Výnos ministra ochrany práce a sociální péče jedn. zn. VI-1007/2-4/1-46, o schválení řádu očistných komisi pro přezkoumání činnosti zaměstnanců nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění.

§ 1.

Osobní rozsah.

Ustanovení tohoto řádu platí

1. a) pro všechny zaměstnance, pro úřední, revisní a výhradně zaměstnané lékaře nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění včetně podniků, ústavů a zařízení jim patřících nebo jimi spravovaných, bez ohledu na to, zda jsou ve služebním poměru trvalém, smluvním, výpomocném a pod.,
2. b) pro zaměstnance uvedené pod písm. a), kteří byli pensionováni ať již z rozhodnutí nositele důchodového pojištění, či zaměstnavatele vyňatého anebo zaměstnance pensionované administrativně, pokud tyto osoby jsou české, slovenské, nebo jiné slovanské národnosti,

§ 2.

Stihatelná činnost.

(1) Zaměstnanec, který v době nesvobody porušil věrnost vůči československé republice nebo českému nebo slovenskému národu, po případě se prohřešil proti národní cti anebo proti povinnosti národní soudržnosti vůči příslušníkům českého nebo slovenského národa, dopouští se služebního přečinu a trestá se — bez újmy soudního stihání — podle předpisů tohoto řádu.

(2) Za činnost ve smyslu odstavce 1 se považuje zejména:

1. a) přihlášení se k německé nebo maďarské národnosti,
2. b) politická spolupráce s Němci nebo Maďary (na př. členství ve Vlajce, Rodobraně, Úderných oddílech Hlinkovy gardy, dále převzetí a horlivé vykonávání funkce ve Svazu pro spolupráci s Němci, České lize proti bolševismu, Kuratoriu pro výchovu české mládeže, Hlinkově slovenské ludové straně, Hlinkově gardě, Hlinkově mládeži, Německo-slovenské společnosti a v jiných fašistických organisacích podobné povahy, jichž účelem bylo šířiti nacistickou ideologii a udržovati mocenské postaveni Němců, Maďarů a českých a slovenských zrádců),
3. c) propagování, obhajování, vychvalování nebo podpora nacismu, fašismu, nebo antisemitismu,
4. d) schvalování, podpora nebo obhajování projevů nacistů, fašistů a českých nebo slovenských zrádců,
5. e) odborná spolupráce s Němci, Maďary a s českými nebo slovenskými zrádci, přesahující meze průměrného nařízeného výkonu (iniciativní a mimoslužební návrhy, příkazy na zvýšení pracovní výkonnosti a pod.),
6. f) ucházení se o povýšení, vyznamenání, odměny a jiné výhody u německých nebo maďarských úřadů a funkcionářů (na př. Heydrichova zotavovací akce),
7. g) zneužívání postavení na vedoucím místě k získání nebo zabezpečení osobního prospěchu na úkor podřízených,
8. h) společenský mimoslužební styk s Němci nebo Maďary (na honech, společenských večírcích a pod.),
9. ch) poskytování úplat okupantům nebo poskytování nebo opatřování jiných výhod, naturalií a pod. k dosažení osobního prospěchu v úřadě,
10. i) skládání zkoušek na německých (maďarských) školách, zapsání (posílání) dětí pod 18 let do německých (maďarských) škol,
11. j) veškerá jiná spolupráce s okupanty, směřující k posílení nebo upevnění okupantského režimu.

(3) Za prohřešení proti povinnosti národní soudržnosti se považuje také, projevoval-li zaměstnanec vůči stranám nebo zaměstnancům svým jednáním asociální smýšlení.

§ 3.

Tresty.

(1) Za činnost uvedenou v § 2, odst. 1 trestají se provinilí zaměstnanci podle povahy poklesku a stupně provinění, při čemž jest přihlížeti zejména ke způsobu, tíži a opakování provinění, k celkovému dosavadnímu chování provinilého zaměstnance a k jiným přitěžujícím nebo polehčujícím okolnostem:

1. A. Zaměstnanci v činné službě:
   1. 1. písemnou důtkou,
   2. 2. vyloučením z postupu do vyšších stálých služebních požitků,
   3. 3. přeřaděním do nižší zaměstnanecké kategorie,
   4. 4. snížením stálých služebních požitků,
   5. 5. odnětím funkčního služného nebo funkčního přídavku,
   6. 6. zbavením funkce vedoucího úředníka, funkce náměstka nebo účetního, přednosty, skupináře a pod.,
   7. 7. dočasným zbavením služby se snížením stálých služebních požitků,
   8. 8. administrativním pensionováním,
   9. 9. propuštěním.

