Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva, zaměstnaného v textilním průmyslu.

§ 1.

Působnost.

Vyhláška se vztahuje

1. 1. na země Českou a Moravskoslezkou,
2. 2. na všechny závody a samostatná oddělení textilního průmyslu,
3. 3. na všechny zaměstnance, podléhající zákonu čís. 221/1924 Sb. o nemocenském, invalidním a starobním pojištění ve znění předpisů tento zákon pozměňujících a doplňujících.

§ 2.

Pracovní doba.

Pravidelná pracovní doba činí bez přestávek 48 hodin týdně a řídí se ustanoveními zákona č. 91/1918 Sb. a jeho platnými prováděcími předpisy.

§ 3.

Dny pracovního klidu.

1. 1. Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu.
2. 2. Den pracovního klidu se počítá od 6 hodin ráno do 6 hodin ráno příštího dne.
3. 3. Pracovní hodiny, které odpadly pro placený svátek, považují se při výpočtu přesčasového příplatku za odpracované.

§ 4.

Příplatky za práce přes čas, práce v noci a ve dnech pracovního klidu.

1. 1. Za práci v časové i úkolové mzdě se platí příplatky v těchto případech:

   § 4. Příplatky za práce přes čas, práce v noci a ve dnech pracovního klidu.

   a)	Za práci přes čas, t. j. přes zákonitou pracovní dobu	25%,
   b)	za noční práci, t. j. od 22 hodin do 6 hodin, pokud nejde o pravidelné směny	50%,
   c)	za noční práci v pravidelné noční směně	10%,
   d)	za práci přes čas v nočních hodinách	75%,
   e)	za práci ve dnech pracovního klidu (§ 3)	50%,
   f)	za placené svátky a památné dny státem uznané se platí podle všeobecných předpisů o tom vydaných.

1. 2. Kočí obdrží za pracovní dobu do 54 resp. 60 hodin, vrátní a hlídači do 60 resp. 72 hodin týdně (včetně event. pomocných prací, u hlídačů a vrátných taká včetně práce v noci a ve dnech pracovního klidu) týdenní mzdu; stanovenou ve mzdovém sazebníku, bez náhrady za práci přes čas do uvedeného počtu pracovních hodin.

   Za pracovní hodiny, přesahující stanovený počet pracovních hodin se platí ₁/₅₄, ¹/₆₀, příp. ¹/₇₂ týdenní mzdy s 25% příplatkem za každou hodinu.

1. 3. Při pravidelně se opakující práci přes čas může býti stanoven příplatek úhrnně (paušálně) tak, aby odpovídal skutečné nebo pravděpodobné práci přes čas.
2. 4. Připadne-li zároveň nárok na několik příplatků, zaplatí se [s výjimkou odst. 1, lit. d)] pouze nejvyšší příplatek.
3. 5. Základ pro výpočet příplatků tvoří:
   1. a) u dělníků, pracujících v časové mzdě, hodinová mzda, stanovená vyhláškou,
   2. b) u dělníků, pracujících v úkolu; směrná úkolová sazba (hodinová mzda zvýšená o 20%).

1. 6. Veškeré příplatky musí býti vedený ve mzdových listinách odděleně.
2. 7. Za pomocné práce, pokud netrvají déle než hodiny denně, se příplatky neplatí.

§ 5.

Omezení práce.

1. 1. Omezení pracovní doby je připustilo jedině se souhlasem příslušného okresního úřadu ochrany práce a ohlásí se osazenstvu nejméně 3 dny předem.
2. 2. Byl-li zaměstnanec vypovězen v době omezení práce, má po výpovědní dobu nárok na plnou mzdu.

§ 6

Dovolená.

O dovoleně platí obecné předpisy.

§ 7.

Mzdy.

