Platné znění

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Basilejské úmluvy o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování

vyhlášené znění

DODATEK I

Kategorie odpadů, které musí být kontrolovány

  1. Toky odpadů
    1. Y1 klinické odpady z nemocnic, klinik a ostatních zdravotnických zařízení
    2. Y2 odpad z výroby a přípravy farmaceutických produktů
    3. Y3 odpadní farmaceutické látky a léky
    4. Y4 odpad z výroby, přípravy a použití pesticidů a fytofarmaceutik
    5. Y5 odpad z výroby, přípravy a použití chemických prostředků na ochranu dřeva
    6. Y6 odpad z výroby, přípravy a použití organických rozpouštědel
    7. Y7 odpad z tepelného zpracování a temperovacích operací s obsahem kyanidů
    8. Y8 odpadní minerální oleje nevhodné pro jejich původní použití
    9. Y9 odpadní směsi oleje a vody, uhlovodíků a vody, emulze
    10. Y10 odpadní látky a předměty s obsahem polychlorovaných bifenylů (PCB) a/nebo polychlorovaných terfenylů (PCT) a/nebo polybromovaných bifenylů (PBB)
    11. Y11 odpadní dehtové zbytky, vznikající při čištění, destilaci a jakémkoliv pyrolytickém zpracování
    12. Y12 odpad z výroby, přípravy a použití inkoustů, barviv, pigmentů, barev, laků a nátěrů
    13. Y13 odpad z výroby, přípravy a použití pryskyřic, latexů, změkčovadel, klihů a lepidel
    14. Y14 odpadní chemické látky vznikající při výzkumu a vývoji nebo výukové činnosti, které jsou nové a/nebo jejichž účinky na člověka nebo životní prostředí nejsou známé
    15. Y15 látky výbušné povahy, které nepodléhají jiným právním předpisům
    16. Y16 látky z výroby, přípravy a použití fotografických chemikálií a materiálů pro fotografické zpracování
    17. Y17 odpad vznikající při povrchové úpravě kovů a plastů
    18. Y18 zbytky vznikající při průmyslovém zneškodňování odpadů
  1. Odpady obsahující jako složky:
    1. Y19 karbonyly kovů
    2. Y20 berylium, sloučeniny berylia
    3. Y21 sloučeniny šestimocného chromu
    4. Y22 sloučeniny mědi
    5. Y23 sloučeniny zinku
    6. Y24 arsen, sloučeniny arsenu
    7. Y25 selen, sloučeniny selenu
    8. Y26 kadmium, sloučeniny kadmia
    9. Y27 antimon, sloučeniny antimonu
    10. Y28 telur, sloučeniny teluru
    11. Y29 rtuť, sloučeniny rtuti
    12. Y30 thalium, sloučeniny thalia
    13. Y31 olovo, sloučeniny olova
    14. Y32 anorganické sloučeniny fluoru kromě fluoridu vápenatého
    15. Y33 anorganické kyanidy
    16. Y34 kyselé roztoky nebo kyseliny v tuhé formě
    17. Y35 zásadité roztoky nebo zásady v tuhé formě
    18. Y36 azbest (prach a vlákna)
    19. Y37 organické sloučeniny fosforu
    20. Y38 organické kyanidy
    21. Y39 fenoly, sloučeniny fenolu včetně chlorovaných fenolů
    22. Y40 étery
    23. Y41 halogenovaná organická rozpouštědla
    24. Y42 organická rozpouštědla kromě halogenovaných
    25. Y43 všechny výrobky ze skupiny polychlorovaných dibenzo-furanů
    26. Y44 všechny výrobky ze skupiny polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů
    27. Y45 halogenové organické sloučeniny vyjma těch sloučenin, které jsou uvedeny v tomto Dodatku (např. Y39, Y41, Y42, Y43, Y44)

