Úplné znění zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 38/1995 Sb., zákonem č. 304/1997 Sb., zákonem č. 132/2000 Sb. a zákonem č. 150/2000 Sb.

§ 22

(1) Nebezpečné věci jsou látky a předměty, pro jejichž povahu, vlastnosti nebo stav může být v souvislosti s jejich přepravou ohrožena bezpečnost osob, zvířat a věcí nebo ohroženo životní prostředí.

(2) Silniční dopravou je dovoleno přepravovat pouze nebezpečné věci vymezené mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv,⁷) (dále jen „Dohoda ADR“), a to za podmínek v ní uvedených.

(3) Přeprava jaderných materiálů a radionuklidových zářičů se řídí zvláštními právními předpisy.^7a)

(4) Ministerstvo dopravy a spojů může v souladu s Dohodou ADR povolit na omezenou dobu, nejvýše však na pět let, provádění silniční přepravy nebezpečných věcí za odchylných podmínek od Dohody ADR. Toto povolení nelze vydat pro přepravu jaderných materiálů a radionuklidových zářičů stanovených zvláštními právními předpisy.^7a)

(5) Ministerstvo dopravy a spojů je oprávněno podle Dohody ADR pověřit právnické osoby se sídlem na území České republiky nebo fyzické osoby s trvalým pobytem na území České republiky výkonem činností souvisejících s prováděním Dohody ADR, spočívajících v zajištění povinného školení a vydávání osvědčení řidičům vozidel přepravujících nebezpečné věci a v ověřování technické způsobilosti vozidel určených k přepravě nebezpečných věcí. Pověření lze udělit osobě na základě písemné žádosti, která prokáže splnění technických podmínek pro výkon požadovaných činností a která prokáže odbornou způsobilost k výkonu požadovaných činností. Podrobnosti o činnostech, které souvisejí s prováděním Dohody ADR, technické podmínky a odbornou způsobilost požadovanou k výkonu jednotlivých činností souvisejících s prováděním Dohody ADR stanoví prováděcí předpis.

§ 23

(1) Subjekt předávající nebezpečné věci k přepravě (dále jen „odesílatel“) je povinen podle Dohody ADR zejména

1. a) zatřídit, zabalit a označit nebezpečné věci,
2. b) dodržet ustanovení o zákazu společné nakládky, pokud ji provádí,
3. c) nepředat k přepravě nebezpečné věci, jejichž přeprava není dovolena,
4. d) předat dopravci v písemné formě pokyny pro řidiče,
5. e) uvést správně a úplně údaje v nákladním listě, včetně prohlášení,
6. f) předat řidiči kopii povolení podle zvláštních právních předpisů,^7a)
7. g) přezkoumat před nakládkou průvodní doklady a provést vizuální kontrolu, zda vozidlo a jeho zařízení splňují předepsaná ustanovení,
8. h) označit kontejnery,
9. i) zabezpečit předepsané školení ostatních osob podílejících se na přepravě.

(2) Dopravce je povinen podle Dohody ADR při přepravě nebezpečných věcí zejména

1. a) použít pouze vozidla, která jsou k tomu způsobilá,
2. b) zabezpečit, aby řidič měl povinnou výbavu, včetně výstražných oranžových tabulek, případně bezpečnostních značek,
3. c) zabezpečit přítomnost závozníka ve vozidle, pokud je to předepsáno,
4. d) zabezpečit, aby přepravu prováděli pouze řidiči, kteří jsou k tomu vyškoleni,
5. e) zabezpečit školení ostatních osob podílejících se na přepravě,
6. f) zajistit, aby řidič
   1. 1. měl během přepravy s sebou a na požádání předložil oprávněným osobám ke kontrole průvodní doklady, funkční hasicí přístroje, povinnou výbavu vozidla,
   2. 2. nepřevzal k přepravě a nepřepravoval kus, jehož obal je poškozen nebo netěsný,
   3. 3. provedl v případě nehody nebo mimořádné události opatření uvedená v písemných pokynech pro řidiče,
   4. 4. dodržel předpisy týkající se nakládky, vykládky a manipulace, pokud ji sám provádí, včetně zákazu společné nakládky, provozu vozidla a dozoru nad vozidly.

(3) Povinnosti odesílatele a dopravce musí být zajištěny i v případě, že jde o přepravu pro vlastní potřeby.

