Vyhláška státního úřadu plánovacího o hlášení zásob ke dni 31. prosince 1950.

§ 1.

Ke dni 31. prosince 1950 sestaví podle skutečného stavu hlášení zásob (dále jen „hlášení“) v rozsahu a způsobem dále stanoveným

1. a) národní podniky s výjimkou peněžních a pojišťovacích podniků,
2. b) komunální podniky,
3. c) státní podniky,
4. d) podniky určené nebo zřízené podle zákona č. 119/1948 Sb., o státní organisaci zahraničního obchodu a mezinárodního zasilatelství,
5. e) družstevní podniky s výjimkou peněžních a pojišťovacích podniků a jednotných zemědělských družstev,
6. f) podniky v národní správě.

§ 2.

(1) Hlášení podléhají:

1. a) veškeré zásoby podniku ve smyslu ustanovení čl. 4 vyhlášky státního úřadu plánovacího č. 468/1950 Ú. l. I, které jsou jeho vlastnictvím;
2. b) z investic stroje a zařízení, které nejsou v podniku používány, nejsou pro jeho provoz potřebné a nebyly dosud převedeny do zásob jako materiál nebo jako obchodní zboží (dále jen „nepoužívané investice“).

(2) Vlastnictvím podle odstavce 1 se rozumí i operatívní správa národního majetku; vlastníkem podle této vyhlášky (§ 3 odst. 2) se rozumí tudíž i ten, komu byl národní majetek svěřen do operativní správy.

§ 3.

(1) V hlášení se uvedou všechny zásoby [§ 2 písm. a)] a nepoužívané investice [§ 2 písm. b)], ať jsou dne 31. prosince 1950 v podniku (v jeho skladech, expedičních místnostech, prodejnách, nádvořích, ohradách, lesích, na železničních tratích a pod.), či mimo podnik (ve veřejných skladištích, konsignačních skladech, ve vzorkových skladech, zboží u komisionářů, materiál nebo dílce, které byly zaslány jiným podnikům k opracování nebo zpracování ve mzdě, předměty půjčené a pod.); ve výrobních podnicích se uvedou zejména i zásoby a nepoužívané investice v dílnách a na pracovištích (rozpracované výrobky, materiál určený k zpracování, materiál vyřazený a nepoužívaný a pod.).

(2) O cizích zásobách a cizích nepoužívaných investicích, které jsou dne 31. prosince 1950 v některém z podniků uvedených v § 1 (ve vzorkových skladech, materiál nebo dílce zaslané k opracování nebo zpracování ve mzdě nebo zaslané k opravě, na ukázku nebo jako vzorek, zboží v komisi, předměty vypůjčené a pod.), pořídí podnik na podkladě fysické inventury soupis, který zašle do 10. ledna 1951 vlastníku zásob nebo nepoužívaných investic, pokud tento vlastník je povinen podati hlášení podle § 1. Vlastník potvrdí na soupisu, že tyto zásoby nebo nepoužívané investice pojal do svého hlášení, a soupis vrátí podniku, který jej pořídil.

(3) Dopravní podniky neuvádějí ve svých hlášeních cizí zásoby, jimi přepravované nebo skladované, ani o nich nepořizují soupis podle předchozího odstavce.

(4) Zboží na cestě, které bylo z podniku odesláno (t. j. předáno dopravnímu podniku k přepravě) do 31. prosince 1950, se uvede v hlášení příjemce.

(5) Bude-li podle směrnic pro fakturování a placení za zboží a výkony fakturováno až v roce 1951 zboží na cestě (odstavec 4) nebo zboží v roce 1950 již dodané, uvede dodavatel na faktuře, že zboží nepojal do svého hlášení.

§ 4.

(1) V hlášení se uvedou zásoby v rozdělení na tyto skupiny:

1. a) materiál,
2. b) zvířata,
3. c) obchodní zboží,
4. d) drobné a krátkodobé předměty,
5. e) rozpracované výrobky,
6. f) hotové výrobky.

