Ústava České republiky

Čl. 1

účinné od 1. 1. 1993Česká republika je svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát založený na úctě k právům a svobodám člověka a občana.

Čl. 2

účinné od 1. 1. 1993(1) Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.

účinné od 1. 1. 1993(2) Ústavní zákon může stanovit, kdy lid vykonává státní moc přímo.

účinné od 1. 1. 1993(3) Státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

účinné od 1. 1. 1993(4) Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.

Čl. 3

účinné od 1. 1. 1993Součástí ústavního pořádku České republiky je Listina základních práv a svobod.

Čl. 4

účinné od 1. 1. 1993Základní práva a svobody jsou pod ochranou soudní moci.

Čl. 5

účinné od 1. 1. 1993Politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů.

Čl. 6

účinné od 1. 1. 1993Politická rozhodnutí vycházejí z vůle většiny vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodování většiny dbá ochrany menšin.

Čl. 7

účinné od 1. 1. 1993Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.

Čl. 8

účinné od 1. 1. 1993Zaručuje se samospráva územních samosprávných celků.

Čl. 9

účinné od 1. 1. 1993(1) Ústava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony.

účinné od 1. 1. 1993(2) Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná.

účinné od 1. 1. 1993(3) Výkladem právních norem nelze oprávnit odstranění nebo ohrožení základů demokratického státu.

Čl. 10

účinné od 1. 1. 1993Ratifikované a vyhlášené mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, jimiž je Česká republika vázána, jsou bezprostředně závazné a mají přednost před zákonem.

Čl. 11

účinné od 1. 1. 1993Území České republiky tvoří nedílný celek, jehož státní hranice mohou být měněny jen ústavním zákonem.

Čl. 12

účinné od 1. 1. 1993(1) Nabývání a pozbývání státního občanství České republiky stanoví zákon.

účinné od 1. 1. 1993(2) Nikdo nemůže být proti své vůli zbaven státního občanství.

Čl. 13

účinné od 1. 1. 1993Hlavním městem České republiky je Praha.

Čl. 14

účinné od 1. 1. 1993(1) Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna.

účinné od 1. 1. 1993(2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon.

Čl. 15

účinné od 1. 1. 1993(1) Zákonodárná moc v České republice náleží Parlamentu.

účinné od 1. 1. 1993(2) Parlament je tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

Čl. 16

účinné od 1. 1. 1993(1) Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, kteří jsou voleni na dobu čtyř let.

účinné od 1. 1. 1993(2) Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů.

Čl. 17

účinné od 1. 1. 1993(1) Volby do obou komor se konají ve lhůtě počínající třicátým dnem před uplynutím volebního období a končící dnem jeho uplynutí.

účinné od 1. 1. 1993(2) Byla-li Poslanecká sněmovna rozpuštěna, konají se volby do šedesáti dnů po jejím rozpuštění.

Čl. 18

účinné od 1. 1. 1993(1) Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad poměrného zastoupení.

účinné od 1. 1. 1993(2) Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásad většinového systému.

účinné od 1. 1. 1993(3) Právo volit má každý občan České republiky, který dosáhl věku 18 let.

Čl. 19

účinné od 1. 1. 1993(1) Do Poslanecké sněmovny může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 21 let.

účinné od 1. 1. 1993(2) Do Senátu může být zvolen každý občan České republiky, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.

účinné od 1. 1. 1993(3) Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením.

Čl. 20

účinné od 1. 1. 1993Další podmínky výkonu volebního práva, organizaci voleb a rozsah soudního přezkumu stanoví zákon.

Čl. 21

účinné od 1. 1. 1993Nikdo nemůže být současně členem obou komor Parlamentu.

Čl. 22

účinné od 1. 1. 1993(1) S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelný výkon úřadu prezidenta republiky, funkce soudce a další funkce, které stanoví zákon.

účinné od 1. 1. 1993(2) Dnem, kdy se poslanec nebo senátor ujal úřadu prezidenta republiky, nebo dnem, kdy se ujal funkce soudce nebo jiné funkce neslučitelné s funkcí poslance nebo senátora, zaniká jeho mandát poslance nebo senátora.

Čl. 23

účinné od 1. 1. 1993(1) Poslanec složí slib na první schůzi Poslanecké sněmovny, které se zúčastní.

