Směrnice ministra vnitra o provedení zákona o úpravě stálých seznamů voličských.

§ 1.

Zřízení komisí mistního národního výboru.

(1) Místní národní výbory zřídí pro úkoly, které jim zákon přikazuje:

1. a) místní volební komisi,
2. b) potřebný počet reklamačních komisí.

(2) Za účelem zřízení místní volební komise a komisí reklamačních vydá předseda místního národního výboru veřejnou vyhlášku, v níž stanoví přiměřenou lhůtu, do které mohou politické strany, vyvíjejicí činnost v dotčené zemi, požádati o zastoupení v těchto komisích a v níž je zároveň vyzve, aby v této lhůtě navrhly dostatečný počet osob za členy místní volební komise a komisí reklamačních. Tato vyhláška budiž uvedena ve známost způsobem v obci obvyklým.

(3) Členy (náhradníky členů) místní volební komise a komisí reklamačních (jejich náhradníky) určí z osob, navržených politickými stranami, vyvíjejícími činnost v dotčené zemi, plenární schůze místního národního výboru, přezkoumavši náležitosti podle odstavce 5.

(4) Počet členů komisí, uvedených v odstavci 1, stanoví rovněž plenární schůze místního národního výboru, přihlížejíc k tomu, že v místní volební komisi i v reklamačních komisích musí býti rovnoměrně zastoupeny politické strany, vyvíjející činnost v dotčené zemi, které o to požádaly do stanovené lhůty (odstavec 2) prostřednictvím své místní, a pokud jí není, své okresní organisace.

(5) Členem komisí podle odstavce 1 nemůže být osoba, která je vyloučena ze zápisu do voličských seznamů (§ 3 zákona) nebo která se do nich nezapisuje (§ 22 zákona) nebo u jejíhož zápisu byla poznamenána překážka výkonu práva volebního (§ 24 zákona). Člen komise, který byl z voličských seznamů škrtnut, ježto u něho nastaly okolnosti uvedené v §§ 3 nebo 22 zákona nebo u jehož zápisu byla poznamenána překážka výkonu volebního práva (§ 24 zákona), pozbývá členství v komisi. Táž osoba může být členem toliko jedné z komisí zřízených podle odstavce 1.

(6) Předsedu místní volební komise a předsedy reklamačních komisí zvolí ze sebe členové příslušné komise. Nedohodnou-li se na osobě předsedy, rozhodne los. Předsedou místní volební komise nemůže býti předseda místního národního výboru.

§ 2.

Místní volební komise.

Místní volební komisi přísluší kromě úkolů, které jí zákon výslovně přikazuje, zapisovati a vymazávati podle rozhodnutí odvolací komise poznámku překážky volebního práva podle § 24 zákona.

§ 3.

Reklamační komise.

(1) Reklamačním komisím přísluší rozhodovati o námitkách podaných v námitkovém řízení podle § 10 zákona a o přihláškách pro zápis státních zaměstnanců, žijících mimo státní území (§ 5 zákona), jakož i vyznačovati ve voličských seznamech opravy na základě svých rozhodnutí.

(2) Obvod reklamačních komisí buď stanoven tak, aby se působnost jedné reklamační komise vztahovala zpravidla nejvýše na pět souvislých obvodů, pro které se sestaví dílčí voličské seznamy podle § 7, odst. 4 zákona.

§ 4.

Technické práce.

Veškeré technické práce spojené se sestavováním voličských seznamů, jakož i s vydáváním voličských průkazů, vykonává úřad místního národního výboru za vedení a dozoru předsedy místního národního výboru.

§ 5.

Odvolací komise.

(1) Potřebný počet odvolacích komisí, které mají býti zřízeny u odvolací stolice podle § 10, odst. 2 a 3 zákona, zřídí:

1. a) pro obce svého obvodu plenární schůze okresního národního výboru,
2. b) pro statutární města plenární schůze zemského národního výboru,
3. c) pro města Bratislavu a Košice povereníctvo vnútra.

(2) Jestliže by plenární schůze zemského národního výboru nemohla včas zříditi odvolací komise, zřídí je rada zemského národního výboru (v zemi Moravskoslezské rada v užším složení a rada zemské expositury v Moravské Ostravě).

(3) Pro zřizování odvolacích komisí platí přiměřeně zásady, vyplývající pro zřizování místních volebních komisí a reklamačních komisí z ustanovení § 1, odst. 2 až 6. Členem odvolací komise nemůže být osoba, která je členem místní volební komise nebo reklamační komise, jejíž rozhodnutí přísluší přezkoumávati této odvolací komisi.