1. B. Pensionovaní zaměstnanci uvedení v § 1, písm. b):
   1. 1. písemnou důtkou,
   2. 2. dočasným, nebo trvalým snížením administrativní pense nebo příplatku k zákonnému důchodu, na nějž není zákonný nárok,
   3. 3. dočasným nebo trvalým odnětím administrativní pense,
   4. 4. ztrátou všech práv, které plynou ze služebního poměru a z administrativního pensionování.

(2)Tresty uvedené v odstavci 1 mohou býti uloženy nálezem příslušné očistné komise jen na základě řízení řádně provedeného. Očistná komise může uložiti tresty bez ohledu na uvedený pořad. Pro posouzení otázky, zda má býti postupováno podle písm. A. nebo B., jest rozhodující stav, který je v době uložení trestu.

§ 4.

Hmotné a časové vymezení trestu.

(1) K vyloučení z postupu do vyšších služebních požitků lze odsouditi nejméně na 1 rok a nejvýše na 3 léta.

(2) Stálé služební požitky lze snížiti nejvýše o 50% a nejdéle na 3 léta.

(3) K dočasnému zbavení služby se snížením služebních požitků lze odsouditi nejdéle na 1 rok. Při tom jest snížiti stálé služební požitky nejméně o ⅓ a nejvýše o 50%.

(4) Vyloučením ž postupu nebo snížením stálých služebních požitků se staví časový postup o celou lhůtu v nálezu určenou, i když bylo nároku na postup nabyto před právní mocí nálezu, avšak teprve po zavedení očistného řízení; v této době je vyloučeno zaměstnancovo přeřadění do vyšší služební kategorie, přiznání funkčního nebo jiného přídavku.

(5) Při trestu zbavení funkce vedoucího úředníka, náměstka, účetního atd. (§ 3, odst. 1, písm. A., bod 6) může býti zároveň uložen jiný trest, uvedený v § 3.

(6) Stálými služebními požitky jest rozuměti souhrn všech platů placených měsíčně anebo čtvrtletně i částky jednorázové, pokud jsou zaručeny, s výjimkou výchovného.

§ 5.

Propuštění.

(1) Propuštěním se ruší služební poměr a propuštěný zaměstnanec pozbývá vůči ústavu všech práv a nároků, vyplývajících z jeho služebního poměru pro něj a pro něj i pro jeho rodinné příslušníky, bez újmy nároků, vyplývajících z jeho povinného pojištění důchodového.

(2) Očistná komise může přiznati zaměstnanci, jemuž uložila trest propuštění, nárok na část služebních požitků, která nesmí býti vyšší než 80% pensijního důchodu, jehož by požíval u Všeobecného pensijního ústavu.

(3) Vstoupí-li propuštěný zaměstnanec, jemuž byl přiznán nárok na část služebních požitků podle odstavce 1, do nového zaměstnání nebo povolání, staví se výplata přiznané čistky služebních požitků až do výše příjmu, který získal z tohoto nového zaměstnání nebo povolání, a převyšuje-li ji získaný příjem, staví se výbec. Zaměstnanec jest povinen vstup do zaměstnání nebo povolání hlásiti. Neučiní-li tak, ztrácí nárok na výplatu částky za dobu, po kterou měl příjem z takové činnosti, a to bez ohledu na jeho výši, a jest povinen neprávem vybrané částky vrátiti.

(4) Výplata přiznané částky služebních požitků se končí, jakmile byl přiznán propuštěnému zaměstnanci invalidní nebo starobní důchod, vyplývající z jeho povinného dlouhodobého pojištění, nebo byl-li propuštěný zaměstnanec právoplatně odsouzen pro trestné činy, spáchané z pohnutek nízkých a nečestných, nebo ke ztrátě cti, byť i podmíněně.

(5) Přiznanou částku služebních požitků vyplácí nositel pojištění, jehož zaměstnancem byl propuštěný v době propuštění. Bývalý zaměstnanec jest pod ztrátou nároků na plnění nositele pojištění povinen dobrovolně pokračovati v pensijním pojištění podle příslušných pensijních předpisů, a před skončením příslušné lhůty přokázati bývalému zaměstnavateli, že tak učinil. Při tom platí obdobně ustanovení § 32, odst. 7 služebního řádu pro zaměstnance okresních nemocenských pojišťoven.

(6) Uložila-li očistná komise trest propuštění bez nároků na část bývalých služebních požitků, může ústřední nositel pojištění na návrh závodního zastupitelstva (dekret presidenea republiky ze dne 26. října 1945, č. 104 Sb., o závodních a podnikových radách) a případně služebního místa až clo odvolání poskytnouti nevinné rodině propuštěného zaměstnance, pokud je hospodářsky ohrožena, na její žádost příspěvek nejvýše do výměry pensijních důchodů Všeobecného pensijního ústavu, stanovených pro pozůstalé, na něž by měli nárok, kdyby byl propuštěný zaměstnanec v době propuštění zemřel.

§ 6.

Zřízení a příslušnost očistných komisí.

