Nařízení, jímž se vydává železniční přepravní řád

Zdali má zboží nakládati železnice či odesilatel, určuje tarif, pokud nemá tento řád o tom ustanovení nebo nebyla-li sjednána a do nákladního listu pojata zvláštní dohoda mezi odesilatelem a železnicí.

Pro zboží, které má nakládati odesilatel, je nutné objednati vůz; podmínky stanoví tarif. Objednateli nepřísluší nárok na vůz s určitou vahou ložnou nebo na vůz stavěný zvláštním způsobem, nehledíc k nároku podle čl. 59, § 2. Při objednávce vozu může železnice žádati jistotu v částce rovnající se zdržnému za jeden den.

Nelze-li objednaný vůz přichystati, podá železnice o tom, pokud je to možné, objednateli zprávu na své útraty. Nebyl-li včas přichystán vůz přislíbený písemně, nahradí železnice objednateli na žádost výdaje vzešlé tím, že se marně pokusil zásilku podati, alespoň však zdržné za jeden den. Tarif může stanoviti poplatek, který má objednatel zaplatiti, byla-li objednávka vozu odvolána dříve, než byl vůz přichystán. Byla-li objednávka vozu odvolána teprve tehdy, když byl již vůz přichystán, ale ještě před skončením nakládací lhůty (čl. 60, §§ 6 a 10), má objednatel zaplatiti tarifem ustanovený poplatek, který však nesmí býti větší než zdržné za jeden den. Nepoužil-li objednatel přichystaného vozu v nakládací lhůtě aniž odvolal objednávku, pokládá se objednávka za zrušenou a železnice vybere zdržné od okamžiku přichystání vozu.

Než započne odesilatel nakládati, je povinen prohlédnouti vůz, nemá-li zjevných vad a hodí-li se k přepravě podávaného zboží.

Pokud železnice nemá viny, neodpovídá a není povinna náhradou za škody, které vzniknou na zboží při nakládání odesilatelem nebo jeho lidmi.

Pokud nemá tento řád předpisů o nakládání do vozu, platí ustanovení tarifu.

Železnice může v tarifu stanoviti, že bude sama nebo podnikateli za poplatek vyhlášený tarifem nebo vývěskem ve stanici překládati zboží, které má v odesílací stanici přejíti od dopravního prostředku jiného druhu přímo na dráhu. Osoby, kterých při tom užije, pokládají se za zaměstnance železnice podle čl. 101.

Tarif ustanovuje, zdali je dovoleno doplňovati zásilku přikládkou ve stanici na cestě a za jakých podmínek.

Pokud tento řád nemá zvláštních předpisů, ustanovuje tarif, zdali se přepravuje zboží ve vozech krytých nebo otevřených - podle potřeby přikryté plachtou - nebo ve vozech zvlášť zařízených a za jakých podmínek.

Nebrání-li tomu předpisy tohoto řádu, předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních, předpisy o užívání vozů nebo provozní důvody, jest odesilatel oprávněn navrhnouti, aby zboží

1. a) pro které určuje tarif otevřené vozy, bylo přepraveno ve vozech krytých,
2. b) pro které určuje tarif kryté vozy, bylo přepraveno na vozech otevřených.

Tarif určuje, zda dodává železnice plachty k přikrytí zboží na otevřených vozech a za jakých podmínek.

Železnice přijímá zásilky jako nákladní nebo jako rychlé zboží. Srovnej čl. 47, § 1. V tarifu může býti stanoveno, které zboží nepřijímá železnice jako rychlé, a zda a za jakých podmínek přijímá rychlé zboží k uspíšené přepravě (uspíšené zboží rychlé). Viz i přílohu A.

Železnice je povinna přijímati ku přepravě jen zboží, jehož přeprava může býti hned započata (viz i čl. 61).

