Platné znění

Vyhláška Ministerstva dopravy o schvalování technické způsobilosti a technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích

vyhlášené znění

ČÁST TŘETÍ

§ 30

Odkaz § 30

Účinek brzd

(1) Vozidla kategorií M a N musí mít brzdné účinky nejméně takové, jak jsou uvedeny dále v tomto odstavci. Jsou zde stanoveny rovněž typy zkoušek, kterými se tyto účinky zjišťují.

  1. a) Typy zkoušek:
    1. - zkouška typu „0“

      tato zkouška je základní zkouškou, kterou se zjišťují dále předepsané brzdné účinky, pokud u nich není stanoveno jinak. Na začátku této zkoušky musí být brzdy studené (brzda se pokládá za studenou, pokud teplota měřena na kotouči nebo na vnějšku bubnu je nižší než 100 °C). Při zkoušce typu „0“ s odpojeným motorem musí být spojení motoru s koly přerušeno. Při zkoušce typu „0“ se zapojeným motorem zůstává toto spojení nepřerušeno;

    1. - zkouška typu „I“

      tato zkouška je zkouškou slábnutí brzdného účinku. Vykoná se za podmínek stanovených zvláštním předpisem;10)

    1. - zkouška typu „II“

      tato zkouška je zkouškou chování vozidla na dlouhých klesáních. Vykoná se za podmínek stanovených zvláštním předpisem;10)

    1. - zkouška typu „II A“

      tato zkouška je zkouškou brzdných vlastností při sjíždění dlouhého svahu bez užití brzdění provozního, nouzového a parkovacího. Vykoná se za podmínek stanovených zvláštním předpisem.10) Vyžaduje se jen pro stanovené druhy vozidel.

  1. b) Provozní brzdění:

    soustava pro provozní brzdění se zkouší za podmínek uvedených v následující tabulce (u zkoušek typu „0“ s naloženým i nenaloženým vozidlem)

    § 30 Účinek brzd
    Kategorie vozidlaM1M2M3N1N2N3
    Typ zkoušky0, I0, I0, I, II0, I0, I0, I, II
    Zkouška typu 0
    s odpojeným motorem    		vj806060806060
    s ≤
    sj50,736,736,761,236,736,7
    dm≥5,85,0
    Zkouška typu 0
    se zapojeným motorem    		v= 0,8vmax
    ale ≤    		1601009012010090
    s ≤
    sj212,9111,6 91,8157,1 111,6 91,8
    dm≥5,04,0
    F ≤5070

    V těchto tabulkách znamená:

    v = skutečná počáteční rychlost změřená při zkoušce, která musí být velmi blízká jmenovité počáteční rychlosti [km.h-1],

    vj = jmenovitá počáteční rychlost při zkoušce [km.h-1],

    s = brzdná dráha [m]
    (při zkoušce se změří přesně skutečná počáteční rychlost a jejím dosazením do uvedených vzorců se vypočítá mezní hodnota brzdné dráhy pro každý konkrétní případ),

    sj = jmenovitá brzdná dráha [m]

    (platí jen pro hodnoty jmenovité počáteční rychlosti; u zkoušek se zapojeným motorem je hodnotou brzdné dráhy jen pro uvedené nejvyšší přípustné počáteční rychlosti a pro daný případ se vždy musí vypočítat z příslušného vzorce),

    dm = střední hodnota plného brzdného zpomalení [m.s-2],

    F = síla působící na ovládací ústrojí [daN],

    vmax = maximální (nejvyšší) konstrukční rychlost vozidla [km.h-1].

    (Nejvyšší konstrukční rychlost vozidla je nejvyšší rychlost určená výrobcem vozidla. Zkouškou zjišťovaná skutečná nejvyšší rychlost vozidla se nesmí za předepsaných podmínek lišit od nejvyšší konstrukční rychlosti o více než + 10 % u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřevyšující 30 km.h-1 a o + 5 % u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 30 km.h-1. Nejvyšší povolená rychlost je rychlost, která byla stanovena při schválení technické způsobilosti vozidla. Tato rychlost nesmí být v provozu vozidla překročena).

    Případné další podrobnosti zkoušek a podmínky pro zkoušky typů „I“, „II“ a „II A“ stanoví zvláštní předpis.10) Zbývající brzdný účinek soustavy pro provozní brzdění (§ 26 odst. 3), v případě poruchy v části jejího převodu, musí dávat brzdnou dráhu nepřesahující následující hodnoty a dále střední plné brzdné zpomalení nejméně jako následující hodnoty, při působení síly na ovládací orgán nepřesahující 700 N, při zkoušce typu „0“ s odpojeným motorem a z následujících počátečních rychlostí pro příslušnou kategorii vozidla

    § 30 Účinek brzd
    KategorievjNaložené vozidlo
    s ≤    		dmNenaložené vozidlo
    s ≤    		dm
    M180

    sj = 150,2    		1,7

    sj = 178,7    		1,5
    M260

    sj = 101,3    		1,5

    sj = 119,8    		1,3
    M31,5

    sj = 101,3    		1,5
    N170sj = 152,5


    sj = 80,0




    sj = 52,4    		1,3sj = 180,9



    sj = 94,5    		1,1
    N2501,31,1
    N3401,3

    sj = 52,4    		1,3

    Význam označení a jednotky jsou stejné jako v předcházející tabulce.