(1) K provedení řízení podle tohoto řádu se zřizují:

1. a) obvodové očistné komise pro zaměstnance nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění (v dalším jen obvodové očistné komise) v Praze, Plzni, Českých Budějovicích, Pardubicích, Brně, Olomouci a Moravské Ostravě. Obvody, na něž se vztahuje působnost obvodových očistných komisí, jsou stanoveny v seznamu, jenž tvoří přílohu tohoto řádu;
2. b) vrchní očistná komise pro zaměstnance nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění (v dalším jen vrchní očistná komise) pro obvod země České a Moravskoslezské při Ústřední radě odborů se sídlem v Praze.

(2) Obvodové očistné komisi přísluší stihati zaměstnance v činné službě, kteří měli dne 5. května 1945 své úřední působiště v obvodu obvodové očistné komise, a pensionované zaměstnance, kteří měli v tomto obvodu v uvedený den své trvalé bydliště. Pro zaměstnance ústředních nositelů pojištěni a jich úřadoven jest však příslušná obvodová očistná komise v Praze.

(3) Obvodové očistné komise jsou příslušné i tehdy, když se obviněný dopustil provinění jemu za vinu kladeného v jiném dřívějším služebním poměru nebo ještě před vstupem do služebního poměru, případně před pensionováním.

(4) Vrchní očistná komise rozhoduje jako odvolací stolice a ve sporech o příslušnost mezi jednotlivými očistnými komisemi. Můře v jednotlivých případech delegovati jinou obvodovou očistnou komisi, než místně příslušnou.

§ 7.

Věcné potřeby komisí.

Věcné potřeby obvodových očistných komisí (vrchní očistné komise) dodají a kancelářské práce obstarají nositelé pojištění, u nichž jsou zřízeny, resp. Ústřední rada odborů. Náklady řízení uhradí tito nositelé pojištění, pokud hrazení jejich nebude uloženo obviněnému. Budou jim nahraženy nositelem pojištění, jehož zaměstnanec byl stihán. Rovněž tito nositelé ustanoví zapisovatele pro řízení před očistnými komisemi. Na zapisovatele se vztahují předpisy o povinnosti zachovati úřední tajemství o tom, co se dověděl při výkonu svého úřadu.

§ 8.

Složení očistných komisí.

(1) Obvodové očistné komise se skládají z předsedy obvodové očistné komise nebo jeho náměstka a potřebného počtu přísedících. Předsedu a jeho náměstka jmenuje ministerstvo ochrany práce a sociální péče z osob práva znalých a to zpravidla soudce v činné službě nebo na odpočinku.

(2) Přísedící (náhradníky) obvodových očistných komisí jmenuje ústřední nositel pojištění na návrh Ústřední rady odborů a to polovinu z řad pojištěnců a polovinu na návrh závodního zastupitelstva z řad zaměstnanců onoho odvětví pojištění, které provádí zaměstnavatel obviněného.

(3) Obvodová očistná komise jedná a usnáší se v senátech skládajících se z předsedy nebo jeho náměstka a dvou přísedících, jež vylosuje předseda po jednom z obou skupin uvedených v odstavci 2. O vylosování budiž pořízen zápis. Předseda před losováním určí náhradníky ze sídle, komise nebo místa nejsnáze dosažitelného, kteří se při losování nevezmou v úvahu. Při složení senátů obvodových očistných komisí jest dbáti toho, aby pokud možno jeden přísedící byl práva znalý.

(4) Vrchní očistná komise jedná a usnáší se v senátech, jež se skládají z předsedy vrchní očistné komise nebo jeho náměstka a 4 přísedících. Předsedu a jeho náměstka jmenuje ministerstvo ochrany práce a sociální péče, členy a náhradníky jmenuje podle zásad, uvedených v odstavci 2, Ústřední rada odborů, při čemž je dbáti toho, aby předseda a dva přísedící byli práva znalí. O losování přísedících platí obdobně ustanovení odstavce 3.

(5) Zaměstnanci jmenovaní členy očistných komisí pozbývají této funkce, nastane-li v jejich služebním přidělení nebo postavení změna, s níž odpadnou podmínky jmenování. Jinak členství v očistných komisích nelze odmítnouti.

(6) Po dobu trestního soudního, disciplinárního nebo očistného řízení, zahájeného proti přísedícím očistné komise, nesmí býti tento přísedící přibrán k žádnému jednání u očistné komise. Skončí-li se řízení potrestáním, pozbude přísedící svého postavení a bude na jeho místo jmenován jiný. Přísedící je povinen oznámiti tyto okolnosti předsedovi očistné komise, do níž byl jmenován.

(7) Přísedící očistných komisí jsou povinni zúčastniti se jednání. Nemohou-li tak ze závažných důvodů učiniti, oznámí to zavčas předsedovi komise, který povolá příslušného náhradníka ze sídla komise nebo z místa nejsnáze dosažitelného. Náhradník vstupuje tímto povoláním do funkce řádného člena. Předsedou bude mu sdělen dosavadní průběh, načež bude pokračováno v jednání, aniž je třeba prováděti celé řízení znovu.

