Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského sezonního dělnictva.

§ 1.

Působnost.

Vyhláška platí

1. 1. místně

   pro země českou a Moravskoslezskou,

1. 2. věcně

   pro všechny zemědělské závody,

1. 3. osobně

   pro všechny domácí i zahraniční zemědělské sezonní dělníky.

§ 2.

Vymezení pojmu zemědělských sezonních dělníků.

Zemědělští sezonní dělníci (stěhovaví dělníci) jsou všichni dělníci (muži i ženy), kteří jsou přechodně zaměstnáni zemědělskými pracemi, zejména v době setí a sklizňových prací, obzvláště pak při pracích v kulturách, při sklizni sena, obilí a okopanin, při mlácení a stájové práci, mají své řádné bydliště mimo místo zaměstnáni a dostávají od zaměstnavatele po dobu zaměstnání v pracovním místě byt a zaopatření.

§ 3.

Pracovní doba.

1. 1. Pracovní doba zemědělských sezonních dělníků se řídí zákonem čís. 91/1918 Sb. zák. a nař. Délka pracovní doby těchto dělníků, majících nárok na deputát, pokud jsou najati na dobu delší než jeden měsíc, musí býti stanovena v souhlase s paragrafem 12, odst. 1 cit. zákona.
2. 2. Pro sezonní dělníky zaměstnané u potahů se stanoví ze 12hodinové doby pracovní na skutečnou práci potahovou

   § 3. Pracovní doba.

   od 16. listopadu do 15. března	7 hodin,
   od 16. března do 15. června a od 16. října do 15. listopadu	8 hodin,
   od 16. června do 15. října	9 hodin;

   ostatní doba ze 12 hodin zbývá na obvyklé práce pomocné a přípravné.

   Jiné rozdělení pravidelné skutečné práce potahové podle potřeby závodu je přípustné; v tom případě nesmí denní skutečná práce potahová přesahovati 9 hodin a v celoročním průměru 8 hodin.

1. 3. Zaměstnanci jsou povinni vykonávati nutné práce přes čas, práce nedělní a sváteční. O tom, jsou-li tyto práce nutné a o jejich délce rozhodne — není-li v prodlení nebezpečí vážných hospodářských škod — zaměstnavatel (jeho zástupce) v dohodě se závodní radou, po případě závodním důvěrníkem.
2. 4. Pracovní doba začíná na dvoře a končí na pracovišti. Zpáteční jízda osob zaměstnaných u potahů se započítává přiměřeně do pracovní doby.
3. 5. Počátek a konec pracovní doby, jakož i přestávek stanoví zaměstnavatel, a to — není-li v prodlení nebezpečí vážných hospodářských škod — podle potřeb závodu v rámci této úpravy po zásadní dohodě se závodní radou, po případě se závodním důvěrníkem. Pracovní přestávky se do pracovní doby nezapočítávají.

   Při 10hodinové a delší pracovní době jest podle možnosti poskytnouti pracovní přestávky celkem 2 hodiny (nejméně však 1 hodinu) ke snídani, k obědu a ke svačině. Cesta z pracoviště a na ně se započítává do polední přestávky. Trvá-li cesta déle než ¼ hodiny, má se oběd vzíti s sebou na pracoviště.

   Dělnice, které musí o polední přestávce dojiti, opustí pracoviště o ½ hodiny dříve.

1. 6. V předvečer Nového roku, velikonoc a svatodušních svátků, jest zaměstnancům umožniti, aby skončili práci o 2 hodiny dříve, aniž se jim za to strhne na mzdě. O Štědrém dnu končí pracovní doba nejpozději o 14. hodině bez srážky na mzdě.

§ 4.

Povinnosti dělníků.

1. 1. Sezonní dělníci jsou povinni vykonávati svědomitě a řádně práce v úkolu, v denní nebo hodinové mzdě, jakož i stájové práce, které jim zaměstnavatel uložil, a řádně a přesně dodržovati pokyny, jež jim byly uděleny pro konání prací a o tom, jak se mají chovati v obytných místnostech.