účinné od 1. 1. 1993(2) Senátor složí slib na první schůzi Senátu, které se zúčastní.

účinné od 1. 1. 1993(3) Slib poslance a senátora zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“.

Čl. 24

účinné od 1. 1. 1993Poslanec nebo senátor se může svého mandátu vzdát prohlášením učiněným osobně na schůzi komory, jejímž je členem. Brání-li mu v tom závažné okolnosti, učiní tak způsobem stanoveným zákonem.

Čl. 25

účinné od 1. 1. 1993Mandát poslance nebo senátora zaniká

1. účinné od 1. 1. 1993a) odepřením slibu nebo složením slibu s výhradou,
2. účinné od 1. 1. 1993b) uplynutím volebního období,
3. účinné od 1. 1. 1993c) vzdáním se mandátu,
4. účinné od 1. 1. 1993d) ztrátou volitelnosti,
5. účinné od 1. 1. 1993e) u poslanců rozpuštěním Poslanecké sněmovny,
6. účinné od 1. 1. 1993f) vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22.

Čl. 26

účinné od 1. 1. 1993Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy.

Čl. 27

účinné od 1. 1. 1993(1) Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo jejich orgánech.

účinné od 1. 1. 1993(2) Za projevy učiněné v Poslanecké sněmovně nebo Senátu nebo v jejich orgánech nelze poslance nebo senátora trestně stíhat. Poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem.

účinné od 1. 1. 1993(3) Za přestupky poslanec nebo senátor podléhá jen disciplinární pravomoci komory, jejímž je členem, pokud zákon nestanoví jinak.

účinné od 1. 1. 1993(4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.

účinné od 1. 1. 1993(5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.

Čl. 28

účinné od 1. 1. 1993Poslanec i senátor má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem svého mandátu, a to i poté, kdy přestal být poslancem nebo senátorem.

Čl. 29

účinné od 1. 1. 1993(1) Poslanecká sněmovna volí a odvolává předsedu a místopředsedy Poslanecké sněmovny.

účinné od 1. 1. 1993(2) Senát volí a odvolává předsedu a místopředsedy Senátu.

Čl. 30

účinné od 1. 1. 1993(1) Pro vyšetření věci veřejného zájmu může Poslanecká sněmovna zřídit vyšetřovací komisi, navrhne-li to nejméně pětina poslanců.

účinné od 1. 1. 1993(2) Řízení před komisí upraví zákon.

Čl. 31

účinné od 1. 1. 1993(1) Komory zřizují jako své orgány výbory a komise.

účinné od 1. 1. 1993(2) Činnost výborů a komisí upraví zákon.

Čl. 32

účinné od 1. 1. 1993Poslanec nebo senátor, který je členem vlády, nemůže být předsedou či místopředsedou Poslanecké sněmovny nebo Senátu ani členem parlamentních výborů, vyšetřovací komise nebo komisí.

Čl. 33

účinné od 1. 1. 1993(1) Dojde-li k rozpuštění Poslanecké sněmovny, přísluší Senátu přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu a vyžadovaly by jinak přijetí zákona.

účinné od 1. 1. 1993(2) Senátu však nepřísluší přijímat zákonné opatření ve věcech Ústavy, státního rozpočtu, státního závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv podle čl. 10.

účinné od 1. 1. 1993(3) Zákonné opatření může Senátu navrhnout jen vláda.

účinné od 1. 1. 1993(4) Zákonné opatření Senátu podepisuje předseda Senátu, prezident republiky a předseda vlády; vyhlašuje se stejně jako zákony.

účinné od 1. 1. 1993(5) Zákonné opatření Senátu musí být schváleno Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti.

Čl. 34

účinné od 1. 1. 1993(1) Zasedání komor jsou stálá. Zasedání Poslanecké sněmovny svolává prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Poslanecká sněmovna třicátý den po dni voleb.

účinné od 1. 1. 1993(2) Zasedání komory může být usnesením přerušeno. Celková doba, po kterou může být zasedání přerušeno, nesmí překročit sto dvacet dnů v roce.

účinné od 1. 1. 1993(3) V době přerušení zasedání může předseda Poslanecké sněmovny nebo Senátu svolat komoru ke schůzi před stanoveným termínem. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejméně pětina členů komory.

účinné od 1. 1. 1993(4) Zasedání Poslanecké sněmovny končí uplynutím jejího volebního období nebo jejím rozpuštěním.

