Platné znění

Zákon České národní rady o státním rozpočtu České republiky na rok 1993, o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů

ČÁST DRUHÁ Úprava platů a dalších požitků ústavních funkcionářů a některých pracovníků ústředních orgánů státní správy a dalších orgánů ČÁST DRUHÁ

§ 6

změněno 1. 1. 1994 zákonem 331/1993 Sb. Odkaz § 6

Tato část zákona se vztahuje na poslance České národní rady, prezidenta České republiky a členy vlády České republiky, členy prezidiální rady Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky, náměstky ministrů, vedoucí ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády, vedoucího Kanceláře prezidenta České republiky a vedoucího Úřadu vlády České republiky a jejich náměstky a na pracovníky Kanceláře prezidenta České republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky.

Článek I

Odkaz Článek I

Poslanci

Zákon České národní rady č. 371/1990 Sb., o platu a náhradách výdajů poslanců České národní rady, ve znění zákona České národní rady č. 267/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

  1. 1. V § 1 se částka 7000 Kčs nahrazuje částkou 13 000 Kčs.
  2. 2. V § 2 odst. 1 se částka 9000 Kčs nahrazuje částkou 18 000 Kčs.

    V § 2 odst. 2 se částka 5000 Kčs nahrazuje částkou 15 000 Kčs.

    V § 2 odst. 3 se částka 4000 Kčs nahrazuje částkou 14 000 Kčs.

  1. 3. V § 3 odst. 1 se částka 2000 Kčs nahrazuje částkou 5000 Kčs.

    V § 3 odst. 2 se částka 1000 Kčs nahrazuje částkou 2000 Kčs.

    V § 3 odst. 3 se částka 500 Kčs nahrazuje částkou 1000 Kčs.

    V § 3 odst. 4 zní:

    „(4) Předsedovi poslaneckého klubu České národní rady náleží vedle platu podle § 1 funkční příplatek ve výši 2000 Kčs zvýšený o 500 Kčs za každých 10 členů klubu.“.

  1. 4. Za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní:

    㤠3a

    Odkaz 㤠3a

    (1) Poslanci náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonával funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další plat, který se rovná měsíčnímu poslaneckému platu včetně funkčního příplatku (dále jen „další plat“).

    (2) Další plat je splatný spolu s platem za měsíc prosinec. Vznikne-li nárok na další plat až později, je splatný poslední den v prosinci.

    (3) Poslanci, který se v kalendářním roce bez řádné omluvy nezúčastnil jednání České národní rady nebo jejích orgánů, do nichž byl zvolen, se další plat krátí. Při krácení se použije přiměřeně ustanovení § 8.“.

  1. 5. § 4 odst. 1 zní:

    „(1) Poslanci náleží diety měsíčně v paušální výši odstupňované podle vzdálenosti místa jeho trvalého pobytu od sídla České národní rady, a to počínaje prvním dnem měsíce, v němž složil ústavním zákonem předepsaný slib.“.

    Za odstavec 1 se vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

    „(2) Poslanci, který má trvalý pobyt na území hl. města Prahy, náleží diety podle odstavce 1 ve výši 2000 Kčs.

    (3) Poslanci, který má trvalý pobyt mimo území hl. města Prahy, náleží diety ve výši 4000 Kčs.“.

    Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 4 a 5.

  1. 6. V § 6 se slovo „potřebných“ nahrazuje slovem „potřebné“ a částka 4000 Kčs se nahrazuje částkou 7000 Kčs.
  2. 7. § 7 odst. 3 zní:

    „(3) Funkcionáři uvedení v odstavcích 1 a 2 mají právo na

    1. a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
    2. b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.“.

    V § 7 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

    „(4) Předsedové výborů České národní rady s výjimkou předsedy mandátového a imunitního výboru a předsedové poslaneckých klubů České národní rady mají právo na

    1. a) bezplatné používání služebního vozidla bez přiděleného řidiče k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou; rozsah jejich nároku na náhradu za spotřebované pohonné hmoty v příslušném kalendářním roce stanoví vnitřním předpisem orgán České národní rady pověřený k tomu Českou národní radou,
    2. b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době.“.

    Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

  1. 8. Za § 9 se vkládá § 9a, který zní:

    㤠9a

    Odkaz 㤠9a

    Za dobu, kdy poslanec dočasně nevykonává svoji funkci, se krátí jeho požitky stanovené v § 1 až 3, v § 4 odst. 1, v § 6 a náhrada za spotřebované pohonné hmoty podle § 7 odst. 4 písm. a) v poměru k délce této doby.“.

  1. 9. § 11 a 12 znějí:

    㤠11

    Odkaz 㤠11

    (1) Poslanecký plat (§ 1) a funkční příplatek (§ 2 a 3) podléhají dani z příjmů.

    (2) Diety a paušální náhrada (§ 4 a 6) dani nepodléhají.

    (3) Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné 15. dne měsíce, za který náleží.

    § 12

    Odkaz § 12

    Poslanci nenáleží nároky podle tohoto zákona po dobu, po kterou je členem vlády České republiky. Totéž platí, jestliže vykonává funkci vedoucího ústředního orgánu státní správy, náměstka ministra nebo náměstka vedoucího ústředního orgánu, pracovníka Kanceláře prezidenta České republiky nebo pracovníka Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky.“.

Článek II

Odkaz Článek II

Prezident České republiky

Plat a další požitky prezidenta České republiky se stanoví takto:

(1) Měsíční plat činí 85 000 Kčs.

(2) Vedle platu podle odstavce 1 náleží paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce v měsíční výši 90 000 Kčs.

(3) Prezident České republiky má právo na

  1. a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
  2. b) bezplatné zřízení a používání dvou účastnických telefonních stanic k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době,
  3. c) bezplatné užívání rezidence na Pražském hradě.

(4) Plat a paušální náhrada podle odstavců 1 a 2 nepodléhají daním a poplatkům.

(5) Nárok na plat podle odstavce 1 vzniká dnem, kdy byl prezident zvolen, a trvá ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce. Nárok na paušální náhradu podle odstavce 2 a požitky podle odstavce 3 náleží ode dne zvolení do skončení výkonu funkce.

Článek III

změněno 1. 1. 1994 zákonem 331/1993 Sb. Odkaz Článek III

Ostatní ústavní funkcionáři

Platy a další požitky členů vlády České republiky, prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a ředitele Bezpečnostní informační služby České republiky se stanoví takto:

(1) Měsíční plat činí u

Článek III Ostatní ústavní funkcionáři
předsedy vlády38 500 Kč,
místopředsedy vlády 36 000 Kč,
ministra31 000 Kč,
prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a ředitele Bezpečnostní informační služby České republiky31 000 Kč,
viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu28 500 Kč.

(2) Vedle platu podle odstavce 1 náleží paušální náhrada věcných nákladů spojených s výkonem funkce těmto funkcionářům v této měsíční výši:

Článek III Ostatní ústavní funkcionáři
předsedovi vlády10 000 Kčs,
místopředsedovi vlády9 000 Kčs,
ministrovi8 000 Kčs,
prezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu a řediteli Bezpečnostní informační služby České republiky8 000 Kčs,
viceprezidentovi Nejvyššího kontrolního úřadu7 000 Kčs.

(3) Plat podle odstavce 1 podléhá dani z příjmů. Paušální náhrada podle odstavce 2 dani nepodléhá.

(4) Požitky podle odstavců 1 a 2 jsou splatné pozadu za měsíční období.

(5) Členové vlády České republiky, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a ředitel Bezpečnostní informační služby České republiky mají právo na:

  1. a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k osobní dispozici,
  2. b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v kterékoliv době,
  3. c) paušální náhradu výdajů za ubytování ve výši 2000 Kčs měsíčně v případě, že funkcionář vykonává funkci v místě, které není totožné s místem jeho trvalého pobytu; paušální náhrada nepodléhá dani.

(6) Viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky má právo na:

  1. a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou,
  2. b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v pracovní i mimopracovní době.

(7) Funkcionářům uvedeným v tomto článku nenáleží po dobu výkonu jejich funkce poslanecké náhrady, cestovní náhrady, s výjimkou nákladů na ubytování a náhrad při zahraničních služebních cestách, a příjmy z výkonu jiných funkcí a činností, s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti; takováto činnost nesmí ohrožovat důvěryhodnost tohoto funkcionáře.