  1. c) Nouzové brzdění:

    nouzové brzdění, i když orgán, který je ovládá, slouží také k jiným funkcím brzdění, musí dávat brzdnou dráhu nepřesahující dále uvedené hodnoty a střední plné brzdné zpomalení mající nejméně dále uvedené hodnoty, při zkoušce typu „0“ s odpojeným motorem, s vozidlem naloženým i nenaloženým, při síle působící na ovládací orgán nepřesahující při ručním ovládání 400 N u vozidel kategorie M1 a 600 N u vozidel ostatních kategorií, a dále nepřesahující při nožním ovládání 500 N u vozidel kategorie M1 a 700 N u vozidel ostatních kategorií. Při zkoušce se musí simulovat skutečné podmínky poruchy v soustavě provozního brzdění.

    § 30 Účinek brzd
    Kategorievjs ≤dmsj
    M1802,993,3
    M2, M3602,564,4
    N1702,295,7
    N25051,0
    N34033,8

    Význam označení a jednotky jsou stejné jako v písmenu b) tohoto odstavce.

  1. d) Parkovací brzdění:
    1. - soustava pro parkovací brzdění, i když je kombinována s některou z ostatních brzdových soustav, musí udržet stojící naložené vozidlo na stoupajícím nebo klesajícím svahu 18 %,
    2. - u vozidel určených ke spojení s přípojným vozidlem, soustava parkovacího brzdění tažného vozidla musí udržet stojící jízdní soupravu na svahu 12 %,
    3. - jestliže je ovládání ruční, síla působící na ovládací orgán nesmí přesáhnout 400 N u vozidel kategorie M1 a u všech ostatních kategorií vozidel 600 N,
    4. - jestliže je ovládání nožní, síla působící na ovládací orgán nesmí přesáhnout 500 N u vozidel kategorie M1 a u všech ostatních kategorií vozidel 700 N,
    5. - v případech, kdy musí být možno ovládat soustavu pro parkovací brzdění i za jízdy vozidla (viz § 26 odst. 1), musí se vykonat zkouška brzdného účinku typu „0“ s odpojeným motorem, z počáteční rychlosti stanovené v odstavci 1 písm. b) tohoto paragrafu pro kategorii, do které vozidlo patří. Při brzdění nesmí střední plné brzdné zpomalení a brzdné zpomalení těsně před zastavením vozidla být nižší než 1,5 m.s-2. Zkouška se vykoná s naloženým vozidlem a požadavek se pokládá za splněný, pokud se brzdného účinku dosáhne jednou. Síla, kterou se působí na ovládací orgán, nesmí překročit předepsané hodnoty. Pro vozidla kategorií M1 a N1, která mají parkovací brzdu s brzdovými obloženími jinými, než slouží pro provozní brzdění, je možno vykonat zkoušku na žádost výrobce, z počáteční rychlosti 60 km.h-1. V tomto případě střední plné brzdné zpomalení nesmí být nižší než 2,0 m.s-2; zpomalení bezprostředně před zastavením vozidla nesmí být nižší než 1,5 m.s-2.
  1. e) Brzdné účinky vozidel s protiblokovacím zařízením v činnosti. Vozidla s protiblokovacím zařízením v činnosti musí splnit podmínky pro brzdné účinky stanovené zvláštním předpisem.13)

(2) Vozidla kategorie O musí mít nejméně brzdné účinky uvedené dále v tomto odstavci. Jsou zde stanoveny rovněž typy zkoušek, kterými se tyto účinky zjišťují.

  1. a) Typy zkoušek:
    1. - zkouška typu „0“

      zkouška typu „0“, definovaná v odstavci 1 písm. a) tohoto paragrafu, je základní zkouškou také pro vozidla kategorie O. U vozidel se vzduchovými brzdami nebo s elektrickým brzděním, které splňuje podmínky zvláštního předpisu,14) brzdný účinek přípojného vozidla se může vypočítat buď z poměrné brzdné síly jízdní soupravy a síly měřené ve spoji vozidel, nebo, v určitých případech, z poměrné brzdné síly jízdní soupravy brzděné pouze přípojným vozidlem. Při zkoušce brzdění musí být motor tažného vozidla odpojen. Podmínky zkoušek a jejich vyhodnocení určuje zvláštní předpis;10)

    1. - zkoušky typů „I“ a „II“

      platí definice odstavce 1 písm. a) tohoto paragrafu.

  1. b) Provozní brzdění (pro vozidla kategorie O1 následující ustanovení platí, pokud tato vozidla mají zařízení pro provozní brzdění),
    1. - je-li soustava pro provozní brzdění průběžná nebo poloprůběžná, součet brzdných sil na obvodu brzděných kol se musí rovnat nejméně X % síly odpovídající maximální hmotnosti nesené koly při stojícím vozidle. Přitom X má následující hodnoty

      přívěs naložený a nenaložený - 50

      návěs naložený a nenaložený - 45

      přívěs s nápravou uprostřed naložený a nenaložený - 50;

