účinné od 1. 4. 1979Příloha k nařízení vlády ČSR č. 10/1979 Sb.účinné od 1. 4. 1979Chráněná oblast přirozené akumulace vod
účinné od 1. 4. 1979BRDY
účinné od 1. 4. 1979Severní část hranice je vedena z obce Hostomice v okrese Beroun severozápadním směrem podél silnice II/115 přes Lochovice a dále podél silnice II/114 přes Hořovice. Pokračuje podél levého okraje silnice II/117 přes Komárov, Jivinu, Olešnou do Strašic a Dobřívu v okrese Rokycany v Západočeském kraji. Dobřív míjí po jeho východním okraji a pokračuje stále podél silnice II/117 do Mirošova a odtud podél silnice III/1783 do Příkosic. Hranice jde okolo západního okraje Příkosic jihovýchodním směrem do Vísek a potom jižním směrem kolem obcí Číčov a Borovno.
účinné od 1. 4. 1979Jižní část hranice chráněné oblasti jde podél silnice Blovice–Rožmitál pod Třemšínem z Borovna do obce Věšín v okrese Příbram. Odtud pokračuje podél komunikace severozápadním směrem kolem Bukové. Od křižovatky silnic do Mirošova a Příbrami je vedena východním směrem do obce Láz, odkud pokračuje severovýchodním směrem podél silnic I/18 přes Bohutín do Příbrami. Příbram míjí po jejím západním okraji a podél silnice III/11417 a III/11553 jde do obce Buková u Příbrami. Míjí ji po jejím západním okraji a podél silnice III/11553 jde do výchozího bodu v Hostomicích.
účinné od 1. 4. 1979Chráněná oblast přirozené akumulace vod
účinné od 1. 4. 1979JABLUNKOVSKO
účinné od 1. 4. 1979Hranice navazuje na hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy v ohybu silnice III/01142 před Karpentnou na kótě 419, pokračuje podél této silnice přes Karpentnou až do Bystřice. Je vedena kolem obce severovýchodním směrem a podél silnice III/01146 jde do Nýdku. Na okraji obce odbočuje na polní cestu, podél níž jde severním směrem přes Ostrý a stále po polní cestě kolem Ostrého vrchu ke státní hranici s Polskou lidovou republikou. Dále je vedena po státní hranici až k obci Hrčava, odkud pokračuje po hranici mezi Severomoravským a Středoslovenským krajem. Po této hranici je vedena až k hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy a po ní do výchozího bodu u Karpentné.
účinné od 1. 4. 1979Chráněná oblast přirozené akumulace vod
účinné od 1. 4. 1979KRUŠNÉ HORY
účinné od 1. 4. 1979Hranice je vedena v Západočeském kraji od státní hranice u Výspy v okrese Cheb podél silnice přes obec Luby do Dolních Lubů, odtud do Božetína, Oldříšské a Svažce, podél Svažeckého potoka ke komunikaci II/212 a po ní až do Horky, odkud pokračuje východním směrem podél přehradní hráze nádrže Horka do Horního Částkova a do obce Lítov ležící již v okrese Sokolov a přes obec Habartov až k silnici III/21030, kterou sleduje až za Josefov, kde odbočuje do Hřebenů, přechází řeku Svatavu a podél polních cest prochází do obcí Boučí a Háj a po silnicích III. tř. do obce Jindřichovice. V obci Hranice sleduje silnici II/210, za obcí odbočuje a sleduje silnici II/219 až na křižovatku se silnicí II/222 a po ní jde k obci Vřesová, kde se vrací na silnici II/210, sleduje ji k obci Suchá v okrese Karlovy Vary, dále podél silnice II/209 až ke křižovatce se silnicí III/2205 po níž jde do Fojtova, pak podél levého okraje silnice III/206 do Děpoltovic, dále podél silnice III/2204 do Hroznětína, odtud směrem východním podél silnice II/221 do Bystřice a podél silnice III/22128 k silnici I/25. Podél této silnice pokračuje směrem jižním až ke křižovatce se silnicí I/13 Ostrov nad Ohří–Chomutov, podél jejíhož levého okraje jde k Smilovu, kde přechází do Severočeského kraje.
