Zákon o sociálním zabezpečení

§ 10

účinné od 1. 7. 1964Pracovník má podle délky doby zaměstnání a podle dosaženého věku nárok na plný starobní důchod nebo na poměrný starobní důchod.

§ 11

účinné od 1. 7. 1964Podmínky pro nárok na plný starobní důchod

účinné od 1. 7. 1964(1) Na plný starobní důchod má nárok pracovník, který byl zaměstnán nejméně 25 roků a v době trvání zaměstnání dosáhl věku aspoň 60 let.

účinné od 1. 7. 1964(2) Na plný starobní důchod má nárok též pracovník, který byl zaměstnán nejméně 25 roků a dosáhl věku aspoň

1. účinné od 1. 7. 1964a) 55 let, jestliže konal nejméně 20 roků zaměstnání uvedené v § 5 odst. 1 č. 1 písm. a) až e) a toto zaměstnání trvalo při dosažení uvedeného věku;
2. účinné od 1. 7. 1964b) 58 let, jestliže konal nejméně 20 roků zaměstnání uvedené v § 5 odst. 1 č. 1 písm. f) a toto zaměstnání trvalo při dosažení uvedeného věku.

účinné od 1. 7. 1964(3) Žena má nárok na plný starobní důchod, jestliže byla zaměstnána nejméně 25 roků a v době trvání zaměstnání dosáhla věku aspoň

1. účinné od 1. 7. 1964a) 53 let a vychovala pět nebo více dětí,
2. účinné od 1. 7. 1964b) 54 let a vychovala tři nebo čtyři děti,
3. účinné od 1. 7. 1964c) 55 let a vychovala dvě děti,
4. účinné od 1. 7. 1964d) 56 let a vychovala jedno dítě,
5. účinné od 1. 7. 1964e) 57 let a nevychovala žádné dítě,

účinné od 1. 7. 1964pokud pro ni není výhodnější ustanovení předchozího odstavce.

účinné od 1. 7. 1964(4) Při posuzování nároku ženy na starobní důchod se přihlíží k jejím (i osvojeným) dětem a k dětem, které převzala do péče nahrazující péči rodičů.

účinné od 1. 7. 1964(5) Vzniku nároku na starobní důchod podle předchozích odstavců nebrání, jestliže pracovník nebyl zaměstnán nejdéle po dobu dvou roků bezprostředně před dosažením věku potřebného pro nárok na tento důchod.

§ 12

účinné od 1. 7. 1964Podmínky pro nárok na poměrný starobní důchod

účinné od 1. 7. 1964(1) Na poměrný starobní důchod má nárok pracovník, který byl zaměstnán po dobu kratší než 25 roků, avšak nejméně 10 roků, jestliže v době trvání zaměstnání dosáhl věku aspoň 65 let.

účinné od 1. 7. 1964(2) Žena má nárok na poměrný starobní důchod nejen podle předchozího odstavce, nýbrž též, jestliže byla zaměstnána po dobu kratší než 25 roků, avšak nejméně 20 roků, dosáhla v době trvání zaměstnání věku aspoň

1. účinné od 1. 7. 1964a) 60 let a vychovala aspoň jedno dítě, nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) 62 let a nevychovala žádné dítě.

účinné od 1. 7. 1964(3) Ustanovení § 11 odst. 4 a 5 platí obdobně.

§ 13

účinné od 1. 7. 1964Výše plného starobního důchodu

účinné od 1. 7. 1964(1) Základní výměra plného starobního důchodu pracovníka, který splnil podmínky stanovené pro nárok na tento důchod, činí

1. účinné od 1. 7. 1964a) 60 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník zaměstnán z potřebné doby zaměstnání 25 roků nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod;
2. účinné od 1. 7. 1964b) 55 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník zaměstnán z potřebné doby zaměstnání 25 roků nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod;
3. účinné od 1. 7. 1964c) 50 % průměrného měsíčního výdělku v ostatních případech.

účinné od 1. 7. 1964(2) K základní výměře podle předchozího odstavce se přičítají pracovníkům uvedeným pod písm. a) a b) od 21. roku zaměstnání a pracovníkům uvedeným pod písm. c) od 26. roku zaměstnání za každý rok zaměstnání

účinné od 1. 7. 1964(3) Jestliže byl pracovník zaměstnán střídavě v různých pracovních kategoriích, včítá se pro zvýšení důchodu podle předchozího odstavce do prvých 25 roků zaměstnání vždy nejprve doba zaměstnání III. pracovní kategorie, poté doba zaměstnání II. pracovní kategorie a naposled doba zaměstnání I. pracovní kategorie.