    1. - má-li přípojné vozidlo vzduchové brzdy, tlak v ovládací větvi spojovacího potrubí nesmí při zkoušce brzdění přesáhnout 0,65 MPa a tlak v plnicí větvi spojovacího potrubí nesmí přesáhnout 0,7 MPa. Zkušební rychlost je 60 km.h-1. S naloženým přípojným vozidlem se musí vykonat doplňková zkouška při rychlosti 40 km.h-1 pro porovnání s výsledkem zkoušky typu „I“;
    2. - je-li brzdové zařízení nájezdového typu, musí splňovat požadavky zvláštního předpisu;15)
    3. - je-li brzdové zařízení s elektrickým převodem, musí splňovat požadavky zvláštního předpisu;14)
    4. - brzdné účinky vozidel, která jsou vybavena protiblokovacím zařízením, musí splňovat, pokud je toto zařízení v činnosti, požadavky zvláštního předpisu;13)
    5. - mimo výše uvedené požadavky vozidla musí splnit podmínky zkoušky typu „I“ a vozidla kategorie O4 navíc zkoušky typu „II“. Podmínky těchto zkoušek stanoví zvláštní předpis.10)
  1. c) Parkovací brzdění:

    parkovací brzda, kterou je vybaven přívěs nebo návěs, musí udržet stojící, naložený a od tažného vozidla odpojený přívěs nebo návěs na stoupajícím nebo klesajícím svahu 18 %. Síla působící na ovládací orgán nesmí přesahovat 600 N.

  1. d) Automatické brzdění vozidel se vzduchovým brzdovým zařízením:

    brzdný účinek při automatickém brzdění v případě úplné ztráty tlaku v plnicí větvi spojovacího potrubí, při zkoušce naloženého vozidla z rychlosti 40 km.h-1 nesmí být menší než 13,5 % síly odpovídající maximální hmotnosti nesené koly při stojícím vozidle. Blokování kol při účincích větších než 13,5 % je přípustné.

  1. e) Brzdné účinky vozidel s protiblokovacím zařízením v činnosti:

    vozidla s protiblokovacím zařízením v činnosti musí mít brzdné účinky stanovené zvláštním předpisem.13)

(3) Vozidla kategorie L musí mít nejméně brzdné účinky uvedené dále v tomto odstavci. Dále jsou stanoveny rovněž typy zkoušek, kterými se tyto účinky zjišťují.

  1. a) Typy zkoušek:
    1. - zkouška typu „0“ s odpojeným motorem

      tato zkouška je základní zkouškou, kterou se zjišťují dále předepsané brzdné účinky, pokud u nich není stanoveno jinak. Na začátku této zkoušky musí být brzdy studené (brzda se pokládá za studenou, pokud teplota měřena na kotouči nebo na vnějšku bubnu je nižší než 100 °C). U vozidel s ručně řazenou převodovkou nebo s automatickou převodovkou, u níž lze ručně zařadit neutrál, se zkoušky vykonají s převodovkou v neutrálu nebo s motorem odpojeným vypnutím spojky nebo s oběma rozpojeními zároveň. U vozidel s jiným druhem automatické převodovky se zkoušky vykonají v normálních provozních podmínkách;

    1. - zkouška typu „0“ se zapojeným motorem

      tato zkouška se vykoná jen s vozidly kategorií L3, L4 a L5. Zkoušky se musí vykonat s nenaloženým vozidlem a z různých rychlostí, z nichž nejnižší je rovna 30 % maximální konstrukční rychlosti vozidla a nejvyšší se rovná 80 % maximální konstrukční rychlosti vozidla nebo 160 km.h-1, podle toho, která hodnota je nižší. Měří se hodnoty maximálních brzdných účinků, které zároveň se záznamem o chování vozidla se uvedou ve zkušebním protokolu. V případě, kdy dvě soustavy pro provozní brzdění mohou být ovládány každá zvlášť, obě tyto brzdové soustavy se zkouší jako celek zároveň;

    1. - zkouška typu „0“ s odpojeným motorem a s mokrými brzdami

      tato zkouška se musí vykonat s vozidly kategorií L1, L2, L3 a L4, s výjimkou vozidel s bubnovými brzdami obvyklé konstrukce nebo se zcela uzavřenými kotoučovými brzdami. Průběh zkoušky je totožný s průběhem zkoušky typu „0“ s odpojeným motorem, avšak navíc platí zvláštní ustanovení pro namáčení brzd stanovená zvláštním předpisem;10)

    1. - zkouška typu „I“

      tato zkouška je zkouškou slábnutí brzdného účinku a musí se vykonat s provozními brzdami vozidel kategorií L3, L4 a L5 za podmínek stanovených zvláštním předpisem.10)

  1. b) Ustanovení platící pro zkoušky vozidel s brzdovými soustavami působícími pouze na přední nebo na zadní kolo nebo kola
    1. - počáteční rychlost při zkoušce:

      v = 40 km.h-1 pro kategorie L1 a L2,

      v = 60 km.h-1 pro kategorie L3, L4 a L5

      (Vozidla kategorií L1 a L2 mající maximální konstrukční rychlost (vmax) nižší než 45 km.h-1a kategorií L3, L4 a L5 mající maximální konstrukční rychlost (vmax) nižší než 67 km.h-1 se zkoušejí z rychlosti 0,9 vmax);

    1. - brzdný účinek s naloženým vozidlem:

      Brzdění jen přední brzdou

      § 30 Účinek brzd
      Kategorievjs ≤dmsj
      L140 3,421,8
      L 240 2,7*) 26,9
      L 360 4,4*) 37,3
      L 460 3,643,9
      L 560 2,9*) 54,0

      Brzdění jen zadní brzdou

      § 30 Účinek brzd
      Kategorievjs ≤dmsj
      L 140 2,726,9
      L 240 2,7*) 26,9
      L 360 2,9*) 54,0
      L 460 3,643,9
      L 560 2,9*) 54,0

      V těchto tabulkách znamená:

      v = skutečná počáteční rychlost změřená při zkoušce, která musí být velmi blízká jmenovité počáteční rychlosti [km.h-1],

      vj = jmenovitá počáteční rychlost při zkoušce [km.h-1],

      s = brzdná dráha [m]