Čl. 35

účinné od 1. 1. 1993(1) Poslaneckou sněmovnu může rozpustit prezident republiky, jestliže

1. účinné od 1. 1. 1993a) Poslanecká sněmovna nevyslovila důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl prezidentem republiky jmenován na návrh předsedy Poslanecké sněmovny,
2. účinné od 1. 1. 1993b) Poslanecká sněmovna se neusnese do tří měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry,
3. účinné od 1. 1. 1993c) zasedání Poslanecké sněmovny bylo přerušeno po dobu delší, než je přípustné,
4. účinné od 1. 1. 1993d) Poslanecká sněmovna nebyla po dobu delší tří měsíců způsobilá se usnášet, ačkoliv nebylo její zasedání přerušeno a ačkoliv byla v té době opakovaně svolána ke schůzi.

účinné od 1. 1. 1993(2) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.

Čl. 36

účinné od 1. 1. 1993Schůze komor jsou veřejné. Veřejnost může být vyloučena jen za podmínek stanovených zákonem.

Čl. 37

účinné od 1. 1. 1993(1) Společnou schůzi komor svolává předseda Poslanecké sněmovny.

účinné od 1. 1. 1993(2) Pro jednání společné schůze komor platí jednací řád Poslanecké sněmovny.

Čl. 38

účinné od 1. 1. 1993(1) Člen vlády má právo účastnit se schůzí obou komor, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.

účinné od 1. 1. 1993(2) Člen vlády je povinen osobně se dostavit do schůze Poslanecké sněmovny na základě jejího usnesení. To platí i o schůzi výboru, komise nebo vyšetřovací komise, kde však se člen vlády může dát zastupovat svým náměstkem nebo jiným členem vlády, není-li výslovně požadována jeho osobní účast.

Čl. 39

účinné od 1. 1. 1993(1) Komory jsou způsobilé se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů.

účinné od 1. 1. 1993(2) K přijetí usnesení komory je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů, nestanoví-li Ústava jinak.

účinné od 1. 1. 1993(3) K přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu a k přijetí usnesení o souhlasu s pobytem cizích vojsk na území České republiky je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů.

účinné od 1. 1. 1993(4) K přijetí ústavního zákona a ke schválení mezinárodní smlouvy podle čl. 10 je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

Čl. 40

účinné od 1. 1. 1993K přijetí volebního zákona a zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.

Čl. 41

účinné od 1. 1. 1993(1) Návrhy zákonů se podávají Poslanecké sněmovně.

účinné od 1. 1. 1993(2) Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.

Čl. 42

účinné od 1. 1. 1993(1) Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda.

účinné od 1. 1. 1993(2) Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna.

Čl. 43

účinné od 1. 1. 1993(1) Parlament může rozhodnout o vyhlášení válečného stavu, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení.

účinné od 1. 1. 1993(2) Vyslat ozbrojené síly mimo území České republiky lze jen se souhlasem obou komor.

Čl. 44

účinné od 1. 1. 1993(1) Vláda má právo vyjádřit se ke všem návrhům zákonů.

účinné od 1. 1. 1993(2) Nevyjádří-li se vláda do třiceti dnů od doby, kdy jí byl návrh zákona doručen, platí, že se vyjádřila kladně.

účinné od 1. 1. 1993(3) Vláda je oprávněna žádat, aby Poslanecká sněmovna skončila projednávání vládního návrhu zákona do tří měsíců od jeho předložení, pokud s tím vláda spojí žádost o vyslovení důvěry.

Čl. 45

účinné od 1. 1. 1993Návrh zákona, se kterým Poslanecká sněmovna vyslovila souhlas, postoupí Poslanecká sněmovna Senátu bez zbytečného odkladu.

Čl. 46

účinné od 1. 1. 1993(1) Senát projedná návrh zákona a usnese se k němu do třiceti dnů od jeho postoupení.

účinné od 1. 1. 1993(2) Senát svým usnesením návrh zákona schválí nebo zamítne nebo vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy anebo vyjádří vůli nezabývat se jím.

účinné od 1. 1. 1993(3) Jestliže se Senát nevyjádří ve lhůtě podle odstavce 1, platí, že je návrh zákona přijat.