účinné od 1. 7. 1964(4) Starobní důchod činí ke dni vzniku nároku

1. účinné od 1. 7. 1964a) nejvýše 70 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník z potřebné doby zaměstnání 25 roků zaměstnán nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii;
2. účinné od 1. 7. 1964b) nejvýše 60 % průměrného měsíčního výdělku, jestliže pracovník nesplňuje uvedenou podmínku; zvýšení přesahující hranici 70 %, popřípadě 60 % průměrného měsíčního výdělku náleží, jen jde-li o zvýšení za dobu odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody.

účinné od 1. 7. 1964(5) Byl-li pracovník z potřebné doby zaměstnání 25 roků zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii, není výše starobního důchodu omezena podle předchozího odstavce.

§ 14

účinné od 1. 7. 1964Výše poměrného starobního důchodu

účinné od 1. 7. 1964Poměrný starobní důchod činí za každý rok zaměstnání 2 % průměrného měsíčního výdělku*).

§ 15

účinné od 1. 7. 1964(1) Rozvoj výrobních sil a stálé zvyšování životní úrovně a péče o zdraví pracujících umožňují, aby pracující, kteří splní podmínky pro nárok na starobní důchod, pokračovali podle svých fyzických a duševních schopností v dalším zaměstnání. Vzhledem k zájmu společnosti i k posílení hmotného zájmu pracujících na dalším zaměstnání zvyšuje se nárok na starobní důchod za dobu dalšího zaměstnání podle dalších ustanovení.

účinné od 1. 7. 1964(2) Závody jsou povinny ve spolupráci se závodními výbory základních organizací Revolučního odborového hnutí vytvářet v souladu s potřebami národního hospodářství příznivé předpoklady pro další zaměstnávání těch pracovníků, kteří nepoužijí svého práva na odchod do důchodu a rozhodnou se pokračovat v práci i po vzniku nároku na starobní důchod.

účinné od 1. 7. 1964(3) Pracovní poměr s pracovníky, kteří dosáhli věku potřebného pro nárok na plný starobní důchod, lze rozvázat výpovědí jen po předchozím souhlasu okresního národního výboru.

účinné od 1. 7. 1964(4) Starobní důchod se po dobu dalšího zaměstnání a pracovní činnosti v jednotném zemědělském družstvu neposkytuje, pokud vláda nestanoví výjimky (§ 58).

§ 16

účinné od 1. 7. 1964Zvýšení nároku na plný starobní důchod

účinné od 1. 7. 1964(1) Pracovníku, který je zaměstnán po vzniku nároku na plný starobní důchod a nepobírá invalidní důchod, zvyšuje se nárok na plný starobní důchod za každý další rok zaměstnání o 4 % průměrného měsíčního výdělku a při neukončeném roku zaměstnání o 1 % průměrného měsíčního výdělku za každé tři měsíce zaměstnání.

účinné od 1. 7. 1964(2) Plný starobní důchod činí po zvýšení podle předchozího odstavce nejméně

účinné od 1. 7. 1964440 Kčs měsíčně, trvalo-li další zaměstnání celkem aspoň rok,

účinné od 1. 7. 1964480 Kčs měsíčně, trvalo-li další zaměstnání celkem aspoň dva roky, a

účinné od 1. 7. 1964520 Kčs měsíčně, trvalo-li další zaměstnání celkem aspoň tři roky.

účinné od 1. 7. 1964(3) Do doby dalšího zaměstnání se nezapočítávají náhradní doby.

§ 17

účinné od 1. 7. 1964Zvýšení nároku na poměrný starobní důchod

účinné od 1. 7. 1964(1) Pracovníku, který je zaměstnán po vzniku nároku na poměrný starobní důchod a nepobírá invalidní důchod, zvyšuje se nárok na poměrný starobní důchod za každý další rok zaměstnání až do vzniku nároku na plný starobní důchod o 2 % průměrného měsíčního výdělku.

účinné od 1. 7. 1964(2) Poměrný starobní důchod pracovníka, který byl zaměstnán do dne vzniku nároku na tento důchod nejméně 15 roků, činí po zvýšení podle předchozího odstavce nejméně

účinné od 1. 7. 1964330 Kčs měsíčně, trvalo-li další zaměstnání celkem aspoň rok,

účinné od 1. 7. 1964360 Kčs měsíčně, trvalo-li další zaměstnání celkem aspoň dva roky, a

účinné od 1. 7. 1964400 Kčs měsíčně, trvalo-li další zaměstnání celkem aspoň tři roky.

účinné od 1. 7. 1964(3) Po dovršení 25 roků zaměstnání zvyšuje se nárok na starobní důchod podle ustanovení o zvyšování nároku na plný starobní důchod.

účinné od 1. 7. 1964(4) Do doby dalšího zaměstnání se nezapočítávají náhradní doby.