   Nad dodržováním domácího pořádku má bdíti osoba určená zaměstnavatelem.

1. 2. Sezonní dělníci mají pečlivě nakládati se zařízením svých obytných místností a s pracovním nářadím, jež jim bylo svěřeno. Nářadí třeba vrátiti po skončení práce. Ztrátu nebo poškození zařízení a nářádí, způsobené hrubou nedbalostí, třeba nahraditi.

§ 5.

Cestovní výlohy.

1. 1. Jízdné po dráze do pracovního místa od železniční stanice nejbližší bydlišti hradí zaměstnavatel s využitím platných výhod o slevách. Zpáteční jízdu — a to do železniční stanice nejbližší bydlišti — hradí zaměstnavatel jen těm dělníkům, kteří setrvají v práci až do řádného rozvázání smlouvy, a to i tehdy, nejedou-li domů.
2. 2. V případě odůvodněného zrušení pracovní smlouvy zaměstnavatelem bez dodržení výpovědní lhůty (§ 15) nebo protiprávního zrušení pracovního poměru zaměstnancem musí si zaměstnanec sám hraditi náklady za zpáteční cestu.
3. 3. Zaměstnanci najatí na tuto pracovní smlouvu se zavazují uhraditi zaměstnavateli všechny výlohy s jejich obstaráním vzniklé, opustí-li pracovní místo bez souhlasu příslušného okresního úřadu ochrany práce.

§ 6.

Byt.

1. 1. Dělníci dostanou bezplatně společný byt vyhovující předpisům stavebního řádu, dostatečně prostorný podle počtu osob. Místnosti pro spaní musí býti zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. Každá osoba dostane vlastní lůžko a houni. Při nastěhování musí byty býti čisté a prosty hmyzu. Byl-li do obytných místností anebo do místností pro spaní zavlečen hmyz v době, kdy jsou dělníky obývány, musí zaměstnavatel dáti odborně desinfikovati veškeré místnosti a oděv osob, které tam bydlí, na jejich náklad, a to ihned, jakmile mu to bylo ohlášeno.
2. 2. Potřebný otop a osvětlení obytných místností, jakož i místností ke spaní musí obstarati zaměstnavatel svým nákladem. Obytné místnosti musí se dáti zamykati.
3. 3. Zaměstnavatel musí umožniti používání uzavíratelných záchodů, které zaměstnanci musí udržovati V čistotě.

§ 7.

Mzda.

1. 1. Mzda se skládá z části peněžité (§ 8 A, B) naturální (deputátu — § 11) a odměny na odchodnou (§ 8 C).
2. 2. Nárok na peněžitou mzdu a deputát počíná dnem nástupu a končí dnem vystoupení ze závodu.
3. 3. Mzda se platí jen za dobu, kdy se skutečně pracuje.
4. 4. Mzda se vyplácí týdně, a to — pokud není nic jiného sjednáno — v sobotu, nebo — je-li tento den svátkem — v předchozí pracovní den. Hodiny přes čas a jiné práce, které se odměňují mimořádnými příplatky, se vyúčtují každou sobotu a zároveň se za ně vyplatí mzda.

Výplatu mzdy musí prováděti jen zaměstnavatel nebo jeho zástupce za přítomnosti vedoucího skupiny, nikdy však sám vedoucí skupiny.

§ 8.

Peněžité požitky.

1. A. Hodinové mzdy mužů a žen.

   § 8. Peněžité požitky.

   		Muži	Ženy
   1.		Kčs
   a)	starší 18 let	5.50	4.80
   b)	ve věku od 16 do 18 let	4.70	4.50
   c)	mladší 16 let	3.70	3.70

   Po dobu 30 dnů ve žních se zvyšuje hodinová mzda u mužů o Kčs 1.— a u žen o Kčs —.80, stálá denní mzda u předních dělníků (§ 12, II d, e) o Kčs 10.— u kuchařek (§ 13) o Kčs 8.—.

   Tyto příplatky k hodinové mzdě odpadnou, pracuje-li se v úkolu.