(8) Přísedícím, kteří se nedostavili k jednání, aniž svoji nepřítomnost náležitě odůvodnili, může předseda uložiti peněžitou pokutu. Strany se mohou mimo to domáhati na nich u řádného soudu náhrady škody jim způsobené. Pokuty příslušejí fondům, určeným pro sociální účely zaměstnanců nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění.

(9) Členové očistných komisí jsou v rámci předpisů tohoto řádu při výkonu své funkce neodvislí.

(10) Členství u jedné očistné komise vylučuje v téže věci členství u jiné očistné komise podle tohoto řádu.

§ 9.

Způsob řízení.

(1) Způsob řízení a jednání očistné komise, pokud nejsou stanoveny tímto řádem, stanoví její předseda. Očistná komise jest schopna jednati za přítomnosti předsedy a přísedících (§ 8, odst. 3 a 4). Přísedící jsou povinni hlasovati. Komise se usnáší prostou většinou hlasů, předseda hlasuje vždy a to poslední.

(2) Náhrady svědkům, a znalcům, pokud nejsou zaměstnanci nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění, stanoví předseda očistné komise; zaměsnancům nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění přísluší náhrada služebních výloh podle předpisů platných o služebních cestách.

§ 10.

Postavení členů očistných komisí.

(1) Členství v očistných komisích jest funkci čestnou. Výkon této funkce budiž jim zaměstnavatelem umožněn, členům očistných komisí dojíždějícím k jednání komise, přísluší náhrada služebních výloh podle předpisů platných o služebních cestách. Náklad na tyto služební výlohy hradí nositel pojištění, který jest nebo byl zaměstnavatelem osoby, jejíž případ jest projednáván.

(2) Před zahájením jednání složí přísedící očistných komisí slib do rukou předsedy komise, že budou plniti svůj úřad podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Předsedové očistných komisí a vrchní očistné komise a jejich náměstkové skládají slib ministerstva ochrany práce a sociální péče, případně písemnou formou.

(3) členové očistných komisí jsou povinni zachovati úřední tajemství o tom, co se dověděli při výkonu svého úřadu.

§ 11.

Kárný zástupce.

(1) U každé obvodové očistné komise (vrchní očistné komise) působí k obhájení veřejných zájmů kárný zástupce — podle jednotlivých druhů pojištění — s potřebným počtem náměstků, jenž vypracuje a zastupuje obžalobu (§ 17, odst. 6).

(2) Kárné zástupce a jejich náměstky jmenuje ze zaměstnanců práva znalých ústřední nositel pojištění po slyšení závodního zastupitelstva; kárného zástupce u vrchní očistné komise jmenuje na návrh Ústřední rady odborů ministerstvo ochrany práce a sociální péče z řad práva znalých zaměstnanců nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění. Ustanovení § 8, odst. 5 a 6 platí obdobně.

(3) Kární zástupci obvodových očistných komisí jsou podřízeni kárnému zástupci vrchní očistné komise a spolu s ním ministerstvu ochrany práce a sociální péče.

(4) Kárný zástupce musí býti slyšen před každým rozhodnutím očistné komise, aby hájil zájmů jemu svěřených.

(5) Předpisy o podjatosti á odmítnutí a o postavení členů očistných komisí platí pro kárné zástupce obdobně.

§ 12.

Obhajoba.

(1) K odpovědnosti pohnaný zaměstnanec má právo užívati v řízení před očistnými komisemi obhájce ze zaměstnanců nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění nebo z řad osob zapsaných do seznamu obhájců nebo z řad zástupců organisace uvedených zaměstnanců.

(2) Obviněnému, přeje-li si toho, budiž přidělen pro ústní jednání obhájce z řad zaměstnanců nositele pojištění. Obhájce ustanoví ústřední nositel pojištění na návrh závodního zastupitelstva.

(3) Kromě případů zastupování podle odstavce 2 nejsou zaměstnanci zavázáni převzíti obhajování. Obhájce z řad zaměstnanců vykonává svůj úkol bezplatně. Pouze náklady v zájmu obhajoby bezpodmínečně nutné buďtež mu obviněným hraženy.

(4) Obhájce je povinen přednésti vše, co pokládá za prospěšné obviněnému a užiti všech zákonných prostředků k obhajobě. Je povinen zachovati mlčenlivost všem, co mu bylo jako obhájci svěřeno a co se při řízení dověděl; poruší-li tuto povinnost, nebude nadále připuštěn k obhajobě.

§ 13.

Vyloučení a odmítnutí.