§ 18

účinné od 1. 7. 1964Nejvyšší a nejnižší výměra starobního důchodu

účinné od 1. 7. 1964(1) Starobní důchod spolu s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) nesmí přesahovat částku

účinné od 1. 7. 19642200 Kčs měsíčně, byl-li pracovník zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod;

účinné od 1. 7. 19641800 Kčs měsíčně, byl-li pracovník zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a zaměstnání této kategorie netrvalo ke dni vzniku nároku na důchod, nebo byl-li zaměstnán celkem nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii;

účinné od 1. 7. 19641600 Kčs měsíčně v ostatních případech.

účinné od 1. 7. 1964(2) Plný starobní důchod činí nejméně 400 Kčs měsíčně.

účinné od 1. 7. 1964(3) Poměrný starobní důchod činí nejméně 300 Kčs měsíčně.

účinné od 1. 7. 1964(4) Starobní důchod činí však nejvýše 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 9 odst. 3 a sníženého o částku rovnou dani ze mzdy stanovené ke dni vzniku nároku na důchod.

účinné od 1. 7. 1964(5) Starobní důchod podle odstavců 2 a 3 a starobní důchod v nejnižší výměře podle § 16 odst. 2 a § 17 odst. 2 může být vyměřen nad 90 % uvedeného průměrného měsíčního výdělku, je-li tento důchod jediným zdrojem výživy důchodce a jeho rodiny nebo jde-li o manželskou dvojici, která nemá hrubý příjem vyšší než

účinné od 1. 7. 1964400 Kčs měsíčně na osobu, jde-li o plný starobní důchod, nebo

účinné od 1. 7. 1964300 Kčs měsíčně na osobu, jde-li o poměrný starobní důchod.

§ 19

účinné od 1. 7. 1964(1) Socialistická společnost pečuje o zdraví pracovníků a rozvíjení jejich pracovní schopnosti. Pracovníkům, jejichž nepříznivý zdravotní stav působí změnu, pokles nebo ztrátu pracovní schopnosti, poskytují zdravotnické orgány a orgány sociálního zabezpečení ve spolupráci s orgány Revolučního odborového hnutí a v součinnosti se závody péči, aby potřebnou léčbou, převedením k vhodné práci, úpravou pracovních podmínek a účelnou pracovní rehabilitací (§ 68) si udrželi nebo získali vhodné zaměstnání a tím si zabezpečili dosavadní životní úroveň.

účinné od 1. 7. 1964(2) Při dlouhodobém poklesu nebo ztrátě pracovní schopnosti se pracovníci zabezpečují invalidním (částečným invalidním) důchodem. Pokud povaha zdravotního poškození a věk pracovníků připouštějí zlepšení jejich zdravotního stavu a obnovení pracovní schopnosti, přiznává se invalidní (částečný invalidní) důchod na dobu trvání plné (částečné) invalidity a vhodnou pracovní rehabilitací se umožňuje, aby důchodci znovu získali pracovní schopnost, popřípadě mohli vhodně využít zbývající pracovní schopnosti.

§ 20

účinné od 1. 7. 1964Podmínky pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod

účinné od 1. 7. 1964(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod náleží pracovníku, který byl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok na důchod (§ 21) a v době trvání zaměstnání nebo nejpozději do dvou roků po jeho skončení se stal plně (částečně) invalidním.

účinné od 1. 7. 1964(2) Invalidní důchod však nenáleží pracovníku, který v době vzniku plné invalidity již splnil podmínky pro nárok na starobní důchod, pokud plná invalidita není následkem pracovního úrazu (§ 22).

účinné od 1. 7. 1964(3) Pracovník je plně invalidní, jestliže pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav

1. účinné od 1. 7. 1964a) je neschopen vykonávat jakékoli soustavné zaměstnání nebo výkon takového zaměstnání by vážně zhoršil jeho zdravotní stav, anebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) je sice schopen vykonávat soustavné zaměstnání, avšak jen zcela nepřiměřené jeho dřívějším schopnostem a společenskému významu dosavadního povolání.

účinné od 1. 7. 1964(4) Pracovník je částečně invalidní, jestliže jeho výdělek podstatně poklesl proto, že pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je schopen vykonávat

1. účinné od 1. 7. 1964a) dosavadní nebo jiné stejně kvalifikované zaměstnání jen za zvlášť ulehčených pracovních podmínek anebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) jen jiné zaměstnání méně kvalifikované.

§ 21

účinné od 1. 7. 1964Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod

účinné od 1. 7. 1964(1) Doba zaměstnání potřebná pro nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod činí u pracovníků ve věku

účinné od 1. 7. 1964Doba zaměstnání potřebná pro nárok pracovníka ve věku nad 28 let se zjišťuje z posledních 10 roků počítaných zpět od vzniku plné (částečné) invalidity.

účinné od 1. 7. 1964(2) Získal-li pracovník potřebnou dobu zaměstnání v některém z věkových pásem uvedených v předchozím odstavci a byl-li dále zaměstnán, považuje se za získanou doba zaměstnání potřebná v nejblíže vyšším věkovém pásmu.

