Vyhláška ministra ochrany práce a sociální péče o úpravě pracovních a platových podmínek obchodních (administrativních a technických zaměstnanců v průmyslu a živnostech.

§ 1.

Působnost.

1. Vyhláška se vztahuje:
   1. 1. na země Českou a Moravskoslezskou,
   2. 2. a) na všechny podniky průmyslové a živnostenské,
      1. b) na energetické a vodárenské podniky,
      2. c) na závody spediční, dopravní (včetně dopravy nábytku), povoznické a skladištní živnosti,
      3. d) na všechny provozovny, souvisící hospodářsky a technicky s podniky uvedenými pod a), b), c) (včetně pobočných závodů, hlavních správ a pod.), i když jsou vedeny odděleně od hlavního závodu.
      4. e) na všechny závody a závodní oddělení stavebního průmyslu, stavebních a vedlejších živností. Stavebním průmyslem a stavebními živnostmi podle této vyhlášky jsou závody, které provádějí pozemní a inženýrské stavby (silniční, mostní, tunelové, železniční, zemní, vodní, vodohospodářské a pod.), jakož i kanalisační, kabelové a podobné práce.

         Této vyhlášce podléhají zejména veškeré druhy staveb z oboru inženýrského, stavitelského, zednického, tesařského, kamenického a studnařského, dále všechny druhy pozemních prací stavebních, prováděné ve vlastní režii soukromého nebo veřejného stavebníka, jakož i kanceláře, provádějící projektování staveb.

         Vedlejšími stavebními živnostmi podle této vyhlášky jsou závody, které vykonávají tyto práce: malířské, natěračské a lakýrnické, štukatérské, dlaždičské, pokrývačské a asfaltérské, kladení desek, obkladaček a parket, jakož i práce teracářské, isolační včetně isolací tepelných, chladících a zvukových., jakož i práce utěsňovací, kamnářská a sklenářské.

         Vyhláška se vztahuje také na všechna ke stavebním podnikům patřící pracoviště, dílny, sklady, ložiště a přípravny materiálu, dále na stavební oddělení podniků jiných oborů provádějící stavební práce.

      1. g) na všechny závody a závodní oddělení řepného a cukrovarnického průmyslu (surovárny, rafinerie cukru a smíšené závody včetně vah pro příjem řepy),
      2. h) na všechny závody průmyslu lihovarského, drožďárenského a na jiné přičleněné výrobny.
      3. ch) na všechny kanceláře úředně autorisovaných civilních geometrů.

      Pracuje-li zaměstnanec u zaměstnavatele a více úředními oprávněními, řídí se jeho pracovní a platové podmínky podle té vyhlášky, v jejíž rámec spadají ty práce, které převážně vykonává.

      Vyňaty jsou.

