Vyhláška ministerstva techniky, kterou se vydávají pokyny a směrnice pro navrhování a provádění pozemních staveb vyjímaje stavby typisované., 614/1949 Ú. l. I, vyhlášené znění

614.

VYHLÁŠKA

ministerstva techniky

ze dne 14. května 1949,

kterou se vydávají pokyny a směrnice pro navrhování a provádění pozemních staveb vyjímaje stavby typisované.

Podle § 15, odst. 1, písm. a) a odst. 2 vládního nařízení ze dne 21. prosince 1948, č. 296 Sb., o opatřeních ve stavebnictví v pětiletém plánu, vydává ministerstvo techniky v dohodě s ministerstvem národní obrany a se souhlasem předsedy vlády podle § 41, odst. 5 zákona ze dne 27. října 1948, č. 241 Sb., o prvním pětiletém hospodářském plánu rozvoje Československé republiky (zákon o pětiletém plánu), tyto pokyny a směrnice pro navrhovavání a provádění pozemních staveb, pokud vyhlášky o typisovaných stavbách nestanoví něco jiného:

Část I. Navrhování obytných staveb. Část I.

A. Nejdůležitější zásady.
1. 1. Se zřetelem k dosavadním omezeným možnostem ve výrobě stavebnin, k nedostatku pracovních sil a k nutnosti snížení stavebních nákladů musí býti dbáno toho, aby se po všech těchto stránkách dosáhlo úspor při šetření základních podmínek zdravého bydlení.
2. 2. Podle rozsahu bytové plochy jsou stanoveny tyto základní skupiny bytů:
  1. a) garsoniéra (zásadně jeden prostor s nejnutnějším příslušenstvím) do 42 m² plochy,
  2. b) dvougarsoniéra (stejný typ jako předešle, ale o 1 pracovnu více) nebo byt o jedné obytné místnosti s kuchyní a příslušenstvím do 72 m² plochy,
  3. c) obytná místnost, 1 ložnice a příslušenství do 82 m² plochy,
  4. d) obytná místnost, 2 ložnice a příslušenství do 98 m² plochy,
  5. e) obytná místnost, 2 ložnice, pracovna a příslušenství do 120 m² plochy.
  V rozsahu stanovených bytových ploch je přípustno i jiné rozdělení. Pokud zastavovací podmínky nepřipouštějí normální zastavěni, nemají se uvedené výměry zpravidla překročit o více než 10%.
1. 3. Byt v domech o třech a více podlažích má býti umístěn zásadně v jednom podlaží, což je nejvýhodnější s hlediska sociálního. Jedině v rodinných domcích může být umístěn také ve dvou podlažích, na př. v přízemí a zčásti v podkroví nebo v přízemí a v prvním patře.
2. 4. Do výměry plošné, stanovené v č. 2 se započítává celá zastavěná plocha bytu (i s omezujícími zdmi) a alikvotní díl schodiště a místní komunikace.

B. Způsob zastavění.
1. 5. Způsob zastavění stavebních pozemků určuje upravovací plán (náčrt). Velikost stavenišť je třeba přizpůsobit typům obytných staveb, jichž se má v daném místě použít. Domy se sdružují z ekonomických důvodů do řad. Při jejich řazení a opakování nutno přihlížeti k tomu, aby řešení vyhovovalo i po výtvarné stránce.
2. 6. Výška, po případě počet podlaží se řídí místními poměry a požadavky urbanistickými. Doporučuje se však stavět domy tak, aby alespoň pro skupinu domů obyvatelnou 200 osobami byl jeden dům vybudován s jedním podlažím pod terénem (sklepem) a nejméně o třech podlažích (přízemí a dvou patrech) nad zemí. Ve městech o více než 20.000 obyvatelích a v místech, na něž se vztahují ustanovení §§ 34 a 35 zákona č. 131/1936 Sb. a ustanovení vládního nařízení č. 155/1936 Sb., a v místech jinak zvláště důležitých je nutno tak vybavit každý dům. V místech s méně než 20.000, ale více než 3000 obyvateli nutno vybudovat sklep ve všech domech nejméně s přízemím a dvěma patry, t. j. s třemi podlažími nad terénem. (Viz dále ustanovení č. 33.)
3. 7. Při zastavování stavebních mezer je třeba se přizpůsobiti dosavadnímu vyhovujícímu zastavění, zejména pokud jde o výšku stavby k hlavní římse. U budov pro zemědělce bude použito zpravidla zastavění isolovaného.
4. 8. Obytné zastavění budiž odděleno dostatečně velkými plochami zeleně od ploch, jejichž způsob využití a zastavění by mohl ohrozit klidné a zdravé bydlení.
5. 9. Zakazují se podzemní byty, za něž se považuje každý byt, jehož podlaha je níže než 30 cm nad povrchem dlažby nebo dvora.

C. Orientace k světovým stranám a příčné větrání.
1. 10. Obytné místnosti a ložnice nemají být zásadně situovány k severu. Na sever se má umístit jen příslušenství a nejvýše jídelní kout obytné místnosti, pokud je obytná místnost v ostatní části orientována k dobře osluněné straně. Nevylučuje se však řešení více bytů v jednom podlaží, zvláště vede-li k hospodárné disposici.
2. 11. Příčné větrání bytu nutno pokud možno zabezpečit orientací bytu ke dvěma světovým stranám, t. j. buď ke dvěma protilehlým průčelím nebo v rohové poloze.