      (při zkoušce se změří přesně skutečná počáteční rychlost a jejím dosazením do uvedených vzorců se vypočítá mezní hodnota brzdné dráhy pro každý konkrétní případ),

      sj = jmenovitá brzdná dráha [m]

      (platí jen pro hodnoty jmenovité počáteční rychlosti),

      dm = střední plné brzdné zpomalení [m.s-2],

      *) = Pokud nelze dosáhnout pro jednotlivé brzdové soustavy tyto hodnoty z důvodu omezení adhezí, nahradí se následujícími hodnotami pro zkoušku s naloženým vozidlem a při užití obou brzdových soustav zároveň

      1. - L2: 4,4 m.s-2,
      2. - L3: 5,8 m.s-2,
      3. - L5: 5,0 m.s-2;
      4. - brzdný účinek s nenaloženým vozidlem:

      Praktická zkouška vozidla se samotným řidičem se nevyžaduje, pokud lze výpočtem prokázat, že rozdělení hmotnosti na brzděná kola umožňuje dosáhnout střední plné zpomalení nejméně 2,5 m.s-2 nebo brzdnou dráhu s ≤ 0,1 v + (v2/65) pro každou z brzdových soustav působících buď na přední, nebo na zadní kolo (kola).

  1. c) Ustanovení pro zkoušky vozidel majících (nejméně) jednu z brzdových soustav, která je kombinovaným brzdovým systémem.

    („Kombinovaný brzdový systém“ znamená:

    1. - u vozidel kategorií L1 a L3 systém, v němž nejméně dvě brzdy na různých kolech jsou ovládány společně působením na jeden ovládací orgán. Tento způsob ovládání vyžaduje ovládací orgán nezávislý na druhém brzdovém systému, který působí jen na jedno kolo,
    2. - u vozidel kategorií L2 a L5 brzdovou soustavu, která působí na všechna kola,
    3. - u vozidel kategorie L4 brzdovou soustavu, která působí nejméně na přední a na zadní kolo. Proto brzdová soustava, která působí zároveň na zadní kolo a na kolo postranního vozíku, se pokládá za zadní brzdu).

    Vozidlo se musí zkoušet ve stavu nenaloženém a naloženém:

    1. - Brzdění pouze kombinovaným brzdovým systémem
    § 30 Účinek brzd
    Kategorie vjs ≤dmsj
    L1, L240 4,4 17,9
    L360 5,1 33,3
    L460 5,4 31,7
    L560 5,0 33,7
    1. - Brzdění s další provozní brzdovou soustavou nebo s nouzovou brzdovou soustavou, pro všechny kategorie:
      § 30 Účinek brzd
      Kategorie vjs ≤dmsj
      L1, L240 2,5 28,6
      L3, L4, L560 61,4

      Význam označení a jednotky jsou stejné jako v předcházejících tabulkách.

      (Vozidla kategorií L1 a L2 mající maximální konstrukční rychlost (vmax) nižší než 45 km.h-1a kategorií L3, L4 a L5 mající maximální konstrukční rychlost (vmax) nižší než 67 km.h-1 se zkoušejí z rychlosti 0,9 vmax).

  1. d) Parkovací brzdění:

    Soustava pro parkovací brzdění, pokud je na vozidle, i když je kombinována s jednou z ostatních brzdových soustav, musí být schopna udržet naložené vozidlo na stoupání nebo klesání se sklonem nejméně 18 %.

  1. e) Síly působící na ovládací orgány:
    § 30 Účinek brzd
    provozní brzdění
    - ruční ovládací orgán≤ 200 N
    - nožní ovládací orgán≤ 350 N (L1, L2, L3, L4)
    ≤ 500 N (L5)
    § 30 Účinek brzd
    parkovací brzdění
    - ruční ovládací orgán≤ 400 N
    - nožní ovládací orgán≤ 500 N

    U ručních ovládacích pák brzdění se předpokládá, že působiště ruční síly je ve vzdálenosti 50 mm od vnějšího konce páky.

  1. f) Brzdné účinky (minimální a maximální), kterých musí být dosaženo s mokrými brzdami:
    1. - střední zpomalení, které se dosáhne s mokrými brzdami za 0,5 až 1,0 sekundy po tom, co brzdy byly uvedeny v činnost, musí být nejméně 60 % hodnot dosažených se suchými brzdami, při působení stejné síly na ovládací orgán,
    2. - na ovládací orgán se působí silou, jež se aplikuje co možno nejrychleji a která se rovná síle potřebné pro dosažení zpomalení 2,5 m.s-2 se suchými brzdami,
    3. - v žádném okamžiku při zkoušce typu „0“ s mokrými brzdami zpomalení nesmí přesáhnout 120 % zpomalení dosaženého se suchými brzdami.
  1. g) Brzdné účinky vozidel s protiblokovacím zařízením v činnosti:

    Vozidla s protiblokovacím zařízením v činnosti musí mít brzdné účinky stanovené zvláštním předpisem.10)

§ 31

Odkaz § 31

Motor a výkon motoru

(1) Motor musí být pro každý typ vozidla konstruován tak, aby při výkonu potřebném pro dosažení předepsaných jízdních vlastností vozidla nebo soupravy byl jeho chod v celém pracovním režimu rovnoměrný, klidný a zajišťoval hospodárný provoz.

(2) Motor musí být konstrukčně proveden a sestaven tak, aby při jeho zástavbě do vozidla byl umožněn snadný přístup ke všem místům běžné obsluhy a údržby.