      1. bb) závody Čsl. tabákové režie,
      2. dd) závody filmového průmyslu (ateliery, závody na kopírování, výrobny filmu),
      3. ee) prodejny pekařských, cukrářských, řeznických a uzenářských živností [vedoucí prodejen a prodavači (-čky)],
      4. ff) závody (prodejny, rozdělovny atd.), na které se vztahují vyhlášky pro obchodní zaměstnance,
      5. gg) závody, ve kterých jsou upraveny služební a platové podmínky zaměstnanců v zemědělském, lesním a honebním hospodářství podle vyhlášky ze dne 21. prosince 1940, běž. č. 928, ve znění vyhlášky ze dne 1. prosince 1941, běž. č. 1039 a ze dne 1. prosince 1945, běž. č. 590,
      6. hh) na uhelné a rudné doly a jiné závody provozované po hornicku,
      7. kk) všechna svobodná povolání,
      8. ll) divadla a biografy,
      9. mm) hostinské živnosti,
      10. nn) peněžní závody a ústavy,
      11. oo) veřejné a soukromé pojišťovnictví.
   1. 3. Na všechny obchodní (administrativní) a technické zaměstnance, na které se vztahuje § 1 zák. č. 26/1929 Sb. o pensijním pojištění soukromých zaměstnanců, a na volontéry.
      1. Vyňati jsou:
         1. a) faktoři (knihtiskárenští, grafičtí a písmolijen), jichž platové podmínky jsou upraveny výnosem ze dne 12. prosince 1945, j. zn. III-2161/6-30/11-45,
         2. b) redaktoři ve smyslu zákona o pracovním poměru redaktorů ze dne 3. července 1936, čís. 189 Sb.,
         3. c) zaměstnanci podniků uvedených v odstavci 2 písmeno b), e), jejíchž platové a pracovní poměry jsou upraveny podle obdoby veřejných zaměstnanců.
         4. d) pensijně pojištění zaměstnanci uvedení v § 1, písmeno C., odst. b), vyhlášky ze dne 1. prosince 1945, běž. č. 483, o úpravě mzdových a pracovních podmínek dělnictva zaměstnaného v grafických závodech.
   1. 4. Za volontéry se považují posluchači technických nebo odborných škol, kteří byli výslovně přijati za tím účelem, aby doplnili své školní vzdělání a získali praktické zkušenosti. Volontéři obdrží odměnu za volontérskou činnost podle volné dohody až do 75% sazby prvního stupně té platové skupiny, jejíž činnost vykonávají.

§ 2.

Pracovní doba.

1. 1. Pravidelná pracovní doba se řídí ustanoveními zákona č. 91/1918 Sb. o 8hodinové době pracovní a jeho prováděcími nařízeními.
2. 2. Rozdělení pracovní doby jest ponecháno zaměstnavateli po dohodě se závodní radou (důvěrníkem), avšak tak, aby práce o sobotách končila podle možnosti ve 12 hodin, nejpozději však ve 14 hodin, a ve dnech 24. a 31. prosince nejpozději ve 12 hodin.
