Vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství

§ 1

účinné od 1. 1. 1967(1) Tato vyhláška se vztahuje na státní hospodářské organizace (dále jen „podniky“).*) Na organizace zahraničního obchodu se vztahuje obdobně.

účinné od 1. 1. 1967(2) Ustanovení § 6 a § 11 se vztahují na organizace, v nichž není uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo zisku. Obdobně platí pro ně ustanovení druhé části a § 33 a přiměřeně platí pro ně též ustanovení § 29 - § 32.

účinné od 1. 1. 1967(3) Tato vyhláška se vztahuje obdobně na pracovníky v pracovním poměru ve výrobních a spotřebních družstvech. Svaz výrobních družstev a Svaz spotřebních družstev stanoví, která ustanovení této vyhlášky platí obdobně pro členy družstev.

§ 2

účinné od 1. 1. 1967(1) V podnicích, v nichž je uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu, se z fondu pracujících vytvořeného podle § 22 a § 35 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství (dále jen „vládní nařízení“) se vyplácejí

1. účinné od 1. 1. 1967a) časové a úkolové mzdy dělníků, základní mzdy technickohospodářských pracovníků a osobní platy,
2. účinné od 1. 1. 1967b) prémie a odměny za individuální výsledky práce včetně prémií a odměn za řešení úkolů vědy a techniky,
3. účinné od 1. 1. 1967c) příplatky a náhrady mzdy,
4. účinné od 1. 1. 1967d) podíly na hospodářských výsledcích a peněžité odměny v socialistickém soutěžení,
5. účinné od 1. 1. 1967e) odměny za práce vykonávané pracovníky podniku jako vedlejší činnost, popřípadě externími pracovníky na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (ostatní osobní výdaje).**)

účinné od 1. 1. 1967(2) Pokud se v této vyhlášce používá pojmu mzdy za individuální výsledky práce, rozumí se tím pro účely této vyhlášky mzdy podle odst. 1 písm. a), b), c).

§ 3

účinné od 1. 1. 1967(1) V podnicích, v nichž je uplatněna hmotná zainteresovanost na zisku, se stanoví základní mzdový fond, z něhož se vyplácejí mzdy, náhrady mzdy a odměny (ostatní osobní výdaje) uvedené v § 2 odst. 1 písm. a), c), e).

účinné od 1. 1. 1967(2) Prémie, odměny, podíly na hospodářských výsledcích a peněžité odměny v socialistickém soutěžení [§ 2 odst. 1 písm. b), d)] se vyplácejí z fondu odměn vytvářeného podle § 22 a § 35 vládního nařízení.

§ 4

účinné od 1. 1. 1967(1) Do fondu pracujících (fondu odměn) se převádějí prostředky na odměny ze socialistického soutěžení, příspěvky a účelové dotace a převody z rezervního fondu (§ 35 odst. 3 vládního nařízení). Převody prostředků z jiných fondů a od jiných orgánů, než jsou uvedeny v § 35 vládního nařízení do fondu pracujících (fondu odměn) a převody mezi fondy pracujících podniků nejsou dovoleny.

účinné od 1. 1. 1967(2) Zdroje fondu pracujících (fondu odměn), nevyčerpané v běžném roce, se převádějí do následujícího roku.

§ 5

účinné od 1. 1. 1967V organizacích, v nichž není uplatněna hmotná zainteresovanost na hrubém důchodu nebo na zisku, se stanoví mzdový fond, z něhož se vyplácejí mzdy, náhrady mzdy a odměny (ostatní osobní výdaje) uvedené v § 2 odst. 1 písm. a), b), c), a e) a peněžité odměny v socialistickém soutěžení.

§ 6

účinné od 1. 1. 1967Usměrňování mzdového vývoje

účinné od 1. 1. 1967(1) K zajištění ekonomicky odůvodněné výše prostředků na odměňování ve vztahu k prostředkům na rozvoj a ostatní potřeby podniků a k nezbytnému regulování mzdových proporcí v národním hospodářství mezi odvětvími, obory a podniky se využívá v nedílné jednotě nástrojů řízení mzdové politiky podle části druhé této vyhlášky, odvodu z hrubého důchodu nebo ze zisku, stabilizačního odvodu (§ 25 vládního nařízení), pohyblivé části zemědělské daně v zemědělských organizacích, nástrojů finanční a úvěrové politiky, usměrňování vývoje cen, popřípadě odčerpání prostředků podle § 12 a § 27 vládního nařízení.

