Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče, kterou se mění a doplňuje vyhláška ze dne 17. ledna 1941, běž. č. 44, o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva (Ú. l. č. 16/1941) ve znění vyhlášek ze dne 20. června 1941, běž. č. 477 (Ú. l. č 144/1941), ze dne 18. ledna 1943, běž. č. 55 (Ú. l. č. 18/1943) a ze dne 22. června 1945, běž. č. 48 (Ú. l č. 34/1945).

1. I. Dělníci na denní mzdu dostanou tyto hodinové mzdy:

   Čl. I.

   		Mzdová oblast
   		I	II	III
   		Kčs
   a)	Muži ve věku:
   	22 let a výše	7.30	7.10	6.90
   	18 až 21 let	7.10	6.90	6.70
   	16 a 17 let	6.50	6.30	6.10
   	pod 16 let	5.50	5.40	5.30
   b)	Ženy ve věku:
   	20 let a výše	6.50	6.40	6.20
   	18 a 19 let	6.40	6.30	6.10
   	16 a 17 let	6.20	6.10	5.90
   	pod 16 let	5.50	5.40	5.30

   Konají-li ženy práce obvykle vykonávané muži, obdrží při stejném výkonu stejnou mzdu jako muži.

1. II. Čeleď dostane (kromě ubytování a stravování) tyto měsíční peněžité požitky:

   Čl. I.

   Kategorie		Mzdová oblast	Listopad—únor	Březen—květen a říjen	Červen—září
   			měsíčně Kčs
   	A. čeledínové ve věku:
   a)	21 let a starší	I.	810.—	860.—	910.—
   		II.	785.—	835.—	885.—
   		III.	765.—	815.—	865.—
   b)	18 až 20 let	I.	795.—	845.—	895.—
   		II.	770.—	820.—	870.—
   		III.	750.—	800.—	850.—
   c)	16 a 17 let	I.	660.—	710.—	760.—
   		II.	645.—	695.—	745.—
   		III.	630.—	680.—	730.—
   d)	do 16 let	I.	525.—	570.—	615.—
   		II.	505.—	550.—	595.—
   		III.	490.—	535.—	580.—
   	B. Děvečky ve věku:
   a)	20 let a starší	I.	785.—	825.—	865.—
   		II.	765.—	805.—	845.—
   		III.	745.—	795.—	825.—
   b)	18 a 19 let	I.	765.—	805.—	845.—
   		II.	745.—	785.—	825.—
   		III.	730.—	770.—	810.—
   c)	16 a 17 let	I.	620.—	660.—	700.—
   		II.	605.—	645.—	685.—
   		III.	590.—	630.—	670.—
   d)	do 16 let	I.	515.—	550.—	585.—
   		II.	500.—	535.—	570.—
   		III.	490.—	625.—	560.—

1. III. Deputátník dostane (kromě stanoveného deputátu) tyto měsíční peněžité požitky:

   Čl. I.

   Kategorie	Mzdová oblast	Listopad—únor	Březen—květen a říjen	Červen—září
   		měsíčně Kčs:
   Krmič (skoták, ovčák)	I.	1015.—	1045.—	1075.—
   	II.	985.—	1015.—	1045.—
   	III.	965.—	995.—	1025.—
   Koňák	I.	915.—	965.—	1015.—
   	II.	890.—	940.—	990.—
   	III.	875.—	925.—	975.—
   Volák	I.	890.—	940.—	990.—
   	II.	870.—	920.—	970.—
   	III.	850.—	900.—	950.—
   Deputátnice (ženy a děvčata zaměstnané ve stáji, které krmí a dojí)	I.	905.—	935.—	965.—
   	II.	885.—	915.—	945.—
   	III.	870.—	900.—	930.—
   Deputátník (který není zaměstnán ani ošetřováním dobytka ani u potahu)	I.	885.—	925.—	965.—
   	II.	870.—	910.—	950.—
   	III.	855.—	895.—	935.—

1. IV. (1) Měsíční peněžité mzdy statkových řemeslníků a zahradníků (§ 9, D č. 1) tvoří mzdové sazby stanovené vyhláškou běž. č. 477/1941 a zvýšené o Kčs 545.—.