3. 3. Pro zaměstnance činné v provozu je pro rozdělení jejich pracovní doby zásadně rozhodná pracovní doba zavedená ve výrobě. Tím není dotčen závazek k dalšímu pracovnímu výkonu v rámci zákonných ustanovení.

§ 3.

Dny pracovního klidu.

Neděle, svátky a památné dny státem uznané jsou zásadně dny pracovního klidu. Den pracovního klidu se počítá od 6. hodiny ranní do 6. hodiny ranní příštího dne.

§ 4.

Práce přes čas, práce v noci a ve dnech pracovního klidu.

1. 1. Prací přes čas je každá práce konaná nad 48 hodin týdně, kterou nařídila nebo dodatečně schválila správa závodu, bezprostředně k tomu zmocněný představený zaměstnancův, nebo práce konaná v zájmu podniku, aniž by bylo možno vyžádati si pro nebezpečí v prodlení předchozího souhlasu.
2. 2. Jako odměna za práci přes čas přísluší ⅟₂₀₀ hrubého měsíčního platu s připočtením 25% za každou přesčasovou hodinu ve smyslu odst. 1.
3. 3. Za práci noční, t. j. práci konanou po 22. hodině do 6. hodiny ranní přísluší jako odměna ⅟₂₀₀ hrubého měsíčního platu s připočtením 50% za každou takto odpracovanou hodinu (mimo pravidelnou směnu).
4. 4. Práce ve dnech pracovního klidu honoruje se tím způsobem, že za každou pracovní hodinu se vyplatí ⅟₂₀₀ hrubého měsíčního platu s připočtením 50%.
5. 5. Přijde-li v úvahu podle hořejších ustanovení více příplatků, platí se jen příplatek nejvyšší.
6. 6. Základem pro výpočet příplatků za práci přes čas, práci v noci a ve dnech pracovního klidu jest souhrn hrubých požitků zaměstnancových za pravidelnou pracovní dobu 48 hodin týdně (včetně přiznaných výkonnostních, kvalifikačních, jazykových a jiných příplatků, příplatků za nebezpečnou práci atd.).
7. 7. Za práci přes čas může býti sjednána písemná dohoda o přiměřené paušální odměně, která musí odpovídati výkonávané práci přes čas. V tomto písemném ujednání budiž uvedeno, do jakého průměru jsou práce přes čas placeny paušálně.
8. 8. Odměna za případnou práci přes čas, práci noční a práci ve dnech pracovního klidu jest zahrnuta v platech nad Kčs 10.000.— hrubého měsíčního příjmu, u obchodních cestujících a zástupců nad Kčs 10.000.— jejich průměrného měsíčního příjmu vypočítaného podle zásad § 7, odst. 6, písm. a). U ostatních cestujících (zástupců) jest obsažena odměna za event. práci přes čas, noční a o dnech pracovního klidu v jejich služebním příjmu (plat a provise) s výjimkou takové práce, kterou zaměstnavatel nařídil výslovně jako práci přes čas, noční nebo o dnech pracovního klidu. Za každou hodinu takto nařízené práce se platí ⅟₂₀₀ zamčeného platu s příslušným příplatkem podle předchozích ustanovení. Takto nařízená práce přes čas může býti paušalisována úměrně rozsahu skutečně konané práce.