účinné od 1. 7. 1964(3) Bez ohledu na délku doby zaměstnání vznikne nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod,

1. účinné od 1. 7. 1964a) stane-li se pracovník plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) stane-li se plně (částečně) invalidní vdova, která při vzniku plné (částečné) invalidity již nemá nárok na vdovský důchod, jestliže vstoupila nejpozději do jednoho roku po zániku nároku na vdovský důchod do zaměstnání a pokračovala v něm až do dne, kdy se stala plně (částečně) invalidní; toto ustanovení se však nevztahuje na vdovu, které z důvodu plné invalidity znovu vznikne nárok na vdovský důchod.

§ 22

účinné od 1. 7. 1964Pracovní úraz

účinné od 1. 7. 1964(1) Pracovním úrazem je úraz, který pracovník utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Stejné nároky jako při pracovním úrazu má též pracovník, který utrpěl úraz

1. účinné od 1. 7. 1964a) cestou do zaměstnání a zpět, jestliže jí podstatně nepřerušil z příčin nesouvisících se zaměstnáním,
2. účinné od 1. 7. 1964b) při činné účasti na opatřeních proti živelním pohromám a při odstraňování následků živelních pohrom nebo při záslužné činnosti konané bez právního závazku ve prospěch celku,
3. účinné od 1. 7. 1964c) při výkonu veřejné funkce,
4. účinné od 1. 7. 1964d) při některých zvláštních druzích činností stanovených prováděcími předpisy.

účinné od 1. 7. 1964(2) Pracovním úrazům se kladou na roveň nemoci z povolání; které nemoci jsou nemocemi z povolání, stanoví prováděcí předpisy.

§ 23

účinné od 1. 1. 1965(1) Byl-li pracovník zaměstnán přede dnem vzniku nároku na invalidní důchod nejméně 25 roků nebo po dobu, jež s přičtením doby od vzniku nároku na důchod do dosažení věku 60 let u mužů a věku 57 let u žen dosahuje nejméně 25 roků, činí základní výměra invalidního důchodu

1. účinné od 1. 1. 1965a) 60 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, anebo stal-li se plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
2. účinné od 1. 1. 1965b) 55 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, anebo stal-li se plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
3. účinné od 1. 1. 1965c) 50 % průměrného měsíčního výdělku v ostatních případech.

účinné od 1. 1. 1965(2) K základní výměře podle předchozího odstavce se přičítají pracovníkům uvedeným pod písm. a) a b) od 21. roku zaměstnání a pracovníkům uvedeným pod písm. c) od 26. roku zaměstnání za každý rok

účinné od 1. 1. 1965(3) Jestliže byl pracovník zaměstnán střídavě v různých pracovních kategoriích, včítá se pro zvýšení důchodu podle předchozího odstavce do prvých 25 roků zaměstnání vždy nejprve doba zaměstnání III. pracovní kategorie, poté doba zaměstnání II. pracovní kategorie a naposled doba zaměstnání I. pracovní kategorie.

účinné od 1. 7. 1964(4) Invalidní důchod činí

1. účinné od 1. 7. 1964a) nejvýše 70 % průměrného měsíčního výdělku, byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii anebo stal-li se plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;
2. účinné od 1. 7. 1964b) nejvýše 60 % průměrného měsíčního výdělku, jestliže pracovník nesplňuje uvedenou podmínku; zvýšení přesahující hranici 70 %, popřípadě 60 % průměrného měsíčního výdělku náleží, jen jde-li o zvýšení za dobu odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody.

účinné od 1. 7. 1964(5) Byl-li pracovník zaměstnán nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii anebo stal-li se plně (částečně) invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním, není výše invalidního důchodu omezena podle předchozího odstavce.

§ 24

účinné od 1. 7. 1964Nebyl-li pracovník zaměstnán přede dnem vzniku nároku na důchod nejméně 25 roků nebo jestliže doba jeho zaměstnání s přičtením doby od vzniku nároku na důchod do dosažení věku 60 let u mužů a věku 57 let u žen nečiní nejméně 25 roků, činí invalidní důchod 2 % průměrného měsíčního výdělku za každý rok zaměstnání a přičtené doby.

§ 25

účinné od 1. 1. 1965Výše částečného invalidního důchodu

účinné od 1. 1. 1965Částečný invalidní důchod činí polovinu invalidního důchodu; přitom však neplatí ustanovení o nejnižší výměře invalidního důchodu (§ 28 odst. 2 a 4).

§ 26

účinné od 1. 1. 1965Výše invalidního (částečného invalidního) důchodu při pracovním úrazu

účinné od 1. 1. 1965(1) Invalidní důchod pracovníka, jehož plná invalidita je následkem pracovního úrazu, je o 10 % průměrného měsíčního výdělku vyšší než invalidní důchod vypočtený podle § 23 a 24.