D. Zásady pro velikost bytu a jednotlivých místností a pro vzájemnou souvislost místností.

12. Výměra jednotlivých místností nesmí klesnout pod tyto nejmenší velikosti:
1. a) obytný pokoj — 20 m² a alespoň jedna ložnice — 15 m²,
2. b) pracovní kuchyně — 7 m², kuchyňský kout — 5 m².

13. Při návrhu vnitřní disposice bytu nutno velmi bedlivě dbát provozních souvislostí a tím úspory práce ženy v domácnosti, snadného udržování bytu a nezávadného používání příslušenství.
14. Aby bylo možno přezkoušet vhodnost návrhu s hledisek uvedených v č. 12, třeba zakreslit veškerý nábytek a vybavení pro normální podlaží do zvláštního disposičního plánu půdorysu v měřítku 1:50, v němž budou vyznačeny světové strany a uvedeny hlavní rozměry a plošné výměry všech částí bytu s percentuelním poměrem vlastní obytné části k příslušenství. Tento plán musí být předložen při přezkušování projektu a také se připojí jako příloha k žádosti o stavební povolení. Ve zvláštních případech se doporučuje, aby byl předložen a projednán předběžně před vypracováním definitivních stavebních plánů a doložen situačním řešením, výpočtem zastavěného prostoru a zastavěné plochy vlastního bytu, s popisem zamýšlené bytové akce a s údajem o počtu bytů. Stavební plány se předkládají v měřítku 1:50 nebo 1:100.

15. Pro navrhování jednotlivých obytných místností a příslušenství platí tyto zásady:

a) předpokládají se tyto půdorysné rozměry vnitřního vybavení bytu:
1. jídelní stůl 90/120 cm,
2. pracovní stůl 60/90 cm,
3. (židle zaujímají vedle stolu 45 cm šířky),
4. křesla 55/60 cm,
5. pracovní plocha v kuchyni, která má být ve výši 85 cm nad podlahou nebo dlažbou kuchyně, nejméně 70/120 cm, je-li prostor nad pracovní plochou opatřen policemi nebo skříňkami pro uložení suchých zásob a kuchyňského nářadí, nebo nejméně 60/120 cm, není-li prostor nad pracovní plochou opatřen takovými policemi nebo skříňkami, v tom případě je třeba navrhnout ukládání suchých zásob a kuchyňského nářadí na jiném vhodném místě kuchyně,
6. dřez a jeho odkládací plochy, délka nejméně 100 cm, při čemž horní hrana dřezu má být ve výši 85 cm nad podlahou nebo dlažbou kuchyně a odkapní plocha má být na levo od dřezu,
7. plocha pro kuchyňské nářadí rodiny 60/120 cm,
8. skříně hloubky 60 cm a šířky 60 cm nebo jejího násobku: žádá-li to půdorysná disposice bytu, lze počítat s hloubkou prádelníků, knihoven a pod. jen 50 cm,
9. (přitom třeba předpokládat pro dospělou osobu nutnou plocha pro skříň na šaty a prádlo celkem 60/120 cm a pro knihovnu 60/60 cm),
10. lůžka pro dospělé osoby a gauče 90/205 cm,
11. pomocné odkládací plochy k lůžkům, po případě noční stolky 45/45 cm, dětské postýlky 70/150 cm,

b) rozměry topidel:

Část I. Navrhování obytných staveb.
kamna pokojová	40 cmX60 cm
(lokální vytápění zvětšuje nutnou plochu obytné místnosti asi o 1 m²),
uhelný sporák	105 cmX75 cm,
plynový sporák s odkládacími deskami (vařící plotna) výšky 80 cm	53 cmX89 cm,
plynový sporák bez odkládacích desek (vařící plotna) výšky 80 cm	53 cmX55 cm,
výhřevné těleso plynové (karma)	35 cmX19 cm.

c) Ložnice mají mít pokud možno samostatný přístup. Jsou-li dvě vedle sebe, mají být spojeny dveřmi.
d) Pracovní kuchyně má mít nejméně 2 m šířky. Kuchyně nebo kuchyňský kout musí být vždy přímo osvětleny a větrány. Disposičním řešením se má co nejvíce usnadnit jak vaření tak i podávání jídla, mytí nádobí a pod.
e) Lázeň musí být tak dimensována, aby v ní bylo možno umístiti vanu rozměrů alespoň 69 cmX155 cm (kromě obložení), výjimečně jen zkrácenou vanu délky asi 125 cm se sprchou, umyvadla (viz část XI, č. 285), jež nemá být docela v rohu, plynový nebo elektrický ohřívač s topným zařízením, koupelnová kamna, stoličku a věšák.
f) Kloset má být samostatně přístupný, zpravidla z předsíně; u bytů menší půdorysné plochy než 72 m² (podle č. 2) může být umístěn v lázni.
g) Spíž je přístupna z kuchyně nebo z předsíně. Zřizuje se v chladné poloze, co nejdále od komínových těles.
h) Komora, je-li zřízena, má velikost zpravidla 1,5 až 2 m² a její rozměry nemají v obou směrech přesahovat 1,5 m. Má být umístěna pokud možno u kuchyňské části bytu nebo předsíně. Lze ji nahradit vestavěnou skříní.
ch) Šatnu lze navrhnout tam, kde je to účelné. Jejím úkolem je alespoň částečně uvolniti prostor ložnic od skříní.