§ 5.

Omezení práce.

1. 1. Při přechodném snížení týdenní pracovní doby v závodě nebo v závodním oddělení až na 42 hodiny nesmí býti snížen plat.
2. 2. Při omezení pracovní doby pod 42 hodiny na dobu nejméně 2 měsíců může se snížiti plat za každou hodinu jdoucí pod 42 hodiny o ⅟₂₀₀ hrubého měsíčního platu. Nikdy však nesmí snížení platu překročiti 20%.
3. 3. Snížení platu může býti provedeno teprve tehdy, bylo-li zaměstnanci oznámeno aspoň 14 dnů před začátkem období omezení práce.
4. 4. Byl-li zaměstnanec vypověděn během omezení práce, má po dobu výpovědní lhůty nárok na plný plat. Totéž platí, byla-li dána výpověď před omezením práce a konec služebního poměru spadá do období omezení práce.

§ 6.

Platové zařádění.

1. 1. Zaměstnanci se zařaďují do zaměstnaneckých skupin, které jsou rozčleněny na platové skupiny. Směrodatným je platový řád, který tvoří podstatnou součást této vyhlášky.
2. 2. Pro zařádění zaměstnanců do platových skupin A-1 až A-5, T-1 až T-5 a M-1 až M-4 je rozhodující pouze povaha a druh jejich činnosti. Příklady uvedené u platových skupin nejsou ani vyčerpávající, ani pro každý závod plně výstižné. Při zařaďování je třeba zásadně přihlížeti ke znakům činnosti uvedeným v příslušné skupině.
3. 3. O zařadění je třeba vyrozuměti zaměstnance písemně při nástupu zaměstnání a při každé změně hrubých služebních požitků. Po vydání této vyhlášky jest o zařádění vyrozuměti všechny zaměstnance. Toto oznámení musí obsahovati platovou skupinu, počet let v povolání v příslušné platové skupině, plat podle vyhlášky (pokud existují, též výkonnostní přídavek, kvalifikační, jazykový přídavek, paušální odměna za práci přes čas a pod.). Totéž platí o potvrzení, které má býti zaměstnanci vydáno při zrušení pracovního poměrů.
4. 4. Vykonává-li zaměstnanec více činností, které jsou uvedeny v různých platových skupinách, třeba jeho platové zařádění provésti do té platové, skupiny, jež odpovídá jeho převážné činnosti. Koná-li zaměstnanec práce platové skupiny vyšší a nižší ve stejném rozsahu, zařadí se do platové skupiny vyšší.
5. 5. Jako léta v povolání v zaměstnaneckých skupinách se počítají jen léta po ukončeném 20. roce věku.
6. 6. a) Jako léta v povolání počítají se plně léta ztrávená v podnicích spadajících pod tuto vyhlášku v některé příslušné zaměstnanecké skupině. Právě tak je třeba započítati rovnocennou činnost v podnicích, na něž se nevztahuje tato vyhláška, získal-li si v nich zaměstnanec znalosti, které odpovídají jeho nynější činnosti.
   1. b) Plně se též započítávají léta, po která byli zaměstnanci prokazatelně vězněni v době nesvobody v koncentračních táborech nebo vězeních z důvodů politických, národnostních nebo rasových, dále léta ztrávená v čsl. zahraniční armádě, ve vojenské službě v čsl. nebo bývalé slovenské armádě a partyzánských oddílech, a léta, pokud byli zaměstnanci přikázáni k práci podle vlád. nař. ze dne 4. května 1942, č. 154 Sb., jímž se činí některá opatření o řízení práce, nebo přidělení podle dekretu presidenta republiky ze dne 1. října 1945, č. 88 Sb. o všeobecné pracovní povinnosti.
   2. c) Doba zaměstnání, kterou ztrávil zaměstnanec v dělnickém pracovním poměru, započítává se, jestliže znalosti při tom získané to odůvodňují pro ocenění nynější jeho činnosti, avšak toliko až do nejvyšší výměry 10 let v povolání.
   3. d) Zaměstnancům jest nutno započísti do let v povolání celou dobu ztrávenou v pracovním poměru, podléhajícím povinnému pensijnímu pojištění, i když nepodléhají zákonu čís. 154/1934 Sb.
   4. e) Do let v povolání je nutno také započísti za školní vzdělání na dvouleté odborné škole 1 rok, na střední se zkouškou dospělosti a jí na roven postavené škole 2 roky, za ucelené dvouleté studium na vysoké škole 3 roky a za ucelené vysokoškolské vzdělání 5 roků. Za ukončenou učební dobu se započítává 1 rok do let v povolání. Léta školního vzdělání se nesčítají.
   5. f) Do let v povolání po 20. roce věku počítá se polovinou též doba ztrávená v zaměstnání, jež není rovnocenou činností podle této vyhlášky u zaměstnanců, kteří přestoupili z jiného povolání.
   6. g) Doba nezaviněné nezaměstnanosti po 20. roce věku může býti po jednom roce opětné činnosti v povolání při patřičném zapracování a osvědčení se zaměstnancově započítána do let v povolání.

1. 7. Při zařadění po vydání této vyhlášky započtou se zaměstnanci znovu všechna léta dosavadní činnosti podle ustanovení této nové vyhlášky, a to do let v povolání té platové skupiny, která mu podle této vyhlášky náleží.
2. 8. Při zastupování zaměstnance vyšší platové skupiny zaměstnancem nižší platové skupiny není nároku na přeřadění do této vyšší platové skupiny. Po dobu zastupování přísluší zastupujícímu zaměstnanci 10% příplatek k jeho dosavadnímu základnímu platu. Při zastupování, trvajícím déle než 6 měsíců musí býti zaměstnanec přeřaděn do vyšší platové skupiny.
3. 9. Při událostech, které podmiňují změnu příjmových požitků, vstupuje změna v účinnost od 1. dne běžného měsíce.
4. 10. Při přestupu z nižší do vyšší platové skupiny zůstává počet let v povolání nezměněn. Je však nepřipustilo, aby hrubý plat nové platové skupiny v témže podniku byl nižší než byl dosavadní hrubý plat.

§ 7.

Výše platu.