(1) Pro vyloučení předsedy, přísedících, zapisovatelů a kárného zástupce platí obdobně předpisy trestního řádu. Příslušné předpoklady zjistí a vyloučení vysloví předseda očistné komise; jde-li o jeho osobu, jeho náměstek.

(2) Obviněný má právo nejpozději do 8 dnů po doručení obžaloby případně u vrchní očistné komise po tom, kdy mu byl sdělen termín ústního jednání, odmítnouti jednoho člena senátu, aniž udá důvody. Za odmítnutého člena nastupuje náhradník, jehož již odmítnouti nelze.

§ 14.

1. a) soudů, úřadů a jiných orgánů.
   1. 1. Veškeré soudy, veřejné úřady a orgány jsou povinny oznámiti nositeli pojištění každou okolnost, již přísluší posuzovati očistné komisi a která vyšla nebo vyjde najevo během řízení u nich zavedeného.
   2. 2. Též přednostové úřadů jsou povinni učiniti oznámení ve smyslu odstavce 1 o okolnostech svědčících o služebním přečinu (§ 2) zaměstnance, o nichž se dověděli ve službě i mimo službu.
   3. 3. Disciplinární komise jsou povinny zdržeti se v kterémkoliv stadiu řízení jakéhokoliv dalšího jednání, zjistí-li se, že jde o provinění stihatelné před očistnými komisemi, a odstoupiti věc k projednání příslušné očistné komisi.

§ 15.

1. b) občanstva všeobecně.
   1. 1. Každý, komu jest známa nějaká okolnost svědčící o služebním přečinu (§ 2) zaměstnance, má právo to oznámiti nositeli pojištění nebo kárnému zástupci.
   2. 2. Oznámení musí býti podepsáno podatelem a má obsahovati přesné označení okolností, svědčících proti obviněnému zaměstnanci a mají býti připojeny nebo navrženy potřebné důkazy. Anonymní oznámení a oznámení neodůvodněná nemají býti podkladem pro jednání podle tohoto řádu.
   3. 3. Vědomě nepravdivá udání, nezakládají-li přímo skutkovou podstatu zločinu křivého obvinění, se stihají na návrh postiženého z moci úřední veřejnou obžalobou jako přečin podle zák. o ochraně cti, i když by jinak zakládala jen skutkovou podstatu přestupku.

§ 16.

1. c) zvláště vydati svědectví.
   1. 1. Osoby vyslýchané mají postavení svědků před trestním soudem a musí býti o tom řádně poučeny před svým výslechem.
   2. 2. Výslech je vždy nepřísežný.
   3. 3. Křivá výpověď před očistnou komisí se trestá jako podvod podle §§ 197, 199 a) trestního zákona.

§ 17.

Zavedení řízení. Přípravné šetření.

(1) Očistná komise zahájí řízení na návrh nositele pojištění nebo na návrh závodního zastupitelstva příslušného nositele pojištění. Ústřední nositel pojištění je oprávněn uložiti nositelům, kteří podléhají jeho dozoru, aby očistné řízení proti jednotlivým zaměstnancům bylo zavedeno, případně učiniti tak sám.

(2) Kárné oznámení nutno náležitě odůvodniti a označiti v něm všechny potřebné důkazy a listinné doklady. V oznámení buďtež uvedeny též údaje, týkající se služebních, osobních a rodinných poměrů obviněného.

(3) Před zavedením očistného řízení provede se — je-li toho třeba — předem potřebné šetření prostřednictvím vyšetřujícího komisaře, kterého ustanoví příslušný ústřední nositel pojištění, pokud možno z osob práva znalých, po slyšení svého závodního zastupitelstva. Vyšetřující komisař provede za přítomnosti zástupce závodního zastupitelstva předem potřebná šetření, zejména vyslechne svědky a obviněného. Obviněnému třeba umožniti, aby se vyjádřil k výsledkům šetření a po případě navrhl jeho doplnění. Obviněnému buď přesně označeno jednání jemu za vinu kladené a budiž mu dána příležitost, aby se v každém bodu obvinění ospravedlnil. Bezprostředně po sepsání jeho výpovědi buď mu zápis přečten a poskytnuta mu možnost oprav a doplňků. Vyhne-li se úmyslně výslechu, lze v šetření pokračovati i bez jeho slyšení.

(4) Příslušný nositel pojištění může dožádati soudy, státní a jiné úřady, zejména ostatní nositele sociálního pojištění, aby provedli jednotlivý úkon šetření, nemůže-li jej pro vzdálenost nebo jinou překážku sám provésti. Dožádané soudy a úřady provedou úkon podle předpisů pro ně platných.

(5) Bylo-li předběžné šetření provedeno již jiným orgánem v rámci očisty veřejné správy, může úřad i vyšetřující komisař použiti výsledku tohoto šetření po případném doplnění podle předchozích předpisů.

(6) Po skončeném vyšetřování se postoupí spisy kárnému zástupci, který je předloží se svými návrhy očistné komisi nejdéle do 15 dnů.