16. Pokud jde o světlou výšku doporučuje se zachovat tyto rozměry:
1. a) u nájemních domů pro obytnou místnost zpravidla 260 cm, pro podkrovní místnost 250 cm a pro sklep 210 cm;
2. b) u rodinných domů pro obytnou místnost nejméně 250 cm, pro podkrovní místnost 230 cm a pro sklep 210 cm;
3. c) jen v sídlištích, kde jsou zajištěny dostatečné odstupy budov se zřetelem na oslunění se připouští světlá výška obytných místností i u nájemních domů nejméně 250 cm [v podkroví a ve sklepě jako ad b)].

17. Schodiště u nájemních domů o nejvýše čtyřech podlažích nad zemí (přízemí a tři patra) má mít světlou šířku nejméně 110 cm, u vyšších domů nejméně 120 cm (pokud platné stavební předpisy nepřipouštějí menší šířku).
18. U rodinných domů budiž schodiště pokud možno přímočaré, jednoramenné nebo dvouramenné bez zkosených stupňů a o světlé šířce minimálně 85 cm, stupně profilu nejvýše 18/26 cm.
19. U rodinných domků budiž pamatováno na zádveří vždy aspoň na severní a západní straně a vůbec tam, kde jde o vyšší polohu (nad 400 m n. m.) nebo o polohu nechráněnou nebo vystavenou vlivu povětrnosti.

E. Osvětlení a větrání, zejména příslušenství.
1. 20. Obytné místnosti mají mít dostatečné (t. zv. střední) osvětlení, t. j. poměr plochy oken k podlahové ploše zpravidla 1:6 až 1:8; v úzkých tmavých ulicích u vysokého a hustého zastavění nebo při parapetu a nadpraží, volených nepříznivě pro osvětlení, má být přiměřeně větší (1:5 až 1:4).
  V pracovnách a v pracovních kuchyních je vhodné osvětlení přiměřeně větší, není-li místnost situováním (na př. na jihozápad nebo jihovýchod ve volném zastavění) příliš osluněna.
1. 21. U klosetu budiž postaráno o řádné větrání přímé nebo svislým ventilačním tahem za předpokladu, že každý kloset má svůj ventilační tah se zabezpečenou účinností.
2. 22. Nesplachovací záchod musí být přímo osvětlen a větrán a přitom oddělen od bytu přímo větranou předsíňkou.
3. 23. Lázeň musí být větrána buď přímo nebo nepřímo průduchem nebo svislým ventilačním tahem, a to zvláštním pro každou lázeň. Ohřívá-li se voda nebo vytápí-li se plynem, nutno odvádět plynové splodiny samostatným komínovým tahem.
4. 24. Špíz má být zpravidla větrána přímo, postačí ventilační otvory.
5. 25. Zřizování šachtových světlíků se zakazuje. Výjimka je přípustná jen při stavbách v mezerách při řadovém zastavění, kde je nutno se přizpůsobit disposici sousedního domovního světlíku.
6. 26. U všech světelných otvorů, kterými by mohly pronikat paprsky umělého osvětlení v noci ven, musí být provedeno zařízení pro zatemnění, t. j. neprůsvitné okenice, žaluzie, rolety nebo jiná vyhovující opatření.
  Nebude-li možno v prvním roce pětiletky zřídit úplné zatemňovací zařízení, musí být alespoň otvory (okna a j.) upraveny tak, aby zatemňovací zařízení (papírové rolety, dřevěné rámečky potažené neprůsvitným papírem a pod.) mohlo být podle potřeby zamontováno v nejkratší době.

F. Soustředění instalací.
1. 27. Instalační zařízení pro kloset, lázeň a kuchyňský dřez (po případě výlevku) buďtež co nejvíce soustředěna, a to nejen v jednotlivém podlaží, nýbrž i v podlažích nad sebou (vertikálně).
2. 28. Potrubí smí být umísťováno na vnějších zdech jen zcela výjimečně a musí být dostatečně tepelně isolováno.

G. Tepelné isolace.
1. 29. Aby se zabránilo trvalým ztrátám na palivu, doporučuje se navrhovat obvodové zdi o tepelné prostupnosti takové, jakou má zeď z plných pálených cihel 45 cm tlustá, oboustranně omítnutá. Z téhož důvodu se nemají zásadně zřizovat u bytů jednoduchá okna v obvodových zdech. Nutno se také vystříhat zbytečné členitosti obvodových zdí a nadměrné výměry okenních ploch. Také k akumulaci tepla třeba přihlížet.
  Stropy a podlahy mají mít součinitel prostupu „k“ nejvýše 1,00 kcal/m²h°C, to platí i pro ploché střechy obytných budov bez půdního prostoru.
  Z důvodů tepelné hospodárnosti doporučuje se užívati u obytných místností takových konstrukcí oken, jejichž součinitel prostupu tepla „k“ je menší než 4,00 kcal/m²h°C.

