Nařízení, jímž se vydává železniční přepravní řád

Zboží, které má vykládati železnice, jakož i železniční vozidlo přepravované na vlastních kolech má příjemce odebrati ve stanici určení na místech ustanovených železnicí buď trvale nebo případ od případu v odběrní lhůtě, která trvá alespoň 24 hodin (lhůta prostá skladištného nebo lhůta prostá stojného), pokud pro některé zboží nebo pro některá železniční vozidla tento řád anebo tarif neustanovuje jinak (viz i § 9).

Zboží, které má vykládati příjemce, má příjemce odebrati a vykládati na místech ustanovených železnicí buď trvale nebo případ od případu v odběrní lhůtě, která trvá alespoň 24 hodin (vykládací lhůta), pokud pro některé zásilky tento řád anebo tarif neustanovuje jinak. (Viz i § 9.)

Odběrní lhůta (§§ 1 a 2) se počíná okamžikem, kdy se pokládá zpráva o příchodu zásilky za uskutečněnou (čl. 66, § 3). Nebyla-li však zásilka včas přichystána k odběru nebo navrhl-li odesilatel v nákladním listu, aby byla zásilka ponechána na dráze na přihlášku, nebo zřekl-li se příjemce zprávy písemně nebo není-li zpráva možná, počíná se odběrní lhůta přichystáním zásilky k odběru.

Neustanovuje-li tento řád anebo tarif jinak, není dovoleno v neděli, o zákonných svátcích neb o památných dnech odebírati nákladní zboží. Rychlé zboží může býti odebráno, nepřekáží-li nic řízení celnímu, bernímu, finančnímu, policejnímu nebo řízení jiných úřadů správních.

Odběr a odvezení zásilek, v případě § 2 i vykládání zásilek, je příjemce povinen provésti ve služebních hodinách vyhlášených vývěskem ve stanici; mimo služební hodiny jen za souhlasu stanice, která jest oprávněna vybírati za to poplatek ustanovený tarifem nebo vývěskem ve stanici.

Lhůta prostá skladištného nebo lhůta prostá stojného (§ 1) a vykládací lhůta (§ 2) se staví - pokud pro některé zboží tento řád anebo tarif neustanovuje jinak - v neděli, o zákonných svátcích nebo o památných dnech, jakož i u všech zásilek po dobu plnění předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních, pokud plnění nebylo zdržováno odesilatelem nebo příjemcem.

Nebyla-li zásilka v odběrní lhůtě (§§ 1, 2 a 6) odebrána, v případě § 2 i vyložena, vybírá železnice po uplynutí této lhůty skladištné, stojné nebo zdržné. Uplynula-li vykládací lhůta teprve po 14. hodině v den, který přímo předchází neděli, zákonný svátek nebo památný den, nevybírá železnice za neděli, zákonný svátek nebo památný den zdržné; následuje-li tu však neděle a zákonný svátek nebo památný den, anebo zákonný svátek a památný den, anebo několik zákonných svátků nebo památných dnů přímo po sobě, vybírá železnice zdržné za jeden z těchto dnů. Je-li vykládací lhůta překročena o více než 24 hodin, může železnice zásilku na útraty a nebezpečí oprávněného vyložiti; učiní-li tak, podá oprávněnému o tom na jeho útraty zprávu.

Hlásí-li se příjemce, kterému byla o příchodu zásilky podána zpráva, k odběru a nelze-li mu přichystati zásilku nejpozději za hodinu, kdy se dostavil, nahradí železnice příjemci na žádost útraty vzešlé tím, že se marně pokusil zásilku odebrati. Na požádání příjemce potvrdí železnice v nákladním listu, že se marně pokusil o odběr.

Je-li pravidelnost provozu ohrožena mimořádnými poměry, může železnice podle potřeby zkrátiti lhůtu prostou skladištného, stojného nebo vykládací lhůtu, ne však na dobu kratší než 8 denních hodin, jakož i zvětšiti skladištné, stojné nebo zdržné. Výjimečně může železnice zkrátiti vykládací lhůtu až na 6 denních hodin, vykládá-li příjemce z vozu, do kterého potom nakládá. Železnice může též odvolati úlevy ve výpočtu zdržného uvedené v § 7. Všechna tato opatření, k nimž je zapotřebí schválení dozorčím úřadem, musí býti vyhlášena a nenabývají účinnosti před vyhlášením; ve vyhlášce musí býti uvedeno, že bylo schválení uděleno.

Odesilatel má na vůli, zdali chce zaplatiti pohledávky železnice (dovozné, vedlejší poplatky a ostatní za přepravy vzniklé výdaje) při podeji nebo zdali chce tyto poukázati k zaplacení příjemci. Pohledávky železnice, jichž placení odesilatel podle nákladního listu nepřevzal (viz § 2), zaplatí železnici příjemce. Tarif může ustanoviti, že odesilatel má právo při podeji zboží zaplatiti též výdaje vzniklé mimo přepravní smlouvu.