1. I. Všeobecná mzdová ustanovení.
   1. 1. Mzdy se řídí mzdovým sazebníkem, který tvoří podstatnou součást této vyhlášky.
   2. 2. Zařadění do mzdových skupin provede se podle převážné činnosti zaměstnanců. Zaměstnanci, jejichž mzdová skupina není uvedena ve mzdovém sazebníku, se zařadí v dohodě se závodní radou (důvěrníkem) do mzdové skupiny, která odpovídá povaze jejich práce.
   3. 3. Mzda se vyplácí v pracovní době nebo bezprostředně po jejím ukončení.
   4. 4. Výpočet mzdy se může prováděti za týden, za 14 dnů, za 4 týdny nebo měsíc. Při delším výplatním období poskytne se v každém týdnu nebo ve 14 dnech běžného výplatního období záloha ve výši předpokládaného výdělku. Odpracované hodiny jednotlivých zaměstnanců se zapíší do výplatních listin. Při práci, na kterou přísluší příplatky, uvedou se tyto příplatky odděleně.
   5. 5. Podle týchž zásad obdrží zaměstnanec za každé výplatní období výpočet mzdy s udáním hrubé mzdy a jednotlivých srážek.

1. II. Zásady úkolové a plynulé práce.
   1. 1. Pracuje-li se v úkolu, musí býti úkolová sazba (kusová mzda) tak stanovena, aby skupina zaměstnanců, pracujících v úkolu, dosáhla při průměrném a v závodě obvyklém způsobu a za podmínek v závodě obvyklých, v nepřerušeném časovém období 8 mzdových týdnů, příp. 2 měsíců průměrně o 20% vyššího výdělku, než činí stanovená hodinová mzda (směrná úkolová sazba).

      Úkolové sazby jsou správně stanoveny, když skupina dělníků, zúčastněná na úkolu, dosáhne v časovém období 8 pracovních týdnů, příp. 2 měsíců ve svém průměru směrné úkolové sazby. Příslušné výpočty musí každý závod prováděti tak, aby je mohl předložiti kdykoliv příp. kontrole k nahlédnutí.

   1. 2. Řídí-li se doba pracovního výkonu automatickým pásem, zrakovými nebo sluchovými znameními nebo jinými způsoby (práce plynulá) a pracuje-li se v úkolu, musí skupina zaměstnanců na úkolu zúčastněná dosáhnouti průměrně o 30% vyšších výdělků, než činí stanovená hodinová mzda.

      Při plynulé práci v hodinové mzdě přísluší příplatek 10% na stanovené hodinové mzdy.

      Podkladem pro stanovení úkolových (kusových) sazeb při plynulé práci mají býti průměrné výkony.

   1. 3. Pracují-li v úkolu nebo při plynulé práci pospolu zaměstnanci ve stáří pod 18 let se zaměstnanci staršími, počítá se průměrný výdělek skupiny podle sazeb plně výkonných zaměstnanců.
   2. 4. V případě, že docílený skutečný výdělek skupiny nedosáhl v průběhu osmitýdenního, resp. dvouměsíčního období směrné úkolové sazby, mají jednotliví zaměstnanci skupiny nárok na doplatek k docílenému výdělku a to o takové procento, o které klesl výdělek celé skupiny pod směrnou úkolovou sazbu.
   3. 5. Výdělek jednotlivého zaměstnance, pracujícího v úkolové skupině, nesmí klesnouti pod časovou hodinovou mzdu, pokud příčiny nižšího výdělku nespočívají prokazatelně v osobě zaměstnance.
   4. 6. Účast na úkolu může býti umožněna i pomocným zaměstnancům a to tím způsobem, že se jejich výdělek stanoví v procentech z výdělku zaměstnance pracujícího v úkolu, s nímž spolupracují. Procento podílu vyplývá z poměru sazeb, stanovených pro ně ve mzdovém sazebníku.
   5. 7. Zaměstnavatel musí po dohodě se závodní radou (důvěrníkem) změniti stanovené a vyzkoušené úkolové sazby v neprospěch dělníků, ovšem pouze po předchozím ohlášeni a dodržení 7denní lhůty, když
      1. a) výpočet úkolové sazby nebo prémie je zřejmě nesprávný,
      2. b) nastane změna výrobního postupu nebo druhu materiálu,
      3. c) provede se technické zdokonalení,
      4. d) nastane podstatná změna v počtu výrobních zařízení (strojů), které se musí současně obsluhovati a pod.

      Nedojde-li k dohodě, rozhodne ministerstvo ochrany práce a sociální péče s konečnou platností po slyšení zájmových organisací.

1. III. Mzdy méně výkonných zaměstnanců.
   1. 1. Zaměstnancům, jichž způsobilost k výkonu je omezena podstatně a nikoliv jen přechodně, mohou se v dohodě se závodní radou platiti nižší časové mzdy, než stanoví mzdový sazebník.