H. Vytápění bytů.
1. 30. Nedostatek potřebných hmot nedovoluje zatím vybavit všechny byty ústředním vytápěním. Proto je třeba počítat zpravidla s vytápěním lokálním. Kde lze už nyní vybavit byty ústředním vytápěním, nutno pamatovat v každé bytové jednotce alespoň na jeden komín k umožnění lokálního vytápění v nutných případech.
2. 31. Kde není možno vybavit byty ústředním vytápěním, buď uvažována možnost pozdější instalace ústředního vytápění, při čemž podle možnosti buď současně se stavbou vyzděn komín ústředního vytápění. Také případná nutnost pozdějšího založení a dobudování kotelny nebo přípoje budiž přitom náležitě a hospodárně uvážena.
3. 32. Při lokálním vytápění budiž počítáno s vytápěním každé obytné místnosti, dále kuchyně (ať pracovní nebo kuchyňského koutu) a lázně, není-li možno je přitápět plynem nebo elektřinou. Plynová otopná kamna musí být opatřena úpravami pro odvádění plynu. V disposici nutno pamatovat na to, aby se soustředěním komínových těles zmenšil jich počet. Stromkové komíny se vylučují.

CH. Ostatní zařízení.
1. 33. Je-li v obci zřízena kanalisace, buď na ni každý stavební celek (dům, řada, skupina) podle možnosti připojen. Jsou-li na ni připojeny podzemní prostory, musí se zamezit vnikání zpáteční vody při povodních. Odpadové trouby okapové se musí připojit k domovní stoce. Všechny vpustě, záchody i pisoáry, prádelny a pod. musí být opatřeny vodní uzávěrkou. Revisní šachty musí mít neprodyšné příklopy.
2. 34. Ke každému bytu se doporučuje zřídit sklepní prostor nejnutnějších rozměrů. V každé novostavbě, u níž jsou splněny podmínky platné pro zřizování úkrytů, musí být plánován a zřízen úkryt proti leteckým a jiným podobným útokům.
  Ve vhodných budovách, zejména veřejných nutno pamatovat na zřizování veřejných úkrytů, záchranných stanic a pod. Potřebné informace sdělí případ od případu příslušný krajský inspektor civilní ochrany nebo místní velitel civilní ochrany.
1. 35. V každém stavebním celku se má zřídit prádelna s možností dokonalého strojního vybavení a má být dána možnost sušit prádlo. Doporučuje se však, aby byla při stavbě skupiny domů zřízena ústřední prádelna a sušárna. Třeba pamatovat na nutné přípojky zdrojů energie.
2. 36 U domů o více bytech se doporučuje zřídit zvláštní větranou místnost pro uskladnění dětských kočárků, jízdních kol a pod., a to v přízemí při vestibulu nebo v suterénu. U rodinných domků buď pamatováno na místo pro kočárek v předsíni.
3. 37. Nutno pamatovat na vhodné umístění a účelnou dopravu nádob na popel od místa uskladnění na chodník.
4. 38. V každém domě o více než čtyřech podlažích (t. j. o přízemí a více než třech patrech) budiž pamatováno na osobní výtah minimální nosnosti 300 kg, a to i tehdy, nebude-li možno výtah zřídit ihned pro nedostatek stavebnin.
5. 39. V nájemních domech se doporučuje zřídit domácí telefon a pokud možno také poštovní, umístěný ve vestibulu domu a přístupný všem nájemníkům. Vždy budiž umožněna snadná dodatečná instalace telefonního vedení. Doporučuje se zřídit společnou anténu. Jinak viz ustanovení normy ČSN-ESČ 231-1948 „Hospodárná elektrisace v budovách a v zemědělství“.
6. 40. V každém nájemním domě budiž zřízen blok schránek na dopisy, jednotně umístěný v přízemí budovy (ve vestibulu, po případě v průjezdu nebo prostoru schodiště); u rodinných nebo jednotlivých (isolovaných) domů s oplocením se mohou schránky umístiti u vchodu v oplocení.
7. 41. Měřidla, t. j. elektroměry a plynoměry, buďtež umístěna tak, aby bylo možno odečíst stav spotřeby přímo z chodby nebo se schodiště. Viz ustanovení normy uvedené v č. 39.
8. 42. Garáže nesmějí být zřizovány v nájemních domech. Garáže provozované po živnostensku se nesmějí navrhovat mezi domky isolovanými ani řadovým; nebo v blocích domů nájemních. Zřizovat garáže v předzahrádkách se nedovoluje; výjimky lze připustit jen ve svažitém terénu, kde garáž je z větší části zapuštěna v rostlé zemi. Rovněž se nepřipouští zastavovat proluky mezi sousedními stavbami přístavky ani garážemi.
9. 43. Ploty, budou-li zřizovány, musí být nízké, do ulic průhledné a lehké; třeba je navrhnout se zřetelem k rázu okolí.

Část II. Navrhování staveb pro zemědělce. Část II.