Jestliže veřejný zájem nebo potřeby provozu to vyžadují, může dozorčí úřad ustanoviti, aby

1. a) provoz byl zastaven úplně nebo zčásti,
2. b) určité zboží přechodně bylo buď vyloučeno z přepravy nebo připuštěno ku přepravě za určitých podmínek,
3. c) určité zboží bylo přechodně přednostně přepraveno.

Tato opatření musí býti uveřejněna a nenabývají účinnosti před uveřejněním. Železnice odmítne zásilku, jejíž přepravě by bránila taková obmezení.

Přestoupením §§ 2 a 3 je dán nárok na náhradu způsobené škody.

Zboží, které má nakládati železnice, jakož i železniční vozidlo přepravované na vlastních kolech je povinen odesilatel odevzdati železnici na místech ustanovených železnicí buď trvale nebo případ od případu. Podej musí býti ukončen ve lhůtě, která trvá alespoň 24 hodin (lhůta prostá skladištného nebo lhůta prostá stojného), pokud pro některé zboží nebo pro některá železniční vozidla tento řád anebo tarif neustanovuje jinak (viz i § 13). Neodevzdal-li odesilatel ve lhůtě prosté skladištného všechno zboží zapsané v nákladním listu nebo ve lhůtě prosté stojného železniční vozidlo přepravované na vlastních kolech, vybere železnice po uplynutí těchto lhůt za zboží skladištné nebo za železniční vozidlo přepravované na vlastních kolech stojné.

Zboží, které má nakládati odesilatel, jest odesilatel povinen nakládati ve stanici na místech, ustanovených železnicí buď trvale nebo případ od případu. Nakládání musí býti ukončeno ve lhůtě, která se stanoví vývěskem ve stanici (nakládací lhůta), pokud pro některé zboží tento řád nebo tarif neustanovuje jinak. Nenaložil-li odesilatel v nakládací lhůtě všechno zboží zapsané v nákladním listu, vybere železnice po uplynutí této lhůty zdržné. Je-li nakládací lhůta překročena, může železnice zboží na útraty a nebezpečí odesilatelovo vyložiti a vzíti na sklad nebo odevzdati na sklad špeditérovi nebo do veřejného skladiště, při čemž odpovídá za pečlivost řádného obchodníka; učiní-li tak, podá odesilateli o tom na jeho útraty zprávu.

Železnice vybírá skladištné, stojné nebo zdržné též tehdy, jestliže odesilatel ve lhůtách uvedených v §§ 5 nebo 6 neodevzdal železnici nákladní list nebo nevrátil opravený nákladní list, který mu železnice vrátila pro nesprávnost, nepřesnost nebo neúplnost, že učinil zápisy na jiném místě než pro ně určeném anebo že nepřipojil k nákladnímu listu předepsané listiny průvodní (srovnej však čl. 57, § 1). Tytéž poplatky vybírá železnice i tehdy, jestliže odesilatel v těchto lhůtách buď nezaplatil pohledávky železnice, pokud mají býti placeny napřed, anebo nedal na ně přibližnou jistotu.

Neustanovuje-li tarif jinak, není dovoleno v neděli, o zákonných svátcích nebo o památných dnech podávati nákladní zboží. Rychlé zboží může býti podáváno, nepřekáží-li nic řízení celnímu, bernímu, finančnímu, policejnímu nebo řízení jiných úřadů správních.

Podej kusového zboží jest odesilatel povinen provésti ve služebních hodinách vyhlášených vývěskem ve stanici; mimo služební hodiny jen za souhlasu stanice, která jest oprávněna vybírati za to poplatek ustanovený tarifem nebo vývěskem ve stanici.

Podej a nakládání vozových zásilek je odesilatel povinen provésti v době od 7 do 19 hodin, pokud stanice vývěskem nebo případ od případu nestanovila jinak.

Lhůta prostá skladištného nebo lhůta prostá stojného (§ 5) a nakládací lhůta (§ 6) se staví po dobu plnění předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních, pokud plnění nebylo zdržováno odesilatelem. Lhůta prostá skladištného se staví též v neděli, o zákonných svátcích nebo památných dnech.