Čl. 47

účinné od 1. 1. 1993(1) Jestliže Senát návrh zákona zamítne, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna znovu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců.

účinné od 1. 1. 1993(2) Jestliže Senát návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, hlasuje o něm Poslanecká sněmovna ve znění schváleném Senátem. Jejím usnesením je návrh zákona přijat.

účinné od 1. 1. 1993(3) Jestliže Poslanecká sněmovna neschválí návrh zákona ve znění schváleném Senátem, hlasuje znovu o návrhu zákona ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu. Návrh zákona je přijat, jestliže je schválen nadpoloviční většinou všech poslanců.

účinné od 1. 1. 1993(4) Pozměňovací návrhy nejsou při projednávání zamítnutého nebo vráceného návrhu zákona v Poslanecké sněmovně přípustné.

Čl. 48

účinné od 1. 1. 1993Jestliže Senát vyjádří vůli nezabývat se návrhem zákona, je tímto usnesením návrh zákona přijat.

Čl. 49

účinné od 1. 1. 1993(1) Mezinárodní smlouvy, vyžadující souhlas Parlamentu, schvaluje Parlament obdobně jako návrhy zákonů.

účinné od 1. 1. 1993(2) Souhlas Parlamentu vyžadují smlouvy o lidských právech a základních svobodách, politické smlouvy a hospodářské smlouvy všeobecné povahy, jakož i smlouvy, k jejichž provedení je třeba zákona.

Čl. 50

účinné od 1. 1. 1993(1) Prezident republiky má právo vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního, s odůvodněním do patnácti dnů ode dne, kdy mu byl postoupen.

účinné od 1. 1. 1993(2) O vráceném zákonu hlasuje Poslanecká sněmovna znovu. Pozměňovací návrhy nejsou přípustné. Jestliže Poslanecká sněmovna setrvá na vráceném zákonu nadpoloviční většinou všech poslanců, zákon se vyhlásí. Jinak platí, že zákon nebyl přijat.

Čl. 51

účinné od 1. 1. 1993Přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident republiky a předseda vlády.

Čl. 52

účinné od 1. 1. 1993K platnosti zákona je třeba, aby byl vyhlášen. Způsob vyhlášení stanoví zákon. Totéž platí o mezinárodních smlouvách schválených Parlamentem.

Čl. 53

účinné od 1. 1. 1993(1) Každý poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti.

účinné od 1. 1. 1993(2) Interpelovaní členové vlády odpovědí na interpelaci do třiceti dnů ode dne jejího podání.

Čl. 54

účinné od 1. 1. 1993(1) Prezident republiky je hlavou státu.

účinné od 1. 1. 1993(2) Prezidenta republiky volí Parlament na společné schůzi obou komor.

účinné od 1. 1. 1993(3) Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný.

Čl. 55

účinné od 1. 1. 1993Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu.

Čl. 56

účinné od 1. 1. 1993Volba se koná v posledních třiceti dnech volebního období úřadujícího prezidenta republiky. Uvolní-li se úřad prezidenta republiky, koná se volba do třiceti dnů.

Čl. 57

účinné od 1. 1. 1993(1) Prezidentem republiky může být zvolen občan, který je volitelný do Senátu.

účinné od 1. 1. 1993(2) Nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou.

Čl. 58

účinné od 1. 1. 1993(1) Navrhovat kandidáta je oprávněno nejméně deset poslanců nebo deset senátorů.

účinné od 1. 1. 1993(2) Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů.

účinné od 1. 1. 1993(3) Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo volby.

účinné od 1. 1. 1993(4) Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu.

účinné od 1. 1. 1993(5) Je-li více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, nebo více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Senátu, sečtou se hlasy odevzdané pro ně v obou komorách. Do druhého kola postupuje kandidát, který takto získal nejvyšší počet hlasů.

účinné od 1. 1. 1993(6) Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.

účinné od 1. 1. 1993(7) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do čtrnácti dnů třetí kolo volby, v němž je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů.

účinné od 1. 1. 1993(8) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve třetím kole, konají se nové volby.

Čl. 59

účinné od 1. 1. 1993(1) Prezident republiky složí slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny na společné schůzi obou komor.

účinné od 1. 1. 1993(2) Slib prezidenta republiky zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.“.

Čl. 60

účinné od 1. 1. 1993Odmítne-li prezident republiky složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl zvolen.