účinné od 1. 1. 1967(2) K usměrňování mzdového vývoje v jednotlivých oborech a podnicích se využívá též kolektivních smluv, které obsahují ustanovení zabezpečující společensky žádoucí proporce mzdového vývoje. Směrnice pro uzavírání, registraci a kontrolu kolektivních smluv vydává Ústřední rada odborů, pokud jde o jejich obsah v otázkách odměňování v dohodě se Státní komisí pro finance, ceny a mzdy.

účinné od 1. 1. 1967(3) Nadřízené hospodářské orgány v součinnosti s příslušnými odborovými orgány v období přípravy kolektivních smluv působí k tomu, aby obsah ustanovení kolektivních smluv byl v souladu s předpoklady státního plánu a dlouhodobých koncepcí o vývoji mezd. Mohou odmítnout registraci kolektivních smluv, jejichž obsah je v rozporu s těmito předpoklady.

§ 7

účinné od 1. 1. 1967(1) Povinností podniku je zajišťovat trvalý soulad mezi tvorbou zdrojů a potřebou prostředků na výplatu mezd.

účinné od 1. 1. 1967(2) Nestačí-li fond pracujících (fond odměn) podniku na výplatu mezd za individuální výsledky práce a na úhradu výdajů podle § 2 odst. 1 písm. e), může podnik fond pracujících (fond odměn) v nutném rozsahu doplnit převodem ze svého rezervního fondu (§ 31 vládního nařízení), popřípadě může mu tento fond doplnit nebo poskytnout půjčku nadřízený orgán ze svých zdrojů. Tento orgán stanoví podmínky, za kterých doplnění provede a podle okolností uloží podniku provést opatření k odstranění nesouladu mezi tvorbou zdrojů a výplatou mezd.

účinné od 1. 1. 1967(3) V zemědělských organizacích, kde nelze zjišťovat skutečnou tvorbu hrubého důchodu v průběhu roku, stanoví odchylný způsob čerpání prostředků na mzdy během roku ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství v dohodě se Státní bankou československou (dále jen „banka“).

účinné od 1. 1. 1967(4) Pokud není zachována stanovená minimální výše rezervního fondu a fondu kulturních a sociálních potřeb, nesmí podnik vyplácet podíly na hospodářských výsledcích.

účinné od 1. 1. 1967(5) Při vývoji hospodaření, který ohrožuje plnou výplatu mezd za individuální výsledky práce, zejména při čerpání rezervního fondu, musí vedení podniku v součinnosti s odborovými orgány projednat příčiny tohoto vývoje a učinit opatření k odstranění nedostatků, které nepříznivě ovlivňují vytváření zdrojů na odměňování nebo jejich efektivní využívání, a zabezpečovat obnovení souladu mezi hospodářskými výsledky a objemem vyplácených mezd. Za tím účelem provede vedení podniku především racionalizační opatření k zlepšení řízení výroby, její struktury a úrovně a ke zvýšení produktivity práce, popřípadě revizi nezdůvodněných a zastaralých výkonových norem, nezbytné změny v zaměření a podmínkách prémiování, zejména zpřesnění prémiových ukazatelů, úpravu prémiových sazeb, poskytování odměn, upraví výši prostředků vnitropodnikových útvarů na odměňování apod. V součinnosti s odborovou organizací vedení podniku informuje kolektiv pracujících o stavu hospodaření, zjištěných nedostatcích a jejich příčinách i o nutných opatřeních a organizuje účast pracujících na jejich provádění. Nezabezpečí-li vedení podniku tato opatření, může nadřízený orgán odmítnout poskytnutí půjčky ze svých zdrojů podle odstavce 2.