(3) Motory vozidel kategorií M, N, T a L5 musí být konstruovány a provedeny tak, aby bez pomoci cizího zdroje energie byly snadno, spolehlivě a v době co nejkratší uvedeny do chodu po stání vozidla s motorem v klidu trvajícím nejméně 14 hodin, při teplotě oleje, elektrolytu akumulátorů (§ 54 odst. 3) a nasávaného vzduchu -15 °C, za podmínek a postupů stanovených výrobcem vozidla a za použití výrobcem předepsaných provozních hmot běžné obchodní jakosti a běžně dosažitelných na tuzemském trhu.

(4) Výkon motoru vozidel16) musí činit nejméně 5,9 kW na 1 t celkové hmotnosti jednotlivého vozidla nebo soupravy s výjimkou speciálních vozidel (např. těžkých silničních tahačů apod.). Výkon motoru vozidel kategorií T a SS, při jehož stanovení se vychází z doporučené technické normy16) musí činit nejméně 4,4 kW na 1 t celkové hmotnosti jednotlivého vozidla nebo soupravy. K motorovému (tažnému) vozidlu mohou být připojena jen taková přípojná vozidla, aby jízdní souprava složená z těchto vozidel při jejich celkových hmotnostech měla stoupavost nejméně 12 %.

(Těžkými silničními tahači se rozumějí speciální automobily zpravidla s tzv. mrtvou zátěží, uzpůsobené pro tažení těžkých nadlimitních přípojných vozidel, jako např. podvalníků, nízkoložných návěsů apod., kdy celková hmotnost soupravy je větší než 48 t).

(5) Motor vozidel kategorie L1 musí být na snadno přístupném místě označen znakem sestávajícím z písmen CM a číslic vyjadřujících zdvihový objem válců. Označení musí být lehce čitelné, nesnímatelné, odlité nebo vyražené (např. CM - 48).

(6) Ustanovení odstavců 3 a 4 se nevztahují na vozidla poháněná elektrickou energií.

(7) Zážehové benzínové motory vozidel vyrobených nebo dovezených po 1. 1. 1992 musí umožňovat provoz vozidla na bezolovnatý benzín.

(8) Zážehové motory vozidel kategorie L5 s pohotovostní hmotností vyšší než 400 kg a vozidel kategorií M a N uváděných do provozu ode dne účinnosti této vyhlášky nesmí být mazány na principu směsi paliva s mazacím olejem.

§ 32

Odkaz § 32

Řízení vozidel

(1) Motorová a přípojná vozidla s výjimkou vozidel kategorie L musí z hlediska řízení splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy nebo vycházet z doporučených technických norem17) a musí být podle nich homologována nebo schválena. Řízení musí být konstruováno tak, aby byla stále zaručena snadná, rychlá a bezpečná ovladatelnost vozidla. U vozidel kategorií M a N musí být řízení na levé straně vozidla, kromě vozidla určeného ke zvláštnímu určení vyžadujícího řízení na pravé straně nebo uprostřed. Mechanismus řiditelné nápravy (náprav) a geometrie řízení musí být konstruovány a provedeny tak, aby nevznikaly kmity (shimmy) a rázy v řízení. Šroubové spoje musí být bezpečně zajištěny. (V závislosti na zdroji energie nezbytné pro nastavení řízených kol rozlišuje se řídicí ústrojí na

  1. a) ruční řízení - síla pro změnu pohybu řídicího ústrojí je zabezpečována pouze svalovou silou řidiče,
  2. b) řízení s posilovačem - síla pro změnu pohybu řídicího ústrojí je zabezpečována jak svalovou silou řidiče, tak speciálním zařízením s mechanickou zpětnou vazbou,
  3. c) strojní řízení - síla pro změnu pohybu řídicího ústrojí je zabezpečována pouze speciálním zařízením bez mechanické zpětné vazby. Speciální zařízení zabezpečuje doplňující nebo nezávislou energii. Tato energie může být získávána prostřednictvím mechanických, hydraulických, pneumatických nebo elektrických systémů nebo jejich kombinací).

(2) Motorová vozidla s nejvyšší konstrukční rychlostí vyšší než 30 km.h-1 (s výjimkou vozidel kategorie L) musí mít konstruováno řízení tak, aby se řízená kola po projetí zatáčky samočinně vracela do přímého směru nebo aby k vrácení kol do přímého směru byla potřebná podstatně menší síla než pro jejich pohyb do zatáčky. Tato podmínka neplatí pro vozidla se strojním řízením.

(3) V řídicím ústrojí se nepřipouští vůle, které by zhoršovaly ovladatelnost vozidla, plynulost přenosu ovládací síly na řízená kola a stabilitu v přímém směru jízdy. Řídicí ústrojí musí vykazovat dostatečnou tuhost. Řídicí ústrojí motorových vozidel při nastavení kol do přímého směru nesmí mít mechanickou vůli na volantu větší než 36° u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřesahující 30 km.h-1, větší než 27° u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí nepřesahující 100 km.h-1 a větší než 18° u vozidel s nejvyšší konstrukční rychlostí převyšující 100 km.h-1. (Hodnoty vůle řízení se měří při umístění řídicích kol vozidla na točnách s valivým uložením. Měří se při pohotovostní i celkové hmotnosti vozidla).