1. 1. Platové sazby uváděné v platovém řádu jsou měsíční základní platy. Dvanáctinásobek platových sazeb stanovených platovým řádem tvoří roční základní plat. Pokud se v této vyhlášce mluví o hrubém měsíčním platu, rozumí se jím plat podle platového řadu, zvětšený o přiznané příplatky podle teto vyhlášky.
2. 2. Plat podle teto vyhlášky může sestávati z pevného peněžitého služného, provise, podílu na zisku nebo z jiných peněžitých nebo naturálních požitků. Hodnotu naturálních požitků, které se započítávají do platu (byt, strava a pod.), je nutno stanoviti písemně. Pro výměru jest směrodatné úřední ocenění pro veřejnoprávní pojištění.
3. 3. Platy se vyplácejí nejpozději koncem každého měsíce. O výplatě musí býti vydáno zaměstnanci písemné vyúčtování.
4. 4. Pokud podniky poskytují svým některým zaměstnancům podle dosavadních zvyklostí bezplatně naturální (služební) byt s otopem a osvětlením, nejsou tato plnění ustanoveními této vyhlášky dotčena.

   V podnicích, kde se naturální byt poskytuje jako součást platu, započítá se jeho hodnota do platu podle sazeb platných pro ocenění naturálních požitků v oboru veřejnoprávního pojištění.

1. 5. Zaměstnanci přijatí na dobu přechodné potřeby obdrží za každý pracovní den ⅟₂₅ měsíčního platu své skupiny, pokud nemají jiného výhodnějšího ujednání.
2. 6. Zvláštní ustanovení pro obchodní cestující a zástupce:
   1. a) Obchodní cestující a zástupci, kteří jsou povinně pensijně a nemocensky pojištěni, mají nárok, pracují-li zčásti nebo úplně na provisi, na zaručený plat odpovídající sazbám příslušné platové skupiny, do níž mají býti zařaděni podle znaků své činnosti. Zaručený plat byl poskytnut tehdy, dosáhl-li v půlročním průměru platových sazeb stanovených vyhláškou. Ustanovení § 6, odst. 9 platí obdobně.
   2. b) Pracuje-li obchodní cestující a zástupce pro ně kolik podniků, má nárok na zaručený plat vůči zaměstnavateli, u něhož jest pensijně pojištěn. V těchto případech mohou súčastněné podniky učiniti mezi sebou dohodu o klíči, podle něhož mají podniky, u nichž jest obchodní cestující a zástupce pensijně pojištěn, přispěti na výplatu zaručeného platu. Obchodní cestující a zástupce jest povinen oznámiti svá vedlejší zaměstnání.
   3. c) Kromě toho přísluší obchodnímu cestujícímu nebo zástupci náhrada všech skutečných cestovních výloh a diet.
   4. d) Cestovní výdaje a diety vyplácejí se zálohově nejméně na 14 dnů předem. Cestovní výdaje a diety musí býti vyúčtovány nejdéle do 14 dnů po skončení běžného měsíce. Splatné provise nutno pak zúčtovati a vyplatiti do 3 týdnů po skončení kalendářního pololetí.
   5. e) Provisi ušlou za dobu dovolené a při překážkách v práci, pokud podle zákonných předpisů má zaměstnanec nárok na plat, jest vyrovnati tak, aby celkové požitky bez denních diet a jízdného nebyly nižší než průměrný příjem z posledních 6 měsíců, v nichž byl obchodní cestující a zástupce pro podnik činný před dovolenou nebo nastalou překážkou v práci.

   Při kratším trvání pracovního poměru než 6 měsíců propočítá se vyrovnání převise podle měsíčního průměru této kratší doby.

§ 8.

Výkonnostní příplatek.

1. 1. Za zvýšený pracovní výkon může správa závodu poskytnouti zaměstnancům, s výjimkou zaměstnanců platových skupin A-5, T-5 a M-4, výkonnostní příplatek odstupňovaný podle výkonu až do výše 25% platových sazeb platového řádu.
2. 2. Celková částka těchto výkonnostních příplatků nesmí býti vyšší než 15% celkového platového nákladu všech zaměstnanců závodu, na něž se vztahuje tato vyhláška.
3. 3. Výkonnostní příplatky mohou býti sníženy nebo zrušeny, odpadnou-li u zaměstnance předpoklady stanovené pro jejich poskytnutí v odst. 1.