§ 8

účinné od 1. 1. 1967(1) Nestačí-li podniku vytvořený fond pracujících (fond odměn) na výplatu mezd za individuální výsledky práce, vyplácí podnik tyto mzdy v rozsahu vytvořeného zdroje, popřípadě doplněného podle ustanovení § 7 odst. 2, nejméně však v zaručeném objemu. Nestačí-li fond pracujících (fond odměn) ani po doplnění podle ustanovení § 7 odst. 2 na výplatu zaručeného objemu mezd, poskytne banka podniku úvěr na překlenutí nedostatku zdrojů ve fondu pracujících (fondu odměn). Ve výjimečných a odůvodněných případech může banka poskytnout úvěr i nad rozsah zaručeného objemu mezd.*)

účinné od 1. 1. 1967(2) Zaručeným objemem mezd podle předcházejícího odstavce je částka odpovídající 92 % výchozí průměrné mzdy a počtu pracovníků v podniku, upravená podle počtu dnů v příslušném měsíci, za něž se vyplácí mzda, popřípadě náhrada mzdy. Takto vypočtený objem se zvyšuje o částku výplat předem vypsaných prémií a odměn tvůrčím pracovníkům za úspěšné vyřešení státních úkolů vědy a techniky a ostatních osobních výdajů podle § 2 odst. 1 písm. e). Výplata složek mzdy zaručených jednotlivým pracovníkům (§ 9 odst. 1) musí být vždy zajištěna.

účinné od 1. 1. 1967(3) Zaručeným objemem mezd ve smyslu odstavce 1 je v zemědělských organizacích hospodařících na půdě roční úhrn mezd uvedených v § 9 odst. 1, zvýšený o 4 % ročního plánovaného objemu mezd uvedených v témž paragrafu pod písm. a) a b); nadřízený orgán rozvrhne v dohodě s bankou toto zvýšení na jednotlivé měsíce roku s ohledem na sezónní výkyvy.

účinné od 1. 1. 1967(4) Výchozí průměrnou mzdou pro stanovení zaručeného objemu mezd je dvanáctina roční průměrné mzdy určené způsobem uvedeným v § 25 vládního nařízení. Tímto způsobem se určí výchozí průměrná mzda pro výpočet zaručeného objemu mezd i u hospodářských organizací výzkumné a vývojové základny a u projektových organizací bez ohledu na ustanovení § 61 odst. 1 písm. c) vládního nařízení.

účinné od 1. 1. 1967(5) V odvětvích, v nichž se výrazně projevují vlivy sezónnosti, dohodnou oborová ředitelství (řídící národní výbory) s bankou rozvržení výchozí průměrné mzdy na jednotlivé měsíce.

účinné od 1. 1. 1967(6) Zjistí-li se na základě hodnocení celoroční činnosti, že podnik výplatou mezd v průběhu roku překročil celoroční fond pracujících (fond odměn), je povinen jej doplnit podle ustanovení § 7 odst. 2; nelze-li fond pracujících (fond odměn) takto doplnit, je podnik povinen uhradit překročení tvorbou zdrojů v následujícím roce.

§ 9

účinné od 1. 1. 1967(1) Při omezení výplaty mezd podle § 8 odst. 1 se jednotlivým pracovníkům zaručují

1. účinné od 1. 1. 1967a) v časové mzdě mzdové tarify, osobní příplatky zvlášť kvalifikovaným dělníkům, osobní platy a základní platy stanovené v rozpětí nejnižších a nejvyšších sazeb,
2. účinné od 1. 1. 1967b) v úkolové (podílové) mzdě stanovené úkolové sazby (sazby podílu); tím nejsou dotčeny povinnosti podniku podle § 25,
3. účinné od 1. 1. 1967c) příplatky a náhrady mzdy, na které mají pracovníci nárok podle příslušných předpisů. To platí obdobně o odměnách, které se zahrnují do ostatních osobních výdajů podle § 2 odst. 1 písm. e).