      Snížení hodinové mzdy se řídí stupněm snížené výkonnosti a musí se písemně ihned oznámiti příslušnému okresnímu úřadu ochrany práce, jakož i dotyčnému zaměstnanci. Stanovení nižší mzdy je právně neúčinné, projeví-li s ním uvedený úřad do 30 dnů svůj nesouhlas.

   1. 2. Méně výkonní zaměstnanci, pracující v úkolu, nebudou zkráceni na úkolových sazbách (kusových). K jejich výdělkům však se nepřihlíží při propočtu osmitýdenního, příp. dvouměsíčního průměrného výdělku skupiny (§ 7, II. odst. 1).

1. IV. Mzdy zaměstnanců mladších 18 let.

   Zaměstnanci mladší 18 let obdrží:

   1. do 16. roku svého věku 70%,
   2. do 18. roku svého věku 85% hodinové mzdy stanovené pro jejich kategorii ve mzdovém sazebníku.

1. V. Zaučovaní zaměstnanci.

   Zaučovaní zaměstnanci v úkolové práci obdrží, než budou převedeni do úkolového procesu na podkladě sazeb od kusu, alespoň hodinovou mzdu pomocných zaměstnanců podle svého stáří.

1. VI. Přední zaměstnanci.

   Ženy a muži v postavení předních zaměstnanců mohou obdržeti příplatky až do 15% nad průměrné mzdové sazby skupiny, které jsou jako přední zaměstnanci přidělení.

1. VII. Individuelní výkonnostní příplatky, prémie.
   1. 1. Individuelní výkonnostní příplatky za zvláštní výkony neb spolehlivost mohou se poskytnouti bez zvláštního povolení ministerstva ochrany práce a sociální péče nejvýše 30% zaměstnanců, pracujících v časové mzdě a to jednotlivým zaměstnancům až do 15% mzdy, stanovené pro jejich stáří a kategorii. Při přesazení k jiné práci odpadá dosud poskytovaný výkonnostní příplatek.
   2. 2. Za stejných předpokladů nohou býti zaměstnancům, pracujícím v úkolu, poskytovány při docilování nadprůměrných výkonů prémie a to až do 20% nad směrnou úkolovou sazbu, při čemž celkový náklad prémií nesmí v žádné skupině dělníků překročiti směrnou úkolovou sazbu o 10%.
   3. 3. Průměrný normální výkon pro každý druh práce stanoví správa závodu po dohodě se závodní radou a to na podkladě zkušeností získaných v závodě.
   4. 4. Nesprávně stanovený průměrný normální výkon musí býti změněn, když
      1. a) jeho stanovení bylo zřejmě nesprávné (ku př. byl překročen celkový náklad prémií v téže skupině o 10% nad směrnou úkolovou sazbu),
      2. b) nastane změna výrobního postupu,
      3. c) provede se technické zdokonalení,
      4. d) nastane podstatná změna v počtu výrobních zařízení, která jsou současně obsluhována a pod.
   1. 5. Výkonnostní prémie musí býti ve výplatních listinách vedeny odděleně, výkonnostní příplatky na hodinové mzdy se mohou započítati do hodinové sazby.

1. VIII. Čištění, čekání a práce vedlejší.
   1. 1. Za dobu, která je v závodě každý týden určena k čištění, zaplatí se zaměstnancům časová mzda podle skutečného trvání těchto prací.

      Při práci úkolové může býti mzda za čištění započtena do úkolových sazeb. Na to se zaměstnanci výslovně upozorní při oznámení úkolových sazeb.

   1. 2. Musí-li zaměstnanec při opravách strojů, při dotkání osnovy nebo pro nedostatek materiálu nebo pod. čekati na práci bez vlastního zavinění, obdrží za případnou čekací dobu, přesahující ½ hod., náhradu ve výši hodinové, mzdy, pracuje-li ve mzdě hodinové, nebo náhradu ve výši směrné úkolové sazby, pracuje-li v úkolu.