Čl. 61

účinné od 1. 1. 1993Prezident republiky se může vzdát svého úřadu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny.

Čl. 62

účinné od 1. 1. 1993Prezident republiky

1. účinné od 1. 1. 1993a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
2. účinné od 1. 1. 1993b) svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
3. účinné od 1. 1. 1993c) rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
4. účinné od 1. 1. 1993d) pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
5. účinné od 1. 1. 1993e) jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
6. účinné od 1. 1. 1993f) jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu,
7. účinné od 1. 1. 1993g) odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem, nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, a zahlazuje odsouzení,
8. účinné od 1. 1. 1993h) má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
9. účinné od 1. 1. 1993i) podepisuje zákony,
10. účinné od 1. 1. 1993j) jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
11. účinné od 1. 1. 1993k) jmenuje členy Bankovní rady České národní banky.

Čl. 63

účinné od 1. 1. 1993(1) Prezident republiky dále

1. účinné od 1. 1. 1993a) zastupuje stát navenek,
2. účinné od 1. 1. 1993b) sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
3. účinné od 1. 1. 1993c) je vrchním velitelem ozbrojených sil,
4. účinné od 1. 1. 1993d) přijímá vedoucí zastupitelských misí,
5. účinné od 1. 1. 1993e) pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
6. účinné od 1. 1. 1993f) vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
7. účinné od 1. 1. 1993g) jmenuje a povyšuje generály,
8. účinné od 1. 1. 1993h) propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní-li k tomu jiný orgán,
9. účinné od 1. 1. 1993i) jmenuje soudce,
10. účinné od 1. 1. 1993j) má právo udělovat amnestii.

účinné od 1. 1. 1993(2) Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví-li tak zákon.

účinné od 1. 1. 1993(3) Rozhodnutí prezidenta republiky vydané podle odstavců 1 a 2 vyžaduje ke své platnosti spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády.

účinné od 1. 1. 1993(4) Za rozhodnutí prezidenta republiky, které vyžaduje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.

Čl. 64

účinné od 1. 1. 1993(1) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí. Udělí se mu slovo, kdykoliv o to požádá.

účinné od 1. 1. 1993(2) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

Čl. 65

účinné od 1. 1. 1993(1) Prezidenta republiky nelze zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt.

účinné od 1. 1. 1993(2) Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.

účinné od 1. 1. 1993(3) Trestní stíhání pro trestné činy spáchané po dobu výkonu funkce prezidenta republiky je navždy vyloučeno.

Čl. 66

účinné od 1. 1. 1993Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a), b), c), d), e), h), i), j), čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a), b), c), d), e), k); uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu.

Čl. 67

účinné od 1. 1. 1993(1) Vláda je vrcholným orgánem výkonné moci.

účinné od 1. 1. 1993(2) Vláda se skládá z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů.

Čl. 68

účinné od 1. 1. 1993(1) Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně.

účinné od 1. 1. 1993(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

účinné od 1. 1. 1993(3) Vláda předstoupí do třiceti dnů po svém jmenování před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry.

účinné od 1. 1. 1993(4) Pokud nově jmenovaná vláda nezíská v Poslanecké sněmovně důvěru, postupuje se podle odstavců 2 a 3. Jestliže ani takto jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident republiky předsedu vlády na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.

účinné od 1. 1. 1993(5) V ostatních případech prezident republiky jmenuje a odvolává na návrh předsedy vlády ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

Čl. 69

účinné od 1. 1. 1993(1) Člen vlády skládá slib do rukou prezidenta republiky.

účinné od 1. 1. 1993(2) Slib člena vlády zní: „Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony a uvádět je v život. Slibuji na svou čest, že budu zastávat svůj úřad svědomitě a nezneužiji svého postavení.“.

Čl. 70

účinné od 1. 1. 1993Člen vlády nesmí vykonávat činnosti, jejichž povaha odporuje výkonu jeho funkce. Podrobnosti stanoví zákon.

Čl. 71

účinné od 1. 1. 1993Vláda může předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry.

Čl. 72

účinné od 1. 1. 1993(1) Poslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru.

účinné od 1. 1. 1993(2) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě projedná Poslanecká sněmovna, jen je-li podán písemně nejméně padesáti poslanci. K přijetí návrhu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.

