Vyhláška nejvyššího úřadu cenového o cenách surového dříví.

§ 1.

(1) Tato vyhláška platí pro prodej surového (užitkového a palivového) dříví, které bylo vyrobeno podle předpisů pro výrobu surového dříví v lese.

(2) Z ustanovení této vyhlášky se vyjímá tvoření cen dříví resonančního a listnatých dýhových výřezů očkových, vlnitých, květovaných a kořenitých; ceny těchto druhů užitkového dříví mohou být sjednány volně.

(3) Ceny klestu, nevyklučených pařezů, palivové kůry, palivových hromad a dílců se tvoří nejvyšším podáním při dražbě, po případě dohodou při prodeji z volné ruky. Při tom však nesmějí být požadovány ani placeny ceny vyšší než trojnásobek cen převážně dosažený v roce 1938 za tentýž anebo srovnatelný druh dříví stejná prodejní (prostorové, plošné) jednotky. V případech sporných rozhodne místně příslušný okresní národní výbor.

§ 2.

(1) Při prodeji surového dříví loko les (na místě výroby v lese — u pařezu), smějí být požadovány, nabízeny a placeny nejvýše ceny stanovené v příloze I. této vyhlášky. Tyto ceny platí za předpokladu, že odvozné (§ 3) činí:

1. a) u dříví listnatého:

   § 2.

   za 1 plm dýhových výřezů a kulatiny na loupání	220.— Kčs,
   za 1 plm ostatní kulatiny, pražcoviny, doloviny a tyčoviny	190.— Kčs,
   za 1 prm rovnaného dříví	130.— Kčs;

1. b) u dříví jehličnatého:

   § 2.

   za 1 plm dýhových výřezů a kulatiny na loupání	170.— Kčs,
   za 1 plm ostatní kulatiny, pražcoviny, doloviny, sloupů pro elektrická vedení a tyčoviny	140.— Kčs,
   za 1 prm rovnaného dříví	100.— Kčs.

(2) Je-li skutečné odvozné (§ 3) nižší, lze ceny uvedené v příloze I. zvýšiti až o rozdíl mezi skutečným odvozným a odvozným uvedeným v odstavci 1, Je-li skutečné odvozné vyšší, je nutno uvedené ceny snížit o rozdíl mezi skutečným odvozným a odvozným uvedeným v odstavci 1.

§ 3.

(1) Odvozným se rozumějí výdaje v přípustné výši za přibližování z místa výroby k průjezdným místům, za vyvážení z příjezdných míst k místům odvozu, jakož i za odvoz do nejbližší železniční nakládací stanice nebo na vaziště vorů.

(2) K odvoznému na vaziště vorů smí býti přihlíženo jen tehdy, bude-li prodané dříví skutečně dopravováno po vodě.

(3) Odváží-li se surové dříví na jiné místo, než do nakládací stanice nebo na vaziště vorů, použije se pro výpočet cen loko les odvozních výdajů, které by se platily v přípustné výši za odvoz do nakládací stanice.

(4) Nedohodne-li se prodávající s kupujícím, rozhodne příslušný okresní národní výbor o tom, které sazby za přibližování, vyvážení a odvoz mají být vzaty za základ výpočtu cen surového dříví.

§ 4.

Při prodeji surového dříví franko vagon nakládací stanice nesmějí být překročeny ceny stanovené v příloze II. této vyhlášky.

§ 5.

(1) Prodává-li se surové dříví jinak než loko les nebo franko vagon nakládací stanice smějí se k cenám vypočteným pro prodej loko les připočíst jen skutečně vzniklé výlohy v přípustné výši za přibližování, vyvážení, odvoz, rovnání, navalování, za nájem složiště a za dopravu, odpovídající zásadám nejúspornějšího hospodaření, jakož i přirážka ve výši:

1. a) 15.— Kčs za 1 plm nebo 12.— Kčs za 1 prm při prodeji surového dříví, vyvezeného alespoň k odvozním místům,
2. b) 35.— Kčs za 1 plm nebo 30.— Kčs za 1 prm při prodeji surového dříví, dodaného franko místo spotřeby.

(2) Dopravuje-li se surové dříví koupené jinak než loko les nebo franko vagon nakládací stanice dále po železnici, nesmí cena dříví naloženého na vagoně, vypočítaná podle odstavce 1, po připočtení dalších nákladů spojených s naložením surového dříví do železničních vagonů, překročit cenu stanovenou v příloze II.