účinné od 1. 1. 1967(2) O použití prostředků, o které zaručený objem mezd podle § 8 odst. 2 převyšuje úhrn mezd zaručených jednotlivým pracovníkům, rozhoduje vedení podniku v dohodě s odborovou organizací podle zásad dohodnutých v kolektivní smlouvě. Přitom postupuje diferencovaně s ohledem na výsledky práce vnitropodnikových útvarů a podle míry odpovědnosti, úsilí a zásluh jednotlivých pracovníků nebo kolektivů.

§ 10

účinné od 1. 1. 1967Čerpání základního mzdového fondu u podniků s hmotnou zainteresovaností na zisku

účinné od 1. 1. 1967(1) Podnik, jemuž byl stanoven základní mzdový fond a pravidla pro jeho přepočet, může čerpat prostředky na mzdy do výše přepočteného základního mzdového fondu. Ukazatele a pravidla pro přepočet stanoví orgán nadřízený podniku v dohodě s bankou.

účinné od 1. 1. 1967(2) Překročí-li podnik přepočtený základní mzdový fond (relativní překročení), je povinen použít ke krytí překročení rezervy základního mzdového fondu. Nemá-li volnou rezervu, váže částku relativního překročení ve fondu odměn nebo v rezervním fondu. Nemá-li volné zdroje ve fondu odměn ani v rezervním fondu, může mu poskytnout krytí nadřízený orgán ve svých rezervách (§ 80 odst. 3 vládního nařízení).

účinné od 1. 1. 1967(3) Nelze-li částku relativního překročení základního mzdového fondu krýt způsobem uvedeným v předcházejícím odstavci, provede podnik potřebná opatření, aby ve lhůtě dohodnuté s bankou uspořil neuhrazenou částku překročení, popřípadě dodatečně pokryl vázáním zdrojů fondu odměn, resp. rezervního fondu v následujících obdobích, a to i po uplynutí kalendářního roku.

účinné od 1. 1. 1967(4) Neuspoří-li podnik částku relativního překročení základního mzdového fondu ve lhůtě dohodnuté s bankou, převede se částka vázaná na krytí překročení ve fondu odměn, popřípadě v rezervním fondu podniku nebo v rezervách nadřízeného orgánu do státního rozpočtu po zhodnocení výsledků za uplynulý rok.

účinné od 1. 1. 1967(5) Podnik, jemuž byl stanoven základní mzdový fond bez možnosti jeho přepočtu, může čerpat prostředky na mzdy do výše základního mzdového fondu rozepsaného na příslušné období roku. Překročí-li podnik tuto výši (absolutní překročení), platí obdobně ustanovení odstavců 2 až 4.

účinné od 1. 1. 1967(6) V odůvodněných případech může generální ředitel banky povolit výjimky a odchylky z ustanovení předcházejících odstavců.

§ 11

účinné od 1. 1. 1967Čerpání mzdového fondu u organizací, jimž byl mzdový fond stanoven plánem

účinné od 1. 1. 1967O čerpání prostředků na mzdy u organizací (s výjimkou rozpočtových), kterým byl plánem stanoven mzdový fond, platí přiměřeně ustanovení § 10.

§ 12

účinné od 1. 1. 1967(1) Prostředků na odměňování pracovníků musí být ve smyslu ustanovení § 111-§ 113 zákoníku práce využíváno tak, aby se vytvářela výrazná diferenciace mezd podle vykonávané práce a jejího přínosu pro plnění úkolů podniku a pro jeho hospodářské výsledky a aby bylo maximálně podporováno znovuvytváření podnikových zdrojů.

účinné od 1. 1. 1967(2) Podle konkrétních podmínek v oborech nebo podnicích je nutno na základě dlouhodobého výhledu vytvářet správné proporce v odměňování tak, aby vedle základní mzdy vyjadřující kvalifikovanost, složitost a obtížnost práce a podmínky, za kterých se vykonává, byla dostatečně vysoká část mzdy přímo závislá na docílených výsledcích práce.

účinné od 1. 1. 1967(3) Růstu prostředků fondu pracujících, popřípadě fondu odměn, se přitom použije především k posilování hmotné zainteresovanosti na celkových výsledcích hospodaření formou podílů na těchto výsledcích.

