66.
VYHLÁŠKA
ministerstva práce a sociální péče
ze dne 25. ledna 1951
o národním pojištění členů jednotných zemědělských družstev se společným hospodařením (JZD III. a IV. typu).
Vláda rozhodla, aby byly poskytnuty výhody národního nemocenského pojištění členům JZD se společným hospodařením a aby bylo upraveno jejich důchodové pojištění podle jejich potřeb a možností. Tak bude dosaženo dalšího zlepšení životní úrovně rolníků, kteří přešli k novým pokročilejším výrobním formám v zemědělství a zvyšují produktivitu zemědělské práce.
Ministerstvo práce a sociální péče stanoví proto v dohodě s ministerstvy zemědělství a zdravotnictví podle § 6 odst. 3 zákona č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění zákona č. 269/1949 Sb. (dále jen „zákon“):
(1) Tato vyhláška upravuje národní pojištění členů jednotných zemědělských družstev, která zavedla společné hospodaření (JZD III. a IV. typu, dále jen „družstvo“).
(2) Výhod, které poskytuje tato vyhláška, mohou použiti členové družstva, kteří se podle přijatého výrobního a pracovního plánu družstva zavázali odpracovat alespoň minimum pracovních jednotek stanovené družstvem.
(1) Družstvo může uzavříti s okresní národní pojišťovnou, v jejímž obvodu má sídlo (dále jen „pojišťovna“), smlouvu o národním nemocenském pojištění svých členů. Pojišťovna je povinna jménem Ústřední národní pojišťovny smlouvu uzavříti, odpovídá-li návrh smlouvy družstvem předložený ustanovením teto hlášky a je-li potvrzeno okresním národním výborem, že družstvo, které sjednává smlouvu, je družstvem III. neb IV. typu.
(2) Vzory smluv vydá Ústřední národní pojišťovna; v nich bude také stanoveno, kdy lze uzavřenou smlouvu vypověděti nebo měniti a jak se členové při vstupu do družstva přihlašují k pojištění nebo z něho při vystoupení z družstva odhlašují.
(1) Družstvo může sjednati nemocenské pojištění svých členů podle druhu A nebo B.
(2) Družstvo může pojistiti své členy pouze na jeden z těchto dvou druhů pojištění.
(1) Z pojištění druhu A se poskytují bezplatně členům družstva a jejich rodinným příslušníkům (odstavec 3) tyto dávky:
(2) Pojištěnec (rodinný příslušník) je oprávněn k nákupu léků potřebných při mimoústavním ošetřování a k nákupu therapeutických a orthopedických pomůcek za snížené ceny platné pro národní pojištění.
(3) Za rodinné příslušníky se považují děti mladší 15 let, jakož i děti starší 15 let, pokud jsou ještě povinny školní docházkou nebo pokud se připravují soustavně na budoucí povolání studiem. Manželka pojištěného člena družstva, pokud není sama pojištěna jako členka družstva, nemá nárok na nemocenské dávky podle této vyhlášky.
(1) Z pojištění druhu B se poskytují členům družstva a jejich rodinným příslušníkům (§ 4 odst. 3):
za podmínek stanovených v odstavci 3;
(2) Pojištěnce, je-li pro nemoc nebo mateřství v ústavním ošetřování nebo je-li z těchto důvodů upoutána na lůžko z příkazu lékaře, může pojišťovna poskytnouti za podmínek stanovených léčebným řádem výpomoc v rodině (§ 31 zákona). Místo výpomoci v rodině může pojišťovna poskytnouti peněžitou náhradu (§ 48 zákona).
(3) Člen družstva (rodinný příslušník) má nárok na dávky podle odstavce 1 č. 2, je-li pojištěn pro případ nemocí alespoň jeden rok; pojišťovna poskytne však tuto dávku pojištěnému členil družstva (rodinnému příslušníku) podle možnosti i před uplynutím této lhůty.
(1) Pojistné za nemocenské pojištění člena družstva a každý započatý kalendářní měsíc pojištění činí
| při pojištění druhu A | 40 Kčs, |
| při pojištění druhu B | 60 Kčs. |
(2) Pojistné za členy pojištěné podle této vyhlášky hradí družstvo z prostředků svého sociálního fondu a odvádí je měsíčně pozadu pojišťovně.