(3) Dodává-li se surové dříví na přání kupujícího franko vagon místa určení, smí být připočítána k cenám stanoveným v příloze II., kromě dopravného po železnici, odděleně účtovaná přirážka ve výši 10.— Kčs za 1 plm nebo prm.

§ 6.

Těží-li si kupující dříví sám, je nutno ceny vypočtené pro prodej loko les snížit o výrobní náklady ve výši přípustných mezd lesního dělnictva v místě výroby, jakož i o srážku ve výši 100% z těchto mezd.

§ 7.

(1) Při prodeji surového dříví v drobném, s výjimkou prodejů z obchodního skladu, může být k cenám vypočteným podle ustanovení této vyhlášky připočtena přirážka ve výši 10% z cen podle přílohy I.

(2) Ceny užitkového dříví při prodeji v drobném z obchodního skladu se tvoří z ceny stanovené v příloze II. a z přirážky na krytí dopravních výloh, režie a zisku, která smí činit nejvýše 30% z ceny stanovené v příloze II.

(3) Prodejem v drobném se rozumí každý prodej surového dříví místním spotřebitelům, pokud jednorázová dodávka témuž spotřebiteli nečiní více než 5 plm nebo 5 prm a souhrn všech dodávek témuž spotřebiteli v běžném kalendářním roce nepřesáhne 20 plm nebo 20 prm.

(4) Ceny palivového dříví při prodeji z obchodního skladu se stanoví zvláštní vyhláškou.

§ 8.

(1) Pokud není stanoveno jinak, je prodej různých jakostních nebo tloušťkových tříd za průměrnou cenu nepřípustný.

(2) Dýhové výřezy a kulatina na loupání musejí být před prodejem od ostatní kulatiny odříznuty. Zůstanou-li na témže kmeni, musejí být zřetelně označeny a zvlášť měřeny.

(3) Kulatina I. jakostní třídy nemusí být od kulatiny II. jakostní třídy odříznuta. Při prodeji loko les nemusí být ani zvlášť měřena, pokud pro vyúčtování je v dohodě s kupujícím pečlivě odhadnut podíl obou jakostních tříd v jednotlivých tloušťkových třídách. Při ostatních prodejích musí však být kulatina I. jakostní třídy zřetelně označena a zvlášť měřena; jinak se smí za ni požadovat nejvýše cena II. jakostní třídy.

(4) Těží-li si kupující dříví sám, stačí, aby pro vyúčtování s majitelem lesa byla kulatina o různé ceně od sebe alespoň odděleně vyznačena.

§ 9.

(1) Po uplynutí sjednané lhůty k odvozu prodaného dříví, nejdříve však po uplynutí 6 měsíců ode dne dodávky, smí majitel lesa požadovati na kupujícím zvláštní úplatu za uskladnění surového dříví v lese, a to za každý i započatý měsíc, o který byla lhůta překročena, 10.— Kčs za plm nebo prm. O tuto úplatu nesmí být zvýšena ani cena dříví při dalším prodeji ani cena výrobků z dříví zhotovených.

(2) Dnem dodávky se rozumí den, kdy bylo dříví odevzdáno kupujícímu, po případě poslední den lhůty, nejméně 8denní, kterou prodávající určí kupujícímu k převzetí dříví.

§ 10.

Prodávající je povinen vést o prodeji surového dříví takové záznamy, aby jimi mohl oprávněnost požadované ceny kdykoli prokázati. Tyto záznamy musejí být uschovány po dobu alespoň s let, není-li jinak předepsána delší uschovací lhůta.

§ 11.

Při předprodeji surového dříví, jehož konečné ceny nejsou známé, je nutno tyto ceny pokud možno přesně odhadnout. Takto odhadnuté a sjednané ceny se považují za zálohové, a to až do konečného vyúčtování, které musí být provedeno podle skutečně dodaného dříví do 14 dnů po ukončení poslední dodávky.

§ 12.

Prodejní ceny vypočtené podle této vyhlášky se rozumějí bez všeobecné daně.

§ 13.

Nejvyšší úřad cenový nebo místa jím zmocněná mohou povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky.

§ 14.

Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.

§ 15.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 1949. Tímto dnem se současně zrušují vyhlášky nejvyššího úřadu cenového ze dne 11. dubna 1946, č. 1036 Ú. l. I, o cenách domácího užitkového dříví, ze dne 25. října 1946, č. 1914 Ú. l. I, o cenách domácího palivového dříví, a ze dne 27. března 1947, č. 288 Ú. l. I, o cenách palivového dříví ve Velké Praze, jakož i platnost všech výměrů, jimiž byly upraveny ceny a platební a dodací podmínky u surového dříví.