§ 13

účinné od 1. 1. 1967(1) Přímým nástrojem centrálního řízení mzdové politiky, který zabezpečuje ekonomicky odůvodněnou diferenciaci základních mezd, je tarifní soustava. Základem pro vytvoření tarifní soustavy jsou zásady hodnocení prací, vydané Státní komisí pro finance, ceny a mzdy.

účinné od 1. 1. 1967(2) Na základě těchto zásad vypracovávají ústřední orgány a podle potřeby oborová ředitelství katalogy povolání a funkcí, které stanoví základní kvalifikační předpoklady pro výkon pracovních činností. Katalogy jsou závazným podkladem pro přiznávání kvalifikačních tříd jednotlivým pracovníkům.

účinné od 1. 1. 1967(3) Výši základní mzdy za práci určují mzdové tarify; jsou odstupňovány podle skupin výrobních oborů, výrobních úseků, popřípadě skupin pracovníků s obdobnými výrobními a pracovními podmínkami. Při stanovení výše tarifů se přihlíží k úrovni organizace výroby a práce.

účinné od 1. 1. 1967(4) Mzdové tarify stanoví Státní komise pro finance, ceny a mzdy pevnými sazbami nebo s rozpětím nejnižších a nejvyšších sazeb. V rámci rozpětí se určuje jednotlivým pracovníkům základní mzda podle míry plnění kvalifikačních požadavků a s přihlédnutím k jejich pracovním výsledkům.

§ 14

účinné od 1. 1. 1967(1) Za práce vykonávané za ztížených a zdraví škodlivých podmínek nebo v noci se poskytuje příplatek ke mzdě, popřípadě se přizná zvýšený mzdový tarif.

účinné od 1. 1. 1967(2) Druhy a výši příplatků ke mzdě stanoví Státní komise pro finance, ceny a mzdy.

účinné od 1. 1. 1967(3) Pracovníkům s mimořádnými schopnostmi a vynikajícími pracovními výsledky lze přiznávat osobní platy převyšující až o 50 % příslušné mzdové tarify, a jde-li o tarify stanovené rozpětím sazeb, jejich horní hranici.

§ 15

účinné od 1. 1. 1967(1) O formě mzdy a způsobu jejího uplatnění rozhoduje ředitel podniku podle zásad uvedených v § 16-§ 24. Přitom se opírá o výsledky technickoekonomických rozborů.

účinné od 1. 1. 1967(2) Vedení podniku soustavně prověřuje účinnost mzdových forem s cílem zvyšovat jejich pobídkovost a přizpůsobovat je potřebám technického rozvoje a změnám technickoorganizační úrovně výroby. Nepůsobí-li uplatněná mzdová forma ekonomicky žádoucím směrem, musí být změněna, popřípadě nahrazena jinou.

§ 16

účinné od 1. 1. 1967(1) Na pracovištích, na kterých je možno předem určit pracovní postup, stanovit normy spotřeby práce, sledovat množství a kvalitu vykonané práce, kde jsou splněny i ostatní předpoklady, zejména je zajištěn bezpečný výkon práce, se používá individuální nebo kolektivní úkolové mzdy.

účinné od 1. 1. 1967(2) Závislost výdělku na plnění norem spotřeby práce má být stanovena zejména se zřetelem na kvalitu norem a potřeby mzdové diferenciace.

účinné od 1. 1. 1967(3) Žádoucí proporce mezi kvantitativními a kvalitativními výsledky práce se zabezpečují účelnou kombinací základních mzdových forem s prémiemi a odměnami.

§ 17

účinné od 1. 1. 1967(1) Prémií se používá k odměňování výsledků práce, které lze vyjádřit předem stanovenými technickými nebo ekonomickými ukazateli, které pracovníci ovlivňují a za jejichž plnění odpovídají.

účinné od 1. 1. 1967(2) Výše prémie a její průběh se stanoví v závislosti na plnění prémiových ukazatelů a musí být úměrná dosaženému ekonomickému přínosu a vytvářeným zdrojům.

účinné od 1. 1. 1967(3) Konkrétní podmínky prémiování se upravují prémiovými řády, které vydává ředitel podniku (závodu).