1. IX. Zvláštní ustanovení o mzdách.
   1. 1. Mzdy se platí, pokud nepřichází v úvahu ustanovení §§ 1154 b a násl., všeob. obč. zák. pouze za skutečně odpracovanou dobu.
   2. 2. Byl-li dělník přidělen k práci, pro kterou je touto vyhláškou předepsána nižší sazba, přísluší mu po dobu prvních 7 dnů dosavadní vyšší mzda.

§ 8

Zrušení pracovního poměru.

Výpovědní lhůty se řídí zákonnými předpisy, není-li jinak stanoveno pracovním řádem v závodě.

§ 9.

Naturální požitky.

Naturální požitky, poskytované zaměstnancům (jako byt, strava, světlo, otop a pod.) se započítávají do mzdy. Naturální požitky se hodnotí podle sazeb, stanovených zemskými národními výbory (býv. zemskými úřady) pro účely sociálního pojištění. Vzájemnou dohodou mohou, býti tyto sazby zvýšeny, sjednané sazby nesmí však překročiti sazby stanovené pro účely sociálního pojištění více než o jednu třetinu.

§ 10.

Látky.

(1) Každý zaměstnanec, na kterého se vztahuje ustanovení této vyhlášky, obdrží jednou v kalendářním roce buďto

1. a) 6 m bavlněné, lněné nebo hedvábné tkaniny, nebo
2. b) pletené a stávkové zboží v hodnotě 48 bodů platné šatenky, nebo
3. c) 3 m vlněné tkaniny.

(2) Na manželku jakož i každé dítě; na které pobírá zaměstnanec rodinné příspěvky a pokud tyto osoby nejsou zaměstnány v textilním průmyslu, obdrží

1. a) 4 m bavlněného, lněného nebo hedvábného zboží, nebo
2. b) pletené a stávkové zboží v hodnotě 24 bodů platné šatenky, nebo
3. c) 1½ m vlněné tkaniny.

(3) Vdané, ženy, jejichž manžel není zaměstnán v textilním průmyslu, obdrží na manžela a příslušníky rodiny zboží podře odstavce 2.

(4) Uvedené zboží se poskytuje pro vlastní potřebu zaměstnance resp. jeho rodinných příslušníků, za výrobní ceny, proti hotovému zaplacení a odvedení platných bodů šatenky.

(5) Nárok na příděl vzniká po půlročním zaměstnání v textilním průmyslu.

(6) Při výdeji zboží nutno dodržeti platné distribuční předpisy.

§ 11.

Pracovní obleky.

Zaměstnancům při čištění kotlů, kanálů a mazačům lanovišť a při podobných pracech se propůjčí k těmto pracím pracovní obleky.

§ 12.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

1. 1. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945.
2. 2. Tímto dnem pozbývají účinnosti
   1. a) vyhláška ze dne 26. června 1941, běž. čís. 500 o mzdových a pracovních podmínkách dělnictva zaměstnaného v průmyslu vlnařském a v průmyslu pletařském a stávkařském (Ú. l. č. 149/1941),
   2. b) vyhláška ze dne 25. července 1941, běž. čís. 588 o mzdových a pracovních podmínkách dělnictva zaměstnaného v přádelnách bavlny, lnu a konopí, v tírnách lnu, v přádelnách a tkalcovnách juty, v tkalcovnách bavlny, lnu a umělého hedvábí, včetně tkalcoven sametu a výroby kapesníků, vše včetně zušlechtění (Ú. l. č. 174/1941),
   3. c) vyhláška ze dne 20. prosince 1941, běž. čís. 1091 o doplnění vyhlášky běž čís. 588 ze dne 25. července 3941 (Ú. l. č. 301/1941),
   4. d) vyhláška ze dne 2. dubna 1942, běž. č. 320 o mzdových a pracovních podmínkách zaměstnanců v textilních tiskárnách (Ú. l. č. 80/1942) s výjimkou pensijně pojištěných tiskařů,
   5. e) všechny zvláštní podnikové mzdové úpravy,
   6. f) všechny příslušné mzdové sazebníky (t. zv. tarifní řády) a podnikové mzdové úpravy, platné v pohraničí.

1. 3. Výjimky z této vyhlášky povoluje v odůvodněných případech ministerstvo ochrany práce a sociální péče.
2. 4. Nové úkolové sazby musí býti stanoveny a vyplaceny nejdéle do 4 týdnů po uveřejnění vyhlášky.