účinné od 1. 1. 1965(2) Částečný invalidní důchod pracovníka, jehož částečná invalidita je následkem pracovního úrazu, činí polovinu invalidního důchodu, který by náležel při pracovním úrazu; přitom však neplatí ustanovení o nejnižší výměře invalidního důchodu.

§ 27

účinné od 1. 7. 1964Invalidní (částečný invalidní) důchod v mimořádných případech

účinné od 1. 1. 1965(1) Invalidní (částečný invalidní) důchod náleží ode dne podání žádosti též pracovníku, který se stal plně (částečně) invalidním

1. účinné od 1. 1. 1965a) před vstupem do zaměstnání, jestliže byl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok na důchod; jde-li však o pracovníka mladšího 24 let, činí potřebná doba zaměstnání aspoň dva roky;
2. účinné od 1. 1. 1965b) po vstupu do zaměstnání, nebyl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok na důchod před vznikem plné (částečné) invalidity, byl však zaměstnán po potřebnou dobu v posledních 10 letech před podáním žádosti.

účinné od 1. 1. 1965(2) Občanu, který pro plnou invaliditu vzniklou v mládí nemohl být zaměstnán vůbec nebo po dobu potřebnou pro nárok na důchod a dosáhl věku 25 let, může být přiznán invalidní důchod až do výše 400 Kčs měsíčně.

účinné od 1. 7. 1964(3) Za částečně invalidního se považuje též pracovník, jemuž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky, i když jeho výdělek podstatně nepoklesl; takovému pracovníku může být přiznán částečný invalidní důchod.

§ 28

účinné od 1. 7. 1964Nejvyšší a nejnižší výměra invalidního důchodu

účinné od 1. 7. 1964(1) Invalidní důchod spolu s jakýmkoliv jiným důchodem z důchodového zabezpečení (pojištění) nesmí přesahovat částku

1. účinné od 1. 7. 19642200 Kčs měsíčně, jestliže pracovník

   účinné od 1. 7. 1964byl zaměstnán v I. pracovní kategorii po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, nebo

   účinné od 1. 7. 1964byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, anebo

   účinné od 1. 7. 1964se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;

1. účinné od 1. 7. 19641800 Kčs měsíčně, jestliže pracovník

   účinné od 1. 7. 1964byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků v I. pracovní kategorii a zaměstnání této kategorie netrvalo ke dni vzniku nároku na důchod, nebo

   účinné od 1. 7. 1964byl zaměstnán ve II. pracovní kategorii po dobu potřebnou pro nárok na invalidní důchod a trvalo-li zaměstnání této kategorie ke dni vzniku nároku na důchod, nebo

   účinné od 1. 7. 1964byl zaměstnán celkem nejméně 20 roků ve II. pracovní kategorii, anebo

   účinné od 1. 7. 1964se stal plně invalidním následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání II. pracovní kategorie nebo v přímé souvislosti s ním;

1. účinné od 1. 7. 19641600 Kčs měsíčně v ostatních případech.

účinné od 1. 7. 1964(2) Invalidní důchod činí nejméně 400 Kčs měsíčně.

účinné od 1. 7. 1964(3) Invalidní důchod pracovníka staršího 20 let činí však nejvýše 90 % průměrného měsíčního výdělku neomezeného podle § 9 odst. 3 a sníženého o částku rovnou dani ze mzdy stanovené ke dni vzniku nároku na důchod.

účinné od 1. 7. 1964(4) Je-li invalidní důchod v nejnižší výměře podle odstavců 2 a 3 jediným zdrojem výživy důchodce a jeho rodiny nebo jde-li o manželskou dvojici, která nemá hrubý příjem vyšší než 400 Kčs měsíčně na osobu, může být invalidní důchod

1. účinné od 1. 7. 1964a) nižší než 400 Kčs měsíčně vyměřen až do této výše též pracovníku staršímu 20 let i nad 90 % uvedeného průměrného měsíčního výdělku,
2. účinné od 1. 7. 1964b) dosahující aspoň 400 Kčs měsíčně vyměřen až do výše 600 Kčs měsíčně, ne však nad 90 % tohoto průměrného měsíčního výdělku.

§ 29

účinné od 1. 7. 1964Všeobecné podmínky

účinné od 1. 7. 1964(1) Důchod vdovský a sirotčí náležejí:

1. účinné od 1. 7. 1964a) po pracovníku, který byl zaměstnán po dobu potřebnou pro nárok na invalidní nebo starobní důchod, jestliže neuplynuly od skončení zaměstnání do dne smrti více než dva roky, nebo po pracovníku, který zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání);
2. účinné od 1. 7. 1964b) po poživateli důchodu starobního nebo invalidního (částečného invalidního).