   1. 2. Odměna za práci přes čas:

      § 8. Peněžité požitky.

      		Muži	Ženy
      		Kčs
      a)	starší 18 let	7.30	6.40
      b)	ve věku od 16 do 18 let	6.30	6.10
      c)	mladší 16 let	5.—	5.—

      Konají-li ženy práce obvykle vykonávané muži, dostanou při stejném výkonu stejnou mzdu jako muži.

   1. 3. Práce nařízené zaměstnavatelem o nedělích a zákonem stanovených svátcích nutno odměniti příplatkem 100% k peněžité hodinové mzdě, po případě ke stálé denní mzdě předních dělníků.

      Při mlácení o nedělích a svátcích činí příplatek 150% k peněžité hodinové mzdě.

      Nařídí-li zaměstnavatel o nedělích a zákonem stanovených svátcích úkolové práce, nutno platiti příplatek ve výši poloviční peněžité mzdy.

      Za nedělní a sváteční práci nevyhnutelně nutnou ke krmení a ošetřování zvířat a v mléčném hospodářství jest zaplatiti časovou mzdu bez příplatku za práci přes čas nebo v neděli.

1. B. Přídavky k hodinové mzdě.
   1. Dělníci, pokud jsou zaměstnáni u potahů nebo pracemi ve stáji, dostanou k výše uvedené peněžité mzdě své kategorie tyto týdenní přídavky:

      § 8. Peněžité požitky.

      	Kčs
      krmiči	52.—,
      koňáci	42.—,
      voláci, pokud krmí svůj potah a ošetřují jej	35.—,
      krmičky (děvečky, které krmí a dojí)	38.—,
      dělnice, které vedle jiné práce také krmí a dojí, při stavu 4 dojnic	14.—,
      za každou další dojnici	3.50.

   Zásadně nutno počítati dvě krávy, které nedojí, za jednu dojnici.

1. C. Odměna na odchodnou.

   Všichni sezonní dělníci včetně vedoucích skupin (předních dělníků) a kuchařek, kteří pracovali po celé pracovní období nejméně 6 měsíců trvající, dostanou po řádném zakončení prací při poslední výplatě Kčs 300.—, jako odměnu na odchodnou.

   Tato odměna se vyplatí v naturaliích, požádá-li dělník o to, pokud to neodporuje zásobovacím předpisům.

   Poměrná část odměny přísluší dělníkovi, který pracoval nejméně 3 měsíce, avšak jinak splnil podmínky nutné pro přiznání odměny na odchodnou.

§ 9.

Jistota.

V prvých 9 týdnech se sráží po Kčs 50.— týdně ze mzdy, a částky ty jsou splatné a vyplatí se teprve při řádném odchodu dělníkově. Za řádný odchod se považuje také, zruší-li se pracovní poměr bez zavinění dělníkova.

§ 10.

Peněžité mzdové sazby při práci v úkolu,

1. 1. Veškeré práce, u nichž je to účelno, se konají v úkolu.
2. 2. O výkonu úkolové práce nutno se dohodnouti předem. Úkoly jest stanoviti tak, aby se při normálním průměrném pracovním výkonu plně hodnotného dělníka mohlo vydělati 30% nad úhrnnou časovou mzdu

§ 11.

Naturální mzda (deputát)

1. 1. Kromě mzdy peněžité dostanou všichni dělníci za osobu a 4 týdny (28 dní) tyto naturální požitky;

   § 11. Naturální mzda (deputát)

   žito	20 kg,
   pšenice	13 kg,
   luštěniny, fazole, hrách, kroupy, střídavě ve stejných asi množstvích	2 kg,
   brambory	14 kg,
   maso	1 kg,
   tuk	1 kg,
   kuchyňská sůl	½ kg,
   cukr	1.20 kg,
   marmelády	0.80 kg,
   nesbíraného mléka	14 litrů,
   nebo 28 litrů odstředěného mléka, peníze na přípravy k vaření	30.— Kčs.