§ 24

zrušen

§ 25

zrušen

§ 26

Pro provozování mezinárodní silniční dopravy platí ustanovení tohoto zákona, pokud nestanoví něco jiného mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů.

§ 27

Na zahraniční dopravce se nevztahují ustanovení o označení vozidel a vedení záznamu o provozu vozidla. Zahraniční dopravci a osádky jejich vozidel jsou však povinni vést záznamy o dodržování doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku.

§ 28

Koncese nebo povolení k provozování mezinárodní silniční dopravy nenahrazuje rozhodnutí úřadu cizího státu, po jehož území má být doprava uskutečněna.

§ 29

(1) Tuzemský dopravce musí mít k provozování mezinárodní silniční dopravy osob zahraniční povolení podle mezinárodní smlouvy nebo právního řádu cizího státu, do něhož nebo přes nějž se přeprava provádí.

(2) Žádost o zahraniční povolení tuzemský dopravce podá na Ministerstvo dopravy a spojů nejméně 45 dnů před zamýšlenou přepravou osob, nebo jedná-li se o linkovou osobní dopravu, nejméně sedm měsíců před zamýšleným zahájením provozu.

§ 30

(1) Předá-li cizí stát na základě mezinárodní smlouvy České republice pro tuzemské dopravce hromadně dohodnutý počet neadresných zahraničních vstupních povolení pro přepravu, rozhoduje Ministerstvo dopravy a spojů o přidělení zahraničního vstupního povolení na základě žádosti tuzemského dopravce. Ministerstvo dopravy a spojů může přidělováním zahraničních vstupních povolení pověřit právnickou osobu.

(2) V přiděleném zahraničním vstupním povolení Ministerstvo dopravy a spojů nebo pověřená právnická osoba vyznačí obchodní jméno tuzemského dopravce a dobu platnosti. Podmínky přidělování zahraničních vstupních povolení stanoví prováděcí předpis včetně řešení úhrady vynaložených nákladů spojených s přidělením těchto povolení.

(3) Na vydání povolení podle odstavců 1 a 2 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

§ 31

(1) Zahraniční dopravce může uskutečnit silniční dopravu do místa na území České republiky a z takového místa do místa ležícího mimo území České republiky, jakož i přes území České republiky (tranzitem) jen na základě přiděleného vstupního povolení České republiky. O vstupních povoleních rozhoduje Ministerstvo dopravy a spojů.

(2) Vstupní povolení lze přidělit pouze zahraničnímu dopravci, který je podle předpisů platných ve státě, na jehož území má sídlo nebo bydliště, oprávněn provozovat mezinárodní silniční dopravu.

(3) Vstupní povolení se u zahraničního dopravce nevyžaduje, jedná-li se o silniční dopravu osobním automobilem pro vlastní potřebu nebo jedná-li se o příležitostnou dopravu formou okružní jízdy či formou přepravy cestujících na určené místo s následující zpáteční jízdou neobsazeného vozidla.

§ 32

(1) Pokud nestanoví jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů, jsou zahraniční dopravci oprávněni provozovat silniční dopravu mezi místy ležícími na území České republiky jen na základě zvláštního povolení Ministerstva dopravy a spojů.

(2) Zvláštní povolení může být vydáno jen zahraničnímu dopravci, který je podle předpisů platných ve státě, na jehož území má sídlo nebo bydliště, oprávněn provozovat mezinárodní silniční dopravu.

(3) Zvláštní povolení se uděluje k provedení jednoho přepravního výkonu nebo na omezený nebo neomezený počet výkonů v určitém časovém období, nejvýše na dobu jednoho roku.

§ 33

Ministerstvo dopravy a spojů může zahraničnímu dopravci při závažném nebo opakovaném porušení povinností vyplývajících z tohoto zákona zakázat provozování dopravy na území České republiky na určitou dobu, nejdéle na dobu pěti let.

§ 34

(1) Státní odborný dozor v silniční dopravě vykonávají dopravní úřady, orgán kraje v přenesené působnosti a Ministerstvo dopravy a spojů. Dopravní úřady vykonávají ve svém územním obvodu státní odborný dozor nad financováním dopravní obslužnosti a ve všech věcech, které nenáleží krajům v přenesené působnosti a Ministerstvu dopravy a spojů. Orgán kraje v přenesené působnosti vykonává ve svém územním obvodu státní odborný dozor nad prací osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě, ve věcech mezinárodní dopravy osob s výjimkou autobusové linkové dopravy a nad silniční nákladní dopravou provozovanou zahraničními dopravci. Ministerstvo dopravy a spojů vykonává státní odborný dozor v mezinárodní autobusové linkové silniční dopravě osob a nad financováním dopravní obslužnosti. Při výkonu státního odborného dozoru dozírají, zda dopravci dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené tímto zákonem a zda provozují dopravu podle uděleného povolení.