(8) Nárok na plat podle odstavce 1 vzniká funkcionářům uvedeným v tomto článku dnem, kdy byl funkcionář zvolen či jmenován, a trvá ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce. Nárok na ostatní požitky podle odstavců 2 a 5 náleží ode dne zvolení či jmenování do skončení výkonu funkce; členům vlády náleží požitek podle odstavce 5 písm. a) ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce, pokud jim v té době nevznikne nárok na stejný požitek.

(9) Funkcionářům uvedeným v tomto článku náleží v kalendářním roce, v němž skutečně vykonávali funkci nejméně po dobu devíti měsíců, další plat, který se rovná měsíčnímu platu podle odstavce 1. Další plat je splatný spolu s měsíčním platem za měsíc listopad. Vznikne-li nárok až v prosinci, je další plat splatný spolu s měsíčním platem za tento měsíc.

(10) Za dobu, kdy funkcionář uvedený v tomto článku dočasně nevykonává funkci, se krátí jeho požitky podle odstavců 1 a 2 v poměru k délce této doby.

(11) V době, kdy člen vlády České republiky, prezident Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a ředitel Bezpečnostní informační služby České republiky nevykonává funkci pro nemoc, náleží mu plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu mu nenáleží dávky nemocenského pojištění. Ženě, která nevykonává některou z uvedených funkcí z důvodů mateřské dovolené,1) náleží plat podle odstavce 1, nejdéle však po dobu šesti měsíců; po tuto dobu jí nenáleží peněžitá pomoc v mateřství. Obdobně se postupuje, pokud by některému z uvedených funkcionářů vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle zvláštních předpisů.

Článek V

změněno 1. 1. 1994 zákonem 331/1993 Sb. Odkaz Článek V

Pracovníci

(1) Vedoucím ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády, vedoucímu Kanceláře prezidenta České republiky, vedoucímu Úřadu vlády České republiky (dále jen „vedoucí ústředního orgánu“), náměstkům ministrů a vedoucích ústředních orgánů a náměstkům ředitele Bezpečnostní informační služby České republiky, pracovníkům Kanceláře prezidenta České republiky, Nejvyššího kontrolního úřadu České republiky a Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky se stanoví plat a odměna za pracovní pohotovost podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech a podle nařízení vlády České republiky o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí.2)

(2) Vedoucí ústředních orgánů, náměstci ministrů a vedoucích ústředních orgánů a náměstci ředitele Bezpečnostní informační služby České republiky (odstavec 1) mají právo na

  1. a) bezplatné používání služebního vozidla s přiděleným řidičem i bez něho k výkonu funkce nebo v souvislosti s ním a k umožnění styku s rodinou,
  2. b) bezplatné zřízení a používání jedné účastnické telefonní stanice k zajištění okamžité dosažitelnosti v pracovní i mimopracovní době.

(3) Po dobu výkonu funkce vedoucím ústředních orgánů nepřísluší příjmy z výkonu jiných funkcí a činností s výjimkou správy vlastního majetku a vědecké, pedagogické, literární, publicistické a umělecké činnosti; takováto činnost nesmí ohrožovat důvěryhodnost vedoucího ústředního orgánu.

(4) Nárok vedoucích ústředních orgánů na plat ve výši zvýšeného platového tarifu včetně osobního příplatku a příplatku za vedení3) trvá ještě tři měsíce po skončení výkonu funkce.

ČÁST TŘETÍ Doplnění zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech ČÁST TŘETÍ

§ 7

Odkaz § 7

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, se s působností pro Českou republiku doplňuje takto:

  1. 1. V § 5 odst. 1 se před slova „(dále jen „úřad“),“ vkládají slova „a Úřad pro legislativu a veřejnou správu České republiky, Kancelář prezidenta České republiky a Nejvyšší kontrolní úřad České republiky“.
  2. 2. Zrušují se:
    1. – zákon č. 93/1918 Sb., o platu prezidenta Československé republiky, ve znění zákona č. 290/1921 Sb.,
    2. – dekret prezidenta republiky č. 56/1945 Sb., o úpravě platu prezidenta Československé republiky.