§ 18.

Obecné zásady řízení.

(1) Řízení je neveřejné.

(2) Řízení budiž stručné a rychlé. Lze je provésti i proti nepřítomným.

(3) Každý člen komise je zavázán hleděti k tomu, aby byla zjištěna pravda. Musí se proto dokonale obeznámiti s každým případem, o němž hlasuje, a může sám činiti návrhy na doplnění šetření proti obviněnému i v jeho prospěch.

(4) Hlasování se děje prostou většinou hlasů, při čemž hlasují mladší členové před staršími, předseda hlasuje naposled. K uložení trestu propuštění anebo ke ztrátě všech práv na pensijní požitky jest třeba jednomyslného usnesení.

(5) Obvinění a jejich obhájci mají právo během řízení nahlížeti do spisů a činiti si z nich výpisy. Vyňaty jsou spisy tajné a poradní. Nahlížeti lze jen za úředního dozoru.

§ 19.

Případy trestní.

(1) Shledá-li orgán, z jehož podnětu se zahajuje očistné řízení, nebo shledá-li očistná komise v kterémkoliv stadiu řízení, že stihatelná činnost má býti předložena veřejnému žalobci u mimořádného lidového soudu, nebo státnímu zastupitelství, učiní jim o tom bezodkladně oznámení.

(2) Zjistí-li se v kterémkoliv stadiu očistného řízení, že proti obviněnému bylo zavedeno pro totéž provinění řízení trestní, může býti očistné řízení přerušeno až do skončení řízení trestního.

(3) Byl-li vynesen právoplatný rozsudek mimořádného lidového soudu nebo soudu trestního, usnese se očistná komise, má-li býti v řízení pokračováno.

§ 20.

Ústní jednání.

(1) Předsedovi senátu přísluší naříditi čas a místo ústního jednání. Jednání se může provésti i mimo sídlo očistné komise, jestliže se tím řízení urychlí. Předseda senátu určí také, které důkazy již provedené v přípravném vyšetřování mají býti opakovány při ústním jednání a které svědky případně znalce k ústnímu jednání pozve.

(2) Obviněný musí býti k němu obeslán ve lhůtě alespoň 8 dnů předem. K obsílce, k níž se připojí obžaloba, vypracovaná kárným zástupcem, budiž připojena také jména členů senátu s upozorněním na možnost odmítnutí a na možnost obhajoby. Obhájce pozve obviněný sám a předloží předsedovi senátu jeho plnou moc.

(3) Jednání, které řídí předseda, počíná přečtením obžaloby. Poté následuje výslech obviněného a svědků a znalců, po případě čtení protokolů předchozího vyšetřováni a provedení důkazů. Členové senátu a obviněný (obhájce) i kárný zástupce mají právo klásti otázky vyslýchaným osobám.

(4) O každém návrhu na doplnění šetření se musí rozhodnouti před skončením jednání.

(5) Po skončeném průvodním řízení přednese kárný zástupce své vývody a návrhy a poté obviněný i jeho obhájce. Obviněnému a jeho obhájci budiž vždy uděleno závěrečné slovo.

§ 21.

(1) Ústní jednání je neveřejné. Obviněný může však žádati, aby byl dovolen přístup k líčení 3 zaměstnancům, kterým důvěřuje.

(2) Porady a hlasování se konají v tajném zasedání.

(3) O ústním jednání buď sepsán protokol, který má obsahovat údaj o času a místu jednání, jména přítomných a vylíčení postupu jednání ve všech podstatných částech, zejména s udáním podstatného obsahu výpovědi osob slyšených při ústním jednání.

(4) O poradách a hlasování buď sepsán oddělený protokol. Oba protokoly buďtež podepsány předsedou a zapisovatelem.

§ 22.

Rozhodnutí očistné komise.

(1) Očistné komise nejsou vázány osvobozovacími rozsudky řádných nebo jiných soudů nebo disciplinárními nálezy (usneseními) a rozhodují podle volného uvážení a podle nejlepšího vědomí a svědomí.

(2) Dospěje-li komise k přesvědčení, že obviněný není vinen, osvobodí ho. Osvobozující nález se zapíše v protokole o ústním jednání a vyhlásí se.

(3) Dospěje-li však komise k přesvědčení, že obviněný se provinil, usnese se na nálezu, kterým vysloví, že je vinen, a určí některý z trestů podle § 3 a stanoví, zda a pokud se zřetelem k návrhům, předneseným obviněným během řízení a k jeho majetkovým poměrům, má obviněný hraditi náklady řízení. Nález o vině a trestu s podstatnými důvody se zapíše do protokolu o ústním jednání a sdělí se přítomnému obviněnému ústně a později i v písemném vyhotovení.

(4) Byl-li zaměstnanec pro tutéž skutkovou podstatu již potrestán, přihlédne k tomu očistná komise při výměře trestu.