1. 2. Pokud naturální dávky nesmějí nebo nemohou býti podle toho času platných předpisů dodány, jest je nahraditi v hotovosti za pevné po případě nejvyšší ceny úředně stanovené pro výrobce za zboží středního druhu a jakosti.
2. 3. Naturální požitky nutno (kromě masa a mléka) vydati na 4 týdny napřed v dobré jakosti. Při vydávání má býti přítomna kromě vedoucího skupiny a kuchařky také osoba, určená dělníky, která dohlíží také na zásobování kuchyně.
3. 4. K přípravě stravy poskytne zaměstnavatel dělníkům bezplatně kuchyni s používatelnou plotnou a nutným kuchyňským náčiním, jakož i uzavíratelnou místnost k uschování zásob (spíži) a potřebné palivo.

§ 12.

Mzda vedoucího skupiny (předního dělníka, gazdy).

1. Za sestavení skupiny, doprovod při jízdě do pracovního místa a znět, obzvláště pak za dozor při práci a udržování pořádku, má vedoucí skupiny (muž nebo žena) nárok na tyto příplatky:
   1. I. Při pracovním období do 3 měsíců:

      Přední dělníci (gazdové) skupin od 6 do 10 osob dostanou k normální peněžité mzdě přídavek 2.50 Kčs, skupin od 11 do 15 osob 5.— Kčs a skupin nad 15 osob 7.50 Kčs za den.

   1. II. Při pracovním období delším než tři měsíce:
      1. a) vedoucí skupiny do 6 osob (včetně vedoucího) se nepovažuje za předního dělníka (gazdu) podle tohoto ustanovení. Při nastoupení jeho skupiny do práce budiž mu vyplacena jednorázová paušální částka 240.— Kčs. Jinak dostane normální hodinovou neb úkolovou mzdu.
      2. b) Přední dělníci (gazdové) skupin od 6 do 10 osob spolupracují za normální mzdu hodinovou nebo úkolovou a dostanou kromě naturální mzdy, příslušející jim podle § 11, ještě ½ litru nesbíraného mléka denně a přídavek 3.— Kčs za každý pracovní den.
      3. c) Přední dělníci (gazdové) skupin od 11 do 20 osob spolupracují a dostanou k normální hodinové neb úkolové mzdě přídavek 10.— Kčs za každý pracovní den a kromě naturální mzdy příslušející jim podle § 11 ještě ½ litru nesbíraného mléka denně.
      4. d) Přední dělníci (gazdové) skupin od 21 do 30 osob dostanou stálou denní mzdu 74.— Kčs, ať se pracuje v hodinové mzdě či v úkolu, a kromě naturální mzdy, příslušející jim podle § 11, dostanou ještě 1 litr nesbíraného mléka denně. Může jim býti povoleno chovati si vepře.
      5. e) Přední dělníci (gazdové) skupin nad 30 osob dostanou stálou denní mzdu 84.— Kčs, ať se pracuje ve mzdě hodinové či v úkolu, a kromě naturální mzdy, příslušející jim podle § 11, dostanou ještě 1 litr nesbíraného mléka denně. Může jim býti poskytnuta 1 míra pole a povoleno chovati si vepře; při skupinách nad 61 osob dostanou 2 litry nesbíraného mléka denně a mohou jim býti poskytnuty 2 míry pole a povoleno chovati si dva vepře. Předním dělníkům nad 50 osob se ponechává na vůli, chtějí-li si vyžádati zástupce. Tento zástupce obdrží pak k normální mzdě hodinové nebo úkolové přídavek 10.— Kčs za každý pracovní den a kromě naturální mzdy, příslušející mu podle § 11, ještě ½ litru nesbíraného mléka denně.

      Při pracovním období trvajícím déle než 3 měsíce přísluší každému přednímu dělníku (nikoliv však jeho zástupci) hodinová mzda za pracovní dobu podle § 3, odst. 2, po případě stálá denní mzda také za dny, kdy se nepracuje (na př. za dny odpočinku a dny, kdy prší).