Železnice může v místě odesílací stanice nebo z okolních míst sama nebo povozníky přivážeti zboží na stanici za poplatek, který vyhlásí vývěskem ve stanici. Osoby, kterých při tom užije, se pokládají za zaměstnance železnice podle čl. 101, která odpovídá jako povozník. Tyto osoby jsou povinny předložiti na požádání poplatkový tarif. Odesilatelé mají na vůli buď užíti tohoto opatření, nebo si zboží přivážeti nebo dáti je přivážeti.

Pro podej zásilek může železnice zříditi pobočné výpravny.

Je-li pravidelnost provozu ohrožena mimořádnými poměry, může železnice podle potřeby zkrátiti lhůtu prostou skladištného nebo stojného, ne však na dobu kratší než 8 denních hodin, jakož i zvětšiti skladištné, stojné, zdržné nebo poplatek za odvolání objednaného vozu. Tato opatření, k nimž je zapotřebí schválení dozorčím úřadem, musí býti vyhlášena a nenabývají účinnosti před vyhlášením; ve vyhlášce musí býti uvedeno, že bylo schválení uděleno.

Mají-li býti splněny předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních v odesílací stanici, jest odesilatel povinen, pokud není stanoveno jinak, splniti je před přijetím zásilky k přepravě, ledaže je na odesilatelův návrh splní železnice.

Pokud je zásilka na cestě, splňuje předpisy celní, berní, finanční, policejní nebo předpisy jiných úřadů správních železnice; může též svěřiti tento úkol špeditérovi na svou odpovědnost a na útraty oprávněného. V obou případech má povinnosti špeditéra.

Předepsal-li odesilatel v nákladním listu, že se zúčastní sám nebo zmocněncem řízení podle předpisů v § 2, přísluší jemu nebo jeho zmocněnci, aby podal nutná vysvětlení; nemá však práva vzíti zásilku v držení nebo sám provésti předepsané úkony. Železnice podá zprávu o příchodu zásilky do stanice, kde se úkony ty budou prováděti, odesilateli nebo jeho zmocněnci; výdaje váznou na zásilce. Nedostaví-li se pozvaný ve lhůtě stanovené tarifem, budou úkony provedeny bez jeho účasti.

Zapsal-li odesilatel do nákladního listu pro plnění předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních stanici, v které podle platných ustanovení plnění těchto předpisů není dovoleno, nebo předepsal-li pro plnění těchto předpisů řízení, které nelze provésti, učiní stanice, co uzná v zájmu oprávněného za nejvýhodnější, a podá o tom odesilateli zprávu. Za zadržení z toho vzniklé může železnice počítati skladištné, stojné nebo zdržné.

Odesilatelův zápis v nákladním listu o vyplacení cla jest odesilatelovým návrhem na plnění předpisů celních železnicí. Tu může železnice podle § 2 provésti příslušné řízení buď na cestě nebo ve stanici určení.

S výhradou výjimky stanovené v § 5 přísluší příjemci právo plniti celní předpisy ve stanici určení, je-li v ní celní úřad a je-li v nákladním listu navrženo vyclení ve stanici určení nebo dojde-li bez takového návrhu zásilka do stanice určení nevyclená. Užije-li příjemce toho práva, musí dříve přijmouti nákladní list. Nepřijal-li příjemce nákladní list nebo nesplnil-li celní předpisy ve lhůtě stanovené tarifem, může železnice jednati podle § 2. Pro plnění předpisů berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních platí zvláštní předpisy.

Za plnění předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních podle ustanovení tohoto článku v železničních prostorách, místnostech nebo na drážních zařízeních je železnice oprávněna vybírati poplatky bez zřetele na to, plní-li předpisy ty sama nebo plní-li je odesilatel nebo příjemce.

