Nařízení, jímž se vydává železniční přepravní řád

Napsal-li odesilatel do nákladního listu nesprávné zápisy, které měly za následek přijetí předmětů vyloučených z přepravy podle čl. 45, § 1 B nebo které mohly míti za následek počítání menšího dovozného, rovněž nedbal-li odesilatel bezpečnostních předpisů přílohy A nebo přetížil-li vůz, který nakládal, musí býti zaplacena přirážka a třebas i doplacen rozdíl dovozného; mimo to je třeba nahraditi škodu snad vzniklou, nehledíc ke stíhání podle trestních předpisů.

Přirážka jest ustanovena takto:

1. a) byly-li nesprávně označeny předměty vyloučené z přepravy podle čl. 45, § 1 B nebo předměty přílohy A, anebo nebylo-li dbáno bezpečnostních předpisů této přílohy, činí přirážka za každý kilogram hrubé váhy toho kusu, v kterém byl takový předmět:

   Přirážky k dovoznému.

   1. u předmětů vyloučených z přepravy podle čl. 45, § 1 B	100 Kčs;
   2. u předmětů přílohy A, třída Ia a Ib	60 Kčs;
   3. u předmětů přílohy A, třída Ic a Id	40 Kčs;
   4. u předmětů přílohy A, třídy Ie, II a III	20 Kčs;
   5. u předmětů přílohy A, třídy IV, V a VI	5 Kčs.

   Byla-li by přirážka vypočtená podle zásad uvedených v odst. b) větší, musí býti zaplacena tato přirážka.

1. b) bylo-li nesprávně označeno jiné zboží, než které je v odst. a), rovná se přirážka dvojnásobnému rozdílu mezi dovozným z odesílací stanice až do stanice určení, počítaným podle zapsaného označení, a dovozným, které by se vybralo podle správného označení. Skládá-li se zásilka z různých druhů zboží, za které se počítá různé dovozné, a lze-li váhu jednotlivých druhů zboží snadno zjistiti, vyměří se přirážka, je-li takto menší, dvojnásobnou částkou rozdílu mezi dovozným, vypočítaným podle zapsaného označení a dovozným, které by se vybralo za různé druhy zboží podle správného označení;
2. c) byla-li zapsána menší váha než skutečná, rovná se přirážka dvojnásobnému rozdílu mezi dovozným za zapsanou váhu a dovozným za zjištěnou váhu z odesílací stanice až do stanice určení;
3. d) byl-li přetížen vůz, který nakládal odesilatel, rovná se přirážka šestinásobnému dovoznému z odesílací stanice až do stanice určení za váhu, která přesahuje zatížení, stanovené v čl. 52, § 1;
4. e) přirážky ustanovené v odst. a) až d) se vybírají na sobě nezávisle. Bylo-li však nesprávně označeno zboží uvedené v odst. b) a zároveň zapsána menší váha než skutečná, rovná se přirážka dvojnásobnému rozdílu mezi dovozným za zapsané označení a za zapsanou váhu a dovozným za správné označení a za zjištěnou váhu. Druhá věta odst. b) platí obdobně.

Tarif určuje zásady, podle kterých může železnice z ochoty zmírniti nebo prominouti přirážky.

1. Přirážka nesmí býti vybírána:
   1. a) při zapsání menší váhy než skutečné, byla-li železnice povinna zjistiti váhu zásilky podle čl. 50, § 3;
   2. b) při zapsání menší váhy než skutečné, byla-li železnice povinna zjistiti váhu zásilky na odesilatelův návrh podle čl. 50, § 4;
   3. c) při zapsání menší váhy než skutečné, navrhl-li odesilatel zjištění váhy zásilky ve stanici určení [čl. 48, § 3 g)] a kolejové váhy ve stanici určení dostačují;
   4. d) při přetížení vozu nakládaného odesilatelem, nezapsal-li odesilatel v nákladním listu váhu nebo navrhl-li zjištění váhy podle čl. 50, § 4;
   5. e) přibylo-li za přepravy zásilce váhy, aniž nastalo přetížení, dokáže-li odesilatel nebo příjemce, že přírůstek váhy vznikl povětrnostními vlivy;
   6. f) při přetížení způsobeném za přepravy povětrnostními vlivy, dokáže-li odesilatel, že při nakládání vozu nepřekročil ložnou váhu na něm označenou.