Čl. 73

účinné od 1. 1. 1993(1) Předseda vlády podává demisi do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády.

účinné od 1. 1. 1993(2) Vláda podá demisi, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru. Vláda podá demisi vždy po ustavující schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny.

účinné od 1. 1. 1993(3) Podá-li vláda demisi podle odstavce 2, prezident republiky demisi přijme.

Čl. 74

účinné od 1. 1. 1993Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády.

Čl. 75

účinné od 1. 1. 1993Prezident republiky odvolá vládu, která nepodala demisi, ačkoliv ji byla povinna podat.

Čl. 76

účinné od 1. 1. 1993(1) Vláda rozhoduje ve sboru.

účinné od 1. 1. 1993(2) K přijetí usnesení vlády je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Čl. 77

účinné od 1. 1. 1993(1) Předseda vlády organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony.

účinné od 1. 1. 1993(2) Předsedu vlády zastupuje místopředseda vlády nebo jiný pověřený člen vlády.

Čl. 78

účinné od 1. 1. 1993K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády.

Čl. 79

účinné od 1. 1. 1993(1) Ministerstva a jiné správní úřady lze zřídit a jejich působnost stanovit pouze zákonem.

účinné od 1. 1. 1993(2) Právní poměry státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech upravuje zákon.

účinné od 1. 1. 1993(3) Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.

Čl. 80

účinné od 1. 1. 1993(1) Státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení; vykonává i další úkoly, stanoví-li tak zákon.

účinné od 1. 1. 1993(2) Postavení a působnost státního zastupitelství stanoví zákon.

Čl. 81

účinné od 1. 1. 1993Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy.

Čl. 82

účinné od 1. 1. 1993(1) Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí. Jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat.

účinné od 1. 1. 1993(2) Soudce nelze proti jeho vůli odvolat nebo přeložit k jinému soudu; výjimky vyplývající zejména z kárné odpovědnosti stanoví zákon.

účinné od 1. 1. 1993(3) Funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě; zákon stanoví, se kterými dalšími činnostmi je výkon soudcovské funkce neslučitelný.

Čl. 83

účinné od 1. 1. 1993Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti.

Čl. 84

účinné od 1. 1. 1993(1) Ústavní soud se skládá z 15 soudců, kteří jsou jmenováni na dobu deseti let.

účinné od 1. 1. 1993(2) Soudce Ústavního soudu jmenuje prezident republiky se souhlasem Senátu.

účinné od 1. 1. 1993(3) Soudcem Ústavního soudu může být jmenován bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu, má vysokoškolské právnické vzdělání a byl nejméně deset let činný v právnickém povolání.

Čl. 85

účinné od 1. 1. 1993(1) Složením slibu do rukou prezidenta republiky se soudce Ústavního soudu ujímá své funkce.

účinné od 1. 1. 1993(2) Slib soudce Ústavního soudu zní: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně.“.

účinné od 1. 1. 1993(3) Odmítne-li soudce složit slib nebo složí-li slib s výhradou, hledí se na něho, jako by nebyl jmenován.

Čl. 86

účinné od 1. 1. 1993(1) Soudce Ústavního soudu nelze trestně stíhat bez souhlasu Senátu. Odepře-li Senát souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.

účinné od 1. 1. 1993(2) Soudce Ústavního soudu lze zadržet jen, byl-li dopaden při spáchání trestného činu, anebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi Senátu. Nedá-li předseda Senátu do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi Senát rozhodne o přípustnosti trestního stíhání s konečnou platností.

účinné od 1. 1. 1993(3) Soudce Ústavního soudu má právo odepřít svědectví o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s výkonem své funkce, a to i poté, kdy přestal být soudcem Ústavního soudu.