44. Pro zemědělské stavby platí pokyny a směrnice pro navrhování obytných staveb podle části I. se změnami a doplňky, které vyplývají z dalších ustanovení.
1. A. Způsob zastavění.
  1. 45. Staveniště budov pro zemědělce (v území určeném zemědělskému zastavění) třeba volit podle výměry obhospodařované půdy v rozsahu odpovídajícím typům, pokud budou stanoveny ve vyhlášce ministerstva techniky. Bude zde použito zpravidla zastavění isolovaného. Nutno jinak dbát platných směrnic pro civilní ochranu obyvatelstva.
1. B. Byt pro rodinu zemědělcovu.
  1. 46. Zemědělský byt, pokud se provádí v novostavbě, se skládá z části obytné a příslušenství. Pokud není dále jinak uvedeno, platí pro část obytnou tytéž zásady jako pro byty jiné.
  2. 47. Bytová část budiž řešena v přízemí a v podkroví, po případě jen v přízemí; jednopatrové zastavění, jakož i zřizování dalších bytů v usedlosti zemědělské je zpravidla nepřípustné.
  3. 48. K obytné části náleží:
    1. a) obytná místnost rozměru 20 až 24 m² s přičleněným kuchyňským koutem o ploše dalších nejvýše 8 m², tvoří-li součást prostoru této místnosti. Tvoří-li samostatnou místnost, přičleněnou k obytné místnosti a oddělenou od ní příčkou, může mít výměru podlahové plochy nejvýše 12 m². Plocha kuchyňského koutu se nepočítá do obytné podlahové plochy. Nejsou-li oba prostory odděleny příčkou, musí je dělit stěna sahající od stropu do výše podchodu k zachycení výparů. Sporák, dřez nebo výlevka a pracovní plochy musí být osvětlovány přímo nebo bočně. Kuchyňský kout nutno opatřit komínovou ventilací blízko sporáku a vzduch přivádět sklopným ventilačním křídlem nebo jiným zařízením. Kuchyň se podle možnosti umístí disposičně tak, aby výhledem z okna byla umožněna kontrola vstupu a přilehlé části dvora a aby byla alespoň s jedné strany osluněna.
    2. b) Ložnice může být umístěna buď v přízemí nebo v podkroví. Je-li v přízemí, pak má být buď spojena s obytnou místností nebo přístupná z předsíně. Je-li v podkroví, pak musí být přístupná přímo ze schodiště.
    3. c) Má-li zemědělec dvě ložnice, může být jedna v přízemí (výměnek) a jedna v podkroví anebo obě v podkroví a musí pak být přístupné přímo ze schodiště.
      Ložnice v přízemí je spojena s obytnou místností nebo přístupná z předsíně a tak prostorná, aby se v ní umístila kromě dvou normálních lůžek a dvou skříní alespoň 2 dětská lůžka.
  1. 49. Do plánu, který se přikládá k přezkoušení projektů nebo k žádosti o stavební povolení (část I, č. 14), musí býti zakresleno umístění hlavního nábytku a instalačních zařízení, aby se mohla posoudit velikost místností a účelnost spojení mezi nimi.
  2. 50. Obvyklé součásti příslušenství a jejich funkce:
    1. a) předsíň spojuje byt s dvorem a s přičleněnou hospodářskou částí. Slouží pro odkládání šatu a na umístění zásoby vody, není-li zřízen vodovod. Přímo se z ní vstupuje do obytné kuchyně, zásobníku, hospodářské kuchyně, schodištěm do podkroví nebo do sklepa, nevyúsťují-li schody ze sklepa v hospodářské kuchyni [viz písm. e)]. Požadované spojení nutno ekonomicky vyřešit na ploše co nejmenší. V chladných polohách musí mít dvojité dveře nebo zádveří.
    2. b) příležitost ke koupání musí být aspoň v prádelně (hospodářské kuchyni) nebo v kuchyňském koutu.
    3. c) Zásobník 4—6 m², není-li možno zřídit sklepy, až 10 m². Má být přístupný z předsíně, pokud možno chráněn před výpary z kuchyně a ležet ve stínu.
    4. d) Záchod je součástí obytné budovy a je přímo osvětlen i větrán. Odvětrání odpadního potrubí budiž vyvedeno nad střechu. Nesplachovaný záchod umístěný uvnitř budovy budiž přístupný z venku. Splachovací nádržky se instalují vždy na vnitřní zdi, což platí pro přívod vody vůbec.
    5. e) Hospodářská kuchyň (černá kuchyň) je současně prádelnou a hrubou umývárnou a lázní. Spojuje hospodářskou část s částí bytovou. Musí být osvětlována a větrána přímo. Hospodářská kuchyň má být v blízkosti schodiště ze sklepa. Budiž opatřena neprostupnou dlažbou se spádem do guly, dostatečně dimensované a upravené na zachycování kalu, dále řádnou ventilací komínovou, odstraňující páru při vaření.
    6. f) Schodiště do podkroví a sklepa budiž přímočaré, jednoramenné.
    7. g) Sklep se musí řešit tak, aby do něho byla možná přímá skládka z vozu.
  1. 51. Pokud se zřizují obytné místnosti pro svobodné zaměstnance, kteří se stravují ve společné domácnosti, musí být odděleny pro muže a ženy. Musí být přímo osvětleny a větrány a dána možnost vytápění. Místnost pro jednu osobu budiž 7 m² podlahové plochy.
  2. 52. Obytné místnosti sezonních pracovníků se zřizují odděleně pro muže a ženy a musí být přímo osvětleny, větrány a vytápěny. Pro jednu osobu se počítá nejméně se 4 m² půdorysné plochy. Jinak platí směrnice uvedené v č. 51.
    1. h) V souvislosti s hospodářskou částí budiž zřízen dřevník.
    2. ch) Kanalisace. Každý objekt se opatří samostatnou sedimentační žumpou.
    3. i) O umístění a zřízení studny platí příslušné předpisy.
  1. 53. Zemědělské usedlosti buďtež navrhovány tak,
    1. a) aby usedlost byla oddělena od prašné komunikace,
    2. b) aby vznikl pokud možno čistý přední dvůr a
    3. c) aby hnojiště bylo co nejdále od okruhu bydlení (hnojišťový zadní dvůr).
  1. 54. Všechny obytné budovy musí být řádně isolovány proti vzlínání zemní vlhkosti.
  2. 55. Světlá výška obytných místností činí v přízemí nejméně 2,50 m, v podkroví 2,40 m.
  3. 56. Pro konstrukce stropů a stěn platí směrnice pro stavby obytné (část I. a VI.).
  4. 57. Pro zatemňovací zařízení platí stejné ustanovení jako u bytů jiných (část I, č. 26).
1. C. Hospodářská část.
  1. 58. Hospodářské budovy buďtež navrhovány tak, aby stavebně souvisely s částí obytnou, aby vnitřní spojení bylo co nejkratší a soustředění disposiční takové, aby umožňovalo přístup do všech částí, aniž se musí vycházet ven. V celkovém uspořádání musí být poloha části stájové navržena tak, aby aspoň s jedné strany byla obrácena k slunci. Disposiční řešení a rozloha hospodářských prostor závisí na způsobu obhospodařování zemědělské půdy.
  2. 59. Obvodové zdivo nesmí promrzat. Zdivo z obyčejných cihel se váže v šířce 45 cm s dvěma dutinami ve vrstvě. Jinak se hodí všechny druhy pálených děrovaných cihel, užívaných na stavbách obytných a zdivo může mít i menší tloušťku, odpovídá-li jeho koeficient průteplivosti uvedeným předpokladům. Užití dřevěné konstrukce u obvodových zdí je přípustné jen ve výjimečných případech. Stáje se nevytápějí. Podlaha stáje musí být alespoň 15 cm nad přilehlým terénem. Ve všech stájích buď ve výši 15 cm nad podlahou provedena normální vodorovná isolace zdiva proti vzlínání stájové vlhkosti.
  3. 60. Strop budiž dokonale tepelně isolující i neprůdušný. Materiál budiž volen tak, aby vnitřní povrch nesrážel výpary a vyhovoval předpisům o používání stavebních hmot.