Železnice je povinna ve stanici určení označené odesilatelem odevzdati příjemci nákladní list a vydati mu zásilku na potvrzení a po zaplacení pohledávek vyplývajících z nákladního listu.

Přijetím nákladního listu se zavazuje příjemce zaplatiti železnici pohledávky vyplývající z přepravní smlouvy (viz i čl. 69, § 2).

Po příchodu zásilky do stanice určení má příjemce právo žádati na železnici, aby mu odevzdala nákladní list a vydala zásilku (srovnej § 1). I když zásilka nepřišla ve lhůtě stanovené v čl. 92, § 2, je příjemce oprávněn uplatniti nároky z přepravní smlouvy proti železnici, splnil-li dříve závazky, které mu tato smlouva ukládá. Příjemce může uplatniti své nároky podle tohoto § jen tehdy, nedošel-li stanici určení od odesilatele opačný příkaz podle čl. 71, § 10 nebo odesilatelův návrh podle čl. 74 ještě přípustný.

Železnice určení je povinna vybrati všechny pohledávky vyplývající z přepravní smlouvy, jako přepravné, přirážku k dovoznému, dobírku, zálohu, clo a jiné výdaje, a to jak na svůj účet, tak i na účet předchozích železnic a jiných zájemníků.

Pro veškeré pohledávky uvedené v § 4 má železnice na zásilce zástavní právo, pokud je zásilka v držení železnice nebo třetí osoby, která ji drží za ni.

Zdali má zboží vykládati železnice či příjemce, určuje tarif, pokud nemá tento řád o tom ustanovení, nebo nesjednala-li železnice s příjemcem jinak.

O příchodu zásilky do stanice určení podá železnice příjemci zprávu (čl. 66). Zboží však, které má železnice vykládati, může příjemci na jeho útraty dovézti do domu (čl. 65); tu zprávu o příchodu zásilky nedává.

Pro dodání zásilek může železnice zříditi pobočné výpravny.

Železnice může v tarifu stanoviti, že bude sama nebo podnikateli za poplatek vyhlášený tarifem nebo vývěskem ve stanici překládati zboží, které má ve stanici určení přejíti s dráhy přímo na dopravní prostředek jiného druhu. Osoby, kterých při tom užije, pokládají se za zaměstnance železnice podle čl. 101.

Stanice vydá zásilku tomu, kdo se prokáže vyplaceným nákladním listem (srovnej však § 3). Při dodání nesmí železnice žádati mimo potvrzení o odběru (§ 1) jiných prohlášení, zejména ne o bezvadném nebo včasném dodání. Chybějí-li při dodání zásilky z několika kusů označených v nákladním listu některé, může příjemce v potvrzení o odběru poznamenati, které kusy mu nebyly dodány.

Tarif ustanovuje, zdali je dovoleno zapsati do nákladního listu několik zásilek do téže stanice nebo do různých stanic a za jakých podmínek.

Navrhl-li odesilatel v nákladním listu nebo žádá-li příjemce při dodání, aby na nádraží ve stanici určení byla zjištěna váha nebo počet kusů zásilky, je železnice povinna provésti odesilatelem navržené nebo příjemcem žádané zjištění váhy nebo počtu kusů, leda by zjištění váhy nebo počtu kusů nedovolovaly povaha zboží nebo provozní poměry, nebo by zjištění váhy nebylo možné proto, že váhy ve stanici určení nedostačují. Na příjemcovu žádost provede železnice zjištění váhy nebo počtu kusů v jeho přítomnosti; čl. 50, § 7, poslední věta platí obdobně.

Železnice vybere za zjištění váhy nebo počtu kusů poplatek ustanovený tarifem.

O zjištění váhy zásilky platí ustanovení čl. 50, §§ 5 a 9.