   (2) Hodinový příplatek řemeslných a zahradnických zaměstnanců podle § 9, D č. 1, kategorie IV. činí Kčs 3.50.

   (3) Hodinový příplatek zemědělských dělníků, kteří konají odborné práce řemeslné, aniž se příslušné živnosti řádně vyučili (§ 9, D č. 3) činí Kčs 3.10.

   (4) Mzda za každou hodinu nedělní nebo sváteční práce statkových řemeslníků a zahradníků podle § 5, č. 2, odst. 2, posl. věta činí Kčs 15.—.

1. V. (1) Kauce podle § 9, A, č. 3 smí býti zadržována při prvních výplatách mzdy částkou Kčs 50.— z měsíčních peněžitých požitků až do úhrnné částky Kčs 200.—.

   (2) Zvláštní odměna, za noční hlídku nařízenou zaměstnavatelem (§ 9, F II., č. 3) se stanoví částkou Kčs 12.— za každou noc.

   (3) Ustanovení § 9, F, III., č. 1 se mění a zní takto:

   „Koná-li dělník z příkazu zaměstnavatelova jízdy a práce toho druhu, že přijde o oběd (večeři) v obvyklou dobu u zaměstnavatele nebo ve své domácnosti, obdrží jako náhradu za oběd, po příp. též za večeři (§ 9, F, III. 1) tyto přídavky (diety):

   1. trvá-li činnost přes 14. hodinu Kčs 15.— denně
   2. trvá-li činnost přes 19. hodinu Kčs 25.— denně.

   Nárok na tyto diety nepřísluší, jestliže dělník přijde o oběd (večeři) ve své domácnosti v obvyklou dobu jen proto, že dochází na své pracoviště ze vzdálenějšího místa pobytu.“

   (4) Částka, kterou podle § 11, č. 3, odst. 1 možno srážeti za dodaný deputát, se zvýšuje na Kčs 18.—.

„Pracovní doba.

(1) Pracovní doba zemědělských dělníků je platně stanovena zákonem č. 91/1918 Sb.

(2) Pro čeleď a deputátníky, zaměstnané u potahů, stanoví se ze 12hodinové doby pracovní na skutečnou práci potahovou od 16. listopadu do 15. března 7 hodin, od 16. března do 15. června a od 16. října do 15. listopadu 8 hodin, od 16. června do 15. října 9 hodin. Ostatní doba ze 12 hodin zbývá na obvyklé práce pomocné a přípravné (krmení, čištění a kydání hnoje, zapřahání a odpřahání potahů a pod.); odměna za tyto práce jest u čeledě a deputátníků obsažena v měsíční mzdě.

Jiné rozdělení pravidelné skutečné práce potahové podle potřeby závodu je přípustné; v tom případě nesmí denní skutečná práce potahová přesahovati 9 hodin (a v celoročním průměru 8 hodin).

(3) Pro ostatní čeleď a deputátníky (§ 9, E, C) činí doba pracovní 12 hodin denně (včetně prací pomocných a přípravných).

(4) Pro zemědělské dělníky na hodinovou mzdu platí 8hodinová doba pracovní, po příp. nepřesahuje pravidelná doba pracovní 192 hodiny během 4 týdnů. Jsou-li dělníci na denní mzdu výjimečně nebo na výpomoc zaměstnáni u pracovních potahů, dostanou za práce pomocné a přípravné (i o nedělích a svátcích) — pokud jsou konány mimo pravidelnou dobu pracovní — u páru potažních zvířat týdenní paušál Kčs 85.—.

(5) Jestliže čeledín, deputátník nebo dělník na denní mzdu má obstarati více než 1 pár potažních zvířat, náleží mu pak za obstarání každého dalšího potažního zvířete, po příp. hříběte staršího 1 roku (není-li na pastvě) — pokud tato práce se nekoná v pravidelné pracovní době — denní odměna ve výši poloviny hodinové mzdy příslušející dennímu dělníkovi příslušné kategorie.