ČÁST ČTVRTÁ Změna a doplnění zákona o rozpočtových pravidlech republiky ČÁST ČTVRTÁ

§ 8

Odkaz § 8

Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona České národní rady č. 166/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 321/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

  1. 1. § 4 zní:

    㤠4

    Odkaz 㤠4

    Příjmy státního rozpočtu republiky

    (1) Příjmy státního rozpočtu republiky zahrnují, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak:

    1. a) daně, odvody, clo a jiné obdobné státní příjmy vybírané v České republice,
    2. b) poplatky vybírané orgány České republiky,
    3. c) příjmy ústředních orgánů České republiky (dále jen „ústřední orgány“), jakož i příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti,
    4. d) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu republiky v minulých letech,
    5. e) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu federace v minulých letech subjektům, jejichž sídlo je na území České republiky,
    6. f) výnosy ze státního majetku,
    7. g) další příjmy stanovené zvláštním zákonem.

    (2) Státní rozpočet republiky může ke krytí nezbytných potřeb použít prostředků z minulých let, popřípadě prostředků získaných úvěrem nebo prodejem státních cenných papírů. Použití těchto prostředků je možno uskutečnit jen se souhlasem České národní rady.“.

  1. 2. V § 6 odst. 1 druhá věta zní: „Při vypracování návrhu státního rozpočtu republiky se přihlíží k potřebám obcí. Dále se přihlíží ke stanovisku příslušného orgánu České národní rady k rozpočtům kapitol České národní rady a Nejvyššího kontrolního úřadu.“.
  2. 3. V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

    „(4) Ústřední orgány, okresní úřady, obce, státní fondy republiky, rozpočtové a příspěvkové organizace, příjemci prostředků státního rozpočtu republiky s výjimkou politických stran a hnutí7a) a subjekty, za které státní rozpočet republiky přebírá záruky za úvěry, jsou povinny předkládat údaje účetní závěrky a další údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu republiky podle opatření ministerstva financí nebo podle opatření příslušného ústředního orgánu za jeho rozpočtovou kapitolu, vyhlášeného oznámením o jeho vydání ve Sbírce zákonů České republiky.“.

    Poznámka č. 7a zní:

  3. „7a) § 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích.“.
  1. 4. V § 13 odst. 4 se za poslední větu doplňuje věta: „Rozpočtové opatření podle odstavce 1 písm. c) lze provést u rozpočtu kapitol Česká národní rada a Nejvyšší kontrolní úřad pouze se souhlasem České národní rady.“.
  2. 5. § 17 odst. 4 zní:

    „(4) Návrh státního závěrečného účtu republiky včetně návrhu o použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo o způsobu náhrad jeho schodku předkládá vláda ke schválení České národní radě nejpozději do 30. dubna kalendářního roku bezprostředně navazujícího na rozpočtový rok.“.

  1. 6. V § 20 odst. 2 se v první větě za slova „a organizacím v jejich působnosti“ vkládají slova „občanským sdružením“.
  2. 7. § 23 zní:

    㤠23

    Odkaz 㤠23

    Příjmy rozpočtu obce

    Příjmy rozpočtu obce tvoří

    1. a) výnos majetku obce a převody prostředků z vlastních peněžních fondů,
    2. b) příjmy z činnosti právnických osob a zařízení založených a zřízených obcí v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a příjmy z výsledků vlastního hospodaření obce,
    3. c) daň z nemovitostí nacházejících se na území obce,
    4. d) daň z příjmů fyzických osob od osob, které mají na území obce bydliště, s výjimkou daně uplatněné zvláštní sazbou podle § 36 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně podle § 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb.,
    5. e) 40 % celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně ve smyslu § 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., kde je daň vybrána zvláštní sazbou. Každá obec se na uvedené části celookresního výnosu podílí procentem, stanoveným příslušným okresním úřadem, a to ve výši odpovídající poměru počtu jejího obyvatelstva k celkovému počtu obyvatelstva daného okresu. Hlavnímu městu Praha a městům Brno, Ostrava a Plzeň plyne uvedená daň ve výši 100 %,
    6. f) místní poplatky a správní poplatky za úkony prováděné obcí,
    7. g) úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci,
    8. h) sdružené prostředky, dary, výnosy z cenných papírů, sbírek a loterií a jiné nahodilé příjmy,
    9. i) dotace ze státního rozpočtu republiky a státních fondů republiky,
    10. j) dotace z rozpočtu okresního úřadu,
    11. k) pokuty ukládané obcí, popřípadě další pokuty patřící podle zvláštních předpisů do příjmů obce a jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy.“.
  1. 8. V § 27 se dosavadní ustanovení označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:

    „(2) Obsah rozpočtů městských částí, tj. strukturu jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve svém statutu.“.