(5) Zemřel-li obviněný během řízení, budiž řízení zastaveno.

(6) Písemné vyhotovení nálezu musí se státi do 8 dnů a musí obsahovati označení očistné komise, den a místo ústního jednání, jména přítomných osob, nález a jeho důvody, podpis předsedy a zapisovatele a poučení o právu odvolacím.

§ 23.

Odvolání.

(1) Odvolání do nálezu obvodové očistné komise jest podati do 15 dnů od doručení nálezu přímo u očistné komise, která nález vydala. Obvodová očistná komise je předloží se spisy do 3 dnů vrchní očistné komisi, která o něm rozhodne s konečnou platností.

(2) Odvolání může podati obviněný (zákonný dědic) i kárný zástupce.

(3) Odvolání má odkladný účinek.

(4) Byla-li zmeškána lhůta k podání opravného prostředku, může odvolací stolice povoliti obviněnému zaměstnanci navrácení v předešlý stav, prokázal-li, že mu bez jeho viny neodvratnými okolnostmi bylo znemožněno dodržení lhůty.

(5) Návrh na navrácení v předešlý stav musí býti podán ve lhůtě 15 dnů po odpadnutí překážky za současného uplatnění opravného prostředku u obvodové očistné komise. Tato sdělí návrh k vyjádření kárnému zástupci.

(6) Povolí-li vrchní očistná komise navrácení v předešlý stav, může se ihned usnésti v hlavní věci.

§ 24.

Rozhodnutí vrchní očistné komise.

(1) Vrchní očistná komise

1. a) odmítne odvolání bez dalšího řízení, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo osobou k odvolání neoprávněnou,
2. b) uloží doplnění šetření, je-li toho třeba,
3. c) zruší nález a nařídí obvodobé očistné komisi nové provedení řízení, shledá-li podstatné vady v řízení před obvodovou očistnou komisí,
4. d) osvobodí obviněného,
5. e) změní trest; změniti trest v neprospěch obviněného neb uznati obviněného vinným z přečinů, stran kterých byl očistnou komisí osvobozen, může komise jen v tom rozsahu, ve kterém se proti nálezu odvolal kárný zástupce,
6. f) zamítne odvolání.

(2) V případech uvedených pod písm. a) až c) předchozího odstavce rozhodne vrchní očistná komise bez ústního jednání; v ostatních případech můře rozhodnouti bez ústního jednání jen, uzná-li to za vhodné. Jinak nařídí předseda vrchní očistné komise ústní jednání před touto komisí, pro něž platí stejná pravidla jako pro jednání před obvodovou očistnou komisí.

(3) Rozhodnutí vrchní očistné komise jest konečně.

§ 25.

Výkon nálezu.

(1) Nález očistné komise, který nebyl napaden odvoláním, stává se právoplatným dnem, který následuje po vypršení odvolací lhůty; nález odvolací pak dnem vyhlášení.

(2) Nabyl-li nález moci práva, oznámí to předseda očistné komise nositeli pojištění, jehož zaměstnancem jest odsouzený, příp. jehož zaměstnancem byl před svým pensionováním. Nositel pojištění zařídí výkon trestu i s případně nařízenou úhradou nákladů. Nález musí býti proveden i tehdy, změnil-li zaměstnanec služební místo v rámci nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění. Úhrada nákladů se provede nejdéle do 3 let od právoplatnosti nálezu a bude splacena částkami, jež určí nositel pojištění a o něž se po tu dobu snižují zaměstnancovy služební požitky. Srážka však nesmí činiti více než 20% měsíčních služebních požitků; jen tehdy, nestačí-li po tomto snížení lhůta tříletá, můře býti srážka prováděna i po 3 letech od právoplatnosti nálezu.

§ 26.

Výmaz trestu.

Po uplynutí tří let, kdy nález nabyl právní moci, avšak nikoliv před úplným výkonem uloženého trestu, může býti zápis vymazán na žádost v osobním (služebním) výkazu, choval-li se zaměstnanec od toho času bezvadně. O žádostech za výmaz trestu rozhoduje na návrh závodního zastupitelstva příslušný ústřední nositel pojištění, který je také oprávněn, na návrh závodního zastupitelstva povoliti, aby po další přiměřené lhůtě po výmazu trestu byla doba vyloučená z postupu dodatečně zcela nebo částečně do tohoto postupu započtena.

§ 27.

Obnova řízení.

(1) Obnovu řízení lze navrhnouti, vyskytly-li se po pravomoci nálezu nové okolnosti nebo důkazy, na základě kterých lze souditi, že by nález byl jinak vynesen, kdyby tyto okolnosti nebo důkazy byly v komisi známy již před vynesením nálezu.

(2) Obnovu řízení může navrhnouti kárný zástupce, odsouzený, nebo jeho zákonní dědicové.