DODATEK II

Kategorie odpadů vyžadujících zvláštní pozornost

  1. Y46 odpady shromažďované z domácností
  2. Y47 zbytky vzniklé při spálení odpadů z domácností

DODATEK III

Seznam nebezpečných vlastností

DODATEK I Kategorie odpadů, které musí být kontrolovány DODATEK II Kategorie odpadů vyžadujících zvláštní pozornost DODATEK III Seznam nebezpečných vlastností
Třída OSN*)Označení Vlastnosti
1H1Výbušniny
Výbušná látka nebo odpad je pevná nebo kapalná látka nebo odpad (nebo směs látek nebo odpadů), která je sama schopna chemické reakce produkující plyn při takové teplotě a tlaku a takovou rychlostí, že může způsobit poškození okolí.
3H3Hořlavé kapaliny
Slovo hořlavost má stejný význam jako zápalnost. Hořlavé kapaliny jsou kapaliny, popř. kapaliny obsahující pevné látky v roztoku nebo suspenzi (např. nátěrové hmoty a jiné, ale nezahrnující látky nebo odpady, které jsou jinak klasifikovány na základě jejich nebezpečné charakteristiky), které uvolňují hořlavé páry při teplotách nepřesahujících 60,5 °C při zkoušce v uzavřeném kelímku a nepřesahujících 65,6 °C při zkoušce v otevřeném kelímku. (Protože výsledky zkoušek v otevřeném kelímku a zkoušek v uzavřeném kelímku nejsou přesně srovnatelné a dokonce jednotlivé výsledky stejné zkoušky jsou často rozdílné, předpisy odlišující se od výše uvedených hodnot, které berou v úvahu tyto rozdíly, jsou v souladu s touto definicí.)
4.1H4.1Hořlavé pevné látky
Pevné látky nebo odpadní pevné látky jiné než ty, které se klasifikují jako výbušniny, které jsou za podmínek, jimž jsou vystaveny při přepravě, snadno zápalné nebo mohou způsobit požár, popř. přispívat k požáru třením.
4.2H4.2Látky nebo odpady podléhající samovolnému vznícení
Látky nebo odpady podléhající samovolnému ohřevu při normálních podmínkách, kterým jsou vystaveny při přepravě, nebo ohřívající se při styku se vzduchem, které jsou náchylné k samovolnému vznícení.
4.3H4.3Látky nebo odpady, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny
Látky nebo odpady, které reakcí s vodou jsou náchylné k samovolnému vznícení nebo uvolnění hořlavých plynů v nebezpečném množství.
5.1H5.1Okysličovadla
Látky nebo odpady, které, zatímco samy nemusí být zápalné, mohou poskytovat kyslík nebo přispívají ke spalování jiných materiálů.
5.2H5.2Organické peroxidy
Organické látky nebo odpady, které obsahují peroxidickou vazbu -O-O-, jsou tepelně nestálé látky, které mohou podléhat exotermickému samozrychlujícímu rozkladu.
6.1H6.1Jedy (s akutní toxicitou)
Látky nebo odpady, které mohou způsobit úmrtí nebo vážné poškození lidského zdraví, jestliže jsou požity nebo vdechovány nebo při styku s pokožkou.
6.2H6.2Infekční látky
Látky nebo odpady obsahující živé mikroorganizmy nebo jejich toxiny, které jsou známé nebo podezřelé z vyvolávání onemocnění u zvířat a lidí.
8H8Korozivní látky
Látky nebo odpady, které chemickou aktivitou mohou způsobit těžké poškození, jestliže přijdou do styku s živou tkání, nebo v případě úniku mohou poškodit nebo dokonce zničit ostatní zboží nebo dopravní prostředky. Rovněž mohou způsobovat jiná rizika.
9H10Látky schopné uvolňovat jedovaté plyny ve styku se vzduchem nebo vodu
Látky nebo odpady, které reakcí se vzduchem nebo vodou uvolňují jedovaté plyny v nebezpečném množství.
9H11Toxické látky (s chronickou toxicitou a opožděným účinkem)
Látky nebo odpady, které, když jsou vdechovány nebo požity nebo když proniknou pokožkou, mohou vyvolat opožděné nebo chronické účinky včetně karcinogenity.
9H12Ekotoxické látky
Látky nebo odpady, které, když jsou uvolněny, představují okamžité nebo opožděné nebezpečí v důsledku nepříznivého zatížení životního prostředí biologickou akumulací nebo jedovatými účinky na biotické systémy.
9H13Látky schopné jakýmkoliv způsobem po uložení uvolňovat jiné látky
Látky nebo odpady schopné jakýmkoli způsobem uvolňovat po zneškodnění (uložení) jiné materiály, tj. např. výluhy.

Zkoušky

Potenciální nebezpečí vyvolané určitými typy odpadů není ještě plně doloženo; zkoušky pro kvantitativní definování tohoto nebezpečí neexistují. Je zapotřebí další výzkum za účelem vývoje prostředků k charakterizování potenciálního nebezpečí, kterému je vystaven člověk a/nebo životní prostředí vlivem těchto odpadů. Standardizované zkoušky byly odvozeny se zřetelem na čisté složky a materiály. Mnohé země vyvinuly národní zkoušky, které mohou být použity pro látky uvedené v dodatku I za účelem rozhodnutí, zda tyto látky vykazují jakékoliv charakteristiky uvedené v tomto dodatku.

