná příslušnost těchže komisí při přímém rozhodování o nároku na náhradu, jest stanovena §§ 3 a 4 vládního nařízení ze dne 28. října 1938 č. 262 Sb. o náhradách za osobní úkony a věcná plnění. Podrobnosti o přibírání odborných zájemnických vrstev upravuje § 5 téhož vládního nařízení.

(5) Komise u okresního národního výboru rozhodují o nárocích výše uvedených, nepřevyšuje-li celková požadovaná mzda nebo náhrada nebo uplatněný nárok za osobní úkony nebo za věcná plnění částku 2500 Kčs. Převyšuje-li nárok tuto částku, posoudí jej uvedená komise pouze svým dobrozdáním, zjistí, jsou-li všechny okolnosti v případu náležitě vyšetřeny, vysvětleny a doloženy, a postoupí takto upravené správní spisy komisím druhostupňovým u zemského národního výboru (Slovenské národní rady, kde se tato komise pro Slocensko zřizuje u Pověřenictva pro věci vnitřní). Tyto komise rozhodují o právě zmíněných nárocích, nepřevyšují-li částku 10.000 Kčs. V ostatních případech jest příslušná ministerská komise zřízena podle § 155, odst. 4 zákona o obraně státu.

(6) O učiněných rozhodnutích v rámci věcné příslušnosti pořídí komise písemný výměr, který doručí straně s odůvodněním a s poučením o opravných prostředcích, že proti rozhodnutí okresní komise lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podati u okresního národního výboru odvolání k zemské komisi, jež o něm rozhodne s konečnou platností.

(7) Zemská komise skládá se ze zástupce zemského národního výboru (Slovenské národní rady — Pověřenictva pro věci vnitřní) jakožto předsedy, z jednoho zástupce vojenské správy a z jednoho zástupce finanční správy. K jednání komise mohou vyslati odvětví státní správy, jež nemají v zemské komisi zastoupení, svého zástupce s hlasem poradním, mají-li o věc v komisi projednávanou zvláštní zájem. O zastoupení odborných zájemnických vrstev při jednání zemské komise, jestliže tato komise projednává věci v I. stolici, platí obdobně ustanovení platná pro okresní komise. Z rozhodnutí zemské komise v I. stolici vyneseného lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podati u zemského národního výboru (Slovenské národní rady — Pověřenictva pro věci vnitřní) odvolání k ministerské komisi při ministerstvu národní obrany. Převyšuje-li nárok částku 10.000 Kčs, opatří zemská komise správní spisy pouze svým dobrozdáním a postoupí je rovněž ministerské komisi při ministerstvu národní obrany.

(8) Zástupci vojenské a finanční správy buďtež vyžádáni u nejvyšších orgánů těchto odvětví státní správy v místě sídla komise, s výjimkou ministerstev. (Zástupci vojenské správy skrze posádkové velitelství v sídle komise nebo místně nejbližší.)

(9) Výplaty náhrad z rozhodnutí komisí, která jsou již vykonatelna, jest vyžádati s připojením opisu toho kterého rozhodnutí:

1. 1. u náhrad, které jest povinna platiti čs. vojenská správa, v ministerstvu národní obrany, III/11. oddělení,
2. 2. u náhrad, které jdou na vrub jiného odvětví státní správy, u příslušného zemského národního výboru (Slovenské národní rady).

(10) Pokud jde o nároky za plnění, jež vyžádalo na Slovensku vojsko režimu Tisova, nebo úřady bývalého slovenského státu pod ochranou německé říše, bude řízení o těchto případech a způsob jich eventuelní úhrady určen a vyhlášen zvlášť, až věc bude mezi zúčastněnými činiteli dojednána. Stane se tak s urychlením.

(11) V závěru se připomíná, že souborné předpisy jednak o náhradách za plnění jednotlivých osobních, věcných a jiných závazků podle zákona o obraně státu nebo za škody vzniklé z takového plnění obsahuje hlava VII. citovaného zákona. Při tom se zvláště upozorňuje i na vládní nařízení číslo 212/38 Sb., jímž se určují náhrady za používání dopravních prostředků pro účely vojenské. Za ubytování a skladní prostory se platí náhrada podle předpisů platných pro přechodné ubytování vojska v míru. V případech těmito předpisy neupravených bude náhrada stanovena vládním nařízením. (§ 95, odst. 4 zákona o obraně státu.) Připomíná se, že náhrady podle zákona o obraně státu mají býti vyplaceny hotově. U náhrad, jež má poskytnouti stát, připouští zákon možnost jiné výplaty, a to způsobem obvyklým pro státní platby. Místo náhrady v penězích může býti dána náhrada vydáním jiného věcného prostředku stejného druhu a co možná stejné hodnoty. O tom jest v konkrétním případě pojednati s místem platbu realisujícím.

(12) Svědomité funkcionování komisí výše uvedených může značně oslabiti újmy způsobené občanstvu válkou, na druhé straně zájem státních financí sobě žádá, aby byl brán zřetel pouze k nárokům prokázaným a podle zákona odůvodněným

(13) Obdrží: zemské národní výbory v Praze a v Brně, expositura moravsko-slezského zemského národního výboru v Moravské Ostravě a Slovenská národní rada (Pověřenictvo pro věci vnitřní) v Bratislavě, také za účelem vyrozumění okresních národních výborů své oblasti, a na vědomí ministerstvo vnitra a financí.