Vyhláška federálního ministerstva vnitra o pravidlech silničního provozu

§ 31

Přeprava osob

(1) Přepravované osoby nesmějí svým chováním ohrozit bezpečnost silničního provozu, zejména tím, že by omezovaly řidiče v bezpečném ovládání vozidla, setrvávaly na místech, kde by byly ohroženy, vyhazovaly předměty na silnici apod. Řidič nesmí připustit, aby byl překročen povolený počet přepravovaných osob a podle svých možností ani to, aby přepravované osoby porušily povinnosti pro ně stanovené (připoutat se bezpečnostními pásy, užít ochranné přilby apod.).

(2) V motorovém vozidle a v přívěsu určeném pro přepravu osob, v osobním dodávkovém automobilu a v postranním vozíku motocyklu se smějí na místech k tomu určených přepravovat osoby až do přípustné užitečné hmotnosti; počet osob starších 12 let však nesmí převyšovat počet povolených míst. Osoba mladší 12 let se nesmí přepravovat na předním sedadle.

(3) Ustanovení odstavce 2 platí i pro přepravu osob v kabině pro řidiče nákladního nebo dodávkového automobilu anebo zvláštního motorového vozidla; v kabině zvláštního motorového vozidla však smějí být přepravovány jen osoby starší 15 let.

(4) V dodávkovém automobilu o užitečné hmotnosti do 900 kg se smějí v prostoru pro náklad přepravovat nejvýše 4 osoby starší 15 let; přitom nesmí být ohrožena jejich bezpečnost.

(5) Na ložném prostoru nákladního nebo dodávkového automobilu o přípustné užitečné hmotnosti nad 900 kg se smí bez povolení přepravovat nejvýše 6 osob starších 15 let určených k naložení nebo složení nákladu; přitom nesmí být ohrožena jejich bezpečnost. Taková přeprava je zakázána na jiných než shora uvedených motorových vozidlech a na sklápěcích automobilech.

(6) Na jiných přívěsech, než které jsou určeny pro přepravu osob, je přeprava osob, s výjimkou ustanovení § 34, zakázána.

(7) Na druhém sedadle motocyklu se smí přepravovat osoba starší 7 let, a to jen tehdy, je-li motocykl vybaven odpovídajícími opěrami pro nohy a byla-li při schválení technické způsobilosti motocyklu taková přeprava povolena. Boční posed spolujezdce není dovolen.

§ 32

Přeprava osob autobusy, trolejbusy a tramvajemi

(1) Cestující veřejného prostředku hromadné přepravy osob je povinen chovat se při čekání, nastupování, za jízdy a při vystupování tak, aby neohrožoval bezpečnost nebo plynulost silničního provozu; zejména nesmí v zastávce bez nástupního ostrůvku vstupovat do vozovky, pokud veřejný prostředek hromadné přepravy osob nezastaví; přitom je povinen uposlechnout pokynů pracovníka dopravního podniku. Vyžadují-li provozní nebo jiné závažné důvody, aby cestující na pokyn tohoto pracovníka vystoupili nebo nastoupili mimo zastávku a přitom vstoupili do vozovky, je tento pracovník oprávněn zastavovat jiná vozidla.

(2) Řidič veřejného prostředku hromadné přepravy osob se nesmí za jízdy bavit s jinými osobami, jíst, pít a kouřit, rozjíždět se před uzavřením dveří a otevírat dveře před zastavením vozidla ani vpouštět cestující do kabiny nebo prostoru vyhrazeného pro řidiče.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí přiměřeně i pro nepravidelnou přepravu osob veřejnými prostředky hromadné přepravy osob a autobusy neveřejné, tj. závodové a podobné přepravy osob. Na dodržování těchto ustanovení přepravovanými osobami je povinna dbát osoba k tomu určená.

(4) Podrobnosti o přepravě osob veřejnými prostředky hromadné přepravy osob, zejména povinnosti i práva jejich řidičů a průvodčích, upravují zvláštní předpisy.⁶)

(5) Zastávky veřejného prostředku hromadné přepravy osob lze zřídit jen tam, kde to neohrožuje bezpečnost a plynulost silničního provozu; ke zřízení zastávky je třeba souhlasu okresního dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti. Podrobnosti upravují zvláštní předpisy.

§ 33

Hromadná přeprava osob na nákladním nebo dodávkovém automobilu

(1) Na ložném prostoru nákladního nebo dodávkového automobilu o užitečné hmotnosti vyšší než 900 kg je dovoleno přepravovat více než 6 osob na základě povolení okresního národního výboru, jestliže je to nezbytně nutné ke splnění hospodářských úkolů a nelze-li užít vozidla určeného k přepravě osob. Okresní národní výbor vydává povolení pro jednotlivou přepravu nebo na určitou dobu, nejdéle však na dobu 6 měsíců. Povolení musí mít řidič u sebe. Na dálnici a silnici pro motorová vozidla se taková přeprava nepovoluje.

(2) K přepravě se smí užít jen automobilu, jehož technickou způsobilost přezkoušel okresní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti a neuplynulo-li od přezkoušení více než 6 měsíců. Automobil smí řídit jen řidič starší 21 let, který má v řízení takového vozidla nejméně dvouletou praxi.

(3) Počet přepravovaných osob nesmí překročit u dodávkového automobilu o užitečné hmotnosti

Osoby mladší 15 let je dovoleno přepravovat jen tehdy, jsou-li doprovázeny osobou starší 18 let.

(4) Automobil musí být opatřen sedadly s opěradlem připevněným k vozidlu, přičemž jeho stěny musí být dostatečně vysoké, aby osoby za jízdy nevypadly, a pokud nejde o automobil se skříňovou karosérií, i napjatou plachtou.

(5) Přepravované osoby nesmějí za jízdy stát, vyklánět se ani vyhazovat nebo nechat vyčnívat předměty z vozidla; za to odpovídá osoba, kterou určí provozovatel vozidla z přepravovaných osob.