DODATEK IV

Způsoby zneškodňování odpadů

  1. A. OPERACE, KTERÉ NEVEDOU K MOŽNOSTI ZNOVUZÍSKÁNÍ ZDROJŮ, RECYKLOVÁNÍ, ZPRACOVÁNÍ ODPADU, PŘÍMÉMU ZNOVUPOUŽITÍ NEBO JINÉMU POUŽITÍ

    Část A zahrnuje všechny činnosti při zneškodňování odpadů, které se používají v praxi.

    1. D1 Nadúrovňové nebo podúrovňové skládkování
    2. D2 Přímé zpracování v půdě, tj. biologický rozklad kapalin nebo kalů v půdě
    3. D3 Hluboká injektáž, tj. injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných dolů nebo přirozeně se vyskytujících úložišť aj.
    4. D4 Povrchové nádrže, tj. umístění kapalin nebo kalů do prohlubní, nádrží nebo lagun apod.
    5. D5 Speciální skládky, tj. umístění do speciálně vybudovaných prostor, které jsou kryté a izolované vzájemně od sebe a od životního prostředí apod.
    6. D6 Vypouštění do vodního recipientu vyjma moří/oceánů
    7. D7 Vypouštění do moří/oceánů včetně vpravování do mořského dna
    8. D8 Biologické zpracování, které není specifikováno jinde v tomto dodatku, při němž vznikají sloučeniny nebo směsi, které jsou zneškodňovány pomocí některého ze způsobů uvedených v části A
    9. D9 Fyzikálně chemické zpracování, které není specifikováno jinde v tomto dodatku, při němž vznikají sloučeniny nebo směsi, které jsou zneškodňovány některým ze způsobů pomocí kterékoliv z operací uvedených v části A (např. odpařováním, sušením, kalcinací, neutralizací, srážením aj.)
    10. D10 Spalování na pevnině
    11. D11 Spalování na moři
    12. D12 Trvalé ukládání (tj. uložení v obalech v dolech aj.)
    13. D13 Mísení nebo míchání před použitím kteréhokoliv způsobu uvedeného v části A
    14. D14 Přebalení před použitím kteréhokoliv způsobu uvedeného v části A
    15. D15 Skladování po jakékoliv operaci uvedené v části A
  1. B. ZPŮSOBY, KTERÉ MOHOU VÉST K ZNOVUZÍSKÁNÍ ZDROJŮ, RECYKLOVÁNÍ, ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ, PŘÍMÉMU ZNOVUPOUŽITÍ NEBO JINÉMU POUŽITÍ

    Část B obsahuje všechny způsoby zneškodňování nebezpečného odpadu z hlediska materiálů, které by jinak byly uvedeny v části A.

    1. R1 Použití jako palivo (vyjma přímého spalování) nebo jako jiný zdroj pro získání energie
    2. R2 Získání/regenerace rozpouštědla
    3. R3 Recyklování/získání organických látek, které nejsou použity jako rozpouštědlo
    4. R4 Recyklování/získání kovů a sloučenin kovů
    5. R5 Recyklace/získání jiných anorganických látek
    6. R6 Regenerace kyselin a zásad
    7. R7 Získání složek použitých ke snížení znečištění
    8. R8 Získání složek z katalyzátorů
    9. R9 Přečištění použitého oleje nebo jiné opětovné použití upotřebeného oleje
    10. R10 Aplikace do půdy prospěšná zemědělství nebo životnímu prostředí
    11. R11 Použití zbytkových látek získaných některým z postupů uvedených pod čísly R1 až R10
    12. R12 Výměna odpadů zařazených pro zpracování některým z postupů označených pod čísly R1 až R11
    13. R13 Shromažďování látek uvažovaných pro některý z postupů v části B