Závazek ku placení přirážky vzniká sjednáním přepravní smlouvy (čl. 53, § 1). Přirážka vázne na zásilce nehledíc k tomu, kde byly zjištěny okolnosti, které k vybírání přirážky opravňují. Příjemce je však povinen zaplatiti přirážku, přijal-li nákladní list, jen tehdy, je-li tato poznamenána v nákladním listu. Jinak je povinen platiti přirážku odesilatel.

Pokud neustanovuje tarif jinak, je příjemce povinen, neužil-li zboží k účelu, ke kterému ho mělo býti podle nákladního listu užito, nebo nebylo-li se zbožím naloženo podle prohlášení v nákladním listu, zaplatiti přirážku stanovenou tarifem, jestliže přijal nákladní list, a to i tehdy, není-li přirážka v nákladním listu poznamenána.

Pro zatížení vozu je rozhodná ložná váha na něm označená. Zatížiti vůz až do nosnosti na něm označené je dovoleno jen tehdy, není-li třeba obávati se podle přirozené povahy zboží, že zatížení vlivem povětrnosti za přepravy překročí nosnost. Má-li vůz jen jeden nápis, je jím označena ložná váha, kterou lze za týchž podmínek překročiti až do 5%. Zatížení přesahující nosnost - přetížení - není dovoleno. Bylo-li přetížení vozu zjištěno v odesílací stanici nebo v některé stanici na cestě, musí býti přetěž z vozu vyložena.

Bylo-li zjištěno přetížení vozu v odesílací stanici, může železnice žádati, aby odesilatel přetěž z vozu vyložil. Neučiní-li tak odesilatel ihned nebo bylo-li přetížení vozu zjištěno v některé stanici na cestě, železnice přetěž na odesilatelovo nebezpečí vyloží. Zároveň vyzve odesilatele - podle své volby - buď přímo nebo prostřednictvím odesílací stanice, aby navrhl, jak jednati s přetěží. Výdaje železnice váznou na zásilce. Neučiní-li odesilatel proveditelný návrh ve lhůtě stanovené tarifem, je železnice oprávněna jednati podle čl. 74, §§ 6, 7 a 11. Za vykládání, uložení a třebas i přikládání přetěže a za zdržení vozu může železnice vybrati poplatky podle tarifu. Za přetěž se počítá přepravné podle ustanovení tarifu z odesílací stanice až do stanice, kde byla přetěž vyložena. Přirážka vázne na zásilce, která zůstala ve voze. Navrhl-li odesilatel, aby byla přetěž vrácena do odesílací stanice nebo zaslána dále, jedná se s ní jako se samostatnou zásilkou. Za provádění návrhů může železnice vybírati poplatek podle tarifu.

Přepravní smlouva je sjednána, jakmile přijme odesílací stanice ku přepravě zásilku a nákladní list (viz však čl. 61). Na znamení přijetí vytiskne výpravna zboží na nákladním listu datové razítko staniční, a to hned po úplném podeji zásilky zapsané v nákladním listu, a vyjma případ podle čl. 68, § 5 nebo nebylo-li ujednáno jinak, po zaplacení pohledávek železnice, které má odesilatel platiti. Orazítkování nákladního listu se musí státi v přítomnosti odesilatele nebo jeho zmocněnce, požádá-li o to.

Důkazem o přepravní smlouvě je nákladní list označený datovým razítkem.

U zboží, které má odesilatel nakládati podle ustanovení tohoto řádu nebo tarifu anebo podle dohody železnicí s ním sjednané a do nákladního listu pojaté, jsou zápisy nákladního listu o váze nebo počtu kusů zásilky důkazem proti železnici jen tehdy, když železnice zjistila váhu nebo počet kusů zásilky a osvědčila to v nákladním listu.

Výpravna zboží je povinna potvrditi přijetí zásilky vytištěním datového razítka staničního na druhopisu nákladního listu, jakmile sjedná přepravní smlouvu. Druhopis nákladního listu nemá povahy ani nákladního listu ani nakládacího listu.

Výpravna zboží může na odesilatelovu žádost vedle druhopisu nákladního listu vydati ještě osvědčení o přijetí zásilky za podmínek ustanovených tarifem a může za ně žádati tarifní poplatek. Taková osvědčení nemají povahy druhopisu nákladního listu.

Přepravné počítá železnice podle platných tarifů (srovnej čl. 6), a to podle odesilatelových zápisů v nákladním listu, pokud tento řád nebo tarif neustanovuje jinak.

Odesilatel může zapsati v nákladním listu tarify, kterých má býti užito; železnice počítá dovozné podle zapsaných tarifů (viz však §§ 4 a 6).