§ 18

účinné od 1. 1. 1967(1) Za mimořádné pracovní výsledky a za zvlášť úspěšné a iniciativní plnění pracovních úkolů lze poskytovat odměny.

účinné od 1. 1. 1967(2) Z části prostředků fondu pracujících (fondu odměn) se mohou vytvářet fondy mistrů, vedoucích provozů, ředitelů závodů, popřípadě dalších vedoucích pracovníků, kteří jich ve své pravomoci operativně používají k výplatě odměn.

účinné od 1. 1. 1967(3) Konkrétní podmínky pro poskytování odměn a vytváření fondů podle předcházejícího odstavce stanoví ředitel podniku (závodu).

§ 19

účinné od 1. 1. 1967Při poskytování prémií a odměn nutno postupovat tak, aby nedocházelo k dvojímu odměňování týchž pracovních výsledků.

§ 20

účinné od 1. 1. 1967Pracovníkům lze poskytovat podíly na celkových hospodářských výsledcích podniku, popřípadě též podíly na výsledcích jednotlivých vnitropodnikových útvarů. Ustanovení § 19 platí obdobně.

§ 21

účinné od 1. 1. 1967Podíly na celkových hospodářských výsledcích podniku se poskytují všem pracovníkům, kteří se svou dobrou prací o ně zasloužili; jejich výše se stanoví na základě hodnocení výsledků hospodaření za uplynulý rok. Pracovníkům, kteří mají odpovědnost za celkové hospodářské výsledky podniku, popřípadě závodu, lze poskytovat podíly jen na ročních výsledcích.

§ 22

účinné od 1. 1. 1967(1) V souladu s postupným prohlubováním zásad vnitropodnikového řízení, pokud umožňuje spolehlivě zjišťovat výsledky hospodaření jednotlivých chozrasčotních a nákladových středisek, lze poskytovat pracovníkům podíly na výsledcích těchto útvarů. Přitom je nutno stanovením přiměřeného poměru mezi podíly na výsledcích hospodářských středisek a celého podniku zabezpečit dostatečný zájem těchto pracovníků na celopodnikových výsledcích.

účinné od 1. 1. 1967(2) Podíly na hospodářských výsledcích vnitropodnikových útvarů lze poskytovat za výsledky kratších období než jeden rok.

§ 23

účinné od 1. 1. 1967Pracovníkům oborových ředitelství se poskytují podíly na hospodářských výsledcích dosažených v rámci výrobní hospodářské jednotky. Jejich výše se stanoví na základě hodnocení celkových hospodářských výsledků výrobní hospodářské jednotky za uplynulý rok.

§ 24

účinné od 1. 1. 1967(1) Výše podílů jednotlivých pracovníků se stanoví diferencovaně zejména podle jejich odpovědnosti a zásluh o dosažené hospodářské výsledky.

účinné od 1. 1. 1967(2) K posílení zájmu vedoucích pracovníků na dlouhodobém hospodářském rozvoji podniku (výrobní hospodářské jednotky) lze pro ně zřizovat osobní účty, na které se převádí část jejich celoročních podílů na hospodářských výsledcích. Obdobně lze postupovat u vedoucích pracovníků vnitropodnikových útvarů.

účinné od 1. 1. 1967(3) Podrobnější zásady pro poskytování podílů a zřizování osobních účtů jsou součástí kolektivních smluv; v nich se zejména určí vzájemný poměr výše podílů pracovníků zainteresovaných na hospodářských výsledcích podniku i na výsledcích vnitropodnikových útvarů a z jakých důvodů se podíly nevyplácejí nebo krátí.