(3) Při nepřetržité pracovní neschopnosti člena družstva vzniklé nemocí (úrazem) a zjištěné lékařem pojišťovny se platí pojistné po dobu této pracovní neschopnosti, nejdéle však po dobu jednoho roku, počítaje od prvního dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž neschopnost k práci vznikla.
(1) Dosavadní úrazové pojištění členů družstva, které sjednalo, smlouvu o nemocenském pojištění, spolupracujících členů jejich rodin a rodinných příslušníků, se zrušuje dnem počátku platnosti smlouvy, jelikož nemocenské pojištění je zabezpečuje též pro případ úrazu.
(2) Pokud člen družstva nebo jeho rodinný příslušník mají nárok na výhodnější dávky národního nemocenského pojištění z jiného důvodu (na př. jako zaměstnanec nebo důchodce), zůstává jejich nárok nedotčen pojištěním podle této vyhlášky.
(1) Člen družstva, který je družstvem pojištěn na dávky nemocenského pojištění podle oddílu I a nepobírá starobní nebo invalidní důchod z národního pojištění nebo odpočivný plat z veřejného pensijního zaopatření, může sjednati s pojišťovnou, aby byl pojištěn pro případ stáří, invalidity a úmrtí za podmínek dále uvedených.
(2) Smlouva se uzavírá podáním přihlášky k pojištění okresní národní pojišťovně a jejím přijetím. Pojišťovna je povinna smlouvu jménem ústřední národní pojišťovny uzavříti, odpovídá-li návrh smlouvy ustanovením této vyhlášky. Vzorec přihlášky vydá Ústřední národní pojišťovna.
(3) Pojištění počíná prvním dnem kalendářního měsíce, následujícího po odevzdání řádně vyplněné přihlášky pojišťovně.
(4) Pojištění zaniká
(1) Pojištění na invalidní a starobní důchod může bytí sjednáno podle volby pojištěnce na 1000 Kčs nebo 1250 Kčs nebo 1500 Kčs měsíčně.
(2) Z pojištění podle odstavce 1 se poskytují za podmínek zákona dále
(3) Dávky podle odstavce 2 písm. b) a c) se vyměřují podílem 50% nebo 70% ze starobního (invalidního) důchodu, na který se člen družstva pojistil, jak je podrobněji stanoveno v zákoně, nikoliv však pod nejnižší výměru, uvedenou v odstavci 2.
(4) Pojišťovna může členům družstva pojištěným na dávky důchodového pojištění podle této vyhlášky, jejich rodinným příslušníkům a pozůstalým poskytnouti dále:
(1) Pojistné činí:
(2) Pojistné platí pojištěnec ze svého za každý započatý kalendářní měsíc pojištění pozadu. Pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž pojištěnec vůbec nepracoval pro neschopnost k práci způsobenou nemocí nebo úrazem, byla-li tato neschopnost zjištěna lékařem pojišťovny.
(3) Nezaplatí-li pojištěnec pojistné, uhradí se dlužné pojistné s příslušenstvím z důchodu, přiznaného pojištěnci; je-li však důchodce potřebný, vyplácí se mu z jeho důchodu vždy alespoň 700 Kčs měsíčně.
(1) Tam, kde se ke vzniku nároku na důchod vyžaduje podle zákona určité doby pojištění, započítávají se do doby pojištění potřebné pro vznik nároku na dávky podle této vyhlášky také doby pojištění získané v národním (veřejnoprávním) důchodovém pojištění a náhradní doby získané v národním pojištění.
(2) Byl-li člen družstva povinně pojištěn v národním (veřejnoprávním) důchodovém pojištění jako zaměstnanec před tím, než sjednal smlouvu o důchodovém pojištění podle této vyhlášky, sčítá se doba obojího pojištění a důchod se vyměří podle zákona, pokud je to pro pojištěného člena družstva příznivější; při tom se vyměřovací základ za dobu pojištění podle této vyhlášky stanoví desetinásobkem pojistného podle § 10 odst. 1. Je-li člen družstva pojištěn podle zákona jako zaměstnanec a zároveň podle této vyhlášky jako člen družstva, připočítá se pro výměru důchodu k jeho vyměřovacímu základu vyměřovací základ stanovený podle předchozí věty.
(3) Důchod stanovený podle odstavce 2 nesmí býti nižší než důchod, který by pojištěnci náležel v den před vstupem do družstva, byl-li pojištěn jako zaměstnanec alespoň 4 roky.2)
(4) Ustanovení § 9 odst. 3 platí obdobně.