Při přeřadění zaměstnance do vyšší platové skupiny je nutno výkonnostní příplatky nově stanoviti.

§ 9.

Kvalifikační příplatek.

1. 1. Kvalifikační příplatek může býti poskytnut k platovým sazbám stanoveným touto vyhláškou zaměstnancům zvláště kvalifikovaným, kteří pro zvláštní kvalifikaci, speciální praktické znalosti a zkušenosti jsou pro příslušný obor jejich povolání všestranně používáni. Kvalifikační příplatek může činiti nejvýše 15% základního platu stanoveného vyhláškou.
2. 2. Kvalifikační příplatek se smí poskytnouti především zaměstnancům technickým (skupin M a T), kdežto zaměstnancům administrativním jen tehdy, jsou-li zaměstnáni přímo ve výrobě (ne tedy v úsecích převážně komerčních a pod.) a to na zodpovědném místě, anebo na místě, jež vyžaduje samostatného rozhodování.
3. 3. Výkonnostní a kvalifikační příplatky mohou býti poskytnuty současně.

§ 10.

Příplatek za znalost cizích jazyků.

Zaměstnanci, kteří znají cizí řeči, mají nárok na příplatek k platovým sazbám této vyhlášky, požaduje-li zaměstnavatel jejich znalost. Příplatek činí Kčs 200.— měsíčně za každou cizí řeč, a jde-li o němčinu Kčs 100.— měsíčně.

§ 11.

Příplatek za obtížnou a nebezpečnou práci.

Zaměstnanci pracující v provozu převážně u nečistých a jiných obtížných prací, při nichž jsou vystaveni nepříznivým účinkům, na př. kouři, sazím, horkému popelu, prachu, leptajícím kyselinám a žíravinám, výparům kyselin, plynům, louhům, vlhku, vysokým teplotám, škodlivým účinkům olova a jeho sloučenin, roentgenových a pod. paprsků, acetonových barev a pod., v temných komorách, jakož i při nebezpečné práci a práci ve vysokých polohách, na př. na lešeních nebo stožárech, na brzdách motorů a pod., obdrží příplatek ve výši 10% k základnímu platu stanovenému vyhláškou.

§ 12.

Plat v případě úmrtí.

1. 1. Příslušníci zaměstnancovi, kteří mají zákonný nárok na poskytnutí výživy a jímž výživu skutečně poskytoval, mají po jeho smrti nárok na plat ve výši 1½ měsíce, byl-li zaměstnanec v témž podniku zaměstnán alespoň 6 měsíců.
2. 2. Byl-li zaměstnanec zaměstnán v témž podniku více než 5 let, zvyšuje se tento nárok na částku za dobu 3 měsíců, při zaměstnání přes 25 let za dobu 6 měsíců.
3. 3. Zemřel-li zaměstnanec na nemoc z povolání nebo po úraze vzniklém při výkopu povolání, zvyšuje se shora uvedený nárok na dvojnásobek. Pozůstalí mají také nárok na tento plat, zemřel-li zaměstnanec na nemoc z povolání nebo na přímé následky úrazu v podniku do 6 měsíců po přiznání důchodu.
4. 4. Nárok na plat v případě úmrtí nesmí v žádném případě přesáhnouti příslušný násobek základní platové sazby stanovené v platové skupině A-5, T-5 a M-4.
5. 5. Výhodnější platná ujednání zůstávají touto vyhláškou nedotčena.

§ 13.

Doplňující ustanovení.

O dovolené, o výpovědi, o placení platu při zameškání práce a o všech ostatních náležitostech pracovního poměru, které nejsou zvláště upraveny touto vyhláškou, platí zákonné předpisy.

Zaměstnavatel jest povinen na požádání vydati potvrzení zaměstnanci o jeho dosavadním zařadění, počtu let v povolání a výši posledního platu včetně všech příplatků.