§ 25

účinné od 1. 1. 1967Při stanovení a změnách norem spotřeby práce podle § 114 zákoníku práce postupují podniky tak, aby

1. účinné od 1. 1. 1967a) výkonové normy, normy obsluhy a početních stavů byly určovány jako normy zdůvodněné, stanovené objektivními metodami pro racionální organizaci výrobního procesu a na základě rozboru technickoorganizačních podmínek tak, aby vyjadřovaly nutnou spotřebu pracovního času,
2. účinné od 1. 1. 1967b) normování bylo důsledně spojováno s racionalizací práce, jejímž hlavním cílem je uspořádat práci a pracovní proces tak, aby při dané technické úrovni výrobního procesu a ostatních hmotných, finančních a pracovních zdrojů bylo dosaženo hospodárného využití pracovních sil při optimálním využití výrobního zařízení a materiálu, žádoucí kvalitě výrobků a při současném zabezpečení vysoké kultury práce a pracovního prostředí,
3. účinné od 1. 1. 1967c) výrobní operace a normy byly soustavně prověřovány se zaměřením na rozhodující činnosti a pracoviště, na organizačně zaostávající výrobní úseky, a aby nezdůvodněné normy byly nahrazovány normami zdůvodněnými,
4. účinné od 1. 1. 1967d) při rozboru plnění stanovených norem bylo prověřováno, zda k úsporám času nedochází porušováním zásad bezpečnosti a hygieny práce, předepsané technologie a kvality nebo na úkor spotřeby materiálu a nástrojů.

§ 26

účinné od 1. 1. 1967Normy spotřeby práce a jejich změny schvaluje a vyhlašuje ředitel podniku, který též rozhoduje o záruce norem. Jsou-li normy stanoveny na základě normativních podkladů, vyhlašují se jen tyto podklady. Normy a normativy, schválené a vyhlášené vyšším hospodářským orgánem, nahrazují normy a normativy používané v podniku, pokud tyto normy nejsou pokrokovější vzhledem k dosažené technickoorganizační úrovni výroby.

§ 27

účinné od 1. 1. 1967(1) Při změně spotřeby pracovního času na základě vynálezu nebo zlepšovacího návrhu pracovníka, který práci vykonává, je třeba stanovit normu odpovídající novým podmínkám a pracovníka odměnit podle příslušných předpisů; obdobně je třeba postupovat při realizaci návrhů na zlepšení výrobních podmínek, které nebyly podány jako zlepšovací návrhy.

účinné od 1. 1. 1967(2) Při zavádění nové výroby, technologie a pracovních metod, popřípadě u prací sezónního charakteru, se stanoví prozatímní normy s časově omezenou platností, zpravidla na dobu nepřesahující 3 měsíce, popřípadě sezónu nebo kampaň.

§ 28

účinné od 1. 1. 1967K správnému uplatňování mzdových forem a normování spotřeby práce vydávají podle potřeby Státní komise pro finance, ceny a mzdy a orgány nadřízené podnikům metodická doporučení.

§ 29

účinné od 1. 1. 1967(1) Podniky rozhodují o uplatňování konkrétních mzdových forem u jednotlivých skupin pracovníků, o rozdělování prostředků na mzdy a o ostatních konkrétních otázkách odměňování, pokud podle dalších ustanovení, popřípadě podle mzdových předpisů nejsou vyhrazeny nadřízeným orgánům.

účinné od 1. 1. 1967(2) Oborová ředitelství

1. účinné od 1. 1. 1967a) vydávají v rozsahu zmocnění uděleného jim ústředním orgánem opatření v oblasti odměňování pro podřízené podniky,
2. účinné od 1. 1. 1967b) rozhodují otázky odměňování v rozsahu vymezeném ve statutech výrobních hospodářských jednotek,
3. účinné od 1. 1. 1967c) sledují a kontrolují používání prostředků na mzdy a mzdový vývoj.

účinné od 1. 1. 1967(3) Národní výbory v podnicích jimi řízených

1. účinné od 1. 1. 1967a) rozhodují otázky odměňování v rozsahu stanoveném mzdovými předpisy,
2. účinné od 1. 1. 1967b) sledují a kontrolují používání prostředků na mzdy a mzdový vývoj.

§ 30

účinné od 1. 1. 1967(1) Ústřední orgány zpracovávají dlouhodobé studie a směry vývoje mezd v odvětvích a oborech jejich působnosti a sledují a kontrolují, jak je v souladu s opatřeními vlády a Státní komise pro finance, ceny a mzdy zabezpečen proporcionální vývoj mezd v odvětvích a oborech.

