vyhlášené znění

500.

Vyhláška

ministerstva vnitra

ze dne 2. prosince 1945

o směrnicích k provedení dekretu presidenta republiky o pracovní povinnosti osob, které pozbyly československé státní občanství.

Dekretem presidenta republiky ze dne 15. září 1945 čís. 71/1945 Sb. byla zavedena za účelem odstranění a odčinění škod způsobených válkou a leteckým bombardováním, jakož i k obnovení hospodářského života rozrušeného válkou pracovní povinnost osob, které pozbyly československé státní občanství.

Ministerstvo vnitra vydalo v dohodě s ministerstvem ochrany práce a sociální péče výnosem ze dne 2. listopadu 1945 čís. II-1620-3/11-45-V/4 směrnice k provedení tohoto dekretu, jehož podstatná část, pokud upravuje povinnosti osob k práci přidělených a závazky zaměstnavatelovy se v dalším vyhlašuje:

  1. I. Povinnosti osob k práci přidělených:
    1. 1. Osoba, která byla přidělena k práci, je povinna přidělení uposlechnouti a to i tehdy, má-li zato, že je z pracovní povinnosti vyňata, dokud o jejím vynětí nerozhodne okresní národní výbor (správní komise).

      Osoby přidělené k práci jsou povinny konati řádně a svědomitě práce jim uložené a zdržeti se všeho, co by mohlo znesnadniti nebo ohroziti dosažení účelu dotčeného oboru práce. Jsou povinny konati práce jim uložené kdekoliv a jsou povinny konati i práce, které nenáležejí k jejich pravidelnému zaměstnání.

      Osoby k práci přidělené musí se vůči zaměstnavateli nebo vedoucímu práce chovati slušně a býti jeho příkazů poslušny. Ve styku mezi sebou navzájem musí býti korektní, nevyvolávati rozepře a rvačky.

      Dále jsou tyto osoby odpovědny za veškeré předměty a nářadí jim svěřené a jsou povinny — vedle eventuelního potrestání — k náhradě vzniklé škody, jestliže došlo k jeho poškození, jejich svévolností nebo nedbalostí. Nevypátrá-li se vinník, ručí za vzešlou škodu celá pracovní skupina.

      Osoby k práci přidělené, případně příslušnici jejich rodiny musí udržovati sebe, svůj oděv, nářadí i příbytky v náležité čistotě.

    1. 2. V době letní (t. j. od 1. dubna do 30. září) vstávají osoby k práci přidělené v 5 hod., v době zimní (t. j. od 1. října do 31. března) v 6 hodin, o nedělích a svátcích vždy o hodinu později a uléhají v době letní o 22. hod. a v době zimní o 21. hod. — pokud zaměstnavatel nepovolí odchylky.

      Denní pracovní doba činí 8 hodin, může však býti prodloužena až na 10 hodin denně. Práce v neděli a ve svátek je zásadně dovolena. Polední přestávka trvá zpravidla 1 hod. Oběd může býti se zřetelem na pracovní nebo povětrnostní podmínky podáván přímo na pracovišti.

      Večerní hodiny po práci jsou vyhrazeny mytí, čištění a úpravě oděvu, pracovního nářadí a příbytku, jakož i zotavení. Není však dovoleno bez doprovodu zaměstnavatele nebo jeho zástupce prodlévati v hodinách nočních nebo za soumraku mimo vykázaný příbytek.

      Bližší může být upraveno předpisy vydanými příslušným okresním národním výborem (správní komisí).

    1. 3. Osoby k práci přidělené jsou pro méně závažná porušení kázně a pracovní morálky podrobeny kázeňské pravomoci okresních národních výborů (správních komisí), které v takových případech mohou uložiti tyto tresty:
      1. a) důtku,
      2. b) pokutu od 20 do 100 Kčs, (kterou zaměstnavatel srazí z náhrady za práci a odvede příslušnému okresnímu národnímu výboru [správní komisi]),
      3. c) přikázáním zvláštních prací po př. i na jiném pracovišti v trvání až 5 dnů (celková doba pracovní nesmí přesahovati 12 hod. denně) v dohodě s příslušným okresním úřadem ochrany práce.

      Tresty se ukládají jednotlivě.