Ustanovení zákona o krácení důchodů při souběhu dvou nebo více důchodů z národního pojištění platí i pro důchody z pojištění podle této vyhlášky; přitom náleží důchod manželky, výchovné a výbavné při souběhu důchodů jen jednou.3)
Starobní nebo invalidní důchod náleží pojištěným členům, jsou-li splněny podmínky zákona; při tom se podmínka ztráty či poklesu výdělku stanovená zákonem považuje za splněnou, nepřesahuje-li pracovní výkon pojištěnce ani polovinu průměrného počtu pracovních jednotek, odpracovaných v posledních třech letech, a je-li členem družstva po kratší dobu, v této kratší době. Jde-li však o invalidní důchod, vyžaduje se vedle toho, aby pojištěnec pro svůj trvale nepříznivý zdravotní stav ani nemohl odpracovati více než polovinu uvedeného průměrného počtu pracovních jednotek*).
(1) Člen družstva, který byl do dne uzavření smlouvy pojištěn podle zákona jako osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující člen rodiny, může se pojistiti na dávky důchodového pojištění podle této vyhlášky od počátku svého pojištění podle zákona. Uzavře-li člen družstva smlouvu o důchodovém pojištění podle této vyhlášky, zaniká počátkem tohoto pojištění jeho dosavadní pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné nebo spolupracujícího člena rodiny. Zaplacené pojistné se zúčtuje.
(2) Neuzavře-li člen družstva, který byl před vstupem do družstva pojištěn jako osoba samostatně výdělečně činná nebo spolupracující člen rodiny, smlouvu o pojištění podle této vyhlášky, zůstává povinně pojištěn podle ustanovení zákona. Dávky a pojistné se vyměřují podle vyměřovacího základu, podle něhož byl člen družstva pojištěn před vstupem do družstva.4)
(1) Člen družstva, který se pojistí na důchod podle této vyhlášky, může si v budoucnu, pokud nedosáhl věku 55 let, změniti své pojištění na jinou výši důchodu uvedenou v § 9 odst. 1.
(2) Dojde-li k změně pojištění na vyšší důchod, buď doplatí člen družstva rozdíl pojistného s příslušenstvím za celou dobu pojištění nebo se pojištěný vyšší důchod při jeho přiznání poměrně sníží.
(3) Pojistí-li se člen družstva na nižší důchod, než na který byl dosud pojištěn, pojištěný nižší důchod se při jeho přiznání poměrně zvýší.5)
Bylo-li zemědělské hospodářství, na kterém vázne výměnek, odevzdáno družstvu pro společné hospodaření a zřekne-li se výměnkář dvou třetin tohoto výměnku, nehledí se při posuzování potřebnosti výměnkáře k výměnku, byť i výměra zemědělského hospodářství přesahovala hranice stanovené zákonem (§ 89 odst. 5 druhá věta zákona).6)
(1) Pokud se v této vyhlášce nestanoví jinak, platí pro nemocenské a důchodové pojištění podle této vyhlášky obecná ustanovení zákona, předpisy léčebného řádu, jakož i ostatní předpisy podle zákona vydané, připouští-li to povaha věci.
(2) Právní jednání a listiny, jichž je třeba k provedení této vyhlášky, jsou osvobozeny od poplatků a dávek podle zákona (§ 208 zákona).
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1951, pokud z jednotlivých ustanovení nevyplývá jiný počátek účinnosti.
Vysvětlivky dále uvedené nejsou vyčerpávající; jejich účelem je jen seznámiti členy JZD v běžných případech s praktickým prováděním vyhlášky.
Poznámka č. 1. Základní podmínkou pro nárok na důchod starobní a invalidní, důchod manželky, vdovský (družky) a sirotčí a pro nárok na výbavné je, že pojištěnec byl pojištěn alespoň 4 roky v posledních pěti letech před tím, než mu vznikl nárok na důchod (dávku). Doba, po kterou byl zemědělec pojištěn v národním důchodovém pojištění před tím, než sjednal smlouvu o pojištění na pevný důchod podle vyhlášky; se včítá do celkové doby pojištění. Stane-li se pojištěnec invalidním v důsledku pracovního úrazu, přizná se mu invalidní důchod i dříve. Do požadované čtyřleté doby se započítává na př. doba vojenské služby. Pro pojištěnce mladší 21 let platí úlevy.