  1. 9. § 28 odst. 4 písm. a) zní:
    1. a) 60 % celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků ve smyslu § 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 téhož zákona, kde je daň vybrána zvláštní sazbou,“.
  1. 10. V § 31 odst. 1 se na konci první věty připojují slova „jako právnické osoby“.
  2. 11. V § 35 odst. 2 za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:
    1. „c) stanoví způsob převodu a lhůty, ve kterých správce daně spravující daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu republiky, je povinen převést jejich výnos podle zákonného rozpočtového určení.“.

ČÁST PÁTÁ Změna a doplnění zákona České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ČÁST PÁTÁ

ČÁST ŠESTÁ Doplnění zákona České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky ČÁST ŠESTÁ

§ 10

Odkaz § 10

Zákon České národní rady č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, se doplňuje takto:

  1. 1. V § 8 odst. 2 se na konci připojují slova „ve formě návratné finanční výpomoci“.
  2. 2. V § 8 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

    „(3) Objem návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu republiky činí nejvýše 50 % prokázaného nedostatku finančních prostředků, způsobeného zvýšeným rozsahem poskytovaných zdravotnických služeb, vzniklých nárůstem nemocnosti, nebo způsobeného nevybráním pojistného. Základem pro výpočet platební neschopnosti Pojišťovny je pojistný plán, který je před předložením České národní radě schválen ministerstvem financí České republiky.“.

ČÁST SEDMÁ Změna zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb. ČÁST SEDMÁ

§ 11

Odkaz § 11

Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona České národní rady č. 541/1991 Sb., se mění takto:

§ 32a odst. 4 zní:

„(4) Z výnosu úhrady podle odstavce 2 převede obvodní báňský úřad 50 % do státního rozpočtu České republiky, z něhož budou tyto prostředky účelově použity k nápravě škod na životním prostředí způsobených dobýváním výhradných ložisek. Zbývajících 50 % převede obvodní báňský úřad do rozpočtu obce, na jejímž území se dobývací prostor nachází. Je-li dobývací prostor umístěn na území více obcí, rozdělí obvodní báňský úřad příjem podle podílu těžby, který připadá na území jednotlivých obcí v příslušném roce.“.

ČÁST OSMÁ Doplnění zákona České národní rady č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství ČÁST OSMÁ

§ 12

Odkaz § 12

Zákon České národní rady č. 472/1992 Sb., o Státním fondu tržní regulace v zemědělství, se doplňuje takto:

  1. 1. V § 2 v odst. 2 se připojuje písmeno f), které zní:
    1. „f) navrhuje a projednává seznam všech zemědělských a potravinářských výrobků, pro něž budou stanoveny vyrovnávací dávky při dovozu, a úroveň těchto dávek.“.
  1. 2. V § 5 se připojují odstavce 3 a 4, které znějí:

    „(3) Rada Fondu při dovozu výrobků navrhuje ministerstvu financí České republiky výši vyrovnávacích dávek při dovozu, které slouží k vyrovnání rozdílů cenové hladiny mezi cenou z dovozu a cenou na tuzemském trhu. Ministerstvo financí České republiky vydává obecně závazným právním předpisem seznam vybraných zemědělských a potravinářských výrobků, u kterých mohou být uplatněny vyrovnávací dávky při dovozu, postup při jejich vybírání a dále stanoví a mění výši vyrovnávacích dávek při dovozu.

    (4) Vyrovnávací dávky při dovozu platí všichni dovozci výrobků uvedených v seznamu podle odstavce 3 v rámci celního řízení. Tyto dávky jsou příjmem Fondu.“.

ČÁST DEVÁTÁ Doplnění zákona České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky ČÁST DEVÁTÁ

§ 13

Odkaz § 13

Zákon České národní rady č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České republiky, se mění a doplňuje takto:

  1. 1. V § 9 odst. 2 se na konci připojují tato slova: „a ve věcech sociální péče“.
  2. 2. V položce 25 přílohy se připojuje poznámka, která zní:
      „Poznámka:
    1. Tato položka se vztahuje i na emise cenných papírů, u nichž je třeba k veřejnému obchodování s nimi povolení podle zvláštního zákona. Poplatek se platí u téže emise jen jednou.“.