DODATEK V A

Informace, které musí být poskytnuty v oznámení

  1. 1. Důvod vývozu odpadu
  2. 2. Vývozce odpadu1)
  3. 3. Původce odpadu a místo vzniku1)
  4. 4. Zneškodňovatel odpadu a skutečné místo zneškodnění1)
  5. 5. Uvažovaný přepravce (přepravci) odpadů a jejich zástupce (zástupci), pokud jsou známí1)
  6. 6. Stát vývozu odpadu Kompetentní úřad2)
  7. 7. Předpokládaní tranzitní země Kompetentní úřad2)
  8. 8. Stát dovozu odpadu Kompetentní úřad2)
  9. 9. Obecné nebo jednotlivé oznámení
  10. 10. Plánované datum (data) zásilky (zásilek) a časové období, po které má být odpad vyvážen, a navržený plán cesty (včetně místa vstupu a výstupu)3)
  11. 11. Předpokládaný způsob přepravy (silniční, železniční, námořní, letecký, říční)
  12. 12. Informace týkající se pojištění4)
  13. 13. Označení a fyzický popis odpadů včetně čísel Y a čísel OSN a jejich složení5) a informace o všech zvláštních požadavcích na zacházení včetně nouzových opatření v případě nehody
  14. 14. Předpokládaný způsob balení (tj. volně ložený, sudy, cisternová loď)
  15. 15. Odhadnuté množství v hmotnosti/objemu6)
  16. 16. Místo vzniku odpadu7)
  17. 17. Pro odpady, uvedené v dodatku I klasifikace z dodatku III: nebezpečné charakteristiky, číslo H a třída OSN
  18. 18. Metoda zneškodnění podle dodatku IV
  19. 19. Prohlášení původce a vývozce, že informace je pravdivá
  20. 20. Předaná informace (včetně technického popisu závodu) vývozci a producentovi od zneškodňovatele odpadu, na základě které zneškodňovatel založil hodnocení, že není důvod se obávat, že s odpadem nebude zacházeno vhodným způsobem z hlediska životního prostředí v souladu se zákony a předpisy státu dovozu
  21. 21. Informace týkající se smlouvy mezi vývozcem a zneškodňovatelem
  • Poznámky
  • 1) Jméno a příjmení a adresa, telefon, fax nebo telex a styčná osoba.
  • 2) Jméno a příjmení a adresa, telefon, fax nebo telex.
  • 3) V případě obecného oznámení, pokrývajícího několik zásilek, buď očekávané datum každé zásilky, nebo pokud není známé, očekávanou četnost zásilek, jaká bude zapotřebí.
  • 4) Musí být poskytnuta informace o příslušných požadavcích na pojištění, a jak jsou dodrženy vývozcem, přepravcem a zneškodňovatelem.
  • 5) Charakter a koncentrace nejnebezpečnějších složek z hlediska jedovatosti a jiných nebezpečí, která představují odpady jak při zacházení, tak ve vazbě na navrženou metodu zneškodnění.
  • 6) V případě obecného oznámení, pokrývajícího několik zásilek bude vyžadováno jak celkové množství, tak i odhadnuté množství pro každou jednotlivou zásilku.
  • 7) Pokud je zapotřebí odhadnout nebezpečí a stanovit vhodnost navrženého způsobu zneškodnění.

    • DODATEK V B

    Informace, které musí být poskytnuty v dokladu o pohybu

    1. 1. Vývozce odpadu1)
    2. 2. Původce odpadu a místo vzniku1)
    3. 3. Zneškodňovatel odpadu a skutečné místo zneškodnění
    4. 4. Přepravce (přepravci) odpadů1) nebo jeho zástupce (zástupci)
    5. 5. Předmět obecného nebo jednotlivého oznámení
    6. 6. Datum začátku pohybu přes hranice státu a datum (data), podpis při příjmu každou osobou odpovídající za odpad
    7. 7. Způsob přepravy (silniční, železniční, vnitrozemská vodní, námořní, letecká) včetně státu vývozu, tranzitu a dovozu a také místa vstupu a výstupu, pokud byla stanovena
    8. 8. Obecný popis odpadu (fyzikální stav, správné označení OSN názvem a třídou přepravy, číslem Y a číslem H dle potřeby)
    9. 9. Informace o požadavcích na zvláštní zacházení včetně nouzových opatření v případě nehody
    10. 10. Typ a počet obalů
    11. 11. Množství v hmotnostních/objemových jednotkách
    12. 12. Prohlášení původce a vývozce, že informace je pravdivá
    13. 13. Prohlášení původce a vývozce prokazující, že zodpovědné úřady všech dotčených zemí, které jsou smluvními stranami, nemají námitky
    14. 14. Potvrzení zneškodňovatele, že odpad na příslušném místě přijal a dodržel metody zneškodnění s uvedením přibližného data zneškodnění
  • Poznámky

    Informace požadované v dokladu o pohybu musí být tam, kde je to možné, spojeny do jednoho dokumentu spolu s údaji vyžadovanými přepravními předpisy. Tam, kde to není možné, informace by měla spíše doplňovat, než opakovat to, co je vyžadováno podle přepravních předpisů. Doklad o pohybu musí obsahovat instrukce, kdo poskytne informace a kdo vyplnil jednotlivé formuláře.

  • 1) Jméno a příjmení, adresa, telefon, fax nebo telex a jméno, adresa, telefon a číslo faxu osoby, se kterou je třeba se spojit v případě nouze.