      Pole, pokud bylo předním dělníkům poskytnuto, musí si obdělati sami, nutné potahy však jim poskytne zaměstnavatel.

§ 13.

Mzda kuchařky.

1. 1. Vaření obstarává zpravidla manželka vedoucího skupiny nebo jiná žena ze skupiny, která se má starati také o denní úklid obytných místností. K vykonání těchto prací musí se této ženě poskytnouti potřebný čas, a to:
   1. a) při skupině do 10 dělníků 2½ hodiny před obědem a 2½ hodiny před večeří,
   2. b) při skupině nad 10 dělníků celý den.

   Při skupině od 20 do 30 dělníků nutno dáti kuchařce ze skupiny pomocnou sílu (výpomocnou kuchařku) na půl dne;

   od 31 do 40 dělníků 1 výpomocnou kuchařku na celý den;

   od 41 do 50 dělníků 1 výpomocnou kuchařku na celý den, 1 výpomocnou kuchařku na půl dne;

   od 51 do 60 dělníků 2 výpomocné kuchařky na celý den;

   od 61 do 70 dělníků 2 výpomocné kuchařky na celý den 1 výpomocnou kuchařku na půl dne;

   od 71 do 80 dělníků 3 výpomocné kuchařky na celý den;

   od 81 do 90 dělníků 3 výpomocné kuchařky na celý den, 1 výpomocnou kuchařku na půl dne;

   od 91 do 100 dělníků 4 výpomocné kuchařky na celý den.

1. 2. Kuchařka dostane při skupinách do 20 osob stálou denní mzdu 38.— Kčs, při skupinách přes 20 osob 43.— Kčs, výpomocné kuchařky, které pracují pro kuchyni celý den, 38.— Kčs. Výpomocné kuchařky, které pracují pro kuchyni jen ½ dne, dostanou prostou hodinovou mzdu bez přídavku. Tím jsou zaplaceny nedělní a sváteční příplatky, jakož i příplatky za práci přes čas,

§ 14.

Sociální pojištění.

1. 1. Dělníci podléhají zákonnému pojištění pro případ nemoci, invalidity a stáří. Předepsané pojistné odvádí nemocenské pojišťovně zaměstnavatel, při čemž si polovici pojistného sráží ze mzdy.
2. 2. V případě onemocnění — je-li pracovní neschopnost lékařem zjištěna — poskytují se naturální požitky a ubytování, za což však dělník zaplatí 18.— Kčs denně. Na mzdě dostane dělník ve třetím a čtvrtém týdnu své nemoci po 10%, v pátém a šestém týdnu nemoci po 20%, v sedmém a osmém týdnu nemoci po 30% mzdy, která mu přísluší za týden.
3. 3. Je-li dělník nemocen déle než jeden měsíc, a není-li vyhlídky na brzké uzdravení, může se smluvní poměr zrušiti a dělník propustiti domů. Před uplynutím jednoho měsíce může však k tomu dojíti jen v obapolné dohodě. V těchto případech musí býti dělníkovi vyplacena mzda zadržená podle § 9.

§ 15.

Předčasné zrušení pracovního poměru.

1. 1. Každý dělník jest povinen vykonati veškeré práce, které mu byly uloženy, podle svých nejlepších sil, uposlechnouti nařízení zaměstnavatele nebo jeho zástupce a dodržovati přesně domácí řád.
2. 2. Zmenší-li se po 1. září potřeba práce pro živelní pohromy, jest zaměstnavatel oprávněn propustiti ze skupiny poměrnou část dělnictva, která odpovídá stupni zmenšené pracovní potřeby.
3. 3. Zaměstnavatel jest oprávněn před uplynutím smlouvy zrušiti ihned pracovní poměr, t. j. propustiti dělníka, je-li pro to vážný důvod, ve všech případech, v nichž může býti podle platných předpisů pracovní smlouva s okamžitou platností zrušena, zejména:
   1. a) odpírá-li dělník zatvrzele konati práce nebo zanedbává-li je hrubě;
   2. b) uráží-li dělník zaměstnavatele, jeho zástupce nebo příslušníky rodiny těžce slovem nebo skutkem, nebo ohrožuje-li opětovně násilně své spoludělníky;
   3. c) krade-li dělník nebo svádí-li jiné dělníky k porušení smlouvy;
   4. d) týrá-li zvířata;
   5. e) ukáže-li se dělník v prvních třech měsících k pracím, na které byl najat, po dobu trvání smlouvy nezpůsobilým pro neznalost práce nebo pro tělesnou vadu, která tu byla již při uzavření pracovního poměru, nebo pro těhotenství při uzavírání smlouvy zamlčené.

