§ 4
změněno 1. 5. 2004 zákonem 257/2004 Sb.
§ 4 Obecná ustanovení (1) Zaměstnanci přísluší za vykonanou práci mzda. (2) Mzdou se rozumí peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, a to podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti pracovních podmínek, pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Za mzdu se nepovažují další plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kapitálových podílů (akcií) nebo obligací dluhopisů a odměna za pracovní pohotovost. (3) Mzda se především sjednává v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě3) (dále jen „pracovní smlouva“) nebo v kolektivní smlouvě. (4) Mzda přísluší nejméně ve výši a za podmínek stanovených tímto zákonem a zákoníkem práce. (5) Je-li statutární orgán zaměstnancem, určuje mu mzdu orgán, který jej do funkce jmenuje nebo volí, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.3a) (6) Pracovní smlouva, v níž je sjednána nižší mzda, než náleží podle kolektivní smlouvy nebo podle tohoto zákona nebo zákoníku práce, je v této části neplatná.