1. Odesilatel musí v nákladním listě ve sloupci »Platební záznam« zapsati dovozné, vedlejší poplatky nebo výdaje, které má platiti, takto:
   1. a) má-li platiti dovozné se všemi vedlejšími poplatky, které vzejdou v odesílací stanici až do přijetí zásilky k přepravě, počítajíc v to i poplatek za opověď zájmu na dodání a provisi z dobírky nebo zálohy, označí to na př. „vyplaceno“;
   2. b) má-li platiti i jiné pohledávky, než v odst. a) uvedené, označí to na př. „vyplaceno i se ......“ [přesné označení těch pohledávek, které má platiti přes rozsah platebního záznamu podle odst. a)];
   3. c) má-li platiti dovozné a všechny vedlejší poplatky a výdaje, označí to na př. „vyplaceno se všemi vedlejšími poplatky a výdaji“;
   4. d) má-li platiti jen dovozné, označí to na př. „vyplaceno jen dovozné“;
   5. e) má-li platiti všechny nebo jen některé vedlejší poplatky nebo výdaje nebo obojí, označí to na př. „vyplaceny všechny vedlejší poplatky“ nebo „vyplaceny všechny výdaje“ nebo „vyplaceno jen ......“ (přesné označení toho vedlejšího poplatku nebo toho výdaje, které má platiti, na př. „vyplaceno jen vážné“). Zápis o vyplacení cla značí, že odesilatel zaplatí nejen všechny částky, které požadují celní úřady od železnice, nýbrž i vedlejší poplatky a výdaje, které vybírá železnice na plnění celních předpisů;
   6. f) má-li platiti pohledávky železnice podle odst. a), b), c), d) nebo e) jen k hranici nebo jen do pohraniční stanice nebo jen do některé stanice na cestě, označí to příslušným záznamem podle odst. a) až e) doplněným na př. slovy „jen do pohraniční stanice x“;
   7. g) má-li platiti jen určitou částku, označí to na př. „vyplaceno (částka slovy) ......“.

Je dovoleno zapsati do nákladního listu několik platebních záznamů uvedených v § 2, odst. a) až f), které se vzájemně doplňují.

U zboží, které - podle úsudku odesílací stanice - rychle se kazí nebo svou nepatrnou hodnotou nebo svou povahou nehradí bezpečně přepravné, jakož i u zboží, které má býti přepravováno za zlevněné dovozné, je železnice oprávněna stanoviti tarifem, zda-li má býti zaplaceno odesilatelem přepravné podle § 2a), anebo má-li býti placeno příjemcem. Viz i přílohu A.

Nelze-li při podeji přesně určiti dovozné nebo jeho část anebo vedlejší poplatky anebo výdaje, které má odesilatel platiti, může odesílací stanice žádati, aby odesilatel dal přibližnou jistotu za ty částky, které nelze přesně vypočísti; o tom vydá mu stvrzenku. Tyto částky budou zapsány do výplatního účtu, podle kterého je železnice povinna nejpozději do 14 dnů po odevzdání nákladního listu příjemci provésti s odesilatelem zúčtování. Při zúčtování vydá odesílací stanice odesilateli výplatní účet, vrátí-li stvrzenku o jistotě. Danou jistotu železnice nezúročí.

Odesílací stanice musí – vyjma případ uvedený v § 5 – odděleně zapsati a přesně označiti jak v nákladním listu tak v druhopisu nákladního listu dovozné, vedlejší poplatky a výdaje, které zaplatí odesilatel. (Srovnej i čl. 54, § 8.)

Bylo-li užito tarifu nesprávně nebo bylo-li užito nesprávného tarifu (čítajíc v to i opominutí čl. 54, § 6) anebo stala-li se chyba při výpočtu přepravného, přirážek k dovoznému nebo výdajů, musí býti doplaceno, oč bylo vybráno méně, a vráceno, oč bylo přeplaceno. Přeplatky zjištěné železnicí, přesahují-li 5 Kčs u nákladního listu, musí železnice z vlastního podnětu co nejdříve oprávněnému oznámiti a co nejdříve vrátiti.

Částky, o které bylo vybráno méně, doplatí železnici odesilatel, nebyl-li nákladní list odevzdán příjemci. Přijal-li příjemce nákladní list, doplatí odesilatel jen podle svého platebního záznamu v nákladním listu (čl. 68); jinak doplatí příjemce (čl. 63, § 2). Srovnej však čl. 51, § 5.

Přijmouti přeplatek jest oprávněn odesilatel anebo příjemce podle toho, kdo přeplatil.

Částky dlužné podle tohoto článku, přesahují-li 150 Kčs u nákladního listu, zúročí se 5%. Tyto úroky se započítají ode dne výzvy ku placení nebo ode dne reklamace (čl. 102), anebo nebylo-li výzvy ku placení nebo reklamace, ode dne podání žaloby.

Odesilatel může, pokud tento řád neustanovuje jinak, uložiti na zásilku dobírku až do její hodnoty [čl. 48, § 3 h)]. Na zásilku, obsahující popel z mrtvol, není dovoleno uložiti dobírku.

Železnice není povinna vyplatiti dobírku odesilateli dříve, než byla jí zaplacena příjemcem. Zaplacená dobírka musí býti odesilateli přichystána co nejdříve; nebude-li přichystána do 21 dnů od zaplacení, platí železnice od té doby 5% úroky.

Byla-li zásilka vydána příjemci, aniž dobírku zaplatil, je železnice povinna nahraditi odesilateli škodu z toho vzniklou až do částky, na kterou zněla dobírka; má však právo postihu proti příjemci.

Železnice může poskytnouti zálohu [čl. 48, § 3h)], jsou-li - podle úsudku odesílací stanice - jak záloha tak i nezaplacené přepravné bezpečně hrazeny hodnotou zásilky.

Z dobírek a ze záloh vybírá železnice poplatek (provisi) podle podrobnějších ustanovení tarifu.