(6) Pracovní doba se započíná na dvoře, u dělníků na denní mzdu na stanoveném shromaždišti a končí na pracovišti. Zpáteční jízda osob zaměstnaných u potahů se započítává přiměřeně do pracovní doby. V noci jest poskytnouti nejméně 8 hodin nepřetržitého klidu.

(7) Počátek a konec pracovní doby, jakož i přestávek stanoví zaměstnavatel, a to — není-li v prodlení nebezpečí vážných hospodářských škod — podle potřeb závodu v rámci této úpravy po zásadní dohodě se závodní radou, po příp. se závodním důvěrníkem. Pracovní přestávky se do pracovní doby nezapočítávají.

Při 10hodinové a delší pracovní době jest podle možnosti poskytnouti pracovní přestávky celkem 2 hodiny (nejméně však 1 hodinu) ke snídani, k obědu a ke svačině. Cesta z pracoviště a na ně se započítává do polední přestávky. Trvá-li cesta déle než ¼ hodiny, má se oběd vzíti sebou na pracoviště.

Dělnice, které musí o polední přestávce dojíti, opustí pracoviště o ½ hodiny dříve.

(8) V předvečer Nového roku, velikonoc a svatodušních svátků jest zaměstnancům umožniti, aby skončili práci o 2 hodiny dříve, aniž by se jim za to strhovalo na mzdě. O štědrém dnu končí pracovní doba nejpozději o 14. hodině bez srážky na mzdě.“

„Příplatky za práci přes čas.

(1) Prací přes čas je práce konaná přes pracovní dobu, stanovenou v § 2. Všichni zaměstnanci v zemědělství jsou však povinni pracovati přes stanovenou pracovní dobu, jestliže toho vyžaduje zájem veřejný nebo zájem závodu. O tom, je-li tato práce přes čas nutná a o její délce rozhodnou — není-li v prodlení nebezpečí vážných hospodářských škod — zaměstnavatel (jeho zástupce) v dohodě se závodní radou, po příp. závodním důvěrníkem.

(2) Dělníci na denní mzdu dostanou za každou hodinu práce přes čas 25% příplatek k hodinové mzdě. Dělníci pracující v úkolu dostanou při výslovně nařízené úkolové práci příplatek 25% ke směrné úkolové sazbě.

Zaměstnanci na měsíční mzdu (deputátníci, čeleď a j.) dostanou za každou hodinu přes čas hodinovou mzdu, která náleží dělníkům na denní mzdu příslušné kategorie s 25% příplatkem. Statkoví řemeslníci a zahradníci (§ 9, D, 1—3) dostanou při výkonu řemeslných nebo zahradnických prací za každou hodinu práce přes čas mzdu Kčs 12.—.“

„Noční a nedělní práce.

(1) Za noční práci ve smyslu této vyhlášky platí pracovní doba mezi 22. a 5. hodinou, za nedělní práci pracovní doba mezi 6. hodinou o nedělích a zákonných svátcích a 6. hodinou příštího dne.

Zákonnými svátky jsou — pokud právní předpisy nestanoví jinak — Nový rok, velikonoční a svatodušní pondělí, 1. květen, 28. září, 28. říjen, oba svátky vánoční a na Moravě 5. červenec, v Čechách 6. červenec.

(2) Dělníci jsou povinni konati noční a nedělní práci, jestliže toho vyžaduje zájem veřejný nebo zájem závodu. O tom, je-li tato práce noční nebo nedělní nutná a o její délce rozhodnou — není-li v prodlení nebezpečí vážných hospodářských škod — zaměstnavatel (jeho zástupce) v dohodě se závodní radou, po příp. závodním důvěrníkem. V době od 22. hodiny do 5. hodiny jest dovolena mužům nad 16 let, ženám nad 18 let noční práce pro obsluhu dobytka, pro práce spojené s úpravou a přípravou zemědělských výrobků a s dovozem na trh, pokud práce ty nemohou býti provedeny vůbec, nebo ne dosti účelně v době denní.