ČÁST DESÁTÁ Změny a doplnění zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ČÁST DESÁTÁ

§ 14

Odkaz § 14

Zákon České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se mění a doplňuje takto:

  1. 1. V § 5 odst. 1 písm. c) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“.

    Ve větě třetí se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“.

    V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“.

  1. 2. V § 5 odst. 1 písm. d) se v první větě slovo „polovina“ nahrazuje slovy „45 %“.

    Ve druhé větě se vypouštějí slova „s výjimkou vyměřovacího základu u spolupracujících osob, které jsou účastny nemocenského pojištění již z jiného důvodu, nebo které jsou poživateli starobního nebo invalidního důchodu.“.

    V poslední větě se částka „45 000“ nahrazuje částkou „40 500“.

  1. 3. V § 5 odst. 3 se vypouští část věty za středníkem.
  2. 4. V § 7 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí:

    „(2) Přesáhne-li skutečný přírůstek průměrné nominální mzdy za všechny podnikatelské subjekty přírůstek cen o více než 5 %, činí u organizace nebo malé organizace, která své zaměstnance odměňuje podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, sazba pojistného z vyměřovacího základu podle odstavce 1 písm. a) 30 %, z toho na státní politiku zaměstnanosti 6 %. Přírůstek průměrné nominální mzdy i přírůstek cen je přírůstkem zjišťovaným čtvrtletně Českým statistickým úřadem proti stejnému období minulého roku.

    (3) Vláda České republiky stanoví nařízením, od kterého kalendářního měsíce a po jakou dobu organizace nebo malá organizace uvedená v odstavci 2 platí pojistné ve výši podle odstavce 2.“.

    Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4.

  1. 5. V § 25 odst. 1 se slova „Sboru nápravné výchovy“ nahrazují slovy „Vězeňské služby“.
  2. 6. V § 26 odst. 4 se v první větě slovo „polovině“ nahrazuje slovy „45 %“.
  3. 7. V § 27 se před poslední větu vkládá tato věta: Organizace a malé organizace, jejichž činnost má sezónní charakter a u nichž základ pro určení výše pojistného přesahoval předpokládaný základ výpočtu podle pravidel tohoto ustanovení pro měsíc leden 1993 o více než 25 %, jsou povinny do 8. ledna 1993 zaplatit pojistné ve stejné procentní výši, avšak určené ze základu daného jako průměr základů připadajících na jednotlivé měsíce roku 1992.“.

    V poslední větě se slova „Ustanovením předchozí věty“ nahrazují slovy „Ustanoveními předchozích vět“.

ČÁST JEDENÁCTÁ Změny a doplnění zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb. ČÁST JEDENÁCTÁ

§ 15

Odkaz § 15

Zákonné opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona č. 245/1991 Sb. a zákona č. 578/1991 Sb., se mění a doplňuje takto:

  1. 1. § 2 odst. 1 zní:

    „(1) Nárok na příspěvek mají:

    1. a) poživatelé důchodu z důchodového zabezpečení s výjimkou poživatelů sirotčího důchodu, pokud jejich příjem ze závislé činnosti a funkční požitky5) (dále jen „příjem ze závislé činnosti“), z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti,6) nedosahuje alespoň výše minimální mzdy pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou7) (dále jen „minimální mzda“); za příjem se považuje též nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství,
    2. b) osoby, které splňují podmínku nezaopatřenosti dítěte pro nárok na přídavky na děti nebo výchovné,2) pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu8) není vyšší než dvojnásobek životního minima,9)
    3. c) osoby, které pobírají rodičovský příspěvek,4) pokud jejich vlastní příjem spolu s příjmem osob s nimi společně posuzovaných podle zákona o životním minimu8) není vyšší než dvojnásobek životního minima.9)“.

    Poznámky č. 5 až 9 znějí:

  2. „5) § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
  3. 6) § 7 zákona ČNR č. 586/1992 Sb.
  4. 7) § 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády České a Slovenské Federativní Republiky č. 53/1992 Sb., o minimální mzdě.
  5. 8) § 4 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu.
  6. 9) § 3 zákona č. 463/1991 Sb.“.
  1. 2. Za § 2 se vkládá nový § 2a, který zní:

    㤠2a

    Odkaz 㤠2a

    (1) Příjmem se pro účely nároku na příspěvek podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) rozumí příjem podle zákona o životním minimu,10) s výjimkou příspěvku. Za příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti se však považuje vyměřovací základ11) stanovený na příslušný kalendářní měsíc.

