Ústavní zákon o Radě obrany státu

§ 1

(1) Budování ozbrojených sil a jejich řízení je jedním z předních úkolů patřících do působnosti Československé socialistické republiky.

(2) Zabezpečování obranné schopnosti země v míru i ve válce v národním hospodářství i na ostatních úsecích společenského života, jakož i příprava občanů k obraně přísluší Československé socialistické republice ve spolupráci s Českou socialistickou republikou a Slovenskou socialistickou republikou.

§ 2

Zřizuje se Rada obrany státu.

§ 3

(1) Rada obrany státu určuje hlavní směry přípravy a organizace obrany Československé socialistické republiky a činí opatření s tím spojená. K tomu cíli

1. a) určuje základní koncepci výstavby branného systému ČSSR a v něm zejména výstavbu ozbrojených sil;
2. b) schvaluje základní opatření civilní obrany a přípravy státních orgánů a hospodářství v ČSSR pro případ války;
3. c) navrhuje vládě po projednání s příslušnými ústředními orgány základní proporce ekonomického zabezpečení výstavby branného systému ČSSR a dbá přitom na hospodárné a účelné vynaložení prostředků na obranu;
4. d) schvaluje základní pojetí operačního plánu obrany ČSSR;
5. e) navrhuje příslušným ústavním orgánům opatření nutná k řízení státu v případě války;
6. f) činí závěry z vojensko-politického hodnocení mezinárodních vztahů a na základě toho navrhuje příslušným ústavním orgánům mezinárodně právní zabezpečení v zájmu obrany ČSSR, popřípadě jiná opatření vyplývající z mezinárodních závazků ČSSR;
7. g) v případech ohrožení ČSSR vnějším nepřítelem činí opatření ke zvýšení připravenosti státu k obraně, a to ještě před vyhlášením válečného stavu nebo vypovězením války;
8. h) za války rozhoduje o opatřeních spojených s vedením války.

(2) K provedení svých rozhodnutí podle odstavce 1 je Rada obrany státu oprávněna stanovit závazné úkoly federálním ministerstvům, federálním výborům a ostatním federálním ústředním orgánům státní správy a radám obrany republik.

(3) Rada obrany státu

1. a) podává Federálnímu shromáždění zprávy o přípravě a stavu obrany ČSSR a o svých závažnějších opatřeních a doporučuje mu opatření, která považuje za nutná a účelná;
2. b) může si od příslušných státních orgánů vyžadovat zprávy a návrhy o přípravě a organizaci obrany ČSSR.

§ 4

(1) V případě nenadálého napadení ČSSR vnějším nepřítelem, které znemožní na určitou dobu činnost předsednictva Federálního shromáždění nebo vlády ČSSR, činí Rada obrany státu nezbytná a neodkladná opatření k obraně, jež by jinak příslušela těmto orgánům. Rada obrany státu určí zároveň způsob jejich vyhlášení.

(2) Nevysloví-li Federální shromáždění, jeho předsednictvo nebo vláda ČSSR na své nejbližší schůzi souhlas s opatřením Rady obrany státu, vydaným podle ustanovení odstavce 1, pozbývá takové opatření další platnosti.

§ 5

(1) Rada obrany státu se skládá z předsedy, místopředsedy a z dalších 4 až 8 členů.

(2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy Rady obrany státu jmenuje a odvolává president Československé socialistické republiky.

(3) President Československé socialistické republiky odvolá předsedu, místopředsedu a ostatní členy Rady obrany státu, navrhne-li to některá sněmovna Federálního shromáždění; pro hlasování o návrhu platí obdobně ustanovení čl. 43 odst. 2 a 3 ústavního zákona o československé federaci.

§ 6

Rada obrany státu a její členové jsou z výkonu své funkce odpovědni Federálnímu shromáždění.

§ 7

(1) Předseda Rady obrany státu řídí práce Rady obrany státu. Má právo zúčastnit se schůzí vlády a vyjadřovat svá stanoviska z hlediska obrany státu k projednávaným návrhům.

(2) Sekretářem Rady obrany státu je ředitel odboru obrany a bezpečnosti Úřadu předsednictva vlády České a Slovenské Federativní Republiky a funkci sekretariátu vykonává odbor obrany a bezpečnosti Úřadu předsednictva vlády České a Slovenské Federativní Republiky.

§ 8

President Československé socialistické republiky jakožto vrchní velitel ozbrojených sil má právo vyžádat si svolání Rady obrany státu, účastnit se jejích schůzí a předsedat jim. Má též právo navrhovat Radě obrany státu vhodná opatření k obraně ČSSR, požadovat od předsedy Rady obrany státu a jejích jednotlivých členů zprávy a projednávat s nimi, které úkoly je třeba řešit.

§ 9

(1) V České socialistické republice se zřizuje Rada obrany ČSR a v Slovenské socialistické republice se zřizuje Rada obrany SSR.

(2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy Rady obrany republiky jmenuje a odvolává předseda Rady obrany státu.

(3) Rada obrany České socialistické republiky a její členové jsou z výkonu své funkce odpovědni též České národní radě. Rada obrany Slovenské socialistické republiky a její členové jsou z výkonu své funkce odpovědni též Slovenské národní radě. Předseda Rady obrany státu odvolá předsedu, místopředsedu a členy Rady obrany republiky, navrhne-li to příslušná národní rada.

§ 10

(1) Rady národních výborů, které určí rady obrany republik, zřizují radu obrany národního výboru.

(2) Předsedu, místopředsedu a ostatní členy rady obrany národního výboru jmenuje a odvolává předseda Rady obrany republiky.

§ 11

Působnost federálních orgánů, rad obrany republik a rad obrany národních výborů, jakož i působnost ostatních orgánů republik a národních výborů při řízení a plnění úkolů obrany a dále vztahy mezi nimi upravuje zákon Federálního shromáždění. Při schvalování tohoto zákona se postupuje podle čl. 42 odst. 1 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci.

§ 12

(1) Na obranu Československé socialistické republiky a k její přípravě mohou státní orgány určené zákonem Federálního shromáždění, je-li to naléhavě nutné a v míře nezbytné, požadovat od každého součinnost a věcné prostředky a ukládat mu omezení i věcná plnění.

(2) Organizace určené zákonem Federálního shromáždění jsou povinny konat přípravu pro svou činnost za války a odpovídají za plnění úkolů obrany v míru i ve válce.

(3) Podmínky a rozsah povinností uvedených v odstavcích 1 a 2 stanoví zákon Federálního shromáždění.

§ 13