770.
VYHLÁŠKA
nejvyššího úřadu cenového
ze dne 27. dubna 1948,
o úplatách za úkony překladatelské a tlumočnické.
Nejvyšší úřad cenový stanoví podle § 2, odst. 1 vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového toto:
(1) Vyhláška se vztahuje na překladatelské a tlumočnické úkony prováděné
(2) Vyhláška se nevztahuje na shora uvedené úkony prováděné na základě služebního poměru a na překlady literárních děl.
(1) a) Za překlady z cizího jazyka do češtiny smějí být požadovány nejvýše tyto úplaty:
| soudními tlumočníky | osobami provádějícími překlady po živnostensku | osobami provádějícími překlady příležitostně | ||
|---|---|---|---|---|
| Kčs | Kčs | Kčs | ||
| I. Jazyky slovanské: | ||||
| A | jazyk polský a lužicko-srbský | 60.— | 55.— | 50.— |
| B | jazyk srbsko-charvátský a slovinský | 70.— | 63.— | 55.— |
| C | jazyk ruský a ostatní jazyky slovanské | 85.— | 77.— | 70 — |
| II. Jazyky neslovanské: | ||||
| D | jazyk německý | 40.— | 35.— | 30.— |
| E | jazyk anglický, francouzský, italský, španělský, rumunský a maďarský | 80.— | 72.— | 65.— |
| F | jazyk portugalský, holandský, flámský, dánský, norský, švédský, finský, estonský, litevský, lotyšský, novořecký a latinský | 90.— | 82.— | 75.— |
| G | jazyk čínský a japonský, za každý slovní znak | 2.— | 2.— | 2.— |
| H | ostatní jazyky neslovanské | 100.— | 90.— | 80.— |
| u jazykové skupiny A a D | o 50%, |
| u jazykové skupiny B, C a E | o 60%, |
| u jazykové skupiny F a H | o 80% a |
| u jazykové skupiny G | o 100%. |
(2) Úplaty stanovené v předcházejícím odstavci, vyjma úplaty pro jazyk čínský a japonský, se rozumějí vždy za 1 stranu překladu psanou psacím strojem, obsahující průměrně 25 řádek a v každé řádce průměrně 50 písmen. Jiný způsob vyhotovení překladu (na př. rukopisem) nutno převést na základ stanovený v předchozí větě. Za části stran smějí být požadovány jen úplaty úměrně nižší. Za vyhotovení čistopisů, opisů a průpisů jsou stanoveny sazby zvláštní (§ 6).
(1) Za pořízení složitějších a obtížnějších překladů, k nimž je třeba zvláštních odborných znalostí a vědomostí nejen jazykových, nýbrž i věcných (obtížné překlady technické, právnické a pod.) a za zhotovení překladů z podkladů těžko čitelných, smějí být úplaty stanovené v § 2 zvýšeny až o 40%.
(2) Za překlady, které mají být provedeny z příkazu zákazníka bez prodlení, smějí být úplaty podle ustanovení § 2, po případě podle ustanovení předchozího odstavce, zvýšeny nejvýše o 30%.
(3) K účtování zvýšených úplat podle odstavce 1 a 2 je třeba předchozího výslovného souhlasu zákazníka.
(1) Za přezkoušení překladu pořízeného jinou osobou smí být požadována nejvýše polovina úplaty přípustné podle předchozích ustanovení, jestliže překlad byl shledán správným anebo vyžádal-li jen nepatrných změn.
(2) Jestliže si přezkoušení překladu vyžádá větších změn, smí být požadována nejvýše plná úplata přípustná podle předchozích ustanovení.
(1) Za úřední ověření překladu smí soudní tlumočník kromě úplat přípustných za zhotovení anebo přezkoušení překladu požadovati odměnu nejvýše Kčs 10.— za každou i započatou stránku překladu.
(2) Za manipulační práci spojenou s úředním ověřením překladu (šití, pečetění atd.), smí soudní tlumočník požadovati nejvýše Kčs 10.— za každý samostatný překlad.
(3) Za potvrzení shody opisu listiny sepsané v cizím jazyce s prvopisem smí soudní tlumočník požadovati nejvýše Kčs 10.— za každou i započatou stránku opisu. Kromě toho přísluší mu po případě náhrada podle ustanovení § 7, odst. 2.
(4) Za opatření legalisačních a superlegalisačních doložek u příslušných úřadů, za odborné překladatelské porady a pod., smí soudní tlumočník požadovati nejvýše Kčs 50.— za každou třeba jen započatou hodinu.
(1) Za vyhotovení čistopisu (po případě opisu) překladu v češtině činí úplata za každou třeba jen započatou stránku psanou psacím strojem nejvýše Kčs 5.—.
(2) Za vyhotovení čistopisu (po případě opisu) překladu v cizí řeči činí úplata za každou třeba jen započatou stránku psanou psacím strojem anebo čitelným rukopisem nejvýše Kčs 13.—.
(3) Za vyhotovení čistopisu (po případě opisu) překladu z konceptů a rukopisů těžko čitelných a za vyhotovení čistopisů složitých (formuláře, předtisky a pod.) smějí být úplaty uvedené v předchozích dvou odstavcích zvýšeny až o 40% podle stupně nečitelnosti nebo obtížnosti.
(4) Za každý průklep (průpis) překladu smí být požadována úplata nejvýše Kčs 2— za každou třeba jen započatou stránku.
(1) Za tlumočení z češtiny do cizího jazyka anebo naopak smí být požadováno podle obtížnosti jazyka [§ 2, odst. 1, písm. a)] nejvýše Kčs 100.— za každou třeba jen započatou hodinu.
(2) Za ztrátu času nutného k dostavení se k tlumočnickému úkonu a k návratu smí být požadováno nejvýše Kčs 50.— za každou třeba jen započatou hodinu.
(3) Úplata za tlumočnický úkon podle ustanovení odstavce 1 nesmí však činiti v jednom dnu více než
(4) Za tlumočnický úkon mimo místo bydliště tlumočníka náleží tlumočníku kromě úplat podle ustanovení odstavce 1 až 3 náhrada skutečně vzniklých, nutných výloh. Cestovní výlohy se hradí nejvýše částkou rovnající se jízdnému veřejnými dopravními prostředky ve II. vozové třídě. Je-li nutné přenocování mimo bydliště tlumočníka, smí tlumočník požadovati nocležné nejvýše Kčs 90.—. Za celý den strávený mimo bydliště tlumočníka smí tlumočník požadovati stravné nejvýše Kčs 100.—.
Veškeré úplaty a náhrady uvedené v této vyhlášce se rozumějí bez kolkových poplatků a bez daně z obratu.
Nejvyšší úřad cenový může povolit nebo nařídit výjimky z ustanovení této vyhlášky nebo z předpisů vydaných k jejímu provedení.
Přestupky ustanovení této vyhlášky se trestají podle části čtvrté vládního nařízení o zřízení nejvyššího úřadu cenového a podle předpisů toto nařízení měnících nebo doplňujících.
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 10. května 1948.