      Přestupky ustanovení § 3, odst. 1, § 4, odst. 1 a závažnější porušení povinností uložených § 7, odst. 1 dekr. čís. 71/1945 Sb., trestá okresní národní výbor (správní komise) vězením do 1 roku.

    1. 4. Má-li osoba k práci přidělená zato, že jí bylo ukřivděno, nesmí si samovolně zjednati nápravu, nýbrž ve slušné formě přednésti případ ústně nebo písemně místnímu nebo okresnímu národnímu výboru (správní komisi). Totéž platí o žádostech všeho druhu. Zaměstnavatel poskytne tu potřebný volný čas.
    2. 5. Povinnosti osob, umístěných v internačních nebo pracovních táborech okresních národních výborů (správních komisí) příp. úřadu národní bezpečnosti a kázeňská pravomoc nad nimi je upravena příslušnými Domácími řády pro tábory.
  1. II. Závazky zaměstnavatelovy:
    1. 1. Přidělením na práci nesmí býti plynulý chod odsunu příslušníků německé a maďarské národnosti za hranice v žádném případě rušen. Pracovní síly mohou býti přiděleny pouze dočasně, nejdéle do té doby, než bude přikročeno k jejich odsunu. Jakmile bude rozhodnuto o odsunu přidělených sil za hranice, musí je zaměstnavatel dopraviti svým nákladem na místo určené okresním úřadem ochrany práce podle pokynů orgánů odsun provádějících, a to bez ohledu na to, zda jejich odsunutím vzniknou hospodářské škody.

      Nachází-li se pracovní místo tak daleko od místa dosavadního bydliště nebo pobytu přikázané osoby, že není možný každodenní její návrat zpět, budou zaměstnavatelům přiděleny zásadně celé rodiny, o něž osoba k práci přidělená musí pečovati, tedy i ti členové této rodiny, kteří pracovní povinnosti nepodléhají nebo jsou práce neschopni.

      Osobám na práce přiděleným, i členům jejich rodin nesmí býti bráněno, aby si vzali do pracovního místa potřebné vybavení (šaty, obuv, prádlo, nádobí a pod.) a to nejméně v rozsahu, stanoveném pro odsun za hranice.

      Zaměstnavatel je povinen postarati se o přiměřené ubytování, stravování a střežení přidělených pracovních sil, příp. i jejich rodin. Stravování pracujících osob budiž upraveno přiměřeně požadovanému pracovnímu výkonu v rámci platných předpisů vyživovacích. Dále musí zaměstnavatel poskytnouti jim příležitost a prostředky, aby mohly sebe, oděv i příbytek udržovati v čistotě a pečovati o jejich zdravotní stav. S osobami přidělenými na práci příp. i s nepracujícími členy rodin musí býti zacházeno způsobem důstojným a lidským. Osoby provinivší se proti tomuto příkazu budou přísně stíhány. Zaměstnavatelům, kteří povinnosti převzaté při přidělení německých pracovních sil v jakémkoliv směru poruší, budou pracovní síly odebrány a náhradní pracovní síly jim nebudou přiděleny.

      Zaměstnavatel je povinen organisovati práci co nejúčelněji, vybaviti přidělené pracovní síly pracovním nářadím a učiniti všechna potřebná opatření k zamezení úrazu pracujících.

    1. 2. Zaměstnavatel platí za skutečně vykonanou práci náhradu ve výši sazeb, stanovených mzdovými úpravami dotyčného pracovního oboru, podle okolnosti i s příslušnými příplatky za práci přes čas, práci noční, nedělní a sváteční, příplatky výkonnostní, za obtížnou práci a pod.

      Není-li takové úpravy, platí se náhrada ve výši mzdy obvyklé v místě pro práci stejného nebo podobného druhu.

      V pochybnostech o tom, které mzdy jsou v místě obvyklé, rozhodne okresní národní výbor (okresní správní komise) v dohodě s okresním úřadem ochrany práce.

      Neodpovídá-li výkon pracovní síly požadavkům kladeným na dělníky s normální výkonností, může se náhrada snížiti podle stupně zmenšeného výkonu. Snížení náhrady musí se neprodleně oznámiti s patřičným odůvodněním okresnímu úřadu ochrany práce, v jehož obvodu se nachází pracovní místo.

      Snížení náhrady je právně neúčinné, sdělí-li okresní úřad ochrany práce do 15 dnů ode dne, kdy mu oznámení došlo, že se snížením nesouhlasí.

