Stal-li se znovu plně invalidním pracovník, který již dříve pobíral invalidní důchod, hodnotí se pro výši invalidního důchodu též doba pobírání dřívějšího invalidního důchodu, jestliže tato doba byla hodnocena jako doba přičtená pro výši tohoto dřívějšího důchodu.
Obecné životní podmínky značně ztěžuje takový dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který se projevuje zjevnými chorobnými příznaky nebo vadami (např. stav po amputaci končetiny), pro něž může pracovník vykonávat běžné životní úkony (oblékání, obstarávání jídla, cesta do práce) a uspokojovat obvyklé společenské a kulturní potřeby (návštěva veřejných místností, kulturních podniků) jen se značnými obtížemi ve srovnání se zdravými pracovníky žijícími v podobném prostředí.
Jestliže nikdo z rodičů nebo z osob, na něž bylo dítě převážně odkázáno výživou, nesplnil podmínky pro nárok na invalidní nebo starobní důchod, náleží oboustranně osiřelému dítěti sirotčí důchod, jen jestliže aspoň jeden z rodičů nebo z osob, na něž bylo dítě převážně odkázáno výživou, měl v době smrti trvalý pobyt v Československé socialistické republice.
O splnění podmínky výchovy dítěte pro vznik nároku na vdovský důchod platí § 16 odst. 1 až 3.
(1) Příjmem z výdělečné činnosti je nejen hrubý výdělek z pracovního nebo obdobného poměru, nýbrž i příjem z jakékoli činnosti pravidelně konané. Do příjmu se zahrnují též peněžité dávky nemocenského pojištění (zabezpečení v nemoci) nahrazující ušlý příjem z výdělečné činnosti. Jde-li však o výdělečnou činnost, která by zakládala důchodové pojištění jednotlivě hospodařících rolníků a ostatních osob samostatně hospodařících, považují se za příjem z této činnosti vyměřovací základy stanovené podle předpisů o důchodovém pojištění uvedených osob.
(2) Do úhrnu důchodu a příjmu z výdělečné činnosti se nevčítá zvýšení důchodu pro bezmocnost.
(3) Péčí o dítě se rozumí péče poskytovaná dítěti do skončení povinné školní docházky; poté nejdéle do 25. roku věku dítěte, je-li splněna některá z podmínek uvedených v § 33 odst. 3 zákona.
(4) Jestliže pracující poživatelce vdovského důchodu náleží invalidní (částečný invalidní) důchod nebo starobní důchod (§ 58 zákona), provede se nejprve úprava důchodů podle § 56 zákona a vdovský důchod nebo jeho část se krátí pro souběh s výdělkem podle ustanovení o souběhu vdovského důchodu s výdělkem.
Za vlastní příjem dítěte se nepovažuje nahodilý výdělek za brigádu, výdělek za práci v době školních prázdnin, prospěchové stipendium ani výživné.
(1) Za potřebného se považuje občan, jehož výživa není zabezpečena vlastními příjmy ani výživným od jiných osob.
(2) Výživa se zpravidla nepokládá za zabezpečenou, jestliže
(3) Při posuzování potřebnosti se nehledí k vyživovací povinnosti podle zákona o rodině, jestliže by jejím plněním byla ohrožena slušná životní míra povinného nebo příslušníků jeho rodiny.
Sociální důchod se poskytuje v nejmenší částce 85 Kčs měsíčně pro jednotlivce a 130 Kčs měsíčně pro manželskou dvojici (druha a družku).
Je-li důchodce nebo jeho manžel zaměstnán a nesplňuje podle předpisů o nemocenském pojištění pracovníků podmínky pro přiznání přídavků na děti, náleží důchodci výchovné, jestliže