§ 6.

Jednání komisí.

(1) Schůze místní volební komise, reklamační komise a odvolací komise svolávají a řídí a jejich rozhodnutí vykonávají jejich předsedové.

(2) Tyto komise se mohou usnášeti za přítomnosti nejméně dvou členů. Rozhodují — pokud v zákoně není stanoveno něco jiného (§ 24, odst. 4 zákona) — nadpoloviční většinou hlasů, při čemž předseda má také hlasovací právo.

(3) Členství v těchto komisích je čestné, avšak členům komisí, kteří o to požádají, může býti z prostředků příslušného národního výboru vyplacena náhrada jako členům příslušného národního výboru.

§ 7.

Státní občanství.

(1) Jako ke státním občanům Československé republiky, kteří se podle § 2 zákona zapisují do stálých voličských seznamů, hledí se také k Čechům, Slovákům a příslušníkům jiných slovanských národů, kteří se v době zvýšeného ohrožení republiky (t. j. v době od 21. května 1938) přihlásili sice k německé nebo maďarské národnosti nebo ucházeli se o německou nebo maďarskou státní příslušnost, avšak byli k tomu donuceni nátlakem nebo okolnostmi zvláštního zřetele hodnými (§ 1, odst. 4 a § 5 ústavního dekretu presidenta republiky č. 33/1945 Sb.), vydal-li jim příslušný okresní národní výbor osvědčení o národní spolehlivosti schválené ministerstvem vnitra (§ 1, odst. 4 cit. dekretu) nebo aspoň potvrzení o tom, že žádost o takové osvědčení byla podána a že žadatel se až do vyřízení žádosti považuje za československého státního občana.

(2) Do stálých voličských seznamů mohou býti dále zapsány také osoby české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti, které přistěhovavše se ze zahraničí obdržely osvědčení ministerstva vnitra (povereníctva vnútra), že se k nim přihlíží jako k státním občanům československým.

(3) Do stálých voličských seznamů mohou býti rovněž zapsáni:

1. a) českoslovenští státní občané české nebo slovenské národnosti, kteří měli dne 29. června 1945 trvalé bydliště nebo domovské právo v některé obci, jež byla vtělena do rámce Ukrajinské sovětské socialistické republiky podle smlouvy mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině ze dne 29. června 1945,
2. b) vojenské osoby (podle stavu ze dne 29. června 1945) ruské nebo ukrajinské národnosti, které se zúčastnily v řadách československé armády války proti Německu za osvobození Československa a členové jejich rodin, kteří žili na území Zakarpatské Ukrajiny,

   jestliže tyto pod a) a b) uvedené osoby podaly opční prohlášení podle předpisů vládního nařízení ze dne 24. srpna 1945, č. 61 Sb., o přípravě opce podle smlouvy mezi Československou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o Zakarpatské Ukrajině ze dne 29. června 1945 nebo podají-li je do 1. března 1946 a vydal-li jim úřad, u něhož opční prohlášení podaly, potvrzení o tom, že je správně podaly a že jest je a členy jejich rodiny, na něž se opce vztahuje, pokládati až do jejího vyřízení za občany Československé republiky (§ 4 cit. vl. nař.). Zapsáni mohou být také členové rodiny těchto osob, pokud se na ně vztahují účinky opce. Bude-li souhlas k opci podle § 5 cit. vl. nař. odepřen, škrtne nadřízený národní výbor (povereníctvo vnútra) dotčenou osobu z voličských seznamů podle § 17, odst. 3 zákona.

(4) Nemá-li osoba, domáhající se zápisu do stálých voličských seznamů, osvědčení o svém státním občanství, nemůže to samo o sobě býti důvodem k odepření zápisu, vyplývá-li z jiných dokladů (na př. z osvědčení potvrzení) okresního národního výboru podle odstavce 1 nebo z osvědčení ministerstva vnitra podle odstavce 2 nebo z potvrzení o opčním prohlášení podle odstavce 3 nebo ze skutečností jinak osvědčených (na př. platným domovským listem, služebním dekretem veřejného zaměstnance), že tato osoba je státním občanem Československé republiky nebo že se k ní hledí jako k občanu Československé republiky.

§ 8.

Národnost.