    (2) Příjem podle § 2 odst. 1 písm. a) se zjišťuje za kalendářní měsíc. Příjem podle § 2 odst. 1 písm. b) a c) se zjišťuje jako měsíční průměr příjmů za předcházející kalendářní čtvrtletí; poprvé se příjem pro posouzení nároku na příspěvek zjišťuje k 1. dubnu 1993. Částky životního minima zjištěné k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí platí po celé toto čtvrtletí.“.

    Poznámky č. 10 a 11 znějí:

  2. „10) § 5 zákona č. 463/1991 Sb.
  3. 11) § 5 odst. 1 písm. c) a d) a odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.“.
  1. 3. V § 4 odst. 6 se slovo „federace“ nahrazuje slovy „České republiky“ a slova „federálního ministerstva financí3)“ se nahrazují slovy „ministerstva financí České republiky“.
  2. 4. § 5 odst. 2 zní:

    „(2) Osobám uvedeným v § 2 odst. 1 se příspěvek vyplácí ve výplatních termínech určených plátcem příspěvku na běžný kalendářní měsíc. Osobám uvedeným v § 2 odst. 1 písm. b) a ), s výjimkou osob, na které náleží výchovné, se příspěvek vyplatí vždy po prokázání, že podmínky nároku na příspěvek byly v uplynulém kalendářním čtvrtletí splněny; příspěvek se vyplatí v nejbližším výplatním termínu, včetně doplatku za období, v němž nebyl vyplacen, ačkoliv podmínky nároku byly splněny.“.

  1. 5. Za § 5 se vkládá nový § 5a, který zní:

    㤠5a

    Odkaz 㤠5a

    (1) Plátce důchodu vyplácí příspěvek osobě uvedené v § 2 odst. 1 písm. a) bez zřetele na příjem ze závislé činnosti; pokud poživatel důchodu měl v kalendářním měsíci příjem z této činnosti alespoň ve výši minimální mzdy, je jeho zaměstnavatel povinen srazit mu bez jeho souhlasu z příjmu za takový měsíc částku 220 Kčs a v termínu stanoveném pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti12) ji odvést na účet uvedený v § 4 odst. 6. Má-li poživatel důchodu více zaměstnavatelů, srazí se částka 220 Kčs pouze jednou a tento zaměstnavatel vydá pro ostatní zaměstnavatele o této skutečnosti potvrzení. Pokud bylo příjmem poživatele důchodu v kalendářním měsíci pouze nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, plní povinnosti uvedené v předchozích větách plátce těchto dávek.

    (2) Poživatel důchodu, který má příjem z podnikání nebo z jiné samostatné výdělečné činnosti dosahující alespoň minimální mzdy, je povinen tuto skutečnost oznámit plátci důchodu do osmi dnů ode dne, kdy ji zjistil; plátce důchodu zastaví výplatu příspěvku a částky příspěvku již vyplacené za měsíce, v nichž podmínky nároku nebyly splněny, zúčtuje s vypláceným důchodem. Výplata příspěvku se obnoví, jakmile poživatel důchodu oznámí plátci důchodu, že podmínky nároku již splňuje, a příspěvek se doplatí za období, za které náležel.

    (3) Je-li příspěvek vyplácen s výchovným, je jeho příjemce povinen oznámit plátci výchovného do osmi dnů skutečnost, že nejsou splněny podmínky nároku na příspěvek uvedené v § 2 odst. 1 písm. b); plátce výchovného zastaví výplatu příspěvku a částky příspěvku již vyplacené za měsíce, v nichž podmínky nároku nebyly splněny, zúčtuje s vypláceným výchovným, popřípadě důchodem. Věta druhá odstavce 2 zde platí obdobně.“.

    Poznámka č. 12 zní:

  2. „12) § 9 zákona ČNR č. 589/1992 Sb.“.
  1. 6. § 7 odst. 1 zní:

    „(1) Poživatelům důchodu a osobám, na které je poskytováno výchovné, se příspěvek vyplácí bez žádosti, ostatním osobám na žádost.“.