Odesilatel může, pokud tarif neustanovuje jinak, zapsati v nákladním listu přepravní cestu. Železnice počítá dovozné po zapsané cestě přepravní (viz však §§ 4 až 6).

Zapsal-li odesilatel do nákladního listu stanice, v kterých má býti vykonáno řízení celní, berní, finanční, policejní nebo řízení jiných úřadů správních, počítá železnice dovozné po cestě, na které tyto stanice leží. Neshoduje-li se však tento zápis se zapsanými tarify (§ 2) nebo se zapsanou cestou přepravní (§ 3), řídí se železnice jen zápisem o řízení celním, berním, finančním, policejním nebo o řízení jiných úřadů správních.

Železnice smí provésti - mimo případy uvedené v čl. 60, § 3 a čl. 73, § 1 - přepravu po jiné cestě, než kterou zapsal odesilatel, jen tehdy, jestliže

1. a) dovozné a dodací lhůta nebudou větší než dovozné a dodací lhůta počítané po přepravní cestě zapsané odesilatelem;
2. b) předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních budou splněny vždy ve stanicích zapsaných odesilatelem.

Železnice podá na své útraty odesilateli zprávu, že se přeprava koná po jiné cestě, než kterou zapsal.

Nezapsal-li odesilatel do nákladního listu ani tarifů, kterých má býti užito (§ 2), ani přepravní cesty (§ 3), anebo nedostačují-li odesilatelovy zápisy k úplnému určení tarifů nebo přepravní cesty, nebo vylučují-li se tyto zápisy navzájem, poskytne železnice nejlevnější dovozné. Dovozným se vyrozumívají též převozní a místní poplatky, stanovené pro některé stanice tarifem.

Mimo přepravné stanovené v tarifech a přirážky k dovoznému (čl. 51) smí železnice započítati toliko hotové výdaje, jako dávky a poplatky celní, berní nebo policejní, výdaje nebo poplatky za převoz zásilky v tarifu neustanovené, výdaje za přezkoumání zásilky (čl. 50, § 1), za nutnou úpravu vnějšího nebo vnitřního obalu zásilky, za správky nebo jiné práce k zachování zásilky a podobné výdaje.

Železnice musí částky, které jest oprávněna podle § 7 vybrati, odděleně zapsati a přesně označiti v nákladním listu (viz i čl. 68, § 6) nebo ve výplatním účtu (čl. 68, § 5) a připojiti doklady o výdajích. Má-li však zaplatiti výdaje odesilatel, nesmějí býti doklady odevzdány s nákladním listem příjemci, nýbrž musí býti s výplatním účtem vydány odesilateli. K částce přirážky k dovoznému musí býti poznamenán důvod, proč byla započtena.

Železnice jest oprávněna vybírati z hotových výdajů poplatek ustanovený tarifem (provisí). Vyňaty jsou povozné, kolkový poplatek a poštovné.

1. Pokud tarif neustanovuje kratší lhůty výpravní a přepravní, platí tyto (viz však § 10):
   1. a) pro rychlé zboží

      Přirážky k dovoznému. Zatížení vozu. Přetěž. Sjednání přepravní smlouvy. Potvrzení o přijetí zásilky. Zásady pro výpočet přepravného (dovozného a vedlejších poplatků). Předpisy tarifů a přepravní cesty. Výdaje (hotové výdaje a útraty). Dodací lhůty.

      1. výpravní lhůta	12 hodin
      2. přepravní lhůta za každých započatých 300 tarifních kilometrů	24 hodin

   1. b) pro nákladní zboží

      Přirážky k dovoznému. Zatížení vozu. Přetěž. Sjednání přepravní smlouvy. Potvrzení o přijetí zásilky. Zásady pro výpočet přepravného (dovozného a vedlejších poplatků). Předpisy tarifů a přepravní cesty. Výdaje (hotové výdaje a útraty). Dodací lhůty.

      1. výpravní lhůta	24 hodin
      2. přepravní lhůta při vzdálenostech až do 150 tarifních kilometrů	24 hodin
      při větších vzdálenostech za každých dalších započatých 200 tarifních kilometrů dalších	24 hodin

   1. c) pro kusové zásilky nákladního zboží přílohy A jakož i prázdných obalů od takového zboží, jestliže příloha A předepisuje přepravu v otevřených vozech, nebo jestliže je zakázáno je spolunakládati s jiným zbožím, pak pro kusové zásilky nákladního zboží, které pro svou délku, šířku nebo výšku nemůže býti nakládáno do obyčejných vozů krytých ....... dvojnásobné lhůty uvedené pod b).