Čl. 87

účinné od 1. 1. 1993(1) Ústavní soud rozhoduje

1. účinné od 1. 1. 1993a) o zrušení zákonů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10,
2. účinné od 1. 1. 1993b) o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem, zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10,
3. účinné od 1. 1. 1993c) o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu,
4. účinné od 1. 1. 1993d) o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod,
5. účinné od 1. 1. 1993e) o opravném prostředku proti rozhodnutí ve věci ověření volby poslance nebo senátora,
6. účinné od 1. 1. 1993f) v pochybnostech o ztrátě volitelnosti a o neslučitelnosti výkonu funkcí poslance nebo senátora podle čl. 25,
7. účinné od 1. 1. 1993g) o ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky podle čl. 65 odst. 2,
8. účinné od 1. 1. 1993h) o návrhu prezidenta republiky na zrušení usnesení Poslanecké sněmovny a Senátu podle čl. 66,
9. účinné od 1. 1. 1993i) o opatřeních nezbytných k provedení rozhodnutí mezinárodního soudu, které je pro Českou republiku závazné, pokud je nelze provést jinak,
10. účinné od 1. 1. 1993j) o tom, zda rozhodnutí o rozpuštění politické strany nebo jiné rozhodnutí týkající se činnosti politické strany je ve shodě s ústavními nebo jinými zákony,
11. účinné od 1. 1. 1993k) spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu.

účinné od 1. 1. 1993(2) Zákon může stanovit, že namísto Ústavního soudu rozhoduje Nejvyšší správní soud

1. účinné od 1. 1. 1993a) o zrušení právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou-li v rozporu se zákonem,
2. účinné od 1. 1. 1993b) spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu.

Čl. 88

účinné od 1. 1. 1993(1) Zákon stanoví, kdo a za jakých podmínek je oprávněn podat návrh na zahájení řízení a další pravidla o řízení před Ústavním soudem.

účinné od 1. 1. 1993(2) Soudci Ústavního soudu jsou při svém rozhodování vázáni pouze ústavními zákony a mezinárodními smlouvami podle čl. 10 a zákonem podle odstavce 1.

Čl. 89

účinné od 1. 1. 1993(1) Rozhodnutí Ústavního soudu je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno způsobem stanoveným zákonem, pokud Ústavní soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak.

účinné od 1. 1. 1993(2) Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby.

Čl. 90

účinné od 1. 1. 1993Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy.

Čl. 91

účinné od 1. 1. 1993(1) Soustavu soudů tvoří Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, vrchní, krajské a okresní soudy. Zákon může stanovit jejich jiné označení.

účinné od 1. 1. 1993(2) Působnost a organizaci soudů stanoví zákon.

Čl. 92

účinné od 1. 1. 1993Nejvyšší soud je vrcholným soudním orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů s výjimkou záležitostí, o nichž rozhoduje Ústavní soud nebo Nejvyšší správní soud.

Čl. 93

účinné od 1. 1. 1993(1) Soudce je jmenován do funkce prezidentem republiky bez časového omezení. Své funkce se ujímá složením slibu.

účinné od 1. 1. 1993(2) Soudcem může být jmenován bezúhonný občan, který má vysokoškolské právnické vzdělání. Další předpoklady a postup stanoví zákon.

Čl. 94

účinné od 1. 1. 1993(1) Zákon stanoví případy, kdy soudci rozhodují v senátu a jaké je jeho složení. V ostatních případech rozhodují jako samosoudci.

účinné od 1. 1. 1993(2) Zákon může stanovit, ve kterých věcech a jakým způsobem se na rozhodování soudů podílejí vedle soudců i další občané.

Čl. 95

účinné od 1. 1. 1993(1) Soudce je při rozhodování vázán zákonem; je oprávněn posoudit soulad jiného právního předpisu se zákonem.

účinné od 1. 1. 1993(2) Dojde-li soud k závěru, že zákon, jehož má být při řešení věci použito, je v rozporu s ústavním zákonem, předloží věc Ústavnímu soudu.

Čl. 96

účinné od 1. 1. 1993(1) Všichni účastníci řízení mají před soudem rovná práva.

účinné od 1. 1. 1993(2) Jednání před soudem je ústní a veřejné; výjimky stanoví zákon. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně.

Čl. 97

účinné od 1. 1. 1993(1) Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán. Vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu.

účinné od 1. 1. 1993(2) Prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny.

účinné od 1. 1. 1993(3) Postavení, působnost, organizační strukturu a další podrobnosti stanoví zákon.

Čl. 98

účinné od 1. 1. 1993(1) Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o stabilitu měny; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona.

účinné od 1. 1. 1993(2) Postavení, působnost a další podrobnosti stanoví zákon.

Čl. 99

účinné od 1. 1. 1993Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky. Vyššími územními samosprávnými celky jsou země nebo kraje.