    • DODATEK VI

    Smírčí řízení

    OdkazČlánek 1

    Pokud dohoda uvedená v článku 20 úmluvy nestanoví jinak, postup smírčího řízení musí být proveden v souladu s níže uvedenými články 2 až 10.

    OdkazČlánek 2

    Reklamující strana musí oznámit Sekretariátu, že strany se dohodly předložit spor smírčímu řízení podle odstavce 2 nebo odstavce 3 článku 20, a zahrnout konkrétně články úmluvy, jejichž výklad nebo použití je předmětem sporu. Sekretariát musí zaslat takto obdrženou informaci všem smluvním stranám úmluvy.

    OdkazČlánek 3

    Soudní dvůr smírčího řízení se musí skládat ze tří členů. Každá ze sporných smluvních stran musí jmenovat jednoho smírčího soudce a takto jmenovaní dva smírčí soudci určí vzájemnou dohodou třetího smírčího soudce, který bude předsedou soudního dvora. Předseda nesmí být státním příslušníkem jedné ze sporných stran ani nesmí mít trvalé bydliště na území jedné z těchto stran ani nesmí být žádnou z nich zaměstnán a ani neřešil tento spor v žádné jiné souvislosti.

    OdkazČlánek 4
    1. 1. Jestliže předseda soudního dvora není stanoven během dvou měsíců od jmenování druhého smírčího soudce, musí ho jmenovat Generální tajemník Spojených národů na žádost jedné ze stran, během dalšího dvouměsíčního období.
    2. 2. Jestliže jedna ze sporných stran nestanoví smírčího soudce během dvou měsíců od obdržení požadavku, druhá strana může informovat Generálního tajemníka Spojených národů, který musí stanovit předsedu soudního dvora během dalšího dvouměsíčního období. Po jmenování předseda soudního dvora smírčího soudu musí požádat stranu, která nejmenovala smírčího soudce, aby tak učinila během doby dvou měsíců. Po tomto období musí informovat Generálního tajemníka Spojených národů, který musí provést toto jmenování během dalšího dvouměsíčního období.
    OdkazČlánek 5
    1. 1. Smírčí soud musí předložit své rozhodnutí v souladu s mezinárodním právem a v souladu s ustanoveními této úmluvy.
    2. 2. Jakýkoliv smírčí soud, ustavený podle ustanovení tohoto dodatku, stanoví svá vlastní pravidla a postupy.
    OdkazČlánek 6
    1. 1. Rozhodnutí smírčího soudu jak o postupu, tak i podstatě, musí být přijímána podle většiny hlasů jeho členů.
    2. 2. Smírčí soud může použít všechny potřebné kroky za účelem zjištění daných skutečností. Může, na žádost jedné ze stran, doporučit zásadní vnitřní ochranná opatření.
    3. 3. Strany zúčastněné ve sporu musí poskytnout všechny nezbytné prostředky pro účinný průběh jednání.
    4. 4. Neúčast nebo zmeškání strany ve sporu nesmí být na překážku dalšímu postupu řízení.
    OdkazČlánek 7

    Soudní dvůr může vyslechnout a stanovit protinároky vycházející přímo z předmětu sporu.

    OdkazČlánek 8

    Pokud smírčí soud nestanoví vzhledem ke zvláštním okolnostem případu jinak, náklady smírčího soudu včetně odměny jeho členům musí být hrazeny spornými stranami rovným dílem. Smírčí soud musí vést záznamy o všech nákladech a musí o nich předložit stranám závěrečnou zprávu.

    OdkazČlánek 9

    Jakákoliv smluvní strana, která má na projednávaném sporu zájem právního charakteru, který může být dotčen rozhodnutím v tomto případě, může zasáhnout do jednání se souhlasem smírčího soudu.

    OdkazČlánek 10
    1. 1. Smírčí soud musí vynést rozsudek během pěti měsíců od data jeho zřízení, pokud neshledá nezbytným prodloužení časového limitu o období, které by nemělo přesahovat pět měsíců.
    2. 2. Rozhodnutí smírčího soudu musí být zdůvodněno. Musí být konečné a závazné pro strany zúčastněné ve sporu.
    3. 3. Jakékoliv pochybnosti, které mohou vzniknout mezi stranami, pokud jde o výklad nebo výkon rozhodnutí, mohou být předloženy každou stranou smírčímu soudu, který vydal rozhodnutí, nebo pokud tento nemůže být dosažen, jinému smírčímu soudu, vytvořenému pro tento účel stejným způsobem jako v prvém případě.