(4) Řízení motorových vozidel, pokud není vybaveno posilovacím zařízením, musí být konstruováno tak, aby počet otáček volantu nepřesáhl 5 z polohy odpovídající vychýlení vnitřního řízeného kola vozidla o 35° zprava do stejné polohy vlevo nebo z jedné krajní polohy do druhé, pokud není docíleno úhlu vychýlení řízeného kola 35°. Krajní vychýlení řídicích kol musí být omezeno dorazy.

(5) Motorová vozidla, u nichž podíl celkové hmotnosti připadající na řízenou nápravu (nápravy) činí 3,5 t a více, musí mít řízení vybaveno posilovacím zařízením. Posilovacím zařízením musí být vybavena i motorová vozidla kategorie M1 o celkové hmotnosti vyšší než 2 t, která budou

  1. - schvalovaná jako typ počínaje dnem účinnosti této vyhlášky,
  2. - prvně evidovaná v České republice od 1. 1. 1997.

Při selhání funkce posilovacího zařízení musí být možné řídit vozidlo (jízdní soupravu) svalovou silou řidiče, i když se značně vyšší ovládací silou stanovenou zvláštním předpisem nebo doporučenými technickými normami.17)

(6) Mechanismus řízení vozidel kategorií M1 a N1 musí z hlediska ochrany řidiče splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy18) a musí být podle nich homologován.

(7) Vozidla určená k provozu na pozemních komunikacích nesmějí být vybavena strojním řízením. Traktory a pracovní stroje samojízdné, opatřené koly s pneumatikami, mohou být vybaveny strojním řízením podle doporučených technických norem,17) jestliže

  1. a) v případě poruchy speciálního zařízení (zdroje energie) je zajištěno ovládání vozidla nejméně dvakrát z přímého směru do plného pravého a levého krajního vychýlení řídicích kol,
  2. b) porucha speciálního zařízení je opticky nebo akusticky signalizována řidiči,
  3. c) potrubí (hadice) odolává čtyřnásobku nejvyššího provozního tlaku udávaného výrobcem,
  4. d) hadice jsou označeny údajem o nejvyšším provozním tlaku s datem výroby. V technických podmínkách stroje musí být uveden časový rozvrh kontrol řízení a výměny hadic.

(8) Ustanovení tohoto paragrafu neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972. První věta odstavce 1 tohoto paragrafu neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1985.

§ 33

Odkaz § 33

Ovládací a kontrolní zařízení

(1) Zařízení, která slouží k ovládání motorového vozidla za jízdy, a ostatní zařízení obsluhovaná řidičem za jízdy musí být ve všech vozidlech umístěna v operačním dosahu řidiče tak, aby je řidič mohl snadno a bez nebezpečí záměny i ve tmě ze svého místa ovládat, aniž by musel měnit polohu trupu. Jedná se zejména o:

  1. - řízení,
  2. - brzdění provozní, nouzové, parkovací a odlehčovací,
  3. - zařízení pro zvukovou signalizaci,
  4. - akcelerační zařízení (plynový pedál, rukojeť),
  5. - řazení,
  6. - vypínání a zapínání spojky,
  7. - zapalování,
  8. - spouštěcí a zastavovací zařízení motoru (včetně žhavení a ovládání sytiče - pokud je jím vozidlo vybaveno),
  9. - obrysová, dálková, potkávací a směrová světla, zvláštní výstražná světla a světla do mlhy,
  10. - světelné výstražné zařízení,
  11. - vnitřní zpětné zrcátko,
  12. - systém stírání a ostřikování čelního, popřípadě i zadního skla a světlometů,
  13. - systém topení a větrání, zapínání, vypínání a regulace,
  14. - systém odmlžování a odmrazování skel,
  15. - clona proti slunci u řidiče,
  16. - systém ovládání bočních oken na straně řidiče,
  17. - zapalovač cigaret pro řidiče,
  18. - otevírání a zavírání dveří řidiče automobilu,
  19. - rozhlasový přístroj apod. (nevztahuje se na autobusy třídy III s vícečlennou obsluhou vozidla),
  20. - popelníček pro řidiče,
  21. - osvětlení interiéru vozidla,
  22. - seřizování sklonu světlometů s potkávacím světlem z místa řidiče, pokud je jím vozidlo vybaveno.

(Operační dosažitelnost ovladačů se zjišťuje podle SAP-ONA 30 0731. Jestliže volný prostor kolem ovladačů umožňuje bezpečné uchopení a ovládání ovladačů bez nebezpečí jejich záměny nebo neúmyslné změny polohy, nemusí být požadavky stanovené touto normou v tomto případě plně dodrženy).

(2) Pedály brzdy, spojky a akcelerace musí být provedeny tak, aby z nich noha při jejich ovládání nesklouzávala a nebyla nadměrně unavována. Pedál akcelerace musí být umístěn tak, aby při jeho ovládání byla pata nohy podepřena.

(3) Motorové vozidlo musí mít ovladače zařízení obsluhovaných za jízdy řidičem a sdělovače (optické kontrolní světelné zařízení) označeny symboly stanovenými zvláštními předpisy19) a podle nich homologovanými (schválenými). U motorových vozidel (kromě vozidel kategorií L a T) schvalovaných jako typ ode dne účinnosti této vyhlášky a u nových vozidel při jejich první evidenci počínaje dnem účinnosti této vyhlášky musí být při zapnutém vnějším osvětlení vozidla důležité ovladače (zejména ovladače umístěné na přístrojové desce a na pomocných panelech v zorném poli řidiče) osvětleny nebo prosvětleny tak, aby při snížené viditelnosti mohly být řidičem za jízdy jednoznačně identifikovatelné. (V případě použití označení ovladačů, sdělovačů a indikátorů jiných, než pro které jsou stanoveny symboly v uvedených dokumentech EHK, platí ČSN 30 0110. Ovladače parkovacího brzdění a manuálního ovládání přípusti paliva nemusí být označeny symboly podle zvláštního předpisu. Sdělovač činnosti žhavení vznětového motoru se připouští, kromě zelené také oranžové barvy).