  1. 7. § 8 se doplňuje odstavci 3 a 4, které znějí:

    „(3) Osoby uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a c) podávají žádost o příspěvek na tiskopisu vydaném orgány sociálního zabezpečení.

    (4) Poživatel důchodu, s nímž se vyplácí příspěvek, je povinen ohlásit svému zaměstnavateli (plátci nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství), že je poživatelem příspěvku; pokud poživatel důchodu zavinil, že mu nebyla částka 220 Kčs v měsíci, v němž neměl nárok na příspěvek, sražena, je povinen tuto částku zaměstnavateli uhradit. Není-li již u tohoto zaměstnavatele zaměstnán, poukáže uvedenou částku, která je přeplatkem na příspěvku, plátci důchodu.“.

  1. 8. V § 9 odst. 2 se za větu první vkládá tato věta: „Obdobně je zaměstnavatel povinen nahradit částku 220 Kčs měsíčně, kterou byl povinen srazit poživateli důchodu z důvodu jeho příjmů ze závislé činnosti, pokud zavinil, že tato částka nebyla sražena.“.
  2. 9. § 10 zní:

    㤠10

    Odkaz 㤠10

    (1) Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky stanoví vyhláškou podrobnosti o výplatě příspěvku.

    (2) Ministerstvo financí České republiky stanoví vyhláškou podrobnosti o způsobu úhrady nákladů na příspěvek.“.

ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákonného opatření předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku ČÁST DVANÁCTÁ

§ 16

Odkaz § 16

Zákonné opatření předsednictva České národní rady č. 229/1990 Sb., o určení státního orgánu, který je v některých případech příslušný k výplatě státního vyrovnávacího příspěvku, se mění takto:

§ 3 zní:

㤠3

Odkaz 㤠3

Okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle sídla zaměstnavatele kontroluje plnění povinností uložených v § 5a odst. 1 zákonného opatření předsednictva Federálního shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky č. 206/1990 Sb., o státním vyrovnávacím příspěvku, ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., a rozhoduje o povinnosti zaměstnavatele nahradit částky, které byl povinen srazit poživateli důchodu z důvodu jeho příjmů ze závislé činnosti.“.

ČÁST TŘINÁCTÁ Změna a doplnění zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu ČÁST TŘINÁCTÁ

§ 17

Odkaz § 17

Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu, se mění a doplňuje takto:

  1. 1. V § 5 odst. 1 písm. a) se na konci připojují slova „a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti4) a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění5)“.

    Poznámky č. 4 a 5 znějí:

  2. „4) Zákon ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
  3. 5) Zákon ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.“.
  1. 2. V § 5 odst. 1 písm. b) se na konci připojují slova „a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění5)“.
  2. 3. V § 5 odst. 1 písm. h) se vypouštějí slova „včetně daňové úlevy poplatníka daně ze mzdy, jemuž byla osoba uznána za vyživovanou osobu“.
  3. 4. V § 5 odst. 2 písm. d) se na konci připojují slova „a jednorázové dávky sociální péče poskytnuté na úhradu mimořádných výdajů“.

ČÁST ČTRNÁCTÁ Doplnění zákona České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona České národní rady č. 485/1991 Sb. ČÁST ČTRNÁCTÁ

§ 18

Odkaz § 18

Zákon České národní rady č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění zákona České národní rady č. 485/1991 Sb., se doplňuje takto:

V § 3 se za odstavec 2 doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí z vlastnictví České republiky objekty komplexní bytové výstavby rozestavěné k 31. prosinci 1992 a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, včetně práv a povinností s nimi souvisejících, jestliže splňují podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a), a jejich investory byly ke dni účinnosti tohoto zákona okresní úřady, hlavní město Praha nebo města Brno, Plzeň a Ostrava.

(4) Do vlastnictví obcí, na jejichž území se nacházejí, dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření organizacím zajišťujícím investorskou činnost ke komplexní bytové výstavbě, jestliže na okresní úřady, hlavní město Prahu a města Brno, Plzeň a Ostravu přešla pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace, pokud nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 2 nebo podle § 3 odst. 1 až 3.“.

ČÁST PATNÁCTÁ Doplnění zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku ČÁST PATNÁCTÁ