(6) Rychlost jízdy nákladního nebo dodávkového automobilu hromadně přepravujícího osoby nesmí překročit 60 km za hodinu. Další podmínky pro hromadnou přepravu osob mohou být stanoveny v povolení vydaném okresním národním výborem.

(7) Ustanovení odstavců 1 a 6 neplatí pro hromadnou přepravu osob nákladním nebo dodávkovým automobilem požární ochrany při plnění jejích úkolů, automobilem plnícím výcvikové úkoly Svazu pro spolupráci s armádou a pro přepravu osob při živelní pohromě. Na nákladní a dodávkové automobily přepravující příslušníky ozbrojených sil, ozbrojených sborů a Lidových milicí se nevztahují ustanovení odstavců 1 až 4 a 6.

§ 34

Přeprava osob na nákladním přívěsu traktoru

(1) Na ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru je dovoleno přepravovat osoby jen na pracoviště a zpět, jestliže je to nezbytně nutné k plnění hospodářských úkolů. K přepravě se nesmí užít nákladního dvoukolového přívěsu a takového sklápěcího přívěsu, který nemá vyklápěcí korbu pevně zajištěnou svorníky.

(2) Při přepravě osob podle odstavce 1 musí být dodrženy tyto podmínky:

1. a) k traktoru smí být připojen jen jeden přívěs;
2. b) přívěs musí být vybaven průběžnou brzdou obsluhovanou řidičem;
3. c) traktor smí řídit jen řidič starší 21 let, který má nejméně dvouletou praxi v řízení traktoru;
4. d) počet přepravovaných osob nesmí být vyšší než 15; osoby mladší 15 let je dovoleno přepravovat jen tehdy, jsou-li doprovázeny osobou starší 18 let;
5. e) přepravované osoby jsou povinny sedět na sedadlech připevněných k ložné ploše přívěsu, přičemž stěny přívěsu musí být dostatečně vysoké, aby osoby za jízdy nevypadly nebo musí sedět na podlaze přívěsu; přepravované osoby se nesmějí za jízdy vyklánět ani vyhazovat nebo nechat vyčnívat předměty z přívěsu;
6. f) rychlost jízdy nesmí překročit 20 km za hodinu.

§ 35

Přeprava nákladu

(1) Při přepravě nákladu nesmí být překročena užitečná hmotnost vozidla, zatížení náprav a přípustné rozměry stanovené pro vozidlo včetně nákladu. Náklad musí být na vozidle řádně umístěn a upevněn, aby neohrožoval bezpečnost a plynulost silničního provozu, neznečišťoval nebo nepoškozoval silnici, nezpůsoboval nadměrný hluk, neznečišťoval ovzduší a nezakrýval stanovené osvětlení, odrazky, poznávací značky vozidla a vyznačení nejvyšší povolené rychlosti; to platí i pro zařízení sloužící k upevnění a ochraně nákladu (plachta, řetězy, lana apod.). Předměty, které lze snadno přehlédnout (jednotlivé tyče, roury apod.), nesmějí po straně vyčnívat.

(2) Přečnívá-li náklad vozidlo vpředu nebo vzadu více než o 1 m nebo přečnívá-li náklad do strany u motorového vozidla vnější okraj obrysových světel více než o 40 cm a u nemotorového jeho okraj více než o 40 cm, musí být přečnívající konec nákladu označen červeným praporkem o rozměrech nejméně 30 x 30 cm; za snížené viditelnosti vpředu neoslňujícím bílým světlem a bílou odrazkou a vzadu červeným světlem a červenou odrazkou. Odrazky nesmějí být trojúhelníkového tvaru a smějí být umístěny nejvýše 1,20 m nad rovinou vozovky.

(3) Povinnost označit náklad přečnívající vozidlo do strany za nesnížené viditelnosti podle odstavce 2 neplatí pro vozidla přepravující zemědělské výrobky; za snížené viditelnosti se užije světla nebo odrazek.

(4) Při přepravě zvířat nesmí být ohrožena bezpečnost řidiče nebo osob přepravovaných ve vozidle ani bezpečnost silničního provozu.

(5) Nakládání a skládání nákladu na silnici je dovoleno jen tehdy, nelze-li to bez zvláštních obtíží provést mimo silnici (ve dvoře, v průjezdu apod.). Složení a naložení nákladu musí být provedeno co nejrychleji a tak, aby nebyla ohrožena bezpečnost silničního provozu. Není-li možno složený náklad neprodleně odstranit ze silnice, platí ustanovení o překážkách silničního provozu.

(6) Podrobnosti o přepravě nákladu upravují zvláštní předpisy.⁷)

§ 36

Přeprava nebezpečného nákladu

Při přepravě nebezpečného, například výbušného, snadno hořlavého nebo podobného nákladu platí ustanovení zvláštních předpisů. Vozidlo přepravující nebezpečný náklad musí být označeno tabulí s nápisem „Nebezpečný náklad“ nebo tabulí se symbolem výbušného (č. O 4a) nebo snadno hořlavého materiálu (č. O 4b) anebo radioaktivního materiálu (č. O 4c); jde-li o trvalou přepravu, může být označení provedeno na vozidle.

§ 37

Dopravní značky a zařízení

(1) V silničním provozu se užívají svislé dopravní značky (na tabulích), vodorovné dopravní značky (na vozovce a součástech silnice) a dopravní zařízení.