účinné od 1. 7. 1964(2) Dítěti oboustranně osiřelému náleží sirotčí důchod, i když nikdo z rodičů, popřípadě z osob, na něž dítě bylo převážně odkázáno výživou (§ 33 odst. 2), nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod.

§ 30

účinné od 1. 7. 1964Vdovský důchod

účinné od 1. 7. 1964(1) Vdovský důchod náleží vdově po dobu jednoho roku od smrti manžela.

účinné od 1. 7. 1964(2) Po uplynutí této doby náleží vdovský důchod, jestliže vdova splňuje některou z těchto podmínek:

1. účinné od 1. 7. 1964a) je plně invalidní,
2. účinné od 1. 7. 1964b) pečuje aspoň o jedno dítě, jež má nárok na sirotčí důchod (§ 33),
3. účinné od 1. 7. 1964c) vychovala aspoň tři děti (§ 33),
4. účinné od 1. 7. 1964d) dosáhla věku 45 let a vychovala dvě děti,
5. účinné od 1. 7. 1964e) dosáhla věku 50 let,
6. účinné od 1. 7. 1964f) její manžel zemřel následkem pracovního úrazu (§ 22 odst. 1 první věta) utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie a vdova dosáhla ke dni jeho smrti aspoň věku 40 let.

účinné od 1. 7. 1964(3) Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, splní-li se některá z podmínek uvedených v odstavci 2 písm. a) až e) do dvou roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod nebo do pěti roků, zemřel-li manžel následkem pracovního úrazu utrpěného při plnění pracovních úkolů v zaměstnání I. pracovní kategorie.

účinné od 1. 7. 1964(4) Nárok na vdovský důchod zaniká provdáním; při opětovném ovdovění vznikne však nárok na dřívější vdovský důchod znovu, jestliže by vdově náležel, kdyby se znovu neprovdala, a jestliže jí nenáleží nárok na vdovský důchod po posledním manželu.

účinné od 1. 7. 1964(5) Vdovský důchod náleží za podmínek uvedených v předchozích odstavcích též rozvedené ženě, jestliže byla v době smrti bývalého manžela odkázána na příspěvek na výživu, až do skončení doby, do které měl bývalý manžel povinnost jej poskytovat; po této době může být vdovský důchod poskytován jen v případech hodných zřetele.

účinné od 1. 7. 1964(6) Nárok na vdovský důchod nenáleží, jestliže manželství bylo uzavřeno po 60. roce věku pracovníka (důchodce) a netrvalo aspoň dva roky; to však neplatí, narodilo-li se z manželství nebo z předchozího soužití dítě anebo jestliže smrt nastala následkem úrazu.

účinné od 1. 7. 1964(7) Žije-li vdova ve společné domácnosti s druhem, výplata vdovského důchodu se zastaví; o zastavení výplaty rozhoduje okresní národní výbor. V případech hodných zřetele, zejména jde-li o starší vdovu, může okresní národní výbor povolit další výplatu vdovského důchodu nebo s přihlédnutím k příjmům vdovy a druha povolit výplatu tohoto důchodu ve snížené výměře. Byla-li výplata vdovského důchodu zastavena nebo vdovský důchod vyplácen ve snížené výměře, výplata důchodu se obnoví v původní výši, jestliže druh zemře nebo dojde ke zrušení soužití a vdovský důchod by náležel, kdyby vdova nežila ve společné domácnosti s druhem.

účinné od 1. 7. 1964(8) Vdově, která nežila s manželem delší dobu před jeho smrtí ve společné domácnosti a jejíž manželství přestalo plnit svou společenskou funkci, náleží vdovský důchod, jen byla-li vdova v době smrti manžela odkázána na něj výživou.

§ 31

účinné od 1. 7. 1964Výše vdovského důchodu

účinné od 1. 7. 1964(1) Vdovský důchod činí 60 % důchodu

1. účinné od 1. 7. 1964a) starobního nebo invalidního, na který by měl pracovník (pracující důchodce) nárok v době smrti, podle toho, který z těchto důchodů je vyšší;
2. účinné od 1. 7. 1964b) starobního nebo invalidního, na který měl nárok v době smrti nepracující důchodce.

účinné od 1. 7. 1964(2) Vdovský důchod po poživateli částečného invalidního důchodu, který nebyl zaměstnán, se vyměřuje z invalidního důchodu, na který by měl poživatel částečného invalidního důchodu nárok v době smrti, kdyby byl plně invalidní.

účinné od 1. 7. 1964(3) Vdovský důchod činí nejméně 360 Kčs měsíčně, nesmí však být vyšší než důchod zemřelého.