(4) Ovládání řazení (řadicí páka) musí být konstrukčně upraveno tak, aby bylo zabráněno neúmyslnému vyřazení nebo přeřazení zvoleného rychlostního stupně. U automatických převodovek musí být navíc poloha zpětného chodu a parkování zajištěna mechanicky ovládaným zařízením. Vozidla vybavená automatickými převodovkami musí mít polohy voliče označeny písmenným nebo číselným kódem (dále jen „symbol“). Výrobce (dovozce) musí v návodu k obsluze vozidla určit význam symbolů. Z použitých symbolů musí vždy znamenat P - parkování, R - zpětný chod, N - neutrál ve smyslu doporučené technické normy.20)

(5) Vozidlo vybavené automatickou převodovkou, která má více než jeden rychlostní stupeň pro jízdu vpřed, musí při poloze páky označené L, popřípadě 1 a 2 mít zajištěno větší účinek brzdění motorem.

(6) U motorových vozidel, mimo dvoukolových, musí mít řidič ve svém zorném poli nebo na řadicí páce trvale vyznačeno schéma řazení.

(7) Vozidla musí být vybavena kontrolními přístroji buď stupnicovými, které ukazují vzrůstající hodnoty stupnic stejným směrem (doprava nebo nahoru), nebo bezstupnicovými. Hodnoty stupnic musí být vyznačeny zřetelnými symboly (písmeny, číslicemi, znaky, barevnými poli nebo jejich vzájemnými kombinacemi) provedenými výraznými kontrastními barvami; zásady pro čitelnost číslicových údajů platí i pro bezstupnicové tlačítkové kontrolní přístroje. (U sdružených kruhových přístrojů, to znamená u kruhových stupnic, u nichž vertikální složka rozsahu stupnice převažuje nad horizontální nebo je jí rovna, platí pohyb směrem nahoru).

(8) Motorová vozidla kategorií M, N a T musí být vybavena sdělovačem signalizujícím uvedení parkovací brzdy do činnosti.

(9) Nejvyšší přípustné síly na ovládacím orgánu spojky nesmějí přesahovat u vozidel kategorie M1 hodnotu 150 N, u vozidel kategorie L hodnotu 80 N a u ostatních vozidel hodnotu 200 N.

(10) Sdělovače a symboly dodatečně montovaného zařízení musí odpovídat požadavkům tohoto paragrafu.

(11) Ustanovení odstavců 1, 2, 5, 6, 7 a 9 tohoto paragrafu neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972; ustanovení odstavců 3 a 8 tohoto paragrafu neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 1. 1985.

§ 34

Odkaz § 34

Výhled z místa řidiče a zpětná zrcátka

(1) Každé motorové vozidlo musí být konstruováno a vybaveno tak, aby byl zajištěn za všech provozních a povětrnostních podmínek největší možný výhled z místa řidiče všemi směry. Vozidla kategorií M, N, T a SS musí z hlediska výhledu z místa řidiče splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy nebo vycházející z doporučené technické normy21) a musí být podle nich homologována (schválena). Podmínky stanovené zvláštním předpisem pro výhled z místa řidiče autobusu platí přiměřeně i pro trolejbusy a tramvaje. Pokud konstrukce pracovního stroje samojízdného a speciálního traktoru s pracovním zařízením umístěným v přední části stroje v přepravní poloze neumožňuje dostatečný výhled z místa řidiče, musí být výhled umožněn pomocí zrcátek tak, aby byl zajištěn bezpečný provoz vozidla.

(2) Na zasklené plochy vozidel lze připevňovat mimo vztažné plochy výhledu pouze průhledné barevné fólie, které nemění ani nepohlcují barvu předmětů, návěstních světel a světelných signálů a jsou schváleny podle § 20 této vyhlášky. V zorném poli řidiče nesmí být umístěny žádné předměty (např. okrasné a upomínkové), které by omezovaly výhled řidiče všemi směry, s výjimkou schválených označení určených k umístění na skla vozidla. Tato podmínka neplatí pro zadní skla vozidel kategorie M3. Výhled zadním sklem vozidla kategorie M1 může být částečně snížen schváleným příslušenstvím nebo přepravovanými předměty, avšak jen za podmínky, že je vozidlo vybaveno pravým vnějším zpětným zrcátkem schváleného typu. Výhled předním sklem u vozidel kategorie M3 může být částečně snížen vedle schválených označení určených k umístění na skla jen směrovou tabulkou. Provedení a umístění tabulek na vozidle musí být schváleno podle § 20 této vyhlášky.