(2) Osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru je oprávněna v souvislosti s výkonem dozoru, pokud není zvláštními předpisy stanoveno jinak, vstupovat do provozoven a všech prostor souvisejících s vykonávanou činností, nahlížet do dokladů a evidencí týkajících se provozování silniční dopravy. Dopravce je povinen osobě pověřené výkonem státního odborného dozoru umožnit výkon uvedeného oprávnění. Řidič vozidla je povinen předložit těmto osobám doklady, které musejí být ve vozidle při jeho provozu podle tohoto zákona.

(3) Při výkonu státního odborného dozoru je osoba pověřená výkonem státního odborného dozoru povinna prokázat se dokladem o pověření. Doklad o pověření musí obsahovat jméno pověřené osoby, rozsah jejího oprávnění a musí být potvrzen orgánem, který jej vydal.

(4) Vrchní státní dozor vykonává ve všech věcech silniční dopravy Ministerstvo dopravy a spojů. Vrchní státní dozor dozírá na výkon státního odborného dozoru vykonávaného orgánem kraje v přenesené působnosti a dopravními úřady. Na osoby pověřené výkonem vrchního státního dozoru se vztahují při výkonu dozoru oprávnění a povinnosti podle odstavců 2 a 3. Dopravní úřady, orgán kraje v přenesené působnosti a dopravci jsou povinni osobě pověřené výkonem vrchního státního dozoru umožnit výkon dozoru a k tomu účelu poskytnout veškeré informace a doklady o činnosti státního odborného dozoru.

§ 34a

Dopravní úřad zjišťuje zdroj ohrožování provozu veřejné linkové dopravy osob. Při zjištění zdroje ohrožení nařídí provozovateli nebo majiteli zdroje ohrožení jeho odstranění. Nevyhoví-li provozovatel nebo majitel zdroje ohrožení, dopravní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

§ 35

(1) Dopravní úřad, orgán kraje v přenesené působnosti nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 100 000 Kč dopravci, který

1. a) nezajistí, aby v každém vozidle byl záznam o provozu vozidla, nebo nezajistí řádné vedení záznamu o provozu vozidla, pokud je povinen jej vést podle § 3 odst. 2,
2. b) nezajistí, aby v každém vozidle byl záznam o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a údaj o době odpočinku, pokud je povinen jej vést podle § 3 odst. 3,
3. c) neuschovává záznamy o provozu vozidla nebo záznamy o době řízení vozidla, bezpečnostních přestávkách a době odpočinku po stanovenou dobu,
4. d) používá v silniční dopravě vozidla, od jejichž technické prohlídky a měření emisí uplynula doba delší, než stanoví zvláštní právní předpis,^3a)
5. e) nemá řádně označené vozidlo,
6. f) nedodržuje ustanovení přepravního řádu,
7. g) poruší ustanovení § 9 odst. 2, 3 nebo § 9a,
8. h) nepředloží jízdní řád ke schválení ve stanovené lhůtě, nedodrží způsob předložení jízdního řádu ke schválení určený příslušným dopravním úřadem, nepředloží schválený jízdní řád mezinárodní linkové dopravy do celostátního informačního systému o jízdních řádech,
9. i) nezajistí údržbu označníku zastávky a dalšího zastávkového vybavení (přístřešek, zařízení pro vyvěšení jízdního řádu).

(2) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 500 000 Kč dopravci, který

1. a) provozuje silniční dopravu bez příslušného povolení,
2. b) nezajistí dodržování stanovené doby řízení vozidla, bezpečnostních přestávek a doby odpočinku při práci řidičů,
3. c) nedodržuje mezinárodní dohody v silniční dopravě,
4. d) nedodržuje podmínky pro provozování linkové osobní dopravy stanovené v licenci,
5. e) provozuje linkovou osobní dopravu bez schváleného jízdního řádu nebo opakovaně nedodržuje schválený jízdní řád,
6. f) nezahájí provoz na lince ve stanoveném termínu,
7. g) neprovozuje po celou dobu platnosti licence dopravu na lince.