účinné od 1. 7. 1964(4) Rozvedené ženě (§ 30 odst. 5) a vdově, která nežila s manželem v době jeho smrti ve společné domácnosti (§ 30 odst. 8), náleží vdovský důchod jen do výše příspěvku na výživu, popřípadě výživného, a nesmí být vyšší než důchod zemřelého; ustanovení předchozího odstavce o nejnižší výměře vdovského důchodu tu neplatí.

účinné od 1. 7. 1964(5) Je-li vedle vdovy, která má nárok na vdovský důchod, také rozvedená žena, která má nárok na vdovský důchod, nesmí úhrn vdovských důchodů převyšovat důchod zemřelého; pokud by úhrn byl vyšší, snižují se tyto důchody poměrně.

§ 32

účinné od 1. 7. 1964Souběh vdovského důchodu s příjmem z výdělečné činnosti

účinné od 1. 7. 1964(1) Jestliže je vdova výdělečně činná, krátí se vdovský důchod o polovinu částky, o kterou úhrn vdovského důchodu a hrubého příjmu z výdělečné činnosti převyšuje měsíčně částku

účinné od 1. 7. 19641600 Kčs, pečuje-li o dvě děti (§ 11 odst. 4),

účinné od 1. 7. 19641400 Kčs, pečuje-li o jedno dítě,

účinné od 1. 7. 19641200 Kčs, nepečuje-li o žádné dítě.

účinné od 1. 7. 1964(2) Při krácení podle předchozího odstavce musí však zůstat vdově nejméně polovina vdovského důchodu, jestliže pečuje aspoň o jedno dítě; pečuje-li vdova aspoň o tři děti, vdovský důchod se nekrátí.

účinné od 1. 7. 1964(3) Vdovský důchod se nekrátí výdělečně činné vdově po dobu jednoho roku od smrti manžela.

§ 33

účinné od 1. 7. 1964Sirotčí důchod

účinné od 1. 7. 1964(1) Sirotčí důchod náleží dítěti (i osvojenému) zemřelého pracovníka (důchodce).

účinné od 1. 7. 1964(2) Sirotčí důchod náleží také dítěti, jestliže zemřel pracovník (důchodce), který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě bylo v době jeho smrti na něj převážně odkázáno výživou, kterou dítěti nemohou ze závažných příčin zajistit jeho rodiče.

účinné od 1. 7. 1964(3) Sirotčí důchod náleží až do skončení povinné školní docházky dítěte. Poté náleží sirotčí důchod nejdéle do 25. roku věku, jestliže dítě

1. účinné od 1. 7. 1964a) se soustavně připravuje na budoucí povolání předepsaným výcvikem anebo studiem, nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno se soustavně připravovat k budoucímu povolání anebo je schopno se k němu připravovat jen za mimořádných podmínek, nebo
3. účinné od 1. 7. 1964c) pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav je neschopno vykonávat soustavné zaměstnání (pracovní činnost) nebo výkon takového zaměstnání (pracovní činnosti) by vážně zhoršil jeho zdravotní stav.

účinné od 1. 7. 1964(4) Po skončení povinné školní docházky se sirotčí důchod nevyplácí, má-li dítě vlastní hrubý měsíční příjem vyšší než 600 Kčs.

účinné od 1. 7. 1964(5) Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením dítěte; nárok se obnovuje zrušením osvojení nebo smrtí osvojitele, jestliže dítě nemá po něm nárok na sirotčí důchod.

účinné od 1. 7. 1964(6) Výplata sirotčího důchodu může být zastavena, uzavře-li poživatel sirotčího důchodu sňatek a je-li v rodině hrubý příjem na osobu vyšší než 600 Kčs měsíčně.

§ 34

účinné od 1. 7. 1964Výše sirotčího důchodu

účinné od 1. 7. 1964(1) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí 30 % důchodu

1. účinné od 1. 7. 1964a) starobního nebo invalidního, na který by měl zemřelý pracovník nebo pracující důchodce (§ 33 odst. 1 a 2) nárok v době smrti, podle toho, který z těchto důchodů je vyšší,
2. účinné od 1. 7. 1964b) starobního nebo invalidního, na který měl nárok v době smrti nepracující důchodce.

účinné od 1. 7. 1964(2) Sirotčí důchod po poživateli částečného invalidního důchodu, který nebyl zaměstnán, se vyměřuje z invalidního důchodu, na který by měl poživatel částečného invalidního důchodu nárok v době smrti, kdyby byl plně invalidní.

účinné od 1. 7. 1964(3) Sirotčí důchod jednostranně osiřelého dítěte činí nejméně 180 Kčs a nejvýše 450 Kčs měsíčně.

účinné od 1. 7. 1964(4) Sirotčí důchod oboustranně osiřelého dítěte činí 450 Kčs měsíčně.

účinné od 1. 7. 1964(5) Jde-li o více dětí, nesmí být sirotčí důchod žádného z nich nižší než poměrný díl připadající na jedno dítě z úhrnu výchovného náležejícího k invalidnímu důchodu (§ 38 odst. 3).