(2) V těchto skupinách se zásoby v hlášení uvedou v položkách odpovídajících pořadovým číslům a jednotkám množství podle Seznamu zboží pro vypracování návrhu prováděcího plánu hmotného zásobování na rok 1951, vydaného státním úřadem plánovacím (dále jen „seznam“). Drobné a krátkodobé předměty v používání se uvedou v hlášení jedinou položkou bez zařazení pod pořadové číslo na konci příslušné skupiny [odstavec 1 písm. d)] alespoň s uvedením celkové ceny. Rozpracované výrobky se rozčlení podle seznamu a u každé položky se uvedou pouze celková cena a změna stavu zásob.

§ 5.

(1) Hlášení se musí opírat o fysickou inventuru, prováděnou pro účely pravidelného soupisu aktiv a pasiv ke dni 31. prosince 1950 podle § 21 vládního nařízení č. 205/1946 Sb., kterým se stanoví jednotné účetní zásady. Fysická inventura musí být úplná a musí být provedena prohlídkou na místě uložení a na základě zjištění množství měřením, vážením, spočítáním kusů, technickým výpočtem a pod.

(2) Za řádné a včasné provedení inventury a za opatření veškerých údajů požadovaných podle této vyhlášky odpovídá ředitel (vedoucí) podniku.

§ 6.

(1) Zásoby [§ 2 písm. a)] se ocení podle ceníku pro ocenění zásob v rozpočetnictví a v návrhu plánu hmotného zásobování na rok 1951. Nepoužívané investice [§ 2 písm. b)], i když nebyly převedeny do zásob jako materiál nebo jako obchodní zboží, ocení se stejně jako investice vyřazené.

(2) Ocenění se provede v hlášení u každé položky (§ 4 odst. 2), po případě u každé podpoložky (§ 8 odst. 5).

§ 7.

(1) Všechny podniky mimo podniky obchodní uvedou v hlášení v každé položce u materiálu a zvířat spotřebu, u obchodního zboží prodej, u rozpracovaných výrobků změnu stavu zásob a u hotových výrobků prodej, a to za rok 1950, po případě, pokud jde o změnu stavu zásob rozpracovaných výrobků, ke dni 31. prosince 1950.

(2) Velkoobchodní podniky uvedou v hlášení u každé položky prodej za rok 1950; mají-li vlastní maloobchodní síť, uvedou též vyskladnění do této sítě za rok 1950.

§ 8.

(1) Při inventuře zásob je třeba přihlížet k hospodářské odůvodněnosti velikosti zásob se zřetelem k plánu a k stupni jejich upotřebitelnosti. Podle toho podniky rozliší v hlášení zásoby způsobem uvedeným v odstavcích 2 až 4.

(2) Národní podniky podřízené ministerstvům průmyslu, výživy, techniky a informací a osvěty rozliší v hlášení zásoby na:

1. a) potřebné pro plánované úkoly podniku v rozsahu hospodářsky odůvodněném a nepřesahujícím množství uvažované v návrhu plánu hmotného zásobování na rok 1951,
2. b) potřebné pro plánované úkoly podniku v roce 1951, avšak v rozsahu přesahujícím množství uvedené pod písm. a),
3. c) nepotřebné pro plánované úkoly podniku v roce 1951, avšak jinak použitelné (mimo sběr),
4. d) zcela nepotřebné včetně sběru.

(3) Obchodní podniky rozliší v hlášení zásoby na:

1. a) potřebné pro plánované úkoly podniku,
2. b) nepotřebné pro plánované úkoly podniku,
3. c) těžko prodejné z důvodu nadměrných zásob,
4. d) těžko prodejné z důvodů cenových,
5. e) těžko prodejné z důvodů jiných (módních, jakostních a pod.),
6. f) zcela neprodejné včetně sběru.

(4) Ostatní podniky rozliší v hlášení zásoby na:

1. a) potřebné pro plánované úkoly podniku,
2. b) nepotřebné pro plánované úkoly podniku, avšak jinak použitelné (mimo sběr),
3. c) zcela nepotřebné včetně sběru.

(5) Rozlišení zásob podle znaků uvedených v odstavcích 2 až 4 se provede u každé položky. Vztahuje-li se na jednu položku více znaků, rozvede se na podpoložky.

§ 9.