  4. 61. Větrání. Do každé stáje musí být možno přivádět čerstvý vzduch a odvětrat zkažený bez otvírání oken v zimních měsících. Na jednu stájovou jednotku připadá 0.03 m² plochy výparníku Šachta má otvor u podlahy pro větrání zimní, u stropu pro větrání letní; otvory buďtež téhož rozměru jako průřez šachty, šachta jest obezděna v tloušťce 15 cm na maltu nastavovanou, s vnitřní cementovou omítkou a nad střechou je nástavec pro zvýšení tahu. Uzavíratelný příchod vzduchu štěrbinami dřevěných truhlíků zřizuje se přímo pod stropem. Vzduch se nassává podtlakem vzniklým tahem komína. Truhlík může být průběžný po celé hloubce stáje, s vyústěním na dvou protilehlých stranách. Zvláštní odvětrávanou šachtou se shazuje stelivo nebo řezanka z podstřeší (shoz).
  5. 62. Okna se osazují bez dřevěného rámu jen do špalety. Požadavky na plochu a rozměry oken (při tom nutno též dbát náležitého oslunění) u stájí pro hovězí dobytek a koně 1/10 až 1/12 podlahové plochy, u vepřinců ¹/₁₂ až ¹/₁₅; velikost 105/90 cm a 90/90 cm, horní část v dřevěném křídle sklopná pro letní větrání, spodní část pevná; menší rozměr (vepřince) 90/45 cm. Uzávěr pohyblivou tyčí na trn v záklenku, u vepřinců při malé výšce dřevěný obrtlík, V chladných polohách dvojité zasklení křídla v dřevěném rámu. Jednoduché zasklení podle možnosti litým sklem s drátěnou vložkou.
  6. 63. Dveře jsou osazeny do zděné zárubně, závěsové, pobíjené, s vnějšími obvodovými svlaky a vložkou nepískované lepenky proti profukování, otvírají se vždy ven a jsou po výšce dělené; horní polovina se otvírá samostatně k větrání v létě. Rozměry: dvoukřídlové 150/220 cm, jednokřídlové 90/220 cm a u vepřince 90/190 cm. Vnitřní dveře svlakové, otvíravé nebo posuvné.
  7. 64. Podlaha se liší podle stání a komunikací. Požadavky na dlažbu stání: teplá, drsná a nepropustná, na podklad z cihelné rovnaniny (zlomky cihel s povrchem vyrovnaným hubeným betonem); u koňských stání se požaduje také pružnost. V kotcích pro vepře a mladý dobytek se vkládá na škvárobetonový podklad asfaltová lepenka isolační a na ni vhodná dlažba. Dlažba chodníku se zdrsněným povrchem. Krmné uličky: cementový potěr nebo dlaždice odolné kyselinám. Mlaty, jichž se užívá jako stálých průjezdů: řádkový nebo plochý kámen, cihly na stojato nebo zdrsněný beton.
  8. 65. Krmný žlab má povrch odolný kyselinám, pokud možno beze spar, který se snadno čistí (kameninová vložka). Je tak vysoký, aby uvázané zvíře nevstupovalo předníma nohama do žlabu. Normál pro hovězí dobytek 40 cm, u krátkého stání 30 cm, pro vepře 20 cm; zřizuje-li se krmná ulička v úrovni žlabu, nechť je nejméně 60 cm široká. Buď pamatováno na možnost použití samočinných napajedel.
  9. 66. Stání hovězího dobytka: délka 220 cm, odděleno stupněm od kaliště, celkem 270 cm od přední hrany žlabu ke stružce, šířka stání 110 až 120 cm, chodník pro jednořadové stání 130 cm, pro dvouřadové 160 cm i se stružkou. Výška stájí podle prostoru 250 až 280 cm.
  10. 67. Mladý dobytek: volně v kotcích na 1 kus podle stáří 3—5 m². Rozměr normálního kotce 250/190 cm bez žlabu, přepážky vysoké 145 cm. Na každých 5 dojnic 1 kotec 130/180 cm pro ssavé tele, ohrady dřevěné 120 cm vysoké, z kulatiny nebo tyče. Výběh pro mladý dobytek je nutný.
  11. 68. Stružka močůvková úzkého profilu se spádem 1,5% ke kalojemu, krytá vrchem tak, aby mohla podtékat močůvka. Kalojem ve stání budiž co nejblíže žumpy. (Platí pro všechny druhy stájí).
  12. 69. Konírny: šířka stání 160 až 180 cm, délka i se žlabovým stolem 350 cm, chodník pro jednořadové stání 160 cm, pro dvouřadové 200 cm. Výška stájí 250 až 280 cm.
  13. 70. Vepřince: nejmenší kotec 6,00 m² (200 X 300 cm i s korytem) pro 4 kusy odstavu nebo 2 běhouny. Všechny dělící přepážky dřevěné (z kulatiny) 100 cm vysoké. Pro jednu řadu kotců ulička 110 cm široká, pro dvě řady kotců společná ulička 130 cm; dvířka kotcová 60 cm, otvíraná ven směrem k výběhu. Světlá výška vepřince 200 až 220 cm. Plocha kotce bude rozdělena na krmiště a lože.
  14. 71. Drůbežárny: na 1 m² 3 slepice nebo 2 husy, pro 6 slepic 1 hnízdo a pro 1 slepici 20 cm délky hřadu. Světlá výška 170 až 180 cm. Stěny dřevěné (viz č. 59). Střešní vycpávka na zimu nutná (dvojí strop).
  15. 72. Míchárna může být i rozšířenou částí průjezdního mlatu v sousedství stáje. Jako pracovní prostor musí být dobře osvětlena. Úprava podlahy: viz č. 64.
  16. 73. Hospodářské sklepy na krmné brambory nebo řepu polozapuštěny v perně stodoly, přilehlé k průjezdu, odkud se také plní. Prostory nad sklepem se užije jako skládky sušiny. K uloženým okopaninám se přivádí vzduch od spodu kanálkem, krytým dřevěným roštem.
  17. 74. Mléčnice, pokud se zřizuje, má být vždy oddělena od stáje a přístupná z venku. Poloha ve stínu, do čistého dvora.
  18. 75. Sýpka v malém podniku může být v podkroví bytové části. Jinak patří blízko nad míchárnu, nikdy nad chlév.
  19. 76. Stodola, seníky: konstrukce skladišť suché píce je navrhována z kulatých nebo hraněných profilů. Celá zásoba píce je uložena v podstřeší stáje, zbytek ve stodole; proto je třeba úměrně zvýšiti půdní nadezdívku v dřevěné konstrukci, aby se co nejlevněji získal největší skladovací prostor. Za těchto okolnosti se omezuje skladovací prostor stodoly zpravidla na 50 m² pro 1 ha orné půdy obilnin zemědělského podniku a podle výrobních oborů. Mlátírna se do skladovacího prostoru nezapočítává. Skladiště suché píce budiž co nejblíže místu spotřeby, aby stačilo ji shazovat na místo určení; shoz budiž odvětrán. Konstrukce stodoly se zděnými pilířky a s výplněmi bedněnými nebo zděnými, po případě dřevěná na podezdívce. Budiž pamatováno na vhodný přívod a odvádění vzduchu. Podjezdná výška i výška vrat pro naložený vůz nejméně 3,60 m; nad průjezdem a přilehlou částí prostorů, jichž se užívá k manipulaci (míchárna), je lehké patro. Vrata jsou točnová, závěsová nebo posuvná v šíři 3,50 až 4,00 m.
  20. 77. Kůlny na vozy, stroje a nářadí se zřizují v přístodůlku v pokračování traktu stodoly nebo v samostatném křídle, vhodně umístěném na dvoře a mají menší podjezdnou výšku 2,50 m. Průjezdné kolny jsou pracovně výhodnější než přistavěné. Pro polní nářadí a stroje se zřizuje uzavřená kolna, spojená po případě se správkárnou nebo dílnou.
  21. 78. Hnojiště je společné pro všechny druhy hospodářského zvířectva. Na 1 stájovou jednotku (500 kg váhy) se počítá 8 m² plochy hnojiště při dvojím vyvážení hnoje a za předpokladu výšky vrstvení nejvýše 2 m. Konstrukce: nepropustné dno na kamenné nebo cihelné rovnanině; okraje zvednuty nad úroveň dvora. Dne má spád ke stružce odvádějící hnojůvku do žumpy. Šířka hnojiště: pro jednostranné vyprazdňování 3 m, výška vrstvení 1,60 až 2 m. Spád dvora vždy směrem od hnojiště.
  22. 79. Žumpy: na 1 stájovou jednotku se při dvojím vyvážení počítá 3 m³ užitečného prostoru žumpy pro močůvku a hnojůvku, z čehož ²/₃ připadají na močůvku a ¹/₃ na hnojůvku. Stěny a dno musí být nepropustné s povrchem chráněným proti rozrušování kyselinami. Strop je betonový, deskový a může výhodně tvořit dno hnojiště. Normální hloubka 2 m, dno žumpy vždy nad úrovní spodní vody.