(3) Obnovu řízení povoluje bez ústního jednání očistná komise; v usnesení budiž uvedeno, do jaké míry a ve kterých částech se nález povolením obnovy zrušuje. Proti rozhodnutí obvodové očistné komise lze se odvolati do 15 dnů k vrchní očistné komisi.

(4) Povolením obnovy se zahájí řízení znovu; pro obnovené řízení platí stejné předpisy jako pro řízení původní.

(5) Po zániku působnosti očistných komisí lze návrh, na obnovu řízení uplatniti před příslušnou disciplinární komisí.

§ 28.

Suspense.

(1) Obvodová očistná komise může kdykoliv suspendovati zaměstnance, proti němuž bylo zahájeno řízení, je-li to přiměřeno vzhledem k tíži služebního přečinu.

(2) Obvodové očistné komisi přísluší rovněž potvrzovati (rušiti) prozatímní suspensi, vyslovenou pro činnost, k jejímuž stihání je příslušná, a to na oznámení nositele pojištění, vyslovivšího suspensi. To se týká i suspense, vyslovené před účinností řádu.

(3) Po dobu suspense snižují se zaměstnancovy požitky na polovinu.

§ 29.

(1) Suspense končí nejpozději právoplatným ukončením očistného řízení.

(2) Pominou-li dříve okolnosti, které způsobily suspensi zaměstnancovu, má ji obvodová očistná komise zrušiti.

§ 30.

(1) Obvodová očistná komise usnáší se o suspensi, jejím potvrzení nebo zrušení bez ústního jednání.

(2) Proti rozhodnutí obvodové očistné komise může býti podáno odvolání v 15ti dnech po doručení. Odvolání nemá odkladného účinku.

§ 31.

Skončí-li řízení zastavením nebo osvobozujícím nálezem, zařídí se dodatečně započtení doby suspense a výplata zadržených částí služebních (pensijních) příjmů. Jinak rozhodne obvodová očistná komise v nálezu zda a pokud se má doplatiti zadržený plat a zda a pokud jest dobu suspense započísti pro zvýšení platu a pro nárok na výslužné (odbytné) a jeho výměru.

§ 32.

Doručení a lhůty.

(1) Všechna doručení, která se stanou v důsledku očistného řízení, jsou platná a směrodatná pro stanovení lhůt, byla-Ii provedena přímo obviněnému, jeho obhájci nebo jinému zmocněnci, nebo je-li pobyt obviněného neznám, byla-li uložena u přednosty jeho posledního služebního místa.

(2) Veřejné vyzvání k dostavení se a úřední vyhláška nálezu se nepřipouštějí.

(3) Lhůty podle tohoto řádu počínají dnem následujícím po doručení. Začátek nebo běh lhůt není přerušován nedělemi, svátky nebo památnými dny. Připadne-li konec lhůty na nedělí, svátek nebo památný den, končí Ihůta nejbližším dnem všedním. Dny poštovní dopravy se nevčítají do lhůty.

§ 33.

Sdružování.

K provedení určitých úkonů podle tohoto řádu mohou se nositelé veřejnoprávního sociálního pojištění sdružovati.

§ 34.

Přechodná ustanovení.

Případy, které by patřily podle tohoto řádu svou povahou před očistné komise a v nichž závodní zastupitelstva nebo vedení jednotlivých nositelů pojištění učinila proti zaměstnancům opatření, jimiž věc byla vyřízena v dohodě se zaměstnancem, anebo bylo učiněno opatření, které nemělo vliv na trvání zaměstnancova služebního poměru nebo na jeho služební požitky, nebudou před očistnými komisemi projednávány; byl-li však zaměstnanec propuštěn po 5. květnu 1945, anebo vystoupil-li po tomto dni, ale před zahájením očistného řízení, ze služeb, je nositel pojištění na jeho žádost povinen věc očistné komisi předložiti.

§ 35.

Časové omezení činnosti očistných komisí.

Působnost očistných komisí končí dnem 31. března 1946. Případy v této lhůtě neskončené se postoupí příslušné disciplinární, komisi, která v něm pokračuje podle předpisů tohoto řádu. To se týká i řízení ve věcech pensistů. Není-li takové disciplinární komise, budiž věc postoupena obvodové disciplinární komisi při Okresní nemocenské pojišťovně v Praze nebo v Brně, případně, jde-li o vedoucí úředníky ústavu, jejich náměstky nebo účetní, Ústřední disciplinární komisi zřízené při Ústřední sociální pojišťovně.

§ 36.

Tento řád se vztahuje na zaměstnance (pensisty) nositelů veřejnoprávního sociálního pojištění v zemi České a Moravskoslezské a nabývá účinnosti dnem, schválení ministerstvem ochrany práce a sociální péče. Provedou jej všichni ústřední nositelé veřejnoprávního sociálního pojištění.