Hlášení se sestaví podle vzoru 1 uvedeného v příloze k této vyhlášce na listech formátu A 3; zvláštní hlášení nepoužívaných investic se sestaví podle vzoru 2 uvedeného v příloze k této vyhlášce na listech formátu A 4.

§ 10.

(1) Do 3. února 1951 sestaví a zašlou hlášení

1. a) podniky ústředně plánované ve dvou vyhotoveních generálnímu ředitelství (na Slovensku oblastnímu ředitelství) příslušnému podle směrnic pro vypracování návrhu prováděcího plánu na rok 1951, po případě místu, které určí příslušné ministerstvo (pověřenectvo) (dále jen „určené místo“),
2. b) ostatní podniky místně a věcně příslušnému referátu krajského národního výboru; pokud jde o komunální podniky plánované krajsky (úsek místního hospodářství), příslušnému krajskému inspektorátu komunálních podniků.

(2) Hlášení podepíše ředitel (vedoucí) podniku.

§ 11.

(1) Generální (oblastní) ředitelství, po případě určená místa překontrolují správnost a úplnost hlášení podniků a připraví je podle pokynů státního úřadu statistického pro statistické zpracování.

(2) Generální (oblastní) ředitelství, po případě určená místa, která mají pro to technické předpoklady, provedou podle pokynů státního úřadu statistického statistické zpracování hlášení z podniků jim podléhajících; konečné sestavy zašlou státnímu úřadu statistickému (Slovenskému plánovacímu úřadu) ve lhůtě jím stanovené.

(3) Generální (oblastní) ředitelství, po případě určená místa, která nemají technické předpoklady pro statistické zpracování, zašlou jedno vyhotovení překontrolovaného a pro statistické zpracování připraveného hlášení do 20. února 1951 státnímu úřadu statistickému (Slovenskému plánovacímu úřadu).

(4) Generální ředitelství, po případě určená místa, jsou povinna vyhotovit potřebný počet čistopisů konečných sestav státního úřadu statistického podle jeho pokynů.

§ 12.

Krajské národní výbory, po případě krajské inspektoráty komunálních podniků překontrolují správnost hlášení, která jim byla zaslána podle § 10 odst. 1 písm. b), a sestaví z nich celkové hlášení za svůj obvod, které zašlou v českých zemích státnímu úřadu statistickému, na Slovensku Slovenskému plánovacímu úřadu do 28. února 1951.

§ 13.

Statistické zpracování hlášení (§§ 11 a 12) zorganisuje státní úřad statistický podle plánu, na kterém se dohodne se státním úřadem plánovacím, tak, aby konečné výsledky byly hotovy do 20. března 1951.

§ 14.

(1) Státní úřad plánovací může uložit podnikům, aby hlášení zaslaly přímo jemu.

(2) Celkové sestavy za Slovensko zašle státnímu úřadu statistickému Slovenský plánovací úřad nejpozději do 13. března 1951.

(3) V hlášení zásob národních podniků se sídlem v českých zemích (na Slovensku) budou zahrnuty i zásoby jejich závodů na Slovensku (v českých zemích).

§ 15.

(1) Podle pokynů státního úřadu plánovacího a ministerstva financí provedou Státní banka československá, Investiční banka a ústavy lidového peněžnictví kontrolu postupu prací při inventurách a při sestavování hlášení a přesvědčí se namátkovými kontrolami o tom, zdali jsou dodržována ustanovení této vyhlášky.

(2) O zjištěných závadách závažnější povahy nebo o hrubých porušeních ustanovení této vyhlášky podají Státní banka československá, Investiční banka a ústavy lidového peněžnictví neprodleně zprávu jednak místu podniku nadřízenému za účelem zjednání nápravy, jednak ministerstvu financí. O průběhu kontroly podají souhrnnou zprávu státnímu úřadu plánovacímu a ministerstvu financí.

§ 16.

Státní úřad plánovací může v případech hodných zvláštního zřetele povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky.

§ 17.

Jednotlivá ministerstva upraví v oboru své působnosti podrobnosti provedení této vyhlášky pokyny vydanými v dohodě se státním úřadem plánovacím.

§ 18.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.