Invalidní a starobní důchod. Důchodové pojištění zemědělců bylo zavedeno od 1. října 1948. Člen družstva, který se pojistí podle této vyhlášky a nebyl před tím pojištěn, může proto dostati zpravidla důchod nejdříve od 1. října 1952, kdy může být teprve splněna základní podmínka pro vznik nároku (čtyřletá doba pojištění). Další podmínkou pro nárok na starobní důchod je, že člen družstva dosáhl 65 let (byl-li pojištěn alespoň 20 let; 60 let věku) a že jeho pracovní výkon nepřesáhne v roce polovinu pracovních jednotek, které odpracoval v průměru v posledních třech letech pojištění.
Na invalidní důchod má nárok pojištěnec, který splnil základní podmínku a pro nepříznivý zdravotní stav neodpracuje a nemůže odpracovati ročně více než polovinu pracovních jednotek, které odpracoval v průměru v posledních třech letech. Věk pojištěnce není rozhodující.
Důchod činí vždy částku, na kterou se člen družstva pojistil (na př. 1000 Kčs měsíčně), bez ohledu na délku pojištění. Výjimku stanoví §§ 11 a 15 vyhlášky.
Důchod manželky. Důchod manželky náleží manželce pojištěnce (důchodce), jejíž manželství trvalo alespoň 1 rok a která je neschopná konati obvyklé práce v domácnosti pro nepříznivý zdravotní stav nebo je starší 65 let a není výdělečně činná. Důchod manželky činí 500 Kčs měsíčně.
Důchod vdovy (družky). Vdova, která byla provdána za pojištěnce (důchodce) alespoň 1 rok (byla-li provdána za muže staršího 60 let, alespoň 2 roky), dostává po dobu jednoho roku od jeho smrti důchod ve výši 70% starobního (invalidního) důchodu manželova. Po uplynutí jednoho roku náleží vdově tento důchod jen tehdy, jestliže pečuje alespoň o 1 nezaopatřené dítě pojištěncovo nebo je-li invalidní nebo starší 45 let. Bezdětná vdova mladší 45 let dostane po uplynutí jednoho roku důchod pouze ve výši 50% starobního (invalidního) důchodu manželova a jen, trvalo-li její manželství s pojištěncem alespoň 15 let. Dosáhne-li věku 45 let nebo stane-li se invalidní, zvýší se jí vdovský důchod z 50% na 70%.
Družce náleží obdobný důchod jako vdově; přesnější podmínky jsou uvedeny v zákoně.
Člen družstva byl pojištěn 4 leta před svou smrtí na důchod 1250 Kčs měsíčně. Byl ženat 2 roky. Vdově je 30 let a stará se o 1 malé dítě. Bude dostávati stále důchod ve výši 70% invalidního (starobního) důchodu manželova, t. j. 875 Kčs měsíčně a k tomu výchovné na dítě. Kdyby vdova neměla dítě, dostávala by tento důchod pouze po dobu jednoho roku a pak už nic, Byla-li by však provdána 15 let, dostávala by 1 rok důchod 875 Kčs měsíčně a po této době by jí náleželo 50% důchodu manželova, t. j. 625 Kčs měsíčně. Poněvadž však nejmenší vdovský důchod činí 700 Kčs měsíčně, dostávala by 700 Kčs měsíčně.
Výchovné. K invalidnímu nebo starobnímu důchodu náleží výchovné na každé nezaopatřené dítě, o něž důchodce pečuje. Výchovné se poskytuje ve výší rodinných přídavků a činí na 1 dítě 190 Kčs měsíčně, na 2 děti 430 měsíčně a na 3 děti 720 Kčs měsíčně atd.
Toto výchovné se poskytuje také k vdovskému důchodu, u něhož musí však činiti nejméně 340 Kčs měsíčně na 1 nezaopatřené dítě.
Sirotčí důchod. Sirotčí důchod náleží dítěti oboustranně osiřelému, činí polovinu starobního (invalidního) důchodu pojištěnce (důchodce), nejméně však 500 Kčs měsíčně.
Člen družstva byl pojištěn na 1250 Kčs měsíčně. Zanechal úplného sirotka. Sirotčí důchod činí 50% pojištěného důchodu, t. j. 625 Kčs měsíčně.
