Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení , kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

§ 16a

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

(1) V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná družstevnice je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

1. a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána těhotným ženám *) nebo
2. b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě **)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.

(2) V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže družstevnice je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

1. a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu*) nebo
2. b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě **)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.

(3) Vyrovnávací příspěvek nenáleží za kalendářní měsíc, v němž družstevnice po převedení na jinou práci neodpracovala bez vážných důvodů aspoň osm pracovních dnů. Za vážné důvody se považují důvody, pro které se promíjí neodpracování stanoveného počtu pracovních dnů podle § 37.

(4) Průměrný pracovní příjem, jehož družstevnice dosáhla za posledních 12 kalendářních měsíců před převedením na jinou práci, se zjišťuje způsobem stanoveným pro zjištění průměrné denní pracovní odměny u nemocenského (§ 2 a 3), nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny.

(5) Pracovním příjmem, kterého dosahuje družstevnice v jednotlivých kalendářních měsících po převedení na jinou práci, se rozumějí příjmy z pracovní činnosti uvedené v § 1. Je-li družstevnice odměňována za práci podle pracovních jednotek, zjišťuje se základní odměna tak, že se počet pracovních jednotek odpracovaných v kalendářním měsíci násobí hodnotou plánované pracovní jednotky. Průměrný denní pracovní příjem dosažený po převedení družstevnice na jinou práci se vypočte tak, že se úhrn pracovních příjmů dosažených v kalendářním měsíci dělí počtem pracovních dní připadajících na tento měsíc; byla-li družstevnice převedena na jinou práci během kalendářního měsíce, dělí se úhrn pracovních příjmů dosažených v tomto měsíci po převedení na jinou práci počtem pracovních dnů připadajících na zbytek měsíce po převedení na jinou práci. Přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo peněžitá pomoc v mateřství, jakož i dny neomluvené nepřítomnosti v práci.

(6) Vyrovnávací příspěvek náleží za každý odpracovaný den, popřípadě den, za který náleží náhrada pracovní odměny, a činí rozdíl mezi průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 4 a průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 5.

§ 17

Předpokladem pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství a na podporu při narození dítěte je, že došlo k porodu; při potratu tyto nároky nevznikají. Pro posouzení, zda jde o porod nebo potrat, se použije obdobně předpisů vydaných o tom v oboru léčebně preventivní péče*).

§ 18

(1) Navazuje-li výplata peněžité pomoci v mateřství bez přerušení na výplatu nemocenského, stanoví se peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení nemocenského.

(2) Je-li družstevnice v době, kdy pečuje o své dítě v prvním roce jeho života, opětovně těhotná a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny jako v předchozí mateřské dovolené, jestliže nastoupila novou mateřskou dovolenou

1. a) nejpozději do měsíce po tom, kdy její předchozí dítě dosáhlo jednoho roku života, nebo
2. b) sice později, ale ode dne, kdy její předchozí dítě dosáhlo jednoho roku života, do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala v družstvu pracovní činnost aspoň 25 dnů a ostatní dny jí družstvo omluvilo.

Peněžitá pomoc v mateřství se však i této družstevnici stanoví v nové mateřské dovolené podle obecných ustanovení o této dávce, jestliže je to pro ni výhodnější.

(3) Při postupu podle předchozího odstavce se dnům skutečného výkonu pracovní činnosti v družstvu kladou naroveň dny, za které družstevnici náležela náhrada pracovní odměny, dny uznané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, dny, po které družstevnice prokázaně ošetřovala člena rodiny za okolností, za nichž by člence družstva s vyšší úrovní hospodaření náležela podpora při ošetřování člena rodiny, pracovní dny studia a pracovní dny, ve kterých družstevnice nekonala práci pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti anebo pro nařízenou karanténu.

§ 19

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Soustavnou přípravou dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky je:

1. a) výchova dorostu k povolání v učebním nebo pracovním poměru,
2. b) příprava mládeže pro povolání v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péče,
3. c) studium na středních, odborných a vysokých školách.

(2) Za studium se považuje také doba po absolvování školy, která je v jednotlivých oborech stanovena pro vykonání závěrečné zkoušky nebo obhájení diplomové práce, nejdéle však doba jednoho roku.

§ 20

Vlastní příjem dítěte

(1) Za vlastní příjem dítěte se považují opakující se příjmy náležející přímo dítěti, jako je mzda, odměna nebo výdělek učně, příjem studentů a žáků při výrobní práci v závodech, naturální požitky, stipendium nebo jiná opakující se podpora z veřejných prostředků, výnos z majetku apod.; pro posouzení nezaopatřenosti dítěte (§ 31 odst. 2 zákona) je rozhodný úhrn hrubých vlastních příjmů dítěte.

(2) Nemá-li dítě bezplatné plné internátní zaopatření, oceňuje se pro zjištění vlastního příjmu dítěte hodnota bezplatně poskytovaných jídel nebo ubytování těmito částkami měsíčně:

Poskytují-li se dítěti bezplatně jiné naturální požitky, oceňují se pro jeho vlastní příjem stejným způsobem jako pro účely daně ze mzdy.