(2) Svislé dopravní značky jsou:

1. a) výstražné značky, které upozorňují na místa, kde účastníku silničního provozu hrozí nebezpečí a kde je proto povinen dbát zvýšené opatrnosti (č. A 1a až č. A 27);
2. b) zákazové značky, které ukládají účastníku silničního provozu zákazy nebo omezení, jichž musí uposlechnout (č. B 1 až č. B 31);
3. c) příkazové značky, které ukládají účastníku silničního provozu příkazy, jichž musí uposlechnout (č. C 1a až č. C 9);
4. d) informativní značky, které dávají účastníku silničního provozu nutné informace nebo slouží jeho orientaci (č. D 1a až č. D 44);
5. e) dodatkové tabulky, které zpřesňují, doplňují nebo omezují význam dopravní značky, pod kterou jsou umístěny (č. E 1 až č. E 8d);
6. f) zvláštní značky, které upozorňují na zvláštní situaci, nebezpečí nebo místní úpravu (č. F 1 až č. F 5b).

(3) Pokyny přenosných svislých dopravních značek mají přednost před pokyny trvalých svislých dopravních značek, pokud bezpečnost silničního provozu nevyžaduje, aby tyto byly dočasně zrušeny zakrytím.

(4) Vodorovných dopravních značek (č. V 1a až č. V 14) se užívá buď ve spojení se svislými dopravními značkami (popřípadě s dopravními zařízeními), jejichž údaje zdůrazňují nebo upřesňují, anebo samostatně. Vodorovné dopravní značky jsou na vozovce vyznačeny barvou nebo jiným srozumitelným způsobem. Hřebů se užívá jen u přerušovaných čar v obci a k doplnění dopravní značky vyznačující okraj vozovky (č. V 4). Při přechodné úpravě se k vyznačení dočasně nutné změny užívá odchylných barev a popřípadě hřebů k zlepšení viditelnosti.

(5) Dojde-li při změně místní úpravy silničního provozu výjimečně na přechodnou dobu ke změně svislých dopravních značek, mají pokyny těchto značek přednost před pokyny vodorovných dopravních značek.

(6) Dopravními zařízeními jsou zejména:

1. a) světelná signalizační zařízení se světelnými signály (č. S 1a až č. S 9g);
2. b) výstražné a světelné majáčky označující ostrůvky ve vozovce, popřípadě překážky silničního provozu;
3. c) vodící směrové sloupky;
4. d) odrazové vodící značky vyznačující okraj silnice v barvě oranžové vpravo a v barvě bílé vlevo ve směru jízdy;
5. e) dopravní kužele (č. Z 1);
6. f) dopravní hlásky;
7. g) zábrany pro označování uzavírek nebo překážek (č. Z 2a a č. Z 2b);
8. h) bílo-(žluto)-černé pruhy označující trvalé překážky (č. Z 2c),
9. i) vodící tabule (č. Z 3);
10. j) směrovací desky (č. Z 4);
11. k) výstražná přerušovaná oranžová světla umístěná na dopravních kuželích, dopravních hláskách, zábranách, směrových tabulích apod. upozorňující řidiče na nutnost zvýšené opatrnosti;
12. l) odrazová zrcadla ke zlepšení viditelnosti vozidel projíždějících křižovatkou nebo jiným nebezpečným anebo nepřehledným místem;
13. m) ochranná zábradlí, řetězy apod.

§ 38

Užívání dopravních značek a dopravních zařízení

(1) V silničním provozu se smí užívat dopravních značek a dopravních zařízení jen v takovém rozsahu a takovým způsobem, jak to nezbytně vyžaduje zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Silniční provoz se v míře nezbytně nutné upraví, omezí nebo zastaví dopravními značkami a dopravními zařízeními, vyžadují-li to místní podmínky, stavba, údržba nebo ochrana silnice nebo jiný důležitý veřejný zájem (dále jen „místní úprava silničního provozu“).

(2) Zda, kde a jakých dopravních značek a dopravních zařízení se má užít a jaké místní úpravy silničního provozu mají být provedeny v jednotlivých případech, stanoví:

1. a) okresní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti, a to po projednání s příslušným národním výborem; jde-li o dopravní značky č. A 23, č. A 24, č. A 25a až č. A 25c a č. A 27 a značku č. C 2, má-li být umístěna před železničním přejezdem, po projednání s příslušným drážním správním orgánem. V Praze, Bratislavě, Brně a Ostravě to stanoví národní výbory se souhlasem příslušného dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti;
2. b) drážní správní orgán, jde-li o dopravní značky č. A 26a a č. A 26b po projednání s příslušným národním výborem, správcem pozemní komunikace a s příslušným dopravním inspektorátem Veřejné bezpečnosti;
3. c) na dálnici ministerstvo vnitra České socialistické republiky nebo ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky, popřípadě federální ministerstvo vnitra po projednání s federálním ministerstvem dopravy;
4. d) na účelových komunikacích uvnitř objektů organizace, které přísluší jejich správa, se souhlasem okresního dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti.

(3) Při stavbách a rekonstrukcích silnic v prováděném stavebním řízení a při povolování uzavírek a objížděk platí obdobně ustanovení odstavců 1 a 2.

(4) Na práce na silnici, které nevyžadují ani částečného uzavření silnice, stačí upozornit na dobu nezbytně nutnou dopravní značkou č. A 15 nebo červeným praporkem a za snížené viditelnosti červeným nebo přerušovaným oranžovým světlem. Označit pracoviště je povinna organizace, která práce provádí.

(5) Při rozhodování o povolení vyhrazeného parkoviště si národní výbor vyžádá souhlas okresního dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti. Parkoviště je možno vyhradit jen pro dobu nezbytně nutnou (dny, hodiny).

(6) Veškeré dopravní značky musí být prováděny podle vzorů uvedených v příloze. Stanovené tvary symbolů svislých dopravních značek se nesmějí nijak měnit; to však neplatí pro značky se symboly, které mohou být obráceny, a se symboly, číslicemi apod., které jsou uvedeny jen jako vzory. Podrobnosti o rozměrech, barvách a přesném provedení a umísťování dopravních značek, dopravních zařízení i světelných signalizačních zařízení upravuje zvláštní předpis.