Přepravní lhůta se počítá podle úhrnné vzdálenosti mezi odesílací stanicí a stanicí určení, výpravní lhůta se počítá pouze jednou i tehdy, je-li při přepravě zúčastněno několik železnic.

Železnice může po schválení dozorčím úřadem ustanoviti přirážky k výpravním a přepravním lhůtám:

1. a) pro přepravu po vodních cestách anebo po silnicích bez železničních kolejí;
2. b) pro přepravu z pobočných výpraven nebo do nich;
3. c) pro přepravu po trati spojující různé trati téže dráhy nebo několika drah;
4. d) pro přepravu po podružné trati, jakož i pro přechod na trať s odlišným rozchodem anebo s této trati;
5. e) za mimořádných okolností, které mohou způsobiti neobvyklý vzrůst přepravy nebo neobvyklé obtíže provozní.

Přirážky v § 3 a) až d) určuje tarif. Přirážky v § 3 e) musí býti vyhlášeny a nenabývají účinnosti před vyhlášením; ve vyhlášce musí býti uvedeno, že bylo schválení uděleno.

Dodací lhůta se u zásilek přijatých k přepravě dopoledne počíná uplynutím 12. hodiny, u zásilek přijatých k přepravě odpoledne uplynutím 24. hodiny. Následuje-li však u zásilek nákladního zboží po dni, kdy byly přijaty k přepravě, neděle, zákonný svátek nebo památný den, může býti tarifem ustanoveno, že se dodací lhůta u zásilek přijatých k přepravě odpoledne počíná uplynutím 24. hodiny příštího dne. Tarif může též ustanoviti u zásilek nákladního zboží, které podle ustanovení tarifu nebo podle ujednání s odesilatelem byly přijaty k přepravě v neděli, o zákonných svátcích nebo památných dnech, že se dodací lhůta počíná uplynutím 12. hodiny příštího dne.

Dodací lhůta byla zachována, jestliže před jejím uplynutím

1. a) zásilka byla příjemci dovezena do domu, nebo byl-li učiněn řádný pokus o to, nebo
2. b) zpráva příjemci o příchodu zásilky byla uskutečněna (čl. 66, § 3) a zásilka byla přichystána k odběru, nebo
3. c) byla přichystána k odběru zásilka, která má býti ponechána na dráze na přihlášku, neb u které se příjemce zřekl zprávy písemně.

Měla-li by končiti dodací lhůta v neděli, o zákonném svátku nebo památném dnu, uplyne u rychlého zboží teprve ve stejnou hodinu příštího dne, u nákladního zboží teprve ve stejnou hodinu příštího dne všedního.

1. Dodací lhůta se staví po dobu zadržení způsobeného:
   1. a) plněním předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních;
   2. b) provozní poruchou železnicí nezaviněnou, pro kterou nelze dočasně přepravu začíti nebo v ní pokračovati;
   3. c) přezkoumáním zásilky (čl. 50, § 1), a to neshoduje-li se zásilka se zápisy v nákladním listu, jakož i vykládáním přetěže (čl. 52, § 1);
   4. d) příkazem odesilatele (čl. 71 a 72).

   Tarif může stanoviti stavení dodací lhůty i z jiných důvodů.

Stavení lhůty dodací se lze dovolávati jen tehdy, jestliže železnice poznamenala důvod a trvání jejího stavení v nákladním listu.

Železnice může, poskytuje-li zvláštní podmínky přepravní, které poskytují slevu proti dovoznému počítanému za celou přepravu podle všeobecných podmínek, prodloužiti dodací lhůty. Žádá-li odesilatel, aby bylo užito takových zvláštních podmínek, musí to navrhnouti v nákladním listu.

Jsou-li na zásilce zřejmé stopy poškození, může železnice buď odmítnouti přijetí zásilky nebo žádati, aby odesilatel uznal poškození v nákladním listu a aby je přesně popsal. Tarif může ustanoviti výjimky.

Vyžaduje-li povaha zboží obalu, jest odesilatel povinen je baliti tak řádně, aby bylo za přepravy chráněno od úplné a částečné ztráty a poškození, jakož i aby nemohlo způsobiti škodu, a to osobám, provozním prostředkům nebo jiným předmětům.