Poznámka č. 2. Zaměstnanci dostávají starobní (invalidní) důchod ročně 8400 Kčs (t. j. měsíčně 700 Kčs) a k tomu částku 28% z průměrného ročního výdělku, a byli-li pojištěni více než 20 let, 0.8% za každý další rok pojištění. Za každý rok pojištění po 60. roce věku připočítává se místo 0.8% částka 2%. Průměrný roční výdělek se vypočítává z výdělku za posledních 5 let, a je-li to pro pojištěnce příznivější, za posledních 10 let pojištění.
Členům družstva, pojištěným na pevný důchod, kteří byli dříve pojištěni jako zaměstnanci, se při výměře důchodu zhodnotí i doba zaměstnaneckého pojištění.
Zemědělský dělník je pojištěn od 1. ledna 1927, a to v posledních letech s výdělkem 2000 Kčs měsíčně. Vstoupil 1. ledna 1951 do družstva a pojistil se na důchod 1250 Kčs měsíčně. K 1. lednu 1954 se stal invalidním. Nedostane důchod 1250 Kčs měsíčně, ale vzhledem k zhodnocení doby pojištění zaměstnaneckého 1324 Kčs měsíčně.
Důchod stanovený se zřetelem k zhodnocení dřívějšího zaměstnaneckého pojištění nesmí býti nižší než důchod, který členu družstva náleží z pojištění na pevný důchod.
Poznámka č. 3. Toto ustanovení se týká členek družstva, které mají vdovský důchod (důchod družky) po zemřelém manželu (druhu) a které se pojistí podle této vyhlášky. Až budou vedle vdovského důchodu (důchodu družky) brát pevný důchod, na který se pojistily, celkový důchod se jim o něco zkrátí, poněvadž pobírají dva důchody najednou. Podrobnosti obsahuje zákon o národním pojištění.
Poznámka č. 4. Toto ustanovení umožňuje, aby člen družstva, který byl dosud pojištěn jako zemědělec podle výměry a jakosti pozemků, se pojistil na pevný důchod podle vyhlášky nazpět již od počátku svého zákonného pojištění, t. j. po případě již od 1. října 1948. Pojistí-li se na nižší důchod, než na jaký byl dosud pojištěn, bude platiti menší pojistné než dosud. Pojistí-li se takto nazpět od 1. října 1948 a měl-li řádně zaplaceno pojistné, bude míti přeplatkem zaplaceno pojistné již dopředu. Dluhuje-li pojistné, sníží se mu dluh na pojistném.
Člen družstva byl pojištěn před svým vstupem do družstva jako zemědělec s hospodářstvím o výměře 8 ha v oblasti obilnářské. Vyměřovací základ činil 19.500 Kčs ročně, pojistné 162.50 Kčs měsíčně. Podle vyhlášky se pojistí zpětně od 1. října 1948 na pevný důchod 1000 Kčs měsíčně za pojistné 130 Kčs měsíčně. Pojistné bude tudíž menší o 32.50 Kčs měsíčně. Uspoří tedy na pojistném od 1. října 1948 do 31. prosince 1950 (32.50 Kčs krát 27) 877.50 Kčs. Měl-li pojistné zaplaceno, bude míti touto částkou zaplaceno pojistné dopředu. Dluhuje-li pojistné, zmenší se mu dluh o tuto částku.
Jestliže se tento člen družstva nepojistí podle vyhlášky, bude i nadále platiti dosavadní pojistné 162.50 Kčs měsíčně.
Poznámka č. 5. Člen družstva má možnost do dosažení 55. roku věku změniti si své pojištění na pevný důchod tak, že se pojistí buď na vyšší částku pevného důchodu nebo na jeho nižší částku (na př.: pojištění na důchod 1250 Kčs měsíčně si změní na 1000 Kčs nebo na 1500 Kčs měsíčně). Důsledky změny pojištění jsou patrny z příkladu.
Člen družstva se pojistí na pevný důchod 1000 Kčs měsíčně. Po pěti letech se pojistí na 1500 Kčs měsíčně. Po dalších 15 letech se stane invalidním. Při změně pojištění mohl buď doplatiti rozdíl na pojistném (8400 Kčs), v tom případě dostane invalidní důchod 1500 Kčs měsíčně; nebo rozdíl na pojistném nedoplatí, v tom případě se mu poměrně sníží pojištěný důchod na 1375 Kčs měsíčně.
Poznámka č. 6. Jestliže rolník odevzdá pozemky do společného hospodaření družstva a výměnkář se zřekne dvou třetin výměnku, který na hospodářství tohoto rolníka vázne, bude nemajetnému výměnkáři přiznán sociální důchod bez ohledu na výměnek.