(7) Na dopravních značkách a na jejich sloupcích nebo na dopravních zařízeních je zakázáno umísťovat cokoliv, co nesouvisí se značkou nebo zařízením. V blízkosti silnice je zakázáno umísťovat předměty nebo zařízení, které by mohly vést k záměně s dopravní značkou nebo dopravním zařízením, které by je zakrývaly nebo svou úpravou zmenšovaly jejich význam anebo oslňovaly či rozptylovaly pozornost účastníka silničního provozu způsobem ohrožujícím bezpečnost tohoto provozu. Toto ustanovení nesmí být porušeno zejména při umísťování prostředků prostorové propagace při silnicích, k němuž udělují povolení příslušné orgány státní správy podle zvláštních předpisů.

(8) Pro plnění některých úkolů, při nichž se musí užít silnice (při měření apod.), může příslušný dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti povolit k zajištění bezpečnosti pracovníků a k upozornění účastníků silničního provozu na použitá vozidla, přístroje apod. užívání přenosných dopravních značek, popřípadě dopravních zařízení (dopravní kužele apod.). Organizace, které přísluší správa silnice, smí užívat přenosných dopravních značek a dopravních zařízení bez povolení. Organizace, které přísluší péče o čistotu silnice, smí se souhlasem okresního dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti užívat při občasném důkladném čištění vozovky přenosné dopravní značky č. B 29 s vyznačením doby její platnosti. V Praze, Bratislavě, Brně a Ostravě povolují užívání přenosných dopravních značek, popřípadě dopravních zařízení národní výbory. Přenosné dopravní značky a dopravní zařízení smějí být umísťovány jen na dobu nezbytně nutnou.

§ 39

Řízení provozu světelnými signály

(1) Při řízení provozu na křižovatce se užívá světelných signálů tříbarevné soustavy s plnými kruhovými světly nebo se světly se směrovými šipkami (č. S 1a až č. S 3b apod.); směrové šipky ukazují, pro který směr je signál určen.

(2) Při řízení provozu na křižovatce:

1. a) signál s červeným světlem „Stůj!“ znamená pro řidiče povinnost zastavit vozidlo před hranicí křižovatky;
2. b) signál se současně svítícím červeným a žlutým světlem „Pozor!“ znamená pro řidiče povinnost připravit se k jízdě;
3. c) signál se zeleným plným kruhovým světlem „Volno“ znamená pro řidiče možnost pokračovat v jízdě. Dodrží-li řidič ustanovení o odbočování, může přitom odbočit vpravo nebo vlevo. Řidič odbočující vlevo může být vyrozuměn o zastavení protijedoucích vozidel a tramvají jedoucích v obou směrech, kterým by jinak byl povinen dát přednost v jízdě, rozsvícením signálu pro opuštění křižovatky (č. S 4) umístěným v protilehlém rohu křižovatky;
4. d) signál se žlutým světlem „Pozor!“ znamená pro řidiče povinnost zastavit vozidlo před hranicí křižovatky. Je-li však řidič při rozsvícení tohoto světla již tak těsně u hranice křižovatky, že by před ní nemohl bezpečně vozidlo zastavit, smí pokračovat v jízdě;
5. e) signál se zelenou směrovou šipkou nebo šipkami znamená pro řidiče možnost pokračovat v jízdě jen ve směru, kterým šipka nebo šipky ukazují. Směřuje-li zelená šipka vlevo, neplatí pro řidiče ustanovení § 15 odst. 4 o odbočování. Je-li signál doplněn současně svítícím žlutým světlem ve tvaru kráčejícího chodce (č. S 3c), upozorňuje toto světlo řidiče, že pojede do směru, v němž výjimečně křižuje přechod chodců ve volném směru.

(3) Na znamení signálu doplňkové zelené šipky umístěného v úrovni signálu s červeným světlem a svítícího současně s červeným nebo žlutým světlem smí řidič jet jen ve směru, kterým šipka ukazuje. Přitom je povinen dát přednost v jízdě řidičům jedoucím ve volném směru a nesmí ohrozit chodce přecházející ve volném směru, kteří již vstoupili do vozovky.

(4) Tam, kde se užívá světelného rychlostního signálu s proměnným signálním znakem (č. S 8a) nebo rychlostního signálu s více proměnnými signálními znaky (č. S 8b), označuje rozsvícená číslice rychlost v kilometrech za hodinu, při jejímž dodržení dojede řidič k dalšímu světelnému signálu se svítícím zeleným světlem.

(5) Používá-li se týž jízdní pruh střídavě pro jeden i druhý směr jízdy, je provoz na tomto jízdním pruhu řízen světelným signálem pro zakázaný vjezd (č. S 5a) a signálem pro volný vjezd do jízdního pruhu (č. S 5b). Při změně svítí po dobu potřebnou k vyklizení signál pro zakázaný vjezd současně pro oba směry.

(6) Při řízení provozu před přechodem pro chodce nebo před příjezdem ke křižovatce anebo před nepřehledným místem platí obdobně ustanovení odstavce 2. Na signál „Stůj!“ popřípadě „Pozor!“ je řidič povinen zastavit vozidlo před příčnou čarou souvislou (č. V 6a a č. V 6b) a tam, kde taková čára není, před světelným signálem.

(7) Přerušované žluté světlo svítící na křižovatce při vypnutí světelných signálů nebo ve spojení s dopravní značkou č. C 2 apod. anebo samostatně na jiných nebezpečných místech upozorňuje řidiče na nutnost zvýšené opatrnosti. Svítí-li toto světlo na křižovatce, nejde o křižovatku s řízeným provozem.

(8) Při řízení provozu při částečných uzavírkách silnice, při práci na silnici nebo z jiných důvodů se užívá přenosných signálních zařízení tříbarevné nebo dvoubarevné soustavy s plnými kruhovými světly. Ustanovení odstavce 2 pak platí obdobně. Na znamení signálu „Stůj!“, popřípadě „Pozor!“ je řidič povinen zastavit vozidlo před světelným signálem.