1. 4. Propuštěný dělník jest povinen vykliditi ihned přidělený mu byt.
2. 5. Dělník jest oprávněn před uplynutím smlouvy zrušiti pracovní poměr ve všech případech, kdy podle platných předpisů může býti pracovní smlouva s okamžitou účinností zrušena, je-li pro to důležitý důvod, t. j. může ze zaměstnání ihned vystoupiti, a to zejména:
   1. a) jestliže zaměstnavatel, jeho zástupce nebo příslušníci jeho rodiny s dělníkem trvale špatně zacházejí, nebo mu činí nemravné návrhy,
   2. b) jestliže zaměstnavatel opětovně neplní závazky převzaté smlouvou.

Ve všech těchto případech uvedených pod č. 5, musí zaměstnavatel vyplatiti dělníkovi zadrženou mzdu a vydati mu veškeré doklady, zaplatiti zpáteční cestu a uhraditi mu po případě prokázanou škodu.

§ 16.

Zvláštní ustanovení o sezonních dělnících, kteří jsou zaměstnáni přes zimní měsíce.

1. 1. Jsou-li sezonní dělníci zaměstnáni i přes zimní měsíce byť i u jiného zaměstnavatele, zůstávají zásadně v platnosti ustanovení této vyhlášky, pokud výslovně nebylo smluveno, že pracovní poměr se sjednává podle platné všeobecné úpravy pracovních a mzdových podmínek zemědělského dělnictva (s případným omezením na určitou dobu nebo k určitému účelu).
2. 2. Zimní měsíce se nepočítají do pracovního období, za něž se podle ustanovení § 8 C vyplácí odměna na odchodnou.
3. 3. Jistota, jež byla sražena podle § 9, zůstává nadále zadržena až do ukončení zimního období; u dělníků, kteří do práce na zimní měsíce přestoupí od jiného zaměstnavatele, sráží se jistota ze mzdy v prvních 4 týdnech po 35 Kčs týdně.
4. 4. Jednorázová paušální částka příslušející vedoucímu skupiny do 5 osob podle § 12, II a) se snižuje při nastoupení skupiny do práce na zimní období na 120 Kčs.
5. 5. Pro odměňování vedoucích skupin a kuchařek (§§ 12 a 13) v zimním období je rozhodný počet osob pro toto období v zemědělském závodě ponechaných.
6. 6. Lhůta, v níž může býti s dělníkem zrušena pracovní smlouva s okamžitou platností, protože dělník se ukázal nezpůsobilým k pracím, na které byl najal [§ 15. č 3. lit. e)], zkracuje se na 6 týdnů

§ 17.

Závěrečná ustanovení.

1. 1. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1945.
2. 2. Zároveň pozbývá platnosti vyhláška ze dne 18, února 1941, běž, č. 134 o úpravě pracovních a mzdových podmínek zemědělského stěhovavého dělnictva (Ú. l. č. 42/1941), ve znění vyhlášek ze dne 22. ledna 1942, běž. č. 71 (Ú. l. č. 20/1942), ze dne 16. června 1942, běž. č. 535 (Ú. l. č. 140/1942), ze dne 17. prosince 1942, běž. č. 1133 (Ú. l. č. 299/42), jakož i ustanovení vyhlášky ze dne 22. června 1945, běž. č. 48 (Ú. l. č. 34/45), pokud se týkají sezonních (stěhovavých) dělníků