Nevyhověl-li odesilatel ustanovením § 2, může železnice buď odmítnouti přijetí zásilky nebo žádati, aby odesilatel uznal v nákladním listu, že obal chybí nebo že má vadu, a aby ji přesně popsal. Tarif může ustanoviti výjimky.

Odesilatel odpovídá za následky toho, že na zásilce jsou zřejmé stopy poškození, že obal chybí nebo je vadný; zejména je povinen nahraditi škodu, která by tím železnici snad vznikla. Jestliže odesilatel v nákladním listu nepoznamenal, že zboží je poškozeno, že obal chybí nebo že je vadný, přísluší provésti důkaz o tom železnici.

Nejsou-li tarifem ustanoveny výjimky, jest odesilatel povinen u kusových zásilek opatřiti dostatečně trvanlivým způsobem a zřetelně každý kus znamením, t. j. značkou a číslem, které vylučují jakoukoli záměnu a shodují se úplně se zápisy v nákladním listu [čl. 48, § 2 c)], nebo místo nich adresou příjemcovou. Viz i přílohu A. Mimo to jest odesilatel povinen dostatečně trvanlivým způsobem opatřiti každý kus názvem stanice určení, pokud tarif neustanovuje jinak. Staré nápisy a štítky, týkající se dřívější přepravy, je povinen odesilatel odstraniti nebo zřetelně přeškrtnouti.

Železnice může žádati, aby bylo drobné zboží kusové stejného druhu (drobné výrobky železné nebo pod.), které nelze přijímati ani nakládati bez značné ztráty času, svázáno nebo baleno ve větší jednotky.

Podmínky pro balení a nakládání předmětů přílohy A ustanovuje tato příloha. Železnice může též v tarifu stanoviti podmínky pro balení a nakládání zboží, které sice nenáleží k předmětům přílohy A, může však způsobiti svými vlastnostmi za přepravy závady.

Nejsou-li tarifem ustanoveny výjimky, přepravuje železnice jen jako vozové zásilky předměty křehké (jako sklo, porculán, hrnčířské zboží), předměty, které by se roztrousily ve voze (jako ořechy, ovoce, krmivo, kamení), jakož i zboží, které by mohlo jiné zboží pošpiniti nebo poškoditi (jako uhlí, vápno, popel, obyčejná prsť, zemitá barva), nejsou-li zabaleny nebo svázány tak, aby se nemohly rozbíti, ztratiti, anebo aby nemohly pošpiniti nebo poškoditi jiné předměty.

Odesilatel je povinen připojiti k nákladnímu listu průvodní listiny, kterých je zapotřebí, aby byly před dodáním zboží příjemci splněny předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních. Tyto listiny se smějí týkati pouze zboží, které náleží k témuž nákladnímu listu, leda by shora uvedené předpisy nebo tarif ustanovovaly něco jiného. Odesilatel je povinen tyto listiny zapsati jednotlivě a přesně do nákladního listu; nemohou-li býti připojeny k nákladnímu listu, ježto jsou uloženy v některé stanici, na celním nebo jiném úřadě nebo u odesilatelova zmocněnce, musí býti v nákladním listu přesně označeno místo i adresa, kde jsou uloženy.

Železnice není povinna zkoumati, jsou-li připojené listiny průvodní správné, přesné nebo úplné.

Odesilatel odpovídá železnici, pokud nelze přičísti vinu jí, za všechny škody, které vzniknou tím, že tyto listiny chybějí, jsou nesprávné, nepřesné nebo neúplné. Mimo to vybere železnice za dobu, po kterou je tím zadržena přeprava, pokud tarif neustanovuje jinak, skladištné, stojné nebo zdržné.

Železnice odpovídá jako špeditér za následky ztráty, neužití nebo nesprávného užití průvodních listin, zapsaných do nákladního listu a k němu připojených nebo ve stanici uložených; u průvodních listin uložených na celním nebo jiném úřadě nebo u odesilatelova zmocněnce odpovídá železnice jen za neužití nebo nesprávné užití. Náhrada však, kterou by měla platiti, nesmí býti větší než náhrada za ztrátu zboží.

Odesilatel je povinen postarati se o to, aby zásilka byla zabalena a přikryta tak, jak určují předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních. Jestliže odesilatel nezabalil anebo nepřikryl zásilku podle těchto předpisů, může tak učiniti železnice za něho; výdaje váznou na zásilce. Železnice může též odmítnouti zásilku, jejíž úřední závěrka je porušena nebo vadná.