(3) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 750 000 Kč dopravci, který

1. a) nabízí či poskytuje přepravní služby anebo přijme objednávku přepravní služby formou uváděnou v § 2 odst. 8, aniž by byl oprávněn k provozování taxislužby,
2. b) nabízí či poskytuje přepravní služby formou uváděnou v § 2 odst. 8 vozidlem, které není evidováno jako vozidlo taxislužby,
3. c) označí vozidlo, které není evidováno jako vozidlo taxislužby, způsobem zaměnitelným s taxislužbou nebo vybaví takové vozidlo taxametrem,
4. d) provozuje vozidlem evidovaným jako vozidlo taxislužby jiný druh silniční dopravy pro cizí potřeby,
5. e) poskytuje přepravní služby formou příležitostné osobní silniční dopravy, aniž předem provede záznam objednávky v evidenční knize objednávek nebo nezajistí, aby řidič vozidla, který provádí přepravu na základě koncese vydané dopravci pro příležitostnou osobní silniční dopravu, předložil kontrolnímu orgánu kopii objednávky přepravní služby, nebo neoznačí vozidlo příležitostné osobní silniční dopravy stanoveným způsobem,
6. f) nezajistil, aby řidič vozidla, které je evidováno jako vozidlo taxislužby na základě koncese vydané tomuto dopravci, plnil přepravní podmínky, které byly stanoveny místně příslušným dopravním úřadem jako závazné v územním rozsahu jeho působnosti,
7. g) nezajistil dodržování Provozního řádu stanoviště taxislužby řidičem vozidla, které je evidováno jako vozidlo taxislužby na základě koncese vydané tomuto dopravci,
8. h) poruší ustanovení § 21,
9. i) nedodržuje podmínky pro provozování taxislužby stanovené tímto zákonem,
10. j) provozuje linkovou osobní dopravu bez licence,
11. k) neumožní výkon státního odborného dozoru a vrchního státního dozoru.

(4) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů při porušení tohoto zákona uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč dopravci nebo odesílateli, který nedodrží podmínky stanovené pro silniční dopravu nebezpečných věcí.

(5) Dopravní úřad uloží pokutu až do výše 500 000 Kč osobě, která

1. a) neodstranila zdroj ohrožení provozu veřejné linkové dopravy,
2. b) svojí činností poškodila zařízení veřejné linkové dopravy,
3. c) způsobila přerušení provozu veřejné linkové dopravy většího rozsahu.

(6) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů zašle opis pravomocného rozhodnutí, kterým byla uložena dopravci pokuta, dopravnímu úřadu, který vydal stanovisko ke koncesi, a dopravnímu úřadu, který vydal licenci pro pravidelnou linkovou dopravu.

(7) Při placení a vymáhání pokut se postupuje podle zvláštního právního předpisu.^7c)

§ 35a

Návrh na zrušení živnostenského oprávnění

(1) Dopravní úřad nebo Ministerstvo dopravy a spojů podá u příslušného živnostenského úřadu návrh na zrušení živnostenského oprávnění⁵) tomu dopravci, který závažným způsobem porušil podmínky stanovené tímto zákonem.

(2) Závažným porušením podmínek stanovených tímto zákonem je ztráta dobré pověsti a skutečnost, kdy je opakovaně uložena pokuta podle tohoto zákona. Pro účely tohoto zákona se opakovaně uloženou pokutou rozumí

1. a) více než dvakrát uložená pokuta podle ustanovení § 35 odst. 1, nebo
2. b) více než dvakrát uložená pokuta podle ustanovení § 35 odst. 2 nebo 3.

(3) Za závažné porušení podmínek stanovených tímto zákonem je považováno také uložení pokuty podle ustanovení § 35 odst. 4 v období posledních třech let.

(4) Do součtu uložených pokut podle odstavce 2 se zahrnují všechny pokuty uložené od účinnosti tohoto zákona.

§ 35b

Vybírání kaucí

(1) Orgány Policie České republiky při provádění kontroly podle § 37 odst. 1 tohoto zákona jsou oprávněny v případě, že se jedná o dopravce, který má bydliště nebo sídlo mimo území České republiky, vybrat kauci, a to v rozmezí od 10 000 Kč do 50 000 Kč podle závažnosti porušené povinnosti.

