účinné od 1. 1. 1954102.
účinné od 1. 1. 1954Zákon
účinné od 1. 1. 1954ze dne 22. prosince 1953,
účinné od 1. 1. 1954kterým se mění a doplňují některá ustanovení trestního práva správního.
účinné od 1. 1. 1954Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
účinné od 1. 1. 1954Prohloubení výchovného účinku trestů ukládaných za přestupky je třeba zajistit novou úpravou těchto trestů. Aby se pak při posuzování trestných činů a závažných přestupků neuplatňovala hlediska zcela odlišná a aby se tak přispělo k důslednému zachovávání a upevňování socialistické zákonnosti, je třeba řízení o takových přestupcích soustředit u prokurátorů a soudů.
účinné od 1. 1. 1954(1) Orgán národního výboru může za přestupek uložit jako hlavní trest jen některý z těchto trestů:
účinné od 1. 1. 1954(2) Orgán národního výboru může za přestupek uložit jen tyto vedlejší tresty:
účinné od 1. 1. 1954(3) Jen trestní komisi zřízené u národního výboru (§ 90 trestního řádu správního) náleží ukládat tyto tresty:
účinné od 1. 1. 1954(4) Náhradní trest za nedobytnou pokutu orgán národního výboru neuloží.
účinné od 1. 1. 1954(1) Má-li orgán národního výboru za to, že se zřetelem na stupeň nebezpečnosti přestupku pro společnost, míru zavinění, osobu pachatele nebo přitěžující okolnosti, je nutné za přestupek uložit trest jiného druhu nebo trest vyšší, než je uvedeno v § 2 odst. 1 nebo 2, postoupí věc příslušnému okresnímu prokurátoru; vrátí-li prokurátor postoupenou věc, orgán národního výboru v řízení pokračuje.
účinné od 1. 1. 1954(2) Postoupit věc prokurátoru podle odstavce 1 může jen trestní komise zřízená u národního výboru.
účinné od 1. 1. 1954(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se neužije v řízení o urážkách na cti.
účinné od 1. 1. 1954(1) Přestupky spáchané osobami podléhajícími vojenské kázeňské pravomoci se trestají podle kázeňských řádů pro ně platných.
účinné od 1. 1. 1954(2) Ministři národní obrany a vnitra určí, kteří představení jsou oprávněni postoupit věc příslušnému vojenskému prokurátoru, nepovažují-li se zřetelem na stupeň nebezpečnosti přestupku pro společnost, míru zavinění, osobu pachatele nebo přitěžující okolnosti kázeňské vyřízení přestupku za postačující.
účinné od 1. 1. 1954(1) Prokurátor a soud konají řízení o přestupcích ve věcech, které byly prokurátoru postoupeny podle § 3 nebo § 4 odst. 2.
účinné od 1. 1. 1954(2) Jestliže se prokurátor doví o přestupku a má za to, že se zřetelem na okolnosti uvedené v § 3 odst. 1 je přiměřený trest jiného druhu nebo trest vyšší, než může uložit orgán národního výboru nebo jiný veřejný orgán, koná sám o přestupku řízení a podá žalobu u soudu; prokurátor však nemůže konat řízení o přestupku, rozhodl-li již ve věci v první stolici orgán národního výboru nebo jiný veřejný orgán.
účinné od 1. 1. 1954(3) Ustanovení odstavce 2 se neužije, podléhá-li obviněný vojenské kázeňské pravomoci.
účinné od 1. 1. 1954(1) Souvisí-li kterýkoli přestupek s trestným činem téhož obviněného, prokurátor a soud konají společné řízení i o tomto přestupku.
účinné od 1. 1. 1954(2) Jestliže důvod společného řízení zanikne zastavením trestního stíhání pro trestný čin a nejde o případ uvedený v § 5 odst. 2, prokurátor nebo na jeho návrh soud postoupí zbývající věc příslušnému orgánu národního výboru nebo jinému veřejnému orgánu; postoupit zbývající věc orgánu národního výboru nebo jinému veřejnému orgánu však nelze, bylo-li ve věci již zahájeno hlavní líčení.
účinné od 1. 1. 1954Vyjde-li v hlavním nebo odvolacím líčení o trestném činu najevo, že skutek, pro který byla podána žaloba, je přestupkem, rozhodne soud rozsudkem i o tomto přestupku.
účinné od 1. 1. 1954O přeměně nápravného opatření, uloženého orgánem národního výboru, v trest odnětí svobody rozhoduje podle § 203 trestního řádu lidový soud, v jehož obvodu je národní výbor, jehož orgán uložil nápravné opatření.
účinné od 1. 1. 1954(1) Řízení o přestupcích koná v první stolici okresní prokurátor a lidový soud, a jde-li o přestupek, pro který obviněný jinak podléhá vojenské kázeňské pravomoci, nižší vojenský prokurátor a nižší vojenský soud.
účinné od 1. 1. 1954(2) O řízení o přestupcích před prokurátorem a soudem se užije přiměřeně ustanovení trestního řádu, pokud z ustanovení tohoto zákona nevyplývá nic jiného.
účinné od 1. 1. 1954(1) Obviněný může být vzat do vazby nebo v ní ponechán jen z některého důvodu uvedeného v § 96 odst. 2 písm. a) nebo b) trestního řádu.
účinné od 1. 1. 1954(2) Vazba nesmí trvat déle než třicet dnů.
účinné od 1. 1. 1954Ustanovení § 124 odst. 2 až 4 trestního řádu o pozorování obviněného v ústavu se neužije.
