Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva, zaměstnaného v oděvním průmyslu a oděvních živnostech.

§ 1.

Působnost.

Vyhláška se vztahuje

1. 1. na země českou a Moravskoslezskou,
2. 2. a) na výrobu svrchních pánských oděvů (výrobu pánských, chlapeckých a dětských oděvů, oděvů do zaměstnání a oděvů sportovních, stejnokrojů, kožených a gumových Oděvů),
   1. b) na výrobu svrchních dámských a dívčích oděvů,
   2. c) na výrobu prádla, zástěr a šněrovaček,
   3. d) na výrobu kravat,
   4. e) na výrobu šlí, gumových oděvů a pod. výrobu (na př. výrobu pánských a dámských podvazků, košilových náramků, pasů, potítek a pod.),
   5. f) na výrobu dětských čepců, pokud nejsou pleteny, háčkovány nebo stávkové.

   Vyhláška platí také pro závodní oddělení závodů, které nepatří k oděvnímu průmyslu nebo oděvním živnostem, ve kterých se zhotovují výrobky pod a) až f) uvedené výroby.

   Platí také pro zhotovování výrobků oděvního průmyslu v závodě dodávkového společenstva nebo v závodech jeho členů.

   Tato vyhláška neplatí pro řemeslné krejčovské, závody, ve kterých se zhotovují oděvy na míru nebo pro oddělení závodů, uvedených pod a) až f), pokud se v nich pracuje na míru.

   Zhotovování jednotlivých kusů — nikoliv sériově — platí za práci na míru, dělají-li se pro určitou osobu podle přesně udaných měr.

1. 3. Na všechny zaměstnance závodu a živností vyjmenovaných v odst. 2, kteří podléhají veřejnoprávnímu pojištění pro případ nemoci, invalidity a stáří, pokud jejich pracovní a mzdové podmínky nejsou upraveny zvláštní vyhláškou.
2. 4. Tato vyhláška se nevztahuje na domácké dělníky ve smyslu platných předpisů.

§ 2.

Pracovní doba.

Pracovní doba se řídí zákonnými ustanoveními.

§ 3.

Dny pracovního klidu.

1. 1. Neděle, svátky a památné dny státem uznaná jsou zásadně dny pracovního klidu.
2. 2. Den pracovního klidu se počítá od 6 hod. ráno do 6 hod. ráno příštího dne.
3. 3. Na Štědrý den končí práce nejpozději ve 12 hodin. Zaměstnanci obdrží mzdu za tolik pracovních hodin, kolik jich na tento den připadá.

§ 4.

Příplatky za práce přes čas, práce v noci a ve dnech pracovního klidu.

1. 1. Za práci v časové i úkolové mzdě se platí příplatky v těchto případech:

   § 4. Příplatky za práce přes čas, práce v noci a ve dnech pracovního klidu.

   a)	za práci přes čas, t. j. přes zákonitou pracovní dobu	25%,
   b)	za noční práci, t. j. od 22 hodin do 6 hodin, pokud nejde o pravidelné směny	50%,
   c)	za práci ve dnech pracovního klidu (§ 3)	50%,
   d)	za placené svátky a památné dny státem uznané se platí podle všeobecných předpisů o tom vydaných.

1. 2. Kočí, vrátní a hlídači, pokud nepracují ve třech směnách, obdrží za pracovní dobu do 54 příp. 60 hodin (včetně příp. pomocných prací, práce v noci a ve dnech pracovního klidu) týdenní mzdu, stanovenou ve mzdové tabulce III, bez náhrady za práci přes čas do uvedeného počtu pracovních hodin.

   Za pracovní hodiny, přesahující stanovený počet pracovních hodin, se platí ¹/₅₄, příp. ¹/₆₀ týdenní mzdy 25% příplatkem za každou hodinu.

1. 3. Připadne-li zároveň nárok na několik příplatků, zaplatí se pouze nejvyšší příplatek.
2. 4. Základ pro výpočet příplatků tvoří:
   1. a) u dělníků, pracujících v časové mzdě, hodinová mzda, stanovená vyhláškou,
   2. b) u dělníků, pracujících v úkolu, směrná úkolová sazba (hodinová mzda zvýšená o 20%),
   3. c) nejsou-li částky, k nimž došlo vypočtením příplatku dělitelný 6 hal., zaokrouhlí se na nejblíže vyšší částku, dělitelnou 5 hal.

§ 5.

Omezení práce.

Omezení pracovní doby jest přípustno jedině se souhlasem příslušného okresního úřadu ochrany práce a to po 3 denním předchozím ohlášení.

Byl-li dělník vypověděn z práce v době omezení práce, má po dobu výpovědní lhůty nárok na plnou mzdu. Totéž platí, byla-li dána výpověď před omezením práce a konec pracovního poměru spadá do období omezení práce.

§ 6.

Dovolená.

O dovolené platí všeobecné předpisy.

§ 7.

Časové mzdy.

1. 1. časové mzdy jsou stanoveny ve mzdovém sazebníku za každou normální odpracovanou hodinu.
2. 2. V této vyhlášce stanovené týdenní mzdy platí za pracovní dobu 54, příp. 60 hodin.
3. 3. Nejsou-li částky, k nimž 33 došlo vypočítáním tohoto příplatku, dělitelný 5 hal., zaokrouhlí se na nejblíže vyšší částku, dělitelnou 5 hal.

   Ministerstvo ochrany práce a sociální péče může na žádost povoliti pro jednotlivé závody poskytnutí úkolového vyrovnávacího příplatku dalším, nahoře nejmenovaným zvlášť kvalifikovaným skupinám povolání, které v úkolové mzdě pracovati nemohou.

