Předchozí stránka§ 20
Odkaz § 20Zákon České národní rady č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, se mění takto:
§ 15 zní:
„§ 15
Odkaz „§ 15Zaměstnanecká pojišťovna je povinna prostřednictvím zřizovatele v termínech stanovených pro předkládání návrhů státního rozpočtu a státního závěrečného účtu předložit ke schválení České národní radě po projednání s ministerstvem financí České republiky pojistný plán na následující kalendářní rok a dále bilanci a zprávu o výsledcích hospodaření za běžný kalendářní rok, ověřené auditorem.“.
ČÁST SEDMNÁCTÁ Úprava financování nákladů civilní ochrany ČÁST SEDMNÁCTÁ
§ 21
Odkaz § 21Ministerstvo obrany České republiky vydá obecně závazný právní předpis, kterým upraví financování civilní ochrany v České republice.
ČÁST OSMNÁCTÁ ČÁST OSMNÁCTÁ
§ 22
Odkaz § 22Převod některých nevyčerpaných prostředků státního rozpočtu České republiky na rok 1992 do státního rozpočtu České republiky na rok 1993
(1) Prostředky státního rozpočtu České republiky na rok 1992 nevyčerpané do 31. prosince 1992 u organizací zřízených ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky a u Akademie věd České republiky se převádějí do příjmů těchto organizací v roce 1993, s tím, že zůstane při jejich použití zachováno rozdělení na prostředky neinvestiční a investiční.
(2) Prostředky státního rozpočtu České republiky na rok 1992 poskytované jako dotace do rozdělení agrokomplexu nevyčerpané do 31. prosince 1992 se převádějí do příjmů kapitoly Všeobecná pokladní správa v roce 1993. Tyto prostředky budou použity v roce 1993 ke stejným účelům, na které byly určeny v roce 1992.
ČÁST DEVATENÁCTÁ ČÁST DEVATENÁCTÁ
§ 23
Odkaz § 23Zákon České národní rady č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění zákona České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se mění a doplňuje takto:
- 1. V § 3 odst. 1 písm. d) se na konci připojují slova „nebo kteří požívají důchod československého sociálního zabezpečení“.
- 2. V § 6 odst. 2 v poslední větě se nahrazují slova „samostatně výdělečně činné“ slovy „v pracovním nebo obdobném poměru“.
- 3. V § 6 odst. 4 písm. b) se vypouštějí slova „pokud nejsou výdělečně činní“.
- 4. V § 6 odst. 4 písm. i) se vypouštějí slova „pokud nejsou výdělečně činné“.
- 5. V § 6 odst. 4 písm. k) se vypouštějí slova „bez zdanitelných příjmů“.
- 6. V § 6 odst. 4 se doplňuje písmeno l), které zní:
- „l) osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání.“.
- 7. V § 6 se připojuje odstavec 5, který zní:
„(5) Mají-li osoby uvedené v odstavci 4 písm. a) až l) příjmy ze zaměstnání, z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti podle zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je plátcem pojistného stát i za tyto osoby.“.
ČÁST DVACÁTÁ ČÁST DVACÁTÁ
§ 24
Odkaz § 24Zákon České národní rady č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, se mění a doplňuje takto:
- 1. § 3 odst. 2 zní:
„(2) Minimálním vyměřovacím základem u zaměstnance je minimální mzda pracovníků v pracovním poměru odměňovaných měsíční mzdou (dále jen „minimální mzda“)7) s výjimkou zaměstnanců s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, kterým se poskytují mimořádné výhody III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení,8) kde je vyměřovacím základem skutečně dosažený příjem. Je-li zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem stát,16) je u ní vyměřovacím základem částka přesahující 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Vyměřovacím základem za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto neplacené pracovní volno,9) je jeho průměrný výdělek pro pracovněprávní účely. U zaměstnance, kterému zaměstnavatel poskytl neplacené pracovní volno pro výkon veřejné funkce, přechází povinnost odvádět pojistné (§ 5) na subjekt, pro který je veřejná funkce vykonávána. Za období, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,10) s výjimkou mateřské dovolené, další mateřské dovolené a nepřítomnosti muže v práci po dobu, po kterou se mu poskytuje peněžitá pomoc podle právních předpisů o nemocenském pojištění, se pojistné neplatí.“.
Poznámka č. 16 zní:
- „16) § 6 odst. 4 a 5 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.“.
- 2. § 3 odst. 3 zní:
„(3) Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je nejméně 45 % z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti11) podle zákona o daních z příjmů, snížených o výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu; za příjem se považuje i podíl na společných příjmech.11a) U společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se za příjem z této činnosti považuje podíl připadající na něj podle společenské smlouvy ze základu daně za společnost.12) Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs. Má-li osoba, za kterou je plátcem stát16) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, je u ní vyměřovacím základem 45 % částky přesahující, po odpočtu výdajů vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmu, dvanáctinásobek 77 % minimální mzdy; ustanovení odstavce 6 zůstává nedotčeno. Maximální vyměřovací základ se nemění. Jde-li o souběh činností podle § 13 a není-li samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, je minimálním vyměřovacím základem z této samostatné výdělečné činnosti šestinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ se nemění.“.
- 3. Poznámka pod čarou č. 11a) zní:
- „11a) § 12 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.“.
- 4. § 3 odst. 4 zní:
„(4) Vyměřovacím základem u osoby, která má příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu nebo ostatní příjmy podle zákona o daních z příjmů (dále jen „osoba s vlastními příjmy“)13) a které jsou jejími jedinými příjmy, je 45 % těchto příjmů, s výjimkou příjmů z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou14) nebo jsou od daně z příjmů osvobozeny,15) snížené o výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení. Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek minimální mzdy; maximální vyměřovací základ je 540 000 Kčs.“.
- 5. V § 3 odst. 5 se slova „dvojnásobek minimální mzdy“ nahrazují slovy „minimální mzda“. Část věty za středníkem se vypouští.
- 6. V § 3 odst. 6 se slova „70 %“ nahrazují slovy „77%“.
- 7. V § 13 první věta zní: „Má-li osoba současně vedle příjmů ze zaměstnání (§ 3 odst. 1) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti11) (§ 3 odst. 3), odvádí pojistné ze všech těchto příjmů.“.
V § 13 se vypouští druhá věta.
- 8. Za § 28 se doplňuje § 28a, který zní:
„§ 28a
Odkaz „§ 28a(1) Osoba samostatně výdělečně činná, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost před 1. lednem 1993, zaplatí zálohu na pojistné za měsíce leden a únor 1993 ve výši minimálního vyměřovacího základu podle § 3 odst. 3, pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.
(2) Osoba uvedená v odstavci 1 platí od měsíce března 1993 do dne podání daňového přiznání za rok 1993 zálohy na pojistné z vyměřovacího základu, který odpovídá 45 % rozdílu mezi předpokládanými příjmy z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, dosaženými v roce 1992 a předpokládanými výdaji vynaloženými na jejich dosažení, zajištění a udržení a který připadá v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost prováděna. Vyměřovací základ však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 3.“.
ČÁST DVACÁTÁPRVNÍ Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 25
Odkaz(1) Příjmy ze zrušených daní jsou příjmem státního rozpočtu České republiky s výjimkou příjmů, které podle rozpočtového určení platného v roce 1992 byly příjmem rozpočtu obce nebo rozpočtu okresního úřadu.
(2) Státní vyrovnávací příspěvek osobám, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné, a poživatelům rodičovského příspěvku náleží na měsíce leden až březen 1993 podle předpisů platných před 1. lednem 1993.
§ 26
OdkazTento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.
Následující stránka