účinné od 1. 1. 1967(2) K zajištění opatření vlády a Státní komise pro finance, ceny a mzdy vydávají ústřední orgány mzdové předpisy pro podřízené organizace, popřípadě i pro organizace řízené národními výbory. Jde-li o úpravu mzdových podmínek pro některé skupiny pracovníků vyskytující se v oboru působnosti více ústředních orgánů, vydá příslušný mzdový předpis Státní komise pro finance, ceny a mzdy, popřípadě ústřední orgán jí zmocněný.

účinné od 1. 1. 1967(3) Při zabezpečení úkolů v otázkách odměňování spolupracují ústřední orgány se slovenskými národními orgány a krajskými národními výbory.

§ 31

účinné od 1. 1. 1967Ústřední orgány, oborová ředitelství a národní výbory kontrolují zejména, zda prostředky vyplacené na mzdy v podřízených podnicích odpovídají skutečným výsledkům hospodaření a účelnému zajišťování ostatních podnikových potřeb a zda jsou dodržovány centrálně stanovené zásady mzdové politiky i jejich vlastní směrnice pro oblast odměňování a normování práce. Na základě výsledku kontroly činí v rámci své pravomoci stanovené příslušnými předpisy opatření o odstranění případných nedostatků a ke zvýšení účinnosti odměňování.

§ 32

účinné od 1. 1. 1967(1) V rámci plnění svých ekonomických funkcí banka

1. účinné od 1. 1. 1967a) spoluúčastní se na zabezpečení ekonomicky zdůvodněného vývoje mezd uplatňováním svých ekonomických nástrojů, především úvěru a úroku;*)
2. účinné od 1. 1. 1967b) v souvislosti s uzavíráním úvěrových smluv se účastní přípravy a zejména hodnocení kolektivních smluv;
3. účinné od 1. 1. 1967c) k ověřování předpokladů pro poskytnutí úvěrů a zajištění jejich návratnosti prověřuje v rámci celkových rozborů tvorby hrubého důchodu (zisku) a jeho rozdělování i tvorbu a čerpání zdrojů ve fondu pracujících (fondu odměn); zejména při výplatě mezd nad rozsah vytvořených zdrojů v souvislosti s poskytnutím úvěru na překlenutí nedostatku zdrojů ve fondu pracujících (fondu odměn) a při výplatě zaručeného objemu mezd podle § 8 prověřuje hospodaření podniku z hlediska tvorby zdrojů pro odměňování, uplatňování přímých nástrojů řízení mezd, účinnosti mzdových forem, racionálního využívání pracovních sil apod.;
4. účinné od 1. 1. 1967d) na základě hodnocení a rozborů vypracovává zprávy o využívání nástrojů osobní hmotné zainteresovanosti s návrhy opatření pro potřebu ostatních odborných orgánů vlády, popřípadě jiných orgánů;
5. účinné od 1. 1. 1967e) provádí prověrky a rozbory speciálního zaměření též pro potřeby centrálního řízení mzdové politiky.

účinné od 1. 1. 1967(2) Pro organizace, kterým byl mzdový fond stanoven plánem, a pro rozpočtové organizace platí přiměřeně ustanovení odstavce 1. Při překračování mzdových fondů, porušování plánovací a mzdové disciplíny lze proti odpovědným pracovníkům uplatňovat postih podle příslušných předpisů.**)

§ 33

účinné od 1. 1. 1967(1) Při přípravě a provádění zásadních mzdových opatření je nutno postupovat na všech stupních řízení v dohodě s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí.

účinné od 1. 1. 1967(2) Ústřední rada odborů se vyjadřuje k návrhům mzdových opatření předkládaných vládě a Státní komisi pro finance, ceny a mzdy, popřípadě předkládá jim sama návrhy.

účinné od 1. 1. 1967(3) Spolupráce podniků (závodů) s odborovými orgány v otázkách odměňování se řídí zákoníkem práce a usnesením IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí (zákon č. 37/1959 Sb.) se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference z roku 1965 (příloha k zákoníku práce).*)