(2) Nesloží-li řidič, který při kontrole zastupuje dopravce, požadovanou kauci, jsou orgány Policie České republiky oprávněny znehybnit vozidlo, které ke spáchání správního deliktu použil, a umístit je na odstavném parkovišti vyhrazeném pro tato vozidla. Náklady s tím spojené jdou k tíži dopravce.

(3) Při výběru kauce jsou orgány Policie České republiky povinny vydat řidiči stvrzenku o převzetí kauce, sepsat protokol o zjištěném porušení a dát řidiči možnost, aby se k tomuto zjištění vyjádřil nebo jej poučit o tom, že je povinen se k případu vyjádřit nejpozději ve lhůtě dvou týdnů k příslušnému dopravnímu úřadu. Vzor stvrzenky upraví prováděcí předpis.

(4) Dnem předání kauce a protokolu o zjištění porušení povinností je zahájeno správní řízení vedené příslušným dopravním úřadem. Řízení před dopravním úřadem a lhůty pro vydání správního rozhodnutí se řídí obecnými předpisy o správním řízení.

(5) Pokud se řidič ve lhůtě nevyjádří, považuje dopravní úřad jeho mlčení za souhlas a je oprávněn o správním deliktu rozhodnout i bez jeho vyjádření. Rozhodnutí o uložení pokuty za porušení tohoto zákona a o zápočtu kauce na tuto pokutu zašle dopravní úřad účastníku řízení do ciziny, a to ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení. Doručování rozhodnutí se řídí obecnými předpisy o správním řízení.

(6) Vozidlo, které bylo znehybněno a odstaveno na k tomu vyhrazeném parkovišti orgány Policie České republiky, se dopravci vydá po zaplacení požadované kauce, respektive po zaplacení pokuty uložené dopravním úřadem za spáchání správního deliktu zjištěného při kontrolní činnosti orgány Policie České republiky.

§ 36

(1) Řízení o uložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se dopravní úřad, orgán kraje v přenesené působnosti nebo Ministerstvo dopravy a spojů o porušení uvedených povinností dozvěděl, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k porušení došlo.

(2) Při stanovení výše pokuty se přihlíží k závažnosti, významu a době trvání protiprávního jednání a k rozsahu způsobené škody.

(3) Pokuty uložené podle tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu. Uloží-li pokutu dopravní úřad, který není součástí okresního úřadu, je pokuta příjmem obce.

§ 37

(1) Orgány Policie České republiky v rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu podle zvláštního předpisu⁸) kontrolují, zda je vozidlo v provozu vybaveno doklady předepsanými tímto zákonem, zda vozidlo v provozu je stanoveným způsobem označeno nebo jinak vybaveno a zda jsou dodržovány doby řízení vozidla, bezpečnostní přestávky a doby odpočinku řidičů.

(2) Orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce v rámci dozoru nad bezpečností práce podle zvláštního předpisu⁹) kontrolují splnění podmínek stanovených tímto zákonem, pokud souvisejí s bezpečností práce.

(3) Orgány podle odstavců 1 a 2 jsou zjištěná porušení povinny oznámit místně příslušnému dopravnímu úřadu.

§ 38

(1) Celní úřady na státních hranicích kontrolují, zda osádky vozidel, která překračují hranice, mají předepsané doklady o oprávnění k mezinárodní silniční dopravě, doklady o dodržení předepsané doby řízení vozidla a odpočinku, zda se nejedná o zahraničního dopravce, kterému Ministerstvo dopravy a spojů zakázalo provozovat silniční dopravu na území České republiky, a zda tuzemský dopravce používá vozidlo, jehož technický stav byl shledán vyhovujícím při technické kontrole, od které neuplynula doba stanovená zvláštním zákonem.

(2) U vozidel, která přepravují nebezpečné věci, celní úřady na státních hranicích kontrolují, zda osádka vozidla je podle Dohody ADR vybavena předepsanými řádně vyplněnými doklady a zda tato vozidla jsou předepsaným způsobem označena a vybavena.

(3) V případě nesplnění stanovených podmínek jsou celní úřady oprávněny nepropustit vozidlo ke vstupu do České republiky nebo k výstupu z České republiky.

(4) Celní úřad může v odůvodněných případech vydat se souhlasem Ministerstva dopravy a spojů zahraničnímu dopravci náhradní vstupní povolení.