(9) Ve zvláštních případech, například k zabezpečení vjezdu tramvají na silnici se užívá červeného nepřerušovaného světla, jemuž předchází žluté nepřerušované světlo; řidič je povinen zastavit vozidlo před příčnou čarou souvislou (č. V 6a a č. V 6b) a tam, kde taková čára není, před světelným signálem.

(10) Dvěma přerušovanými červenými světly umístěnými vedle sebe se zabezpečuje vjezd na silnici pro vozidla požární ochrany; řidič je povinen zastavit vozidlo před tímto světelným signálem.

(11) Pro chodce se užívá signálů dvoubarevné soustavy:

1. a) signál s červeným světlem ve tvaru stojícího chodce (č. S 6a) „Stůj!“ znamená pro chodce, že nesmí vstupovat do vozovky; smí však dokončit přecházení na druhou stranu vozovky nebo na ostrůvek ve vozovce;
2. b) signál se zeleným světlem ve tvaru kráčejícího chodce (č. S 6b) „Volno“ znamená pro chodce, že může přecházet. Přerušované zelené světlo tohoto signálu upozorňuje chodce, že zelené světlo zakrátko zhasne.

(12) Tam, kde jsou zvláštní světelné signály pro chodce vybaveny tlačítkem, smí chodec po stisknutí tlačítka vstoupit do vozovky teprve na znamení signálu „Volno“.

(13) Jsou-li na stezkách pro cyklisty zřízeny zvláštní světelné signály (č. S 7a, č. S 7b a č. S 7c), platí obdobně ustanovení odstavce 2. To platí i tehdy, je-li červené, žluté a zelené kruhové světlo doplněno jen bílou tabulkou s vyobrazením jízdního kola.

(14) Jsou-li zřízeny zvláštní signály pro tramvaje, pak jejich význam pro řidiče tramvají vyplývá z toho, která světla jsou rozsvícena (č. S 9a až S 9g). Těchto signálů se může užít i na jízdních pruzích vyhrazených pro autobusy nebo trolejbusy městské hromadné přepravy osob.

§ 40

Řízení provozu pokyny příslušníků

(1) Provoz řídí příslušník ve stejnokroji změnou postoje a pokyny paží; přitom zpravidla užívá směrovku, kterou drží v pravé ruce. Jeho pokyny znamenají pro řidiče i chodce:

1. a) „Stůj!“ pro směr, ke kterému stojí příslušník čelem nebo zády; řidič je přitom povinen zastavit vozidlo před hranicí křižovatky;
2. b) „Pozor!“ vztyčí-li příslušník paži nebo užívá-li směrovky, vztyčí-li předloktí pravé paže. Řidič jedoucí ze směru, pro který byl provoz předtím zastaven, je povinen se připravit k jízdě a řidič jedoucí ve směru předtím volném, je povinen zastavit vozidlo před hranicí křižovatky. Je-li však řidič již tak těsně u hranice křižovatky, že by před ní nemohl bezpečně zastavit vozidlo, smí pokračovat v jízdě;
3. c) „Volno“ pro směr, ke kterému stojí bokem; řidič přitom pokračuje v jízdě. Dodrží-li ustanovení o odbočování, může odbočit vpravo nebo vlevo;
4. d) má-li příslušník pravou paži předpaženu a levou upaženu, znamená to „Stůj!“ pro řidiče přijíždějící směrem k zádům a pravému boku příslušníka a „Volno“ pro řidiče přijíždějící směrem k levému boku příslušníka. Řidičům přijíždějícím směrem k čelu příslušníka je dovoleno jen odbočovat vpravo. Chodci smějí přecházet vozovku jen za zády příslušníka.

(2) Při pokynech „Stůj!“ a „Volno“ může příslušník upažit obě nebo jednu paži; obě paže může připažit, postačí-li k řízení provozu postoj. To neplatí pro pokyn uvedený v odstavci 1 písm. d).

(3) Příslušník může při řízení provozu dávat kromě pokynů uvedených v odstavci 1 i jiné potřebné pokyny („Zrychlit jízdu!“ krčením upažené paže přes střed těla, „Zpomalit jízdu!“ kýváním upažené paže nahoru a dolů apod.). K zdůraznění svého pokynu může příslušník užít znamení píšťalkou.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí i při řízení provozu orgánem vojenské pořádkové služby.

§ 41

Oprávnění k zastavování vozidel

(1) Zastavovat vozidla smějí jen:

1. a) příslušníci ve stejnokroji;
2. b) vojáci Pohraniční stráže ve stejnokroji v blízkosti státních hranic;
3. c) členové Pomocné stráže Veřejné bezpečnosti;
4. d) orgány vojenské pořádkové služby;
5. e) jiné osoby, pro které toto oprávnění vyplývá z ustanovení této vyhlášky [§ 21 odst. 2 písm. d), § 30 odst. 2 písm. b), § 32 odst. 1, § 43 odst. 4, čl. 3 odst. 7 přílohy] a osoby přibrané k zajištění bezpečnosti silničního provozu nebo některých jízdních úkonů, jestliže to je nezbytně nutné.

(2) Znamení k zastavení vozidla dávají osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) vztyčením paže nebo zastavovacím terčem (č. Z 5a); za snížené viditelnosti dávají znamení k zastavení vozidla červeným světlem, kterým pohybují v horním půlkruhu. Z jedoucího vozidla dávají toto znamení kýváním upažené paže nahoru a dolů nebo vysunutým zastavovacím terčem, popřípadě rozsvícením světelného nápisu „STOP“ umístěného na vozidle. Pro pracovníky dráhy platí při zastavování vozidel ustanovení § 21 odst. 2 písm. d). Jiné osoby uvedené v odstavci 1 písm. e) dávají znamení k zastavení vozidla vztyčenou paží; smějí však též užívat zvláštního zastavovacího terče (č. Z 5b). Při trhacích pracích v kamenolomech apod. se užívá červeného praporku.