1. 4. Zařádění do mzdových skupin se provede podle převážné činnosti dělníků. Dělníci, jejichž mzdová skupina není uvedena ve mzdovém řádu, se zařadí do mzdové skupiny, která odpovídá povaze jejich práce.
2. 5. Mzda se vyplácí během pracovní doby. Odpracované hodiny jednotlivých dělníků se zapíší přesně do výplatních listin. Při práci, za kterou přísluší příplatky, uvedou se tyto odděleně.

   Podle týchž zásad obdrží dělník za každé výplatní období propočet mzdy s udáním hrubé mzdy a jednotlivých srážek.

§ 8.

Úkolové mzdy.

1. 1. Dělníci jsou povinni pracovati v úkolu, žádá-li to správa závodu v zájmu výroby.
2. 2. Při práci v úkolu musí býti úkolové sazby tak „stanoveny, aby dělníci při normálním pracovním výkonu, dosaženém za obvyklých podmínek v závodě, docílili průměrného výdělku o 20% vyššího, než činí hodinová mzda.
3. 3. Dosavadní jednotlivé úkolové sazby jest třeba nově stanovití, jestliže dosavadní výdělky při práci v úkolu nedosahují směrné úkolové sazby v této vyhlášce uvedené. Přezkoušení dosavadních úkolových sazeb za účelem jejich nové úpravy jest provésti při změně postupu práce, při použití jiného materiálu, při technických zlepšeních nebo zhoršeních a při podstatných změnách kusů, jež mají býti zhotoveny. Totéž platí, byly-li úkoly zřejmě nesprávně stanoveny.
4. 4. Dělníkům pracujícím v úkolu přísluší hodinová mzda, zvýšená o 15%, jestliže z důvodů mimo jejich osobu jsoucích při úkolové práci této výše výdělku nedosáhnou. Klesne-li však výkonnost dělníka prokazatelně tak, že vlivem poklesu ve výkonu nevydělá ani svou časovou mzdu, ačkoliv na téže práci zúčastnění dělníci s normálním výkonem dosahují přiměřeného výdělku, má nárok jen na výdělek, jehož skutečně při práci docílil.
5. 5. Úkolové sazby a úkolové podmínky oznámí se dělníkům před započetím práce vyhláškou v závodě nebo závodním oddělení. Nebude-li v úkolové sazbě sjednána dohoda mezi dělníkem a správou závodu, rozhodne správa závodů se závodní radou (důvěrníkem).
6. 6. Řídí-li se doba pracovního výkonu automatickým pátém, zrakovými nebo sluchovými znameními, nebo jiným způsobem (plynulá práce a skupinová práce při stanoveném pracovním výkonu) a vyplácí-li se časová mzda, musí býti placena vyhláškou stanovená časová mzda s příplatkem 20%.

   Pracují-li při plynulé práci pospolu dělníci ve stáří pod 18 let s dělníky ve stáří nad 18 let, jest nutno počítati mzdu, stanovenou pro dělníky nad 18 let.

§ 9.

Naturální požitky.

Naturální požitky poskytované dělníkům, jako byt, strava, otop a pod., se započítávají do mzdy. Naturální požitky se hodnotí podle sazeb stanovených zemskými národními výbory pro účely sociálního pojištění. Vzájemnou dohodou mohou býti sazby zvýšeny; sjednané sazby nesmějí však překročiti sazby pro účely sociálního pojištění více než o ⅓.

§ 10.

Zvláštní ustanovení.

Mzdy se platí, pokud nepřicházejí v úvahu ustanovení §§. 1154 b) a 1155 všeob. zákona občanského, pouze za skutečně odpracovanou pracovní dobu.

§ 11.

Individuelní výkonnostní přídavky.

Individuelní výkonnostní přídavky, včetně případných prémií za zvláštní výkony nebo spolehlivost, jsou přípustný v tomto rozsahu:

Výkonnostní přídavky se smějí poskytovati bez zvláštního povolení ministerstva ochrany práce a sociální péče nejvýše 30% dělníků, zaměstnaných v závodě v hodinové mzdě a nikoliv ve mzdě úkolové nebo prémiové, a to jednotlivému dělníku až do 15% mzdy, stanovené pro jeho stáří a kategorii.

Zvýší-li se dosavadní mzda dělníkova novým zařazením do skupin nebo v důsledku zvýšených hodinových mezd, stanovených vyhláškou, sníží se o stejnou částku jeho výkonnostní přídavek, poskytovaný mu kromě mzdy, stanovené dosavadní vyhláškou.

Zvýšení dosavadních výkonnostních přídavků nebo zavedení nových je připustilo toliko po předchozím písemném souhlasu ministerstva ochrany práce a sociální, péče.

§ 12.

Zrušení pracovního poměru.

Výpovědní lhůty se řídí zákonnými předpisy (všeobecný obč. zákoník a živnostenský řád), není-li jinak stanoveno pracovním řádem v závodě.

§ 13.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

1. 1. Vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945.
2. 2. Tímto dnem pozbývají účinnosti:
   1. a) vyhláška ze dne 17. srpna 1942, běž. č. 769 o úpravě mzdových a pracovních podmínek dílenského dělnictva v oděvním průmyslu a oděvních živnostech (Ú. l. č. 196/1942),
   2. b) všechny zvláštní podnikové úpravy,
   3. c) všechny příslušné mzdové sazebníky (t. zv. tarifní řády) a podnikové mzdové úpravy, platné v pohraničí.

1. 3. Výjimky z této vyhlášky povoluje v odůvodněných případech ministerstvo ochrany práce a sociální péče.

   Jest nepřipustilo poskytnouti dělníkovi na zakoupení pracovního oděvu hotové peníze.