(3) Jednou týdně musí býti zaměstnancům poskytnut nerušený klid 18 hodin, který by zpravidla připadl na neděli. Za tohoto klidu je dovoleno vyřizovati neodkladné práce v hospodářství (krmení, dojení atd.), při čemž nutno dbáti toho, aby zaměstnancům bylo pokud možno zajištěno volné nedělní odpoledne. Kde je to podle počtu stájových zaměstnanců možno, mohou se zaměstnanci při nedělní stájové práci střídati (bez zvláštní náhrady), aby každý z nich měl alespoň jednou za měsíc volnou neděli.“

„Poskytují-li se deputáty, mohou se započítati částkami, jež budou pro tento účel zvláště stanoveny. Dokud nebude taková úprava vydána, mohou se poskytnuté deputáty započítati za pevné, po příp. nejvyšší ceny úředně stanovené pro výrobce; za částečnou nebo úplnou stravu smějí se srážeti částky stanovené vyhláškami zemských národních výborů (býv. zemských úřadů) o ocenění naturálních požitků pro obor sociálního pojištění.“

„O tom, jaké mají býti byty pro deputátníky a v jakém stavu, platí příslušné předpisy o bytové péči o zemědělské dělníky. Deputátníkům má se poskytnouti dřevník a chlívek a podle možnosti také jiné příslušenství (jako komora, půda nebo sklep atd.). Dělníci a příslušníci jejich rodin jsou povinni šetřiti deputátních bytů a jejich zařízení a udržovati je v dobrém stavu, čistotě a pořádku.“

„Deputátníkům buď povoleno a umožněno chovati domácí zvířectvo a drůbež v obvyklém rozsahu, k čemuž se poskytne krmivo zdarma. K chování hus vyžaduje se výslovné svolení zaměstnavatelovo. Za škody způsobené drůbeží ručí deputátník.“

„(3) Pokud naturální dávky nesmějí nebo nemohou býti podle toho času platných předpisů dodány, jest je nahraditi podle ocenění, jež bude pro tento účel zvlášť stanoveno. Dokud nebude taková úprava vydána, přísluší náhrada v hotovosti za pevné, po příp. nejvyšší ceny úředně stanovené pro výrobce za zboží středního druhu a jakosti; jde-li o věcné požitky, jež se v zemědělském závodě nevyrábějí, přísluší náhrada za ceny úředně stanovené pro spotřebitele.“

„(5) Deputát, který snad deputátník nespotřebuje, má nabídnouti zaměstnavateli za cenu, která bude pro tento účel zvláště stanovena, a dokud se tak nestane, za pevnou, po příp. nejvyšší cenu úředně stanovenou pro výrobce. Jen v případě, že zaměstnavatel nepřijme tuto nabídku, může deputátník takový deputát volně prodati, pokud to neodporuje zákonným ustanovením.“

„(2) Manželky (družky), synové, dcery a jiní příbuzní deputátníkovi do 21 let, kteří s ním bydlí ve společné domácnosti a slouží jako deputátníci, mají vedle peněžité mzdy příslušné kategorie nárok na plné deputátní dávky uvedené v § 9, C, I., 2 b) (obilí, mléko, brambory), nebo na jich náhradu v plné tržní ceně.“

1. „1. Při práci v úkolu jest úkolové sazby v dohodě s předsedou závodní rady, po příp. se závodním důvěrníkem stanoviti tak, aby dělníci zaměstnaní při pracích stejného druhu při výkonu a za podmínek v závodě obvyklých docílili o 30% vyššího výdělku nad časovou mzdu stanovenou nebo v závodě obvyklou (směrná úkolová sazba), leč by důvody menšího výdělku byly prokazatelně v osobě dělníkově.“

„Pracuje-li čeleď v úkolu a dostává tytéž úkolové sazby, jaké jsou poskytovány dělníkům na denní mzdu, možno za stravu a zaopatření srážeti z úkolového výdělku sazby, které k tomuto účelu budou stanoveny zvláštní úpravou a do jejího vydání možno srážeti sazby stanovené vyhláškou zemského národního výboru (býv. zemského úřadu) pro účely sociálního pojištění.“

„Všechna opatření, jimiž byly některé obce (dvory) výjimkou ze stavu zavedeného touto vyhláškou v době nesvobody zařazeny ze mzdové oblasti vyšší do mzdové oblasti nižší, se ruší.