Čl. 100

účinné od 1. 1. 1993(1) Územní samosprávné celky jsou územními společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Zákon stanoví, kdy jsou správními obvody.

účinné od 1. 1. 1993(2) Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku.

účinné od 1. 1. 1993(3) Vytvořit nebo zrušit vyšší územní samosprávný celek lze jen ústavním zákonem.

Čl. 101

účinné od 1. 1. 1993(1) Obec je samostatně spravována zastupitelstvem.

účinné od 1. 1. 1993(2) Vyšší územní samosprávný celek je samostatně spravován zastupitelstvem.

účinné od 1. 1. 1993(3) Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.

účinné od 1. 1. 1993(4) Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.

Čl. 102

účinné od 1. 1. 1993(1) Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.

účinné od 1. 1. 1993(2) Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období.

Čl. 103

účinné od 1. 1. 1993O názvu vyššího územního samosprávného celku rozhoduje jeho zastupitelstvo.

Čl. 104

účinné od 1. 1. 1993(1) Působnost zastupitelstev může být stanovena jen zákonem.

účinné od 1. 1. 1993(2) Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech samosprávy, pokud nejsou zákonem svěřeny zastupitelstvu vyššího územního samosprávného celku.

účinné od 1. 1. 1993(3) Zastupitelstva mohou v mezích své působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky.

Čl. 105

účinné od 1. 1. 1993Výkon státní správy lze svěřit orgánům samosprávy jen tehdy, stanoví-li to zákon.

Čl. 106

účinné od 1. 1. 1993(1) Dnem účinnosti této Ústavy se Česká národní rada stává Poslaneckou sněmovnou, jejíž volební období skončí dnem 6. června 1996.

účinné od 1. 1. 1993(2) Do doby zvolení Senátu podle Ústavy vykonává funkce Senátu Prozatímní Senát. Prozatímní Senát se ustaví způsobem, který stanoví ústavní zákon. Do nabytí účinnosti tohoto zákona vykonává funkce Senátu Poslanecká sněmovna.

účinné od 1. 1. 1993(3) Poslaneckou sněmovnu nelze rozpustit, dokud vykonává funkci Senátu podle odstavce 2.

účinné od 1. 1. 1993(4) Do přijetí zákonů o jednacím řádu komor se postupuje v jednotlivých komorách podle jednacího řádu České národní rady.

Čl. 107

účinné od 1. 1. 1993(1) Zákon o volbách do Senátu stanoví, jakým způsobem se při prvních volbách do Senátu určí třetina senátorů, jejichž volební období bude dvouleté, a třetina senátorů, jejichž volební období bude čtyřleté.

účinné od 1. 1. 1993(2) Zasedání Senátu svolá prezident republiky tak, aby bylo zahájeno nejpozději třicátý den po dni voleb; neučiní-li tak, sejde se Senát třicátý den po dni voleb.

Čl. 108

účinné od 1. 1. 1993Vláda České republiky jmenovaná po volbách v roce 1992 a vykonávající svou funkci ke dni účinnosti Ústavy se považuje za vládu jmenovanou podle této Ústavy.

Čl. 109

účinné od 1. 1. 1993Do doby zřízení státního zastupitelství vykonává jeho funkce prokuratura České republiky.

Čl. 110

účinné od 1. 1. 1993Do 31. prosince 1993 tvoří soustavu soudů též vojenské soudy.

Čl. 111

účinné od 1. 1. 1993Soudci všech soudů České republiky vykonávající funkci soudce ke dni nabytí účinnosti této Ústavy se považují za soudce jmenované podle Ústavy České republiky.

Čl. 112

účinné od 1. 1. 1993(1) Ústavní pořádek České republiky tvoří tato Ústava, Listina základních práv a svobod, ústavní zákony přijaté podle této Ústavy a ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky a České národní rady upravující státní hranice České republiky a ústavní zákony České národní rady přijaté po 6. červnu 1992.

účinné od 1. 1. 1993(2) Zrušují se dosavadní Ústava, ústavní zákon o československé federaci, ústavní zákony, které je měnily a doplňovaly, a ústavní zákon České národní rady č. 67/1990 Sb., o státních symbolech České republiky.

účinné od 1. 1. 1993(3) Ostatní ústavní zákony platné na území České republiky ke dni účinnosti této Ústavy mají sílu zákona.

Čl. 113