Část III. Navrhování domků pro bezzemky a zemědělské zaměstnance. Část III.

80. Bezzemkem se podle těchto směrnic rozumí obyvatel venkova nebo městského vnějšího obvodu, jehož hlavním zaměstnáním není samostatná zemědělská činnost, který pro svou potřebu pěstuje drobné hospodářské zvířectvo a obhospodařuje proto pozemky v rozsahu nesoběstačného zemědělského podniku.
1. A. Způsob zastavění.
  1. 81. Domky bezzemků a zemědělských zaměstnanců mohou být sdružovány.
  2. 82. Disposice domku sleduje funkci rodinného bydlení podle zásad pro navrhování obytných staveb (část I) se zvláštním zřetelem k chovu hospodářského zvířectva.
1. B. Část bytová.
  1. 83. Pro navrhování bytů pro bezzemky platí ustanovení směrnic pro byty zemědělce (část II, oddíl B, č. 46 až 50 a 53 až 57).
1. C. Část hospodářská.
  1. 84. Část hospodářská bude pravidelně umístěna pod jednou střechou s částí obytnou.
  2. 85. Chlév obsahuje zpravidla 1 normální kotec pro krmníka a stání pro jednu krávu nebo 2 kozy, dále kurník, chlévek pro husy, králíkárnu, dřevník a po případě malou kolnu.
  3. 86. Podkroví nad hospodářskou částí je určeno pro uskladnění sena a steliva.
  4. 87. Je účelné zřídit na vhodném místě odpadkovou jámu jako hnojiště a po případě žumpu.
  5. 88. Není-li v místě vodovod, nutno zabezpečit opatřeni vody ze studny, o jejímž umístění a zřízení platí příslušné předpisy.