Odesilatel má též právo v nákladním listu navrhnouti nebo příjemce při dodání žádati, aby byla zjištěna váha prázdného vozu. Železnice vyhoví tomu návrhu nebo té žádosti, jestliže jí to dovolují provozní poměry. Tarif určuje, zda železnice za to počítá poplatek a jaký.

Odepřela-li železnice zjistiti váhu zásilky, může si dáti příjemce po odběru zjistiti váhu zásilky na vhodné váze, která je buď v obvodu nádraží nebo poblíže něho. Toto zjištění váhy se pokládá za zjištění váhy podle § 1, bylo-li zboží vykládáno, naloženo na povoz, dováženo k váze a váženo v přítomnosti zmocněnce železnice. Výdaje vzešlé vážením a ustanovením zmocněnce zaplatí příjemce.

Dováží-li železnice zboží do domu v místě stanice určení nebo do okolních míst sama nebo povozníky (čl. 63, § 7), vyhlásí to, jakož i poplatky, za které dováží, vývěskem ve stanici. Osoby, kterých při tom užije, pokládají se za zaměstnance železnice podle čl. 101. Tyto osoby jsou povinny na požádání předložiti poplatkový tarif. Stanice, kde železnice obstarává dovoz, určuje tarif.

I na stanici, kde železnice obstarává dovoz, je příjemce oprávněn zásilku si odvézti nebo dáti ji odvézti, oznámí-li to písemně výpravně zboží dříve, než zásilka došla. Železnice však může v provozním zájmu po schválení dozorčím úřadem obmeziti nebo zrušiti toto právo dočasně nebo - vyžadují-li to místní poměry - i trvale. Tato opatření musí býti vyhlášena a nenabývají účinnosti před vyhlášením; ve vyhlášce musí býti uvedeno, že bylo schválení uděleno.

Musí-li býti zásilka dovezena do celních nebo berních místností mimo nádraží, doveze ji tam železnice nebo dá dovézti za náhradu výdajů na svou odpovědnost, a to i tehdy, když si příjemce vyhradil, že si zásilku odveze nebo dá odvézti.

Podává-li železnice příjemci zprávu o příchodu zásilky (čl. 63, § 7), učiní tak podle vlastní volby poštou, telegraficky, telefonicky nebo poslem; podává-li zprávu poštou nebo poslem, oznámí zároveň lhůtu, v které třeba zásilku odebrati. K písemnému návrhu příjemcovu může výpravna zboží ujednati s ním zvláštní způsob podávání zpráv.

O příchodu zásilky podá stanice určení zprávu hned po jejím příchodu, nejpozději však u rychlého zboží ve dvou hodinách po příchodu, u nákladního zboží, jakmile bylo přichystáno k odběru. Došla-li však zásilka všedního dne po uplynutí 16. hodiny nebo v neděli, o zákonném svátku nebo památném dnu, lze žádati podání zprávy, nebylo-li jinak ujednáno, teprve začátkem služebních hodin nejblíže příštího dne všedního.

1. Zpráva se pokládá za uskutečněnou:
   1. a) stala-li se poštou, za 4 hodiny, stala-li se telegraficky, za hodinu po podání zprávy;
   2. b) stala-li se telefonicky, okamžikem dodání zprávy;
   3. c) stala-li se poslem, okamžikem dodání zprávy neb okamžikem, kdy byl učiněn řádný pokus o dodání zprávy;
   4. d) stala-li se na návrh příjemcův jiným způsobem podle § 1, okamžikem, který ustanovuje tarif.

Za dodání zprávy nebo za řádný pokus o ně může železnice žádati náhradu výdajů nebo poplatek. Sepisuje-li zprávu železnice, učiní tak zdarma.

1. Zpráva se nepodává:
   1. a) navrhl-li odesilatel v nákladním listu, aby byla zásilka ponechána na dráze na přihlášku;
   2. b) zřekl-li se příjemce zprávy písemně;
   3. c) dováží-li železnice zboží do domu nebo
   4. d) není-li zpráva možná.