(3) Znamení k zastavení vozidla se musí dávat včas a zřetelně s ohledem na okolnosti silničního provozu tak, aby řidič mohl bezpečně zastavit vozidlo a aby nedošlo k ohrožení bezpečnosti silničního provozu.

§ 42

Chodci

(1) Chodec je povinen chodit po chodníku, a to vpravo; kde není chodník, je povinen chodit po levé krajnici. Plynulost silničního provozu nesmějí chodci omezovat zejména tím, že bezdůvodně vytvářejí skupiny. Jiní účastníci silničního provozu nesmějí chodníku užívat, pokud v této vyhlášce není stanoveno jinak.

(2) Chodec, který nese předmět, jímž by mohl ohrozit provoz na chodníku nebo na krajnici, je povinen, nebrání-li tomu zvláštní okolnosti, jít při levém okraji vozovky. Osoba, která se pohybuje pomocí ručního vozíku pro tělesně postižené osoby, smí užívat chodníku, krajnice nebo vozovky; jde-li o ruční vozík s pomocným motorkem, nesmí jeho rychlost při jízdě po chodníku překročit 4 km za hodinu.

(3) Kde není chodník ani krajnice nebo je-li chodník nebo krajnice neschůdná, je chodec povinen jít, pokud tím není ohrožena jeho bezpečnost a nebrání-li tomu zvláštní okolnosti, co nejblíže při levém okraji vozovky. Osoba, která se pohybuje pomocí ručního vozíku s pomocným motorkem pro tělesně postižené osoby, je však vždy povinna jet při pravém okraji vozovky.

(4) Chodci smějí jít po krajnici nebo při okraji vozovky nejvýše dva vedle sebe, pokud tím, zejména za snížené viditelnosti nebo za zvýšeného provozu, neohrozí nebo neomezí silniční provoz.

(5) Je-li v blízkosti křižovatka s provozem řízeným světelnými signály nebo přechod se světelnými signály pro chodce, smějí chodci přecházet jen po přechodu. Je-li v blízkosti nadchod nebo podchod, jsou chodci povinni je užívat. Dopravní značkou č. C 9 může být chodcům i v jiných případech přikázáno, aby užili přechodu, nadchodu nebo podchodu.

(6) Na vyznačeném přechodu pro chodce je chodec povinen přecházet v pravé polovině. Mimo vyznačené přechody smí přecházet vozovku jen kolmo ke směru silničního provozu. Před vstupem do vozovky je povinen se přesvědčit, zejména s ohledem na překážku, která mu popřípadě brání v rozhledu, zda tak může učinit bez nebezpečí. Jakmile chodec vstoupí do vozovky, nesmí se tam bezdůvodně zdržovat nebo zastavovat. Chodec nesmí vstupovat do vozovky, přijíždějí-li vozidla s právem přednostní jízdy; nachází-li se na vozovce, je povinen jim uvolnit cestu.

(7) Chodci, kteří přecházejí na vyznačených přechodech, jsou povinni, vyžaduje-li to hustota a plynulost provozu jedoucích vozidel, brát ohled na řidiče přijíždějících vozidel zejména tím, že nepřecházejí jednotlivě, ale ve skupinách. To platí též, přecházejí-li chodci na křižovatce po nevyznačeném přechodu, vůči řidičům odbočujícím na silnici, po které chodci přecházejí. V jiných případech smějí chodci přecházet vozovku jen s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel, a tak, aby řidiče těchto vozidel nedonutili ke změně směru nebo rychlosti jízdy.

(8) Pro chodce platí přiměřeně i ustanovení o železničních přejezdech (§ 21) a dopravních nehodách (§ 30).

(9) Ustanovení odstavců 1 až 8, pokud z nich nevyplývá jinak, platí i pro osobu, která vede psa, tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro nemocné nebo tělesně postižené osoby nebo ruční vozík s celkovou šířkou menší než 60 cm.

(10) Osoby pracující na silnici nejsou povinny dodržovat ta ustanovení, u nichž to není možné pro povahu jejich práce, a jsou-li zřetelně označeny.

§ 43

Pochodující útvary

(1) Pochodující útvar (útvar ozbrojených sil, pohřební průvod apod.) musí být za snížené viditelnosti označen vpředu po obou stranách neoslňujícím bílým světlem a vzadu rovněž po obou stranách červeným světlem.

(2) Za dodržování ustanovení odstavce 1 a ustanovení uvedených v § 47 věta třetí odpovídá vedoucí pochodujícího útvaru.

(3) Organizovaná skupina školní mládeže smí jít nejvýše ve dvojstupech a musí být doprovázena osobou starší 15 let, která je dostatečně způsobilá, aby na skupinu řádně dohlížela. Vozovky smí skupina užít jen tehdy, nemůže-li jít po chodníku nebo po levé krajnici. Musí-li užít vozovky, řídí se skupina též ustanoveními odstavců 1 a 2. Jiné skupiny školní mládeže nebo dětí nepodléhajících školní docházce se řídí ustanoveními pro chodce.

(4) Osoba, která doprovází organizovanou skupinu školní mládeže nebo skupinu dětí nepodléhajících povinné školní docházce, je oprávněna při přecházení vozovky zastavovat vozidla.

§ 44

Jízda na jízdním kole

(1) Cyklista je povinen jet nebo vést jízdní kolo při pravém okraji vozovky; nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci, smí jízdní kolo vést i po chodníku a mimo obec smí k jízdě nebo vedení kola užívat i pravé krajnice.