Část IV. Navrhování staveb průmyslových. Část IV.

A. Zásady projektování.
1. 89. Každý průmyslový závod musí být plánován nejen na podkladě hospodářských úvah, nýbrž též se zřetelem na urbanistický plán a musí být navržen jak stavebně, tak i technologicky.
2. 90. Technologický projekt vypracovaný provozními odborníky a zástupci výroby stanoví výrobní proces a potřebu dílen jako podklad vlastního stavebního projektu, určuje přesný pohyb obráběných hmot i pracovních sil v závodě.
3. 91. Podkladem vlastního projektu musí být přesný stavební program, který musí zachytit nejen vlastní provozovny, ale i pomocné prostory (skladiště a pod.), sociální a sanitární zařízení (ubikace, stravovny, šatny, umývárny). Projekt musí hospodárně splnit podmínky provozní a výrobní.
4. 92. K zamezení ztrát a škod nutno před vypracováním projektu (za pomoci odborníků) náležitě prozkoumat podklady pro stavbu (urbanistické, geologické, pedologické, hydrologické, energetické, dopravní a konstruktivní).
5. 93. Návrh musí vycházet z hospodárnosti a účelnosti konstrukce, které musí být náležitě doloženy ve všech nosných částech staticky a plány podrobností.
6. 94. Projekt musí uvážit i organisaci staveniště.
7. 95. Pro hospodárné navrhování platí ustanovení části VI.
8. 96. Při projektování staveb průmyslových nutno zejména dbáti také ustanovení směrnic platných pro civilní ochranu. Ustanovení části I, č. 26 a 34 platí obdobně.

B. Způsob zastavění.
1. 97. Při průmyslových stavbách nebo při určování rozsahu jejich budiž pamatováno na zřízení zelených ploch v přiměřeném poměru k plochám zastavěným a provozním. Rovněž tak samostatné provozní celky téhož závodu nebo podniku buďtež od sebe oddělovány zelenými plochami.

Následující stránka