účinné od 1. 1. 1954Prokurátor se může dát zastupovat orgánem povolaným k vyhledávání nebo zaměstnancem prokuratury, určeným generálním prokurátorem.
účinné od 1. 1. 1954Ustanovení §§ 10 až 12 se neužije, koná-li se společné řízení o trestném činu a přestupku.
účinné od 1. 1. 1954(1) Za přestupek může být uložen jako hlavní trest místo trestu odnětí svobody, stanoveného v zákoně, trest nápravného opatření; doba nápravného opatření takto uloženého činí nejméně čtrnáct dnů a nesmí činit více než dvojnásobek horní hranice trestu odnětí svobody, stanoveného v zákoně na tento přestupek.
účinné od 1. 1. 1954(2) Nápravné opatření nelze uložit pachateli, který
účinné od 1. 1. 1954(3) Pokutu vedle nápravného opatření nelze uložit.
účinné od 1. 1. 1954Nápravné opatření se vykonává na svobodě. Záleží v tom, že pachatel je povinen po dobu trestu vykonávat práci mu určenou za sníženou odměnu za práci a bez některých výhod vyplývajících z pracovního poměru.
účinné od 1. 1. 1954(1) Je-li pachatel v pracovním poměru, zejména vykonává-li práci převážně tělesnou, nenařídí se změna jeho zaměstnání. Z důležitých důvodů může však být na dobu trestu nařízena změna pachatelova zaměstnání, zejména v tom směru, aby vykonával práci méně odpovědnou nebo v jiném pracovišti; v tomto případě se zároveň stanoví zásady pro určení druhu, způsobu a místa pachatelova zaměstnání.
účinné od 1. 1. 1954(2) Z odměny náležející pachateli za práci propadá jedna pětina státu; tato částka může být však při uložení trestu snížena až na jednu dvacetinu odměny.
účinné od 1. 1. 1954(3) Doba výkonu nápravného opatření se nezapočítává do doby trvání pracovního poměru, pokud jeho délka má význam pro vznik nebo rozsah nároků z pracovního poměru; uplyne-li však jeden rok od výkonu nápravného opatření, tato doba se do doby trvání pracovního poměru dodatečně započte. Nároky pachatele z národního pojištění zůstávají nedotčeny.
účinné od 1. 1. 1954(1) Do výkonu nápravného opatření se nezapočítává doba, po kterou pachatel práci mu určenou z jakéhokoli důvodu nevykonává.
účinné od 1. 1. 1954(2) Jestliže pachatel práci mu určenou nenastoupí ve stanovené lhůtě nebo ji nevykonává řádně, přemění soud nápravné opatření v trest odnětí svobody. Za dva dny nevykonaného nápravného opatření uloží soud jeden den odnětí svobody.
účinné od 1. 1. 1954Výkon trestu nápravného opatření uloženého orgánem národního výboru zařizuje tento orgán.
účinné od 1. 1. 1954(1) O tom, že nápravné opatření bude vykonáno beze změny zaměstnání, vyrozumí orgán národního výboru, který je uložil, pachatelova zaměstnavatele a sdělí mu skutečnosti potřebné pro výkon tohoto trestu.
účinné od 1. 1. 1954(2) Nařídí-li se změna dosavadního zaměstnání pachatele, určí nové zaměstnání orgán národního výboru, který nápravné opatření uložil, podle zásad stanovených při uložení trestu; zaměstnavateli sdělí skutečnosti potřebné pro výkon nápravného opatření.
účinné od 1. 1. 1954(3) Zaměstnavatel pachatele je povinen neodkladně sdělit orgánu národního výboru veškeré skutečnosti rozhodné pro přeměnu nápravného opatření nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody; je dále povinen ty částky odměny náležející pachateli za práci, které propadají státu, vyúčtovat a odvádět národnímu výboru.
účinné od 1. 1. 1954Je-li pachatel stižen chorobou, která mu znemožňuje výkon určeného zaměstnání, orgán národního výboru na potřebnou dobu odloží nebo přeruší výkon nápravného opatření, které uložil, nebo určí pachateli zaměstnání jiné; to učiní orgán národního výboru též v tom případě, jde-li o těhotnou ženu, jejíž zdraví by bylo výkonem trestu ohroženo.
účinné od 1. 1. 1954Doví-li se orgán národního výboru o skutečnostech, které odůvodňují přeměnu nápravného opatření jím uloženého nebo jeho zbytku v trest odnětí svobody, vyrozumí o tom ihned okresního prokurátora.
účinné od 1. 1. 1954Výkon trestu odnětí svobody uloženého za přestupek může soud podmíněně odložit; ustanovení §§ 24 až 28 trestního zákona o podmíněném odsouzení se zde užije přiměřeně.
účinné od 1. 1. 1954Odsuzuje-li soud pachatele pro trestný čin a přestupek, užije přiměřeně ustanovení § 22 odst. 1 trestního zákona o úhrnném trestu.
účinné od 1. 1. 1954Trestní komise zřízená u národního výboru je podřízena radě národního výboru.
účinné od 1. 1. 1954Dosavadních předpisů o řízení o přestupcích se užije, bylo-li v řízení zahájeném před účinností tohoto zákona v první stolici rozhodnuto; jestliže však rozhodnutí odvolací stolicí bylo změněno a věc byla vrácena první stolici k novému projednání, pokračuje se v řízení podle tohoto zákona.
účinné od 1. 1. 1954Zrušují se všechna ustanovení, která odporují tomuto zákonu; dále se zrušuje § 12 odst. 3 a 4 trestního zákona správního.
účinné od 1. 1. 1954Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1954; provedou jej ministři spravedlnosti, vnitra a národní obrany a ostatní členové vlády.