(3) Každé motorové vozidlo musí být vybaveno zpětnými zrcátky pro sledování vozovky za vozidlem a vedle vozidla, a to

  1. a) vozidla kategorií L1, L3, L4, T a SS uvedená do provozu po dni účinnosti této vyhlášky nejméně jedním vnějším zpětným zrcátkem na levé i pravé straně vozidla,
  2. b) vozidla kategorií L2, a L5 v provedení s karosérií a kategorie M1 jedním vnitřním zpětným zrcátkem a nejméně jedním vnějším zpětným zrcátkem na levé i pravé straně vozidla. Pravým vnějším zpětným zrcátkem nemusí být tato vozidla vybavena, jestliže byla uvedena do provozu před 1. 1. 1986,
  3. c) vozidla kategorií M2, M3 a N nejméně jedním vnějším zpětným zrcátkem na levé i pravé straně vozidla, vozidla kategorie N3, jejichž technická způsobilost bude schválena počínaje dnem účinnosti této vyhlášky, musí být dále vybavena jedním širokoúhlým vnějším a jedním blízkopohledovým vnějším zrcátkem na pravé straně vozidla,
  4. d) jiná vozidla (mimo vozidel kategorie SS a ručního vozíku) nejméně jedním vnějším zpětným zrcátkem na levé straně vozidla.

(4) Vnější zpětná zrcátka nových vozidel kategorie M1 uváděných do provozu počínaje dnem účinnosti této vyhlášky musí být seřizovatelná zevnitř karosérie bez otevírání bočních oken dveří. Motorová vozidla níže uvedených kategorií musí mít vnější zpětná zrcátka na levé i pravé straně vozidla dálkově seřizovatelná z místa řidiče, a to

  1. - při schvalování technické způsobilosti typu vozidel kategorií M3 a N3 dnem účinnosti této vyhlášky,
  2. - při první evidenci nových vozidel kategorií M3 a N3 počínaje dnem 1. 7. 1997,

Podmínka dálkové seřizovatelnosti vnějších zpětných zrcátek se nevztahuje na zrcátka tzv. „blízkopohledová“ a zrcátka „širokoúhlá“.

(5) Zpětná zrcátka musí:

  1. a) být pro vozidla kategorií M a N plochá nebo sféricky vypouklá, opticky klidná, nezkreslující a se sníženou odrazivostí, pro vozidla kategorie L pouze sféricky vypouklá, opticky klidná, nezkreslující a se sníženou odrazivostí,
  2. b) mít barevnou reprodukci obrazu takovou, aby byly jasně rozlišitelné dopravní světelné signály,
  3. c) mít povrch činné plochy odolný proti odírání a narušování vlivem čištění.

(6) Konstrukce, provedení a umístění vnějších zpětných zrcátek u jízdních souprav musí zajistit řidiči tažného vozidla stejný výhled jako u jednotlivého vozidla, bez ohledu na šířku přípojných vozidel; pro stanovení výhledu se vychází z nejzazších vnějších okrajů nejširšího vozidla soupravy.

(7) Zpětná zrcátka musí být na vozidle, popřípadě ve vozidle umístěna tak, aby

  1. - co nejméně bránila ve výhledu z místa řidiče,
  2. - výhled řidiče byl zajištěn vnějšími zpětnými zrcátky buď bočními okny, nebo plochou čelního skla očišťovanou stěrači,
  3. - při provozu byla co nejméně znečišťována.

(8) Zpětná zrcátka určená pro vozidla kategorií M, N, L, T a Ss musí z hlediska vlastností a provedení a z hlediska umístění na vozidle splňovat podmínky stanovené zvláštními předpisy nebo se vychází z doporučené technické normy22) a musí být podle nich homologována nebo schválena.

(9) Hodnota koeficientu odrazivosti nesmí být:

  1. a) u jednopolohového zpětného zrcátka menší než 40 %,
  2. b) u dvoupolohového zpětného zrcátka (denní a noční poloha) menší než 40 % v denní poloze a menší než 4 % v noční poloze.

(10) Při montáži doplňkových zpětných zrcátek musí zůstat předepsané parametry zpětných zrcátek a výhledu zachovány.

(11) Vozidla kategorií M2, M3 a N3 schvalovaná jako typ počínaje dnem účinnosti této vyhlášky musí být vybavena vnějšími zpětnými zrcátky s vyhřívacím zařízením.

(12) Ustanovení odstavce 1 s výjimkou první věty a ustanovení odstavce 8 tohoto paragrafu neplatí pro zpětná zrcátka a vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 10. 1984.

§ 35

Odkaz § 35

Zařízení pro zpětnou jízdu a zajištění vozidel proti samovolnému pohybu

(1) Každé motorové vozidlo (s výjimkou tříkolových motorových vozidel s koly souměrně umístěnými k podélné střední rovině vozidla, jejichž celková hmotnost nepřevyšuje 400 kg, a dvoukolových motorových vozidel) musí být opatřeno zařízením pro zpětnou jízdu (couvání), které je ovladatelné z místa řidiče.

(2) Motorová vozidla o celkové hmotnosti větší než 3,5 t a přípojná vozidla o celkové hmotnosti větší než 750 kg musí být vybavena nejméně jedním zakládacím klínem. Motorová a přípojná vozidla se třemi a více nápravami, jednonápravové přívěsy o celkové hmotnosti větší než 750 kg a návěsy musí být vybaveny nejméně dvěma zakládacími klíny. Tyto klíny musí být schopny účinně zajistit vozidlo proti samovolnému pohybu, musí být lehce přístupné obsluze a bezpečně uchopitelné.

(3) Ustanovení odstavce 1 tohoto paragrafu neplatí pro vozidla, jejichž technická způsobilost byla schválena před 1. 7. 1972. Ustanovení odstavce 2 tohoto paragrafu se nevztahuje na traktory, pásová vozidla, pracovní stroje samojízdné a pracovní stroje přípojné, které je možno zajistit proti samovolnému pohybu vlastní součástí stroje.