Vyhláška ministra zahraničních věcí o Všeobecných podmínkách pro dodávky zboží mezi organizacemi členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci

K nárokům vyplývajícím ze vztahů upravených těmito Všeobecnými dodacími podmínkami se vztahují ustanovení o promlčení uvedená v této hlavě.

1. 1. Obecná promlčecí lhůta činí 2 roky.
2. 2. Zvláštní promlčecí lhůta v délce 1 roku se stanoví:
   1. a) pro žaloby kupujícího vůči prodávajícímu založené na nárocích pro jakost a množství zboží;
   2. b) pro žaloby založené na nárocích na zaplacení penále;
   3. c) pro žaloby založené na nárocích při nedojití (úplné ztrátě) zboží uplatněných v souladu s § 39 odst. 4.

1. 1. Obecná promlčecí lhůta se počítá ode dne vzniku nároku. Při tom pro žaloby o náhradu škody počíná běh promlčecí lhůty dnem, kdy se strana, která utrpěla škodu, dozvěděla nebo mohla dozvědět o škodě.
2. 2. Zvláštní promlčecí lhůta se počítá:
   1. a) u žalob založených na nárocích pro jakost a množství - ode dne následujícího za dnem, kdy kupující obdržel věcnou odpověď prodávajícího na reklamaci a jestliže prodávající nedal odpověď ve lhůtách podle odstavce 1, popřípadě odstavce 5 § 100 - ode dne následujícího za dnem, ve kterém uplynula výše uvedená lhůta pro věcnou odpověď na reklamace. Jestliže odpověď prodávajícího neobsahuje věcné rozhodnutí o reklamaci, počíná promlčecí lhůta dnem následujícím po dni, ve kterém uplynula lhůta pro věcnou odpověď na reklamaci;
   2. b) u žalob založených na nárocích na zaplacení penále - dnem následujícím po dni, kdy strana uplatnivší nárok obdržela odpověď ve věci nároku, a jestliže věcná odpověď nebyla dána ve lhůtě stanovené v § 101 - dnem následujícím po dni, ve kterém uplynula lhůta pro odpověď na uplatněný nárok;
   3. c) u žalob založených na nárocích pro nedojití (úplnou ztrátu) zboží uplatněných v souladu s § 39 odst. 4 - dnem následujícím po dni, kdy kupující obdržel věcnou odpověď prodávajícího, a jestliže věcná odpověď nebyla dána ve lhůtě podle § 102, dnem následujícím po dni, ve kterém uplynula lhůta pro odpověď na uplatněný nárok.

K promlčení přihlédne arbitráž, jestliže se na ně dlužník odvolá.

Jestliže dlužník splní povinnost po uplynutí promlčecí lhůty, nemá právo žádat plnění zpět, i kdyby v okamžiku plnění nevěděl o uplynutí promlčecí lhůty.

Nároky, u kterých uplynula promlčecí lhůta, mohou být započteny podle dohody mezi stranami.

1. 1. Běh promlčecí lhůty se staví:
   1. a) jestliže podání žaloby bránila okolnost vyšší moci, která vznikla nebo působila během promlčecí lhůty;
   2. b) na dobu, po kterou trvá povinnost prodávajícího odstranit vady zboží.

1. 2. Doba, během které se běh promlčení staví, se do promlčecí lhůty nezapočítává.

1. 1. Běh promlčecí lhůty se přerušuje podáním žaloby a písemným uznáním dluhu povinnou stranou.
2. 2. Po přerušení běhu promlčecí lhůty počíná běh promlčecí lhůty znovu v téže délce, jako lhůty původní.
3. 3. Jestliže žalobce vezme žalobu zpět, nepovažuje se běh promlčecí lhůty za přerušený.

Uplynutím promlčecí lhůty u hlavního nároku uplývá rovněž promlčecí lhůta pro vedlejší nárok.

Za datum podání žaloby se považuje den jejího doručení rozhodčímu soudu a při odeslání žaloby poštou - datum poštovního razítka při převzetí doporučeného dopisu poštou k odeslání.

Připadne-li poslední den promlčecí lhůty na nepracovní den v zemi žalobce, je dnem skončení lhůty nejbližší za tím následující pracovní den.

Změna ustanovení uvedených v této hlavě se nepřipouští.

Není-li ve smlouvě, v těchto Všeobecných dodacích podmínkách ani ve dvoustranné dohodě stanovena lhůta ke splnění nějaké povinnosti, může dlužník splnit neprodleně, věřitel má však právo poskytnout dlužníku přiměřenou lhůtu ke splnění; teprve po uplynutí této lhůty bude dlužník v prodlení.

1. 1. Je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku, je povinen platit věřiteli 6 % úroků p. a. z částky, s jejímž placením je v prodlení.
2. 2. Úroky z prodlení s placením penále se počítají od okamžiku započetí běhu promlčecí lhůty nároku na penále až do dne jeho zaplacení.
3. 3. Škoda vzniklá prodlením ve splnění peněžitých závazků přesahující úroky stanovené v odstavci 1 tohoto paragrafu se nenahrazuje.

1. 1. Žádná ze stran není oprávněna předávat svoje práva a povinnosti ze smlouvy třetím osobám bez písemného souhlasu druhé strany.
2. 2. Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu se nevztahuje na případy, kdy se z rozhodnutí příslušného orgánu předávají práva a povinnosti ze smlouvy jiné organizaci téže země oprávněné provádět zahraniční obchod, za podmínky, že je o tom uvědoměna písemně druhá strana.

Všechny výlohy, daně, celní poplatky a dávky na území země prodávajícího spojené s plněním smlouvy, platí prodávající; na území země kupujícího a na tranzitním území platí uvedené výlohy kupující.

1. 1. Vztahy stran týkající se dodávek zboží v těch otázkách, které nejsou upraveny nebo jsou neúplně upraveny smlouvami nebo těmito Všeobecnými dodacími podmínkami, se řídí materiálním právem země prodávajícího.
2. 2. Pod pojmem materiální právo země prodávajícího se rozumí všeobecné předpisy občanského práva a nikoliv předpisy zvláštní vydané pro vztahy mezi socialistickými organizacemi a podniky země prodávajícího.