(bez označení)
změněno 1. 1. 1950 zákonem 283/1949 Sb.
Čl. 67. Lhůty pro odběr zásilek. § 1. Zboží, které má vykládati železnice, jakož i železniční vozidlo přepravované na vlastních kolech má příjemce odebrati ve stanici určení na místech ustanovených železnicí buď trvale nebo případ od případu v odběrní lhůtě, která trvá alespoň 24 hodin (lhůta prostá skladištného nebo lhůta prostá stojného), pokud pro některé zboží nebo pro některá železniční vozidla tento řád anebo tarif neustanovuje jinak (viz i § 9). § 2. Zboží, které má vykládati příjemce, má příjemce odebrati a vykládati na místech ustanovených železnicí buď trvale nebo případ od případu v odběrní lhůtě, která se stanoví vývěskem ve stanici trvá alespoň 24 hodin (vykládací lhůta), pokud pro některé zásilky tento řád nebo anebo tarif neustanovuje jinak. (Viz i § 9.) § 3. Odběrní lhůta (§§ 1 a 2) se počíná okamžikem, kdy se pokládá zpráva o příchodu zásilky za uskutečněnou (čl. 66, § 3). Nebyla-li však zásilka včas přichystána k odběru nebo navrhl-li odesilatel v nákladním listu, aby byla zásilka ponechána na dráze na přihlášku, nebo zřekl-li se příjemce zprávy písemně nebo není-li zpráva možná, počíná se odběrní lhůta přichystáním zásilky k odběru. § 4. Neustanovuje-li tento řád anebo tarif jinak, není dovoleno v neděli, o zákonných svátcích neb o památných dnech odebírati nákladní zboží. Rychlé zboží může býti odebráno, nepřekáží-li nic řízení celnímu, bernímu, finančnímu, policejnímu nebo řízení jiných úřadů správních. § 5. Odběr a odvezení zásilek, které má vykládati železnice v případě § 2 i vykládání zásilek, je příjemce povinen provésti ve služebních hodinách vyhlášených v době ustanovené tarifem nebo vývěskem ve stanici; mimo služební hodiny tuto dobu jen za souhlasu se souhlasem stanice, která jest oprávněna vybírati za to poplatek ustanovený tarifem nebo vývěskem ve stanici. § 5a. Odběr a vykládku vozových zásilek je příjemce povinen provésti v době od 7 do 19 hodin, pokud stanice vývěskem nebo případ od případu nestanovila jinak. § 6. Lhůta prostá skladištného nebo lhůta prostá stojného (§ 1) a vykládací lhůta (§ 2) se staví po dobu plnění předpisů celních, berních, finančních, policejních nebo předpisů jiných úřadů správních, pokud plnění nebylo zdržováno odesilatelem nebo příjemcem. Lhůta, lhůta prostá skladištného nebo lhůta prostá stojného také v neděli, o zákonných svátcích nebo památných dnech. Železnice může se staví též schválením dozorčího úřadu vyhlásiti, že v neděli, o zákonných svátcích nebo památných dnech se staví i vykládací lhůta. § 7. Nebyla-li zásilka v odběrní lhůtě (§§ 1, 2 a 6) odebrána, v případě § 2 i vyložena, vybírá železnice po uplynutí této lhůty skladištné, stojné nebo zdržné. Uplynula-li vykládací lhůta teprve po 14. hodině v den, který přímo předchází neděli, zákonný svátek nebo památný den, nevybírá železnice za neděli, zákonný svátek nebo památný den zdržné; následuje-li tu však neděle a zákonný svátek nebo památný den, anebo zákonný svátek a památný den, anebo několik zákonných svátků nebo památných dnů přímo po sobě, vybírá železnice zdržné za jeden z těchto dnů. Je-li vykládací lhůta překročena o více než 24 hodin, může železnice zásilku na útraty a nebezpečí oprávněného vyložiti; učiní-li tak, podá oprávněnému o tom na jeho útraty zprávu. § 8. Hlásí-li se příjemce, kterému byla o příchodu zásilky podána zpráva, k odběru a nelze-li mu přichystati zásilku nejpozději za hodinu, kdy se dostavil, nahradí železnice příjemci na žádost útraty vzešlé tím, že se marně pokusil zásilku odebrati. Na požádání příjemce potvrdí železnice v nákladním listu, že se marně pokusil o odběr. § 9. Je-li pravidelnost provozu ohrožena mimořádnými poměry, může železnice podle potřeby zkrátiti lhůtu prostou skladištného nebo, stojného nebo vykládací lhůtu, ne však na dobu kratší než 8 denních hodin, jakož i zvětšiti skladištné, stojné nebo zdržné. Tato Výjimečně může železnice zkrátiti vykládací lhůtu až na 6 denních hodin, vykládá-li příjemce z vozu, do kterého potom nakládá. Železnice může též odvolati úlevy ve výpočtu zdržného uvedené v § 7. Všechna tato opatření, k nimž je zapotřebí schválení dozorčím úřadem, musí býti vyhlášena a nenabývají účinnosti před vyhlášením; ve vyhlášce musí býti uvedeno, že bylo schválení uděleno.