§ 14.

Přechodná a závěrečná ustanovení.

1. 1. Výkonnostní příplatek, přiznaný zaměstnancům podle dosud platných platových vyhlášek se vydáním této vyhlášky neruší, pokud trvají předpoklady.
2. 2. Je-li dosavadní hrubý měsíční plat zaměstnancův stanovený za přesného dodržení dosud platných předpisů vyšší než hrubý měsíční plat, který má býti poskytnut podle platových sazeb této vyhlášky, je nutno rozdíl poskytnouti jako vyrovnávací příplatek. Tento vyrovnávací příplatek odpadá, případně se snižuje, jakmile plat, který má býti placen podle předpisů této vyhlášky, dosáhne výše dosavadního hrubého platu (včetně vyrovnávacího příplatku). Předcházející ustanovení se nevztahují na zaměstnance závodů a závodních oddělení, uvedených v § 1, odst. 2, písm. g) této vyhlášky. Předcházející ustanovení se nevztahují na zaměstnance závodů a výroben uvedených v § 1, odst. 2, písm. h) této vyhlášky.
3. 3. Výtisk této vyhlášky musí býti vyvěšen na vhodném a zaměstnancům přístupném místě ve všech závodech a závodních odděleních, na která se vztahuje tato vyhláška.
4. 4. Pokud dostanou zaměstnanci, podléhající sociálnímu pojištění podle zákona čís. 221/1924 Sb., v témže podniku mimořádné peněžité odměny, musí býti poskytnuty ve stejném poměru také zaměstnancům spadajícím pod tuto vyhlášku.
5. 5. Zaměstnanci, kteří v době od 1. února 1946 až do dne uveřejnění této vyhlášky sami vypověděli nebo zrušili pracovní poměr nemají nároku na platové doplatky podle předpisů této vyhlášky, ledaže by byli měli zákonný důvod pro zrušení pracovního poměru bez dort žení výpovědní lhůty.
6. 6. Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. února 1946. Současně pozbývá účinnosti vyhláška běž. č. 195 ze dne 6. března 1941, Úř. l. č. 60/1941, o úpravě platových a pracovních podmínek obchodních (administrativních) a technických zaměstnanců (včetně dílenských mistrů) v průmyslu a maloživnostech, ve znění vyhlášky běž. č. 566 z 25. června 1942, Úř. l. č. 148/ 1942, dále vyhláška běž. č. 951 z 11. listopadu 1941, Úř. l. č. 266/1941, o úpravě platových a pracovních podmínek pensijně pojištěných rýsovačů, kontrolorů a některých jiných zaměstnanců uvedených v § 1 této vyhlášky, v železářském, kovodělném a elektrotechnickém průmyslu ve znění vyhlášek běž. č. 44 z 15. ledna 1942, Úř. l. č. 12/1942 a běž. č. 204 z 3. března 1942, Úř. l. č. 54/1942 a vyhláška běž. č. 320 z 2. dubna 1942, Úř. l. č. 80/1942, o úpravě mzdových a pracovních podmínek zaměstnanců v textilních tiskárnách.
7. 7. Podstatnou částí této vyhlášky jsou platové řády (§ 6, odst. 1). Platový řád — všeobecná ustanovení (příloha 1.), platový řád zaměstnanců obchodních (administrativních) (příloha 2.), platový řád technických zaměstnanců a dílovedoucích (mistrů) v kovoprůmyslu a v kovodělných řemeslných živnostech (příloha 3.), platový řád technických zaměstnanců v průmyslu textilním (příloha 4.), platový řád technických zaměstnanců v průmyslu chemickém, krycí lepenky a tužkárenském (příloha 5.), platový řád technických zaměstnanců v energetických a vodárenských podnicích (příloha 6.) jest připojen.

   Platové řády pro zaměstnance ostatních oborů budou vydány dodatečně.