      Ministerstvo ochrany práce a sociální péče může v odůvodněných případech stanoviti v dohodě s ministerstvem vnitra odchylky od zásad upravujících placení náhrady za práci.

      Pokud se vedle náhrady na penězích poskytují též požitky věcné (byt, strava, osvětlení, otop a pod.), započítávají se na celkovou náhradu za vykonanou práci a oceňují se podle platných sazeb stanovených příslušným zemským národním výborem pro obor sociálního pojištění, pokud zvláštní předpisy neobsahují odchylná ustanovení.

    1. 3. Z celkové hrubé náhrady podle předchozího oddílu provede zaměstnavatel srážky na daně a příspěvky na sociální pojištění a — byla-li mu přidělena celá rodina, kterou musí vydržovati — i částky připadající na vydržování práce neschopných nebo pracovní povinnosti nepodléhajících členů rodiny. Také pro výši těchto srážek jsou směrodatné sazby stanovené zemskými národními výbory pro účely sociálního pojištění. Kromě toho srazí zaměstnavatel z celkové náhrady 20%, které poukáže na zvláštní účet u okresního národního výboru (okresní správní komise), v jehož obvodu dotyčná osoba pracuje. Sem rovněž poukáže částky, kterých ušetřil tím, že neposkytuje přidělené osobě placenou dovolenou, náhradu za t. zv. placené svátky, jakož i další placení mzdy podle § 1154 b) všeob. zák. obč. případně příslušných předpisů zákona o soukromých zaměstnancích.

      Zbytek náhrady se vyplatí:

      1. osobám žijícím volně (mimo tábor) do jejich rukou, u osob žijících v táboře, správě tábora.

      Náhrady podle těchto směrnic se proplatí se zpětnou účinností od 1. října 1945.

      O náhradě příslušející přiděleným osobám musí zaměstnavatel vésti záznamy opatřené příslušnými doklady tak, aby bylo možno přezkoušeti nejen správnost náhrady, ale i správnost jednotlivých srážek. Zaměstnavatel musí uschovati tyto záznamy i s doklady stejně dlouho jako mzdové doklady osob ve volném pracovním poměru a dovoliti pověřenci okresního národního výboru (okresní správní komise, okresního úřadu ochrany práce nebo správy tábora), aby do těchto dokladů nahlédli. Touto úpravou pozbývají platnosti všechny dosud vydané předpisy upravující náhrady osobám na práci přiděleným.

    1. 4. Pro sociální pojištění osob podléhajících těmto směrnicím — s výjimkou osob policejně zajištěných v internačních táborech — platí všeobecné předpisy o veřejnoprávním soc. pojištění. Poměr těchto osob k zaměstnavatelům se pro obor sociálního pojištění považuje za poměr pracovní (služební). Rovněž náhrada příslušející jim za vykonanou práci podle příslušných mzdových a platových úprav se považuje za započítatelný pracovní výdělek ve smyslu příslušných předpisů o sociálním pojištění. Při poskytování léčebné péče osobám, které jsou umístěny ve sběrných nebo pracovních táborech, dohodne se příslušný nositel nemocenského pojištění se správou tábora. Těmto osobám se vyplácejí peněžité dávky prostřednictvím správy tábora.
  1. III. Zrušení přidělení k práci:

    Ke zrušení přidělení k práci dojde:

    1. 1. Stane-li se osoba přikázaná práce neschopnou (o vynětí z pracovní povinnosti rozhoduje ONV),
    2. 2. oznámením zaměstnavatele učiněným příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce o tom, že na přidělené síly již nereflektuje; — toto oznámení budiž učiněno tak, aby okresní úřad ochrany práce mohl — pokud vysloví souhlas — takto uvolněné síly včas oddisponovati na jiné pracoviště,
    3. 3. uplynutím doby, na kterou osoby byly zaměstnavateli k práci přikázány,
    4. 4. před uplynutím této doby odejme-li je okresní úřad ochrany práce zaměstnavateli buď
      1. a) z trestu pro nesplnění závazků nebo
      2. b) proto, že je nutno uspokojiti naléhavějící potřebu silami již přidělenými na práce menší důležitosti,
    1. 5. odsunem,
    2. 6. úmrtím.
Za ministra:
Dr. Novák v. r.