(2) Cyklisté smějí jet nebo mohou vést jízdní kolo jen jednotlivě za sebou. Cyklista nesmí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidla, jet v těsné blízkosti za motorovým vozidlem, vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola nebo ohrožovaly jiné osoby. Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech. Na jednomístném jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou; je-li však jízdní kolo vybaveno pomocným sedadlem pro přepravu dítěte s pevnými opěrami pro nohy, smí osoba starší 18 let vézt osobu mladší 7 let.

(3) Osoby mladší 10 let smějí na silnici (s výjimkou polních a lesních cest) jezdit na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let, která je dostatečně způsobilá, aby na ně řádně dohlížela. Tím není dotčena zákonná odpovědnost za nezletilé děti.

(4) U jízdního kola se smí užívat přívěsného vozíku, který není širší než 80 cm, má vzadu odrazku červené barvy a je spojen s jízdním kolem pevným spojovacím zařízením. Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho náklad za snížené viditelnosti koncové červené světlo jízdního kola, musí být přívěsný vozík opatřen tímto světlem.

§ 45

Jízda s potahovými vozidly a ručními vozíky

(1) Vozkou smí být jen osoba starší 15 let. Vedle potahového vozidla smí jít vozka jen po pravé straně. Před opuštěním vozidla je povinen vozidlo zabrzdit, uvolnit vnitřní postraňky a na svahu založit kola.

(2) Osoba tlačící nebo táhnoucí ruční vozík o celkové šířce větší než 60 cm je povinna jít při pravém kraji vozovky a mimo obec smí užívat také pravé krajnice, nejsou-li tím ohrožováni ani omezováni chodci.

(3) Na silnicích označených jako silnice I. třídy (č. D 40a a č. D 40b) nebo jako dálková silnice pro mezinárodní provoz (č. D 41) je v době od 23 do 4 hodin zakázána jízda s potahovými vozidly a ručními vozíky uvedenými v předchozím odstavci.

§ 46

Jízda na zvířatech a vedení a hnaní zvířat

(1) Na silnici s výjimkou polních a lesních cest smí jet na zvířeti jen jezdec starší 15 let. Je povinen jet při pravém okraji vozovky; mimo obec smí užívat také pravé krajnice, nejsou-li tím ohrožováni nebo omezováni chodci. Jezdci na zvířatech smějí jet jen jednotlivě za sebou; přitom smějí vést jen jedno zvíře.

(2) Zvířata se smějí vést jen tehdy, jsou-li k sobě spřežena, a to nejvíce po dvou. Na silnici se smějí zvířata hnát jen tak, aby silniční provoz nebyl ohrožován a aby byl co nejméně omezován. Zvířata musí být doprovázena potřebným počtem průvodců starších 15 let.

(3) Od soumraku do svítání je zakázáno užívat k jízdě na zvířatech a k vedení a hnaní zvířat silnic označených jako silnice I. třídy nebo II. třídy (č. D 40a, č. D 40b a č. D 40c) anebo jako dálková silnice pro mezinárodní provoz (č. D 41). Jinde musí být jezdec označen na levé straně neoslňujícím bílým světlem. Útvar jezdců se musí označit obdobně jako pochodující útvar. Průvodce vedených a hnaných zvířat musí být označen neoslňujícím bílým světlem.

(4) Je zakázáno pobíhání domácích zvířat po silnici.

§ 47

Společné ustanovení

Pokud z ustanovení této části nevyplývá něco jiného, platí pro jízdu na jízdním kole, s potahovými vozidly a ručními vozíky i pro jízdu na zvířatech a pro vedení a hnaní zvířat přiměřeně ustanovení části II a IV této vyhlášky. Pro jízdu na jízdním kole však neplatí ustanovení § 27 odst. 1. Pro pochodující útvary platí přiměřeně ustanovení § 8 až 11, § 13 až 17, § 19 až 21 a § 28 až 30 a části IV této vyhlášky.

§ 48

Základní ustanovení

Pro účely této vyhlášky se dálnicí rozumí silnice označená dopravní značkou č. D 15a. Silnicí pro motorová vozidla se rozumí silnice označená dopravní značkou č. D 16a. Ustanovení o provozu na dálnicích platí i pro silnice pro motorová vozidla, pokud není stanoveno jinak.

§ 49

Užívání dálnice

(1) Na dálnici je dovolen provoz jen motorovým vozidlům s konstrukční rychlostí 50 km za hodinu a vyšší, je-li pro ně tato rychlost povolena. Řidičům na dálnici je zakázáno:

1. a) zastavení a stání s vozidlem jinde než na místech vyznačených jako parkoviště. Při nouzovém stání (§ 20 odst. 5) je řidič povinen stát na krajnici a jen není-li to možné, na vozovce. Vždy je povinen takové vozidlo označit jako překážku silničního provozu; jde-li o motorové vozidlo povinně vybavené výstražným trojúhelníkem nebo jiným rovnocenným zařízením, je řidič povinen trojúhelník nebo zařízení umístit ve vzdálenosti nejméně 100 m za vozidlem. Řidič je povinen takové vozidlo urychleně odstranit nebo učinit opatření k jeho odstranění; nebude-li vozidlo odstraněno nejpozději za 3 hodiny, odstraní je organizace, které přísluší správa dálnice nebo silnice pro motorová vozidla, a to na náklad provozovatele vozidla;
2. b) otáčení, couvání a vjíždění na střední dělící pás včetně míst, kde je pás přerušen.

(2) Zjistí-li řidič během jízdy na vozidle nebo nákladu závadu, pro kterou nemůže dosáhnout na rovině rychlosti nejméně 50 km za hodinu, musí dálnici opustit na nejbližším výjezdu z ní; silnici pro motorová vozidla musí opustit na nejbližším výjezdu z této silnice nebo na nejbližší křižovatce.

(3) Vlečení motorového vozidla je dovoleno jen tehdy, jestliže je to nutné k odstranění nepojízdného vozidla z dálnice; řidič musí s vlečeným vozidlem dálnici opustit na nejbližším výjezdu z dálnice a silnici pro motorová vozidla na nejbližším výjezdu z této silnice nebo na nejbližší křižovatce.