(3) Je-li dítě v učebním poměru k družstvu, které odměňuje práci podle pracovních jednotek, stanoví se jeho vlastní příjem za odpracované pracovní jednotky tak, že se peněžní hodnota pracovní jednotky v plánované výši, včetně hodnoty naturálií připadajících na tuto jednotku, vynásobí počtem pracovních jednotek, jež učeň odpracoval v kalendářním měsíci; má-li učeň ještě jiné příjmy uvedené v předchozích odstavcích, přihlíží se k úhrnu všech příjmů.

§ 21

Za vlastní příjem dítěte se nepovažují:

1. a) prospěchové stipendium,
2. b) výživné placené na dítě,
3. c) hodnota bezplatného plného zaopatření dítěte v léčebném nebo podobném ústavu, pokud dítě není v takovém ústavu déle než šest měsíců,
4. d) hodnota bezplatně poskytovaného ošacení,
5. e) nahodilý výdělek za brigádu nebo výdělek za práci v době školních prázdnin.

§ 22

Odpracovaný den

Za odpracovaný den se považuje den, v němž družstevník pracoval po celou normální pracovní dobu stanovenou pracovním řádem nebo stanovami pro družstevníky zařazené ke stejné práci. Nepracoval-li družstevník po celou tuto dobu, považuje se den za odpracovaný, jen byla-li nepřítomnost družstevníka v práci po zbývající část denní pracovní doby družstvem omluvena.

§ 23

Zápočet dnů z předchozího pracovního poměru

V měsíci, v němž přestoupil do družstva pracovník nebo příslušník ozbrojených sil, se započítávají pracovní dny započitatelné ze zaměstnání zakládajícího nemocenské pojištění a pracovní dny připadající na dobu výkonu služby v ozbrojených silách, pokud z nich nevzniká nárok na přídavky na děti (na výchovné příslušníků ozbrojených sil) již podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky (o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil).

§ 24

(1) Pro výpočet měsíční pracovní odměny, která je rozhodná pro nárok na přídavky na děti a jejich výši (dále jen „rozhodná pracovní odměna“), se započítávají

1. a) základní odměny,
2. b) prémie poskytované z provozních prostředků družstva jako součást pracovní odměny; jiné prémie v rozsahu stanoveném Státním úřadem sociálního zabezpečení,
3. c) vyrovnávací příspěvky poskytované z prostředků družstev nebo ze státních prostředků,
4. d) hodnota naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny (§ 1 odst. 2),
5. e) náhrada za ušlou pracovní odměnu,
6. f) částky poskytované družstevníku po dobu vojenského cvičení.

(2) Do rozhodné pracovní odměny se započítávají tyto další příjmy družstevníka:

1. a) důchod, který pobírá podle předpisů o důchodovém zabezpečení (pojištění, zaopatření) nebo podle obdobných předpisů,*)
2. b) hrubé příjmy z činnosti v pracovním poměru zakládajícím nemocenské pojištění podle předpisů platných pro pracovníky,
3. c) nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě obdobné dávky poskytované ze sociálního fondu družstva,
4. d) odměny poskytované národním výborem poslanci národního výboru.

(3) Přestoupil-li družstevník do jiného družstva, nehledí se k příjmům dosaženým v družstvu, v němž byl dříve činný.

§ 25

Do rozhodné pracovní doby se nezahrnují zejména

1. a) odměny poskytované za vynálezy, objevy a zlepšovací návrhy, a to bez ohledu na jejich výši,
2. b) věcné a peněžité dary, odměny za významné pracovní zásluhy a jiné mimořádné odměny poskytované družstvem v souvislosti s činností družstevníka v družstvu nebo podnikem v souvislosti s činností v pracovním poměru, a to bez ohledu na jejich výši,
3. c) přídavky na děti a obdobná plnění na nezaopatřené děti,
4. d) jednorázové příjmy, které netvoří pravidelnou součást příjmů družstevníka.

§ 26

(1) Přídavky na děti za jednotlivé měsíce běžného kalendářního roku se určují podle výše rozhodné pracovní odměny zjištěné měsíčním průměrem za předchozí kalendářní rok.

(2) Měsíční průměr za předchozí kalendářní rok se vypočte z příjmů uvedených v § 24, které byly družstevníku za tento kalendářní rok zúčtovány, a pokud jde o důchod, skutečně vyplaceny.

§ 27

(1) Při výpočtu rozhodné pracovní odměny (§ 24 až 26) se nehledí ke kalendářním měsícům,

1. a) v nichž družstevník ještě v družstvu nepracoval nebo v něm pracoval jen po část měsíce,
2. b) v nichž konal základní nebo obdobnou službu v ozbrojených silách,
3. c) v nichž družstevník z osobních důvodů nepracoval se souhlasem družstva.