účinné od 1. 4. 1979V Severočeském kraji pokračuje hranice chráněné oblasti podél silnice I/13, obchází Klášterec nad Ohří a jde až ke křižovatce se silnicí III/22316. Podél ní jde směrem severním k Útočišti, odtud sleduje okraj lesního porostu až k severnímu okraji obce Vernéřov, dále podél silnice III/22429 do Potočné a Nové Vísky. Opět je vedena podél silnice I/13, podél jejíhož levého okraje jde k obci Černovice. Odtud pokračuje podél železniční tratě Chomutov–Křímov až k jejímu přechodu přes průmyslový přivaděč vody z Ohře do Bíliny. Pokračuje podél tohoto přivaděče až k Cihelnám a jde dále po koruně hráze plánované nádrže Březenec na Březeneckém potoce. Pokračuje podél okraje lesního porostu severozápadně od Jirkova až k silnici III/2528, podél níž jde až k Drmalům, pak podél silnice III/2529 k silnici I/13, podél níž pokračuje až do údolí Mořicova potoka, dále proti proudu až k vodárně, od které jde směrem východním podél lesní cesty k zámku Jezeří. Od zámku Jezeří po vrstevnici 360 m n. m. až do údolí Albrechtického potoka a odtud po levém okraji lesní cesty nad vrstevnicí 350 m n. m., kolem severního okraje obce Horní Jiřetín, dále podél levého okraje silnice I/13 k obci Hamr. Tuto obec obchází podél okraje lesa a pokračuje směrem severovýchodním stále podél okraje lesního porostu okolo Litvínova a dále 500 m nad silnicí III/0138 přes Loučnou, dále souběžně se silnicí III/01310. Od místa jejího přechodu přes železniční trať Most–Moldava sleduje tuto trať souběžně až na východní konec nádraží Osek, kde se vzdálenost hranice od tratě snižuje na 400 m a probíhá až k západnímu okraji nádraží Hrob. Přes obec Hrob jde až k Střelné, odtud podél silnice I/13 přes obec Dubí až do Krupky ke křižovatce této silnice se železniční tratí Oldřichov–Děčín. Pokračuje podél této železniční tratě až ke křížení se Ždírnickým potokem, sleduje tento potok proti proudu a ve vzdálenosti 400 m od tratě ČSD pokračuje směrem východním souběžně s tratí až k nepojmenovanému potoku před Telnicí, podél něhož se vrací k trati a pokračuje do Telnice v okrese Ústí nad Labem. Odtud je vedena podél silnice III/2484 k Adolfovu, dále podél silnice III/2484 a III/2488 ke státní hranici s NDR. Podél této státní hranice je hranice chráněné oblasti vedena jihozápadním směrem k Výspě, z níž vychází.
účinné od 1. 4. 1979Chráněná oblast přirozené akumulace vod
účinné od 1. 4. 1979NOVOHRADSKÉ HORY
účinné od 1. 4. 1979Hranice je vedena z Nových Hradů jihovýchodním směrem podél silnice III/15616 ke státní hranici s Rakouskou spolkovou republikou. Podél této hranice je vedena až k silnici I/3 (E 14) Dolní Dvořiště–České Budějovice a podél její pravé strany pokračuje severním směrem přes Dolní Dvořiště do Kaplic. Obchází je po jejich jižním okraji a dále je vedena na východ podél pravé strany silnice II/154 do obce Benešov nad Černou, pokračuje severovýchodně do obce Rychnov u Nových Hradů, odtud podél silnice III/15414 až ke křižovatce se silnicí II/156 Nové Hrady–Trhové Sviny a podél této silnice je vedena směrem jihovýchodním do výchozího bodu v Nových Hradech.
účinné od 1. 4. 1979Chráněná oblast přirozené akumulace vod
účinné od 1. 4. 1979VSETÍNSKÉ VRCHY
účinné od 1. 4. 1979Hranice navazuje na hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy v místě křížení železniční tratě Ostrava–Valašské Meziříčí se silnicí I/57. Odtud pokračuje podél této silnice do Valašského Meziříčí, obchází město po severním a západním okraji a je vedena podél silnice I/18 Valašské Meziříčí–Bystřice pod Hostýnem přes obce Poličná, Branky do obce Loučka a odtud podél silnice III/01868 do Podolí a do obce Lázy. Pokračuje polní cestou jihozápadním směrem až k hranici mezi krajem Severomoravským a Jihomoravským a je vedena po této hranici až k jejímu průsečíku s hranicí SSR. Dále pokračuje severovýchodním směrem po hranici SSR k osadě Strelenka, kde navazuje na hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Beskydy, po které je vedena k výchozímu bodu u Valašského Meziříčí.
účinné od 1. 4. 1979Chráněná oblast přirozené akumulace vod
účinné od 1. 4. 1979ŽAMBERK–KRÁLÍKY
účinné od 1. 4. 1979Hranice navazuje v obci Pěčín v okrese Rychnov nad Kněžnou na hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Orlické hory, odkud je vedena jižním směrem podél silnice II/310 přes obec Kameničná v okrese Ústí nad Orlicí až k silnici I/II. Dále pokračuje jihovýchodním směrem okolo severního a východního okraje Žamberku, dále podél levého okraje silnice I/II do Jablonného nad Orlicí a stále podél silnice I/II do obce Červená Voda, přes Bílou Vodu a na křižovatce se silnicí III/31230 odbočuje východním směrem podél této silnice k Moravskému Karlovu. V tomto úseku opouští Východočeský kraj.
účinné od 1. 4. 1979V kraji Severomoravském pokračuje dále podél silnice III/31230 až k silnici II/312, podél níž jde až k silnici II/446 a po ní až do obce Hanušovice v okrese Šumperk. Odtud podél silnice II/369 do Jindřichova, Branné a Ostružné. Odtud jde podél silnice III/3693 do Petříkova. Pokračuje údolím Černého potoka a končí na pravoúhlém lomu státní hranice s Polskou lidovou republikou severovýchodně od kóty 1114 (Brousek). Dále je hranice chráněné oblasti vedena po státní hranici až k hranici chráněné oblasti přirozené akumulace vod Orlické hory a po ní do výchozího bodu v obci Pěčín.
účinné od 1. 4. 1979Mapy chráněných oblastí přirozené akumulace vod vydává Český úřad geodetický a kartografický pro ministerstvo lesního a vodního hospodářství České socialistické republiky v měřítku 1 : 50 000.