(4) V období od 15. dubna do 30. září je na dálnici zakázán provoz motorovým vozidlům o celkové hmotnosti vyšší než 3500 kg – s výjimkou autobusů – v poslední pracovní den před dnem pracovního klidu v době od 15 do 21 hodin, v první den pracovního klidu v době od 7 do 11 hodin a v poslední den pracovního klidu v době od 15 do 21 hodin.

§ 50

Vjíždění na dálnici a vyjíždění z ní

(1) Řidič smí na dálnici vjíždět a z dálnice vyjíždět jen na místech k tomu určených.

(2) Při vjíždění na dálnici je řidič povinen dát přednost v jízdě vozidlům, která jedou po dálnici.

(3) Při vyjíždění z dálnice je řidič povinen se včas zařadit do jízdního pruhu, který odpovídá výjezdu z dálnice, a co nejdříve vjet na zvláštní jízdní pruh určený pro vyjíždění z dálnice (odbočovací pruh).

§ 51

Platnost ostatních ustanovení vyhlášky pro provoz na dálnici

Není-li v této části stanoveno jinak, platí pro provoz na dálnici a silnici pro motorová vozidla ostatní ustanovení této vyhlášky.

§ 52

Pořádání podniků na silnici

(1) Hry a sport na silnici je možno provozovat pouze na základě zvláštního povolení.

(2) K pořádání závodů, soutěží a obdobných podniků na silnici, kterými by mohla být ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu, uděluje povolení okresní dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti, nepřesahuje-li podnik jeho obvod, jinak krajský dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti příslušný podle místa, kde podnik začíná, a to vždy po předchozím projednání s příslušnými národními výbory. Ve zvláště závažných případech může povolení udělit ministerstvo vnitra České socialistické republiky nebo ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky, popřípadě federální ministerstvo vnitra; jde-li o dálnici, uděluje se povolení po projednání s federálním ministerstvem dopravy. V povolení musí být stanoveny podmínky pro zajištění bezpečnosti silničního provozu.

(3) V žádosti o povolení podniku uvedeného v odstavci 1 musí být uveden zejména účel a doba konání podniku, návrh trasy s výchozím a cílovým místem, počet účastníků, odpovědný vedoucí a způsob zajištění pořadatelské služby.

(4) Má-li být při pořádání podniku povolena uzavírka nebo objížďka, platí obdobně ustanovení § 38 odst. 3.

(5) Způsob zabezpečení motoristických a podobných podniků stanoví zvláštní předpis.

§ 53

Platnost vyhlášky pro některé druhy vozidel

Není-li v této vyhlášce stanoveno jinak, ustanovení platná

1. a) pro motorová vozidla se vztahují též na trolejbusy, na motorové dopravní vozíky i ruční motorové vozíky a na zvláštní motorová vozidla;
2. b) pro přívěsy se vztahují též na návěsy;
3. c) pro motocykly se vztahují též na skútry, mopedy a jízdní kola s pomocným motorkem.

§ 54

Výjimky

(1) Výjimku z této vyhlášky může v jednotlivých případech nebo pro jednotlivé skupiny případů anebo pro určitou silnici povolit příslušný dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti, popřípadě ministerstvo vnitra České socialistické republiky nebo ministerstvo vnitra Slovenské socialistické republiky. Výjimku celostátního rozsahu povoluje federální ministerstvo vnitra. Je-li nutno povolení výjimky uvést ve všeobecnou známost, učiní se tak způsobem odpovídajícím rozsahu povolené výjimky.

(2) Výjimky z místní úpravy silničního provozu povoluje ten orgán, který místní úpravu stanovil; je-li tímto orgánem dopravní inspektorát Veřejné bezpečnosti, rozhoduje po předchozím projednání s příslušným národním výborem a je-li jím národní výbor, rozhoduje po předchozím souhlasu příslušného dopravního inspektorátu Veřejné bezpečnosti.

(3) Výjimku, které je v silničním provozu okamžitě třeba, může povolit také příslušník na místě samém.

(4) Povolených výjimek se smí užívat jen v míře nezbytně nutné, s ohledem na okolnosti a ostatní účastníky silničního provozu.

(5) O povolování zvláštního užívání silnice, zejména přepravy zvláště těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují stanovenou míru, platí zvláštní předpisy.

(6) Zvláštního označení vozidel č. O 2a a č. O 2b smějí užívat jen osoby, které je obdrží od příslušné organizace Svazu invalidů. Řidiči vozidel s označením č. O 2a nemusí v jednotlivých případech dodržovat zákaz stání vyplývající ze značky č. B 29, jestliže je to naléhavě nutné, a to jen na dobu nezbytně potřebnou a nedojde-li tím k ohrožení bezpečnosti silničního provozu. K výjimkám trvalé povahy musí být vyžádáno povolení podle odstavce 1, popřípadě 2. O zřizování vyhrazených parkovišť pro tyto osoby platí ustanovení § 38 odst. 5.

§ 55

Přechodné a zrušovací ustanovení

(1) Dopravní značky a dopravní zařízení nově stanovené v této vyhlášce musí být zavedeny postupně podle dopravního významu silnic nejpozději do 31. prosince 1979. Do té doby současně platí dopravní značky a dopravní zařízení v dosavadní úpravě.

(2) Zrušují se:

1. a) vyhláška ministerstva vnitra č. 80/1966 Sb., o pravidlech silničního provozu, ve znění vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 42/1971 Sb. včetně přílohy;
2. b) rozhodnutí ministra vnitra Československé socialistické republiky ze dne 19. listopadu 1969 čj. Sv-2434/40-69 registrované v částce 46 Sbírky zákonů, ročník 1969.

§ 56

Účinnost