§ 35

účinné od 1. 7. 1964Důchod manželky

účinné od 1. 7. 1964(1) Manželce pracovníka, který získal dobu zaměstnání potřebnou pro nárok na invalidní důchod nebo starobní důchod, může být přiznán důchod manželky, jestliže není výdělečně činna ani nemá nárok na jiný důchod a

1. účinné od 1. 7. 1964a) dosáhla věku 65 let nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) je plně invalidní.

účinné od 1. 7. 1964(2) Důchod manželky může být přiznán za stejných podmínek také manželce poživatele důchodu starobního nebo invalidního (částečného invalidního).

účinné od 1. 7. 1964(3) Důchod manželky se poskytuje ve výši 100 až 300 Kčs měsíčně podle sociálních poměrů rodiny.

§ 36

účinné od 1. 7. 1964Osobní důchod

účinné od 1. 7. 1964(1) Zvlášť zasloužilým pracovníkům v oboru hospodářství, vědy, kultury a obrany vlasti, v oboru správy a v jiných úsecích veřejné činnosti nebo pozůstalým po nich může být přiznán osobní důchod. Vláda stanoví podrobnosti.

účinné od 1. 7. 1964(2) Osobní důchod nahrazuje jiné důchody podle tohoto zákona nebo jiných předpisů.

§ 37

účinné od 1. 7. 1964Sociální důchod

účinné od 1. 7. 1964(1) Sociální důchod může být přiznán potřebným občanům, jestliže nemají nárok na jiný důchod a

1. účinné od 1. 7. 1964a) dosáhli věku 65 let nebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) jsou plně invalidní.

účinné od 1. 7. 1964(2) Sociální důchod se poskytuje až do výše 250 Kčs měsíčně; jestliže podmínky pro přiznání sociálního důchodu splňují oba manželé (druh a družka), poskytuje se jim společný sociální důchod až do výše 375 Kčs měsíčně.

§ 38

účinné od 1. 7. 1964Výchovné k důchodům

účinné od 1. 7. 1964(1) Výchovné náleží na každé dítě (§ 33) poživatele důchodu starobního, invalidního (částečného invalidního), osobního a sociálního. Výchovné však nenáleží na dítě, jež má nárok na sirotčí důchod nebo na něž přísluší přídavky na děti podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky (výchovné podle předpisů o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil). Výchovné rovněž nenáleží na dítě, na něž nepřísluší přídavky na děti jen proto, že pracovník nesplnil stanovené podmínky. Nenáleží-li výchovné, protože přísluší přídavky na děti, může být poskytován v sociálně odůvodněných případech rozdíl mezi přídavky na děti a výchovným vyměřeným podle dalších odstavců.

účinné od 1. 7. 1964(2) Výchovné činí měsíčně

účinné od 1. 7. 1964(3) Výchovné činí měsíčně

účinné od 1. 7. 1964(4) Jestliže poživatel důchodu je zároveň uživatelem zemědělské půdy ve větší výměře, než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev pro výměru záhumenku, nebo žije s takovým uživatelem půdy ve společné domácnosti jako člen rodiny, činí výchovné

účinné od 1. 7. 1964(5) Mělo-li by nárok na výchovné na totéž dítě několik důchodců, náleží výchovné tomu, kdo má nárok na vyšší výchovné, a při stejné výši výchovného tomu, jemuž bylo dříve přiznáno.

účinné od 1. 7. 1964(6) Výchovné náleží až do skončení povinné školní docházky, poté náleží a vyplácí se za stejných podmínek jako sirotčí důchod.

účinné od 1. 7. 1964(7) Je-li dítě v přímém zaopatření jiné osoby (ústavu sociální péče) než důchodce, vyplácí se výchovné této osobě (ústavu sociální péče).

účinné od 1. 7. 1964(8) Výchovné se neposkytuje na dítě, které

1. účinné od 1. 7. 1964a) je déle než šest měsíců v bezplatném plném zaopatření léčebného nebo podobného ústavu anebo
2. účinné od 1. 7. 1964b) má jiné bezplatné plné ústavní nebo internátní zaopatření z prostředků rozpočtových, hospodářských nebo jiných organizací.

§ 39

účinné od 1. 7. 1964Zvýšení důchodu a výchovného pro bezmocnost

účinné od 1. 7. 1964Je-li důchodce trvale tak bezmocný, že potřebuje ošetření a obsluhy jinou osobou, může mu být důchod zvýšen o 100 Kčs až 400 Kčs měsíčně se zřetelem na stupeň jeho bezmocnosti a jeho sociální, rodinné a majetkové poměry; obdobně lze zvýšit pro bezmocnost dítěte od sedmého roku jeho věku sirotčí důchod a výchovné.