(1) Do stálých voličských seznamů nezapisují se osoby národnosti německé nebo maďarské. Za takové osoby nepovažují se osoby národnosti německé nebo maďarské, které se v době zvýšeného ohrožení republiky přihlásily v úředním hlášení za Čechy nebo Slováky (§ 1, odst. 3 ústavního dekretu presidenta republiky č. 33/1945 Sb.), bylo-li jim o tom vydáno se souhlasem ministerstva vnitra osvědčení.

(2) Při určení příslušnosti k české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti je nutno přihlížet k obvyklým hlediskům, kterými je národnost určována. Je to v prvé řadě prohlášení dotčené osoby samotné. Toto prohlášení buď posuzováno pokud možno v souvislosti s objektivními, přezkoumatelnými znaky, jako je na př. poslední úřední hlášení k určité národnosti při sčítání lidu nebo hlášení k české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti při sčítání lidu v pohraničním území v době nesvobody, policejní hlášení, přihláška do škol, prohlášení pro účely zásobovacích lístků (listy pro domácnost), školní vzdělání, mateřský jazyk, užívání jazyka v soukromém životě, účast ve veřejném životě, zvláště členství v politických stranách, spolcích, útvarech, organisacích, v nichž byly nebo jsou sdruženy osoby určité národnosti, jmenovitě v době nesvobody, členství v národních církvích a pod.

(3) Do stálých voličských seznamů mají býti na svou žádost zapsány také:

1. a) manželky československých státních občanů (zejména vojáků zahraniční armády a účastníků zahraničního odboje), jestliže manžel jest české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti a jestliže manželka není národnosti německé nebo maďarské,
2. b) osoby, které se při sčítání lidu v roce 1930 přihlásily k národnosti židovské, jestliže se nyní hlásí k české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti a neprovinily se nikdy proti národu českému a slovenskému.

§ 9.

Voličský průkaz.

(1) O vydání voličského průkazu rozhoduje předseda místního národního výboru; v městech nad 50.000 obyvatelů může tím rada místního národního výboru pověřiti některého ze svých členů.

(2) Voličský průkaz obsahuje:

1. a) pořadové číslo, pod nímž je dotčená osoba zapsána ve stálém voličském seznamu,
2. b) její jméno a příjmení, zaměstnání, bydliště, den, měsíc a rok narození,
3. c) číslo zvláštního seznamu, který se vede o voličských průkazech podle § 15, odst. 4 zákona,
4. d) označení, pro kterou volbu se voličský průkaz vydává,
5. e) název obce, v níž dotčená osoba hodlá voliti, pokud ovšem nejde o vojenskou osobu nebo o člena Sboru národní bezpečnosti,
6. f) datum vydání voličského průkazu.

(3) Tiskopisy voličských průkazů jsou přísně zúčtovatelné.

(4) Zvláštní seznam voličských průkazů podle § 15, odst. 4 zákona, který vede úřad místního národního výboru, uzavře se koncem třetího dne před volbou. Před uzavřením vyznačí se v něm součet osob, jimž byl voličský průkaz vydán, opatří se datem a podpisem předsedy místního národního výboru nebo člena rady, pověřeného podle odstavce 1.

§ 10.

Výmaz poznámky překážky volebního práva.

(1) O výmazu poznámky překážky volebního práva rozhoduje na žádost strany nebo z úřední moci okresní národní výbor komisí, která rozhodla o poznamenání této překážky, dvoutřetinovou většinou plného počtu členů komise.

(2) Poznámky překážky výkonu volebního práva, které nebyly vymazány do 31. prosince 1946, vymaže příslušná místní volební komise z úřední moci s účinností ode dne 1. ledna 1947.

§ 11.

Správní komise.

Kde se v těchto směrnicích mluví o místním nebo okresním národním výboru, třeba tím rozuměti také místní nebo okresní správní komisi.

§ 12.

První voličské seznamy.

(1) Pro sestavení prvních voličských seznamů v zemi České a Moravskoslezské se použije prozatímních voličských seznamů, sestavených podle výnosu ministra vnitra ze dne 8. října 1945, č. B-2300-8/10-45-II/2.

(2) Pro první vyložení voličských seznamů dne 16. března 1946 lze v obcích, ve kterých bylo do prozatímních voličských seznamů zapsáno více než 50.000 osob, použíti těchto prozatímních voličských seznamů, upravených podle předpisů zákona.

§ 13.

Účinnost.

Tyto směrnice nabývají účinnosti dnem vyhlášení a platí pro celé území Československé republiky. Jejich autentický slovenský text bude uveřejněn vyhláškou v Úradnom vestníku.