(2) Není-li v předchozím kalendářním roce ani jeden celý kalendářní měsíc, podle něhož by bylo možno určit rozhodnou pracovní odměnu, postupuje se obdobně podle zásad uvedených v § 28.

§ 28

V kalendářním roce, v němž družstevník vstoupil do družstva, se přídavky na děti poskytují za každý jednotlivý kalendářní měsíc tohoto roku podle měsíční pracovní odměny za tento měsíc, a jde-li o družstevníky odměňované v pracovních jednotkách, podle plánovaných odměn za tyto jednotky, včetně hodnoty naturálií připadajících na tyto jednotky. Za kalendářní měsíc, v němž družstevník vstoupil do družstva a neměl v družstvu odměnu za celý měsíc, se přídavky na děti poskytují podle odměny, které by pravděpodobně dosáhl, kdyby byl v družstvu činný po celý měsíc.

§ 29

(1) Družstevníku povolanému k činné službě v ozbrojených silách, se přídavky na děti poskytují za každý kalendářní měsíc, ve kterém konal službu, podle výše jeho rozhodné pracovní odměny za tento měsíc. Neměl-li družstevník v kalendářním měsíci žádnou pracovní odměnu, posuzuje se jako družstevník s měsíční pracovní odměnou do 1400 Kčs.

(2) Začal-li družstevník opět pracovat v družstvu po skončení základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách, určí se výše přídavků na děti za kalendářní měsíce následující po měsíci, v němž služba skončila, obdobně podle ustanovení § 28, jakoby družstevník nově vstoupil do družstva.

§ 30

Zameškal-li družstevník neomluveně práci v období, za něž se určuje rozhodná pracovní odměna, připočte se k příjmům, které byly za toto období skutečně zúčtovány, jejich poměrný díl, který by připadl na zameškanou dobu.

§ 31

Zemědělská půda - Uživatel

(1) Za zemědělskou půdu se považuje orná půda, chmelnice, vinice, zahrady (i domovní), ovocné sady, trvalé louky a pastviny.

(2) Za uživatele zemědělské půdy se považuje každý, kdo na ní hospodaří anebo je povinen na ní hospodařit, tedy i uživatel záhumenku.

(3) Pro zjištění, zda jde o uživatele zemědělské půdy ve větší výměře než připouštějí Vzorové stanovy jednotných zemědělských družstev, se sčítá zemědělská půda, které užívá družstevník i všichni členové jeho rodiny, se kterými žije ve společné domácnosti.

§ 32

Ochrana zájmů dítěte při souběhu nároků

Jestliže by důsledné použití ustanovení o souběhu nároků na přídavky na totéž dítě (§ 33 zákona) poškozovalo zájem dítěte, zejména neplní-li oprávněný, z jehož zabezpečení by se měly přídavky na děti podle nich poskytovat, řádně své povinnosti a ohrožuje tak účel, pro který se přídavky na děti poskytují, dohodnou se příslušné orgány, z kterého zabezpečení mají být přídavky na děti přiznány.

§ 33

Přídavky na vnuky, sourozence nebo schovance

Družstevníku mohou být přiznány přídavky na děti na jeho vnuka, sourozence, nebo schovance, jsou-li splněny podmínky stanovené pro nárok na přídavky na děti, má-li družstevník vnuka (sourozence, schovance) v přímém zaopatření a nelze-li přídavky na děti (výchovné) přiznat ze zabezpečení (nemocenského pojištění, z materiálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil) žádného z rodičů dítěte.

§ 34

Přídavky na děti v jiných případech

V odůvodněných případech mohou být přiznány přídavky na děti

1. a) na dítě starší 15 let, které ukončilo povinnou školní docházku a nemohlo být z vážných příčin přijato do učebního nebo pracovního poměru, nejdéle však do konce školního roku následujícího po skončení povinné školní docházky, nebo
2. b) za kalendářní měsíc, v němž družstevník nemohl splnit podmínku stanoveného počtu odpracovaných dnů (§ 30 zákona) proto, že v souvislosti s přiznáním invalidního nebo starobního důchodu přestal pracovat v družstvu nebo během měsíce zemřel.

§ 35

Přídavky na děti, které se zdržují v cizině

Přídavky na děti se družstevníkům přiznají a vyplácejí, pokud jsou splněny stanovené podmínky, i na děti, které se zdržují v cizině:

1. a) jde-li o přechodný pobyt dítěte mimo území Československé socialistické republiky za účelem léčení, rekreace nebo studia,
2. b) doprovází-li dítě svého rodiče, který je na přechodnou dobu v cizině, nebo
3. c) je-li poskytování přídavků na děti sjednáno mezistátní úmluvou.

§ 36

Přídavky na dvě nebo více dětí, jsou-li v přímém zaopatření různých osob

Jsou-li děti, na které náležejí přídavky ze zabezpečení téhož družstevníka, v přímém zaopatření různých osob, vyplácejí se přídavky na děti na každé z těchto dětí stejnou poměrnou částí z celkové částky přiznané tomuto družstevníku.