Byla-li vozová zásilka pro nezpůsobilost vozu k jízdě cestou přeložena, musí to stanice určení oznámiti příjemci ve zprávě.

Zboží, které má vykládati železnice, jakož i železniční vozidlo přepravované na vlastních kolech má příjemce odebrati ve stanici určení na místech ustanovených železnicí buď trvale nebo případ od případu v odběrní lhůtě, která trvá alespoň 24 hodin (lhůta prostá skladištného nebo lhůta prostá stojného), pokud pro některé zboží nebo pro některá železniční vozidla tento řád anebo tarif neustanovuje jinak (viz i § 9).

Zboží, které má vykládati příjemce, má odebrati a vykládati na místech ustanovených železnicí buď trvale nebo případ od případu v odběrní lhůtě, která se stanoví vývěskem ve stanici (vykládací lhůta), pokud pro některé zásilky tento řád nebo tarif neustanovuje jinak.

Odběrní lhůta (§§ 1 a 2) se počíná okamžikem, kdy se pokládá zpráva o příchodu zásilky za uskutečněnou (čl. 66, § 3). Nebyla-li však zásilka včas přichystána k odběru nebo navrhl-li odesilatel v nákladním listu, aby byla zásilka ponechána na dráze na přihlášku, nebo zřekl-li se příjemce zprávy písemně nebo není-li zpráva možná, počíná se odběrní lhůta přichystáním zásilky k odběru.

Neustanovuje-li tento řád anebo tarif jinak, není dovoleno v neděli, o zákonných svátcích neb o památných dnech odebírati nákladní zboží. Rychlé zboží může býti odebráno, nepřekáží-li nic řízení celnímu, bernímu, finančnímu, policejnímu nebo řízení jiných úřadů správních.

Odběr a odvezení zásilek, které má vykládati železnice, je příjemce povinen provésti ve služebních hodinách vyhlášených vývěskem ve stanici; mimo služební hodiny jen za souhlasu stanice, která jest oprávněna vybírati za to poplatek ustanovený tarifem nebo vývěskem ve stanici.

Odběr a vykládku vozových zásilek je příjemce povinen provésti v době od 7 do 19 hodin, pokud stanice vývěskem nebo případ od případu nestanovila jinak.

Lhůta prostá skladištného nebo lhůta prostá stojného (§ 1) a vykládací lhůta (§ 2) se staví po dobu plnění předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních, pokud plnění nebylo zdržováno odesilatelem nebo příjemcem. Lhůta prostá skladištného se staví též v neděli, o zákonných svátcích nebo památných dnech.

Nebyla-li zásilka v odběrní lhůtě (§§ 1, 2 a 6) odebrána, v případě § 2 i vyložena, vybírá železnice po uplynutí této lhůty skladištné, stojné nebo zdržné. Je-li vykládací lhůta překročena, může železnice zásilku na útraty a nebezpečí oprávněného vyložiti; učiní-li tak, podá oprávněnému o tom na jeho útraty zprávu.

Hlásí-li se příjemce, kterému byla o příchodu zásilky podána zpráva, k odběru a nelze-li mu přichystati zásilku nejpozději za hodinu, kdy se dostavil, nahradí železnice příjemci na žádost útraty vzešlé tím, že se marně pokusil zásilku odebrati. Na požádání příjemce potvrdí železnice v nákladním listu, že se marně pokusil o odběr.

Je-li pravidelnost provozu ohrožena mimořádnými poměry, může železnice podle potřeby zkrátiti lhůtu prostou skladištného nebo stojného, ne však na dobu kratší než 8 denních hodin, jakož i zvětšiti skladištné, stojné nebo zdržné. Tato opatření, k nimž je zapotřebí schválení dozorčím úřadem, musí býti vyhlášena a nenabývají účinnosti před vyhlášením; ve vyhlášce musí býti uvedeno, že bylo schválení uděleno.