Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení , kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

§ 16a

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

(1) V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná družstevnice je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

1. a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána těhotným ženám *) nebo
2. b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě **)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.

(2) V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže družstevnice je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

1. a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu*) nebo
2. b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě **)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.

(3) Vyrovnávací příspěvek nenáleží za kalendářní měsíc, v němž družstevnice po převedení na jinou práci neodpracovala bez vážných důvodů aspoň osm pracovních dnů. Za vážné důvody se považují důvody, pro které se promíjí neodpracování stanoveného počtu pracovních dnů podle § 37.

(4) Průměrný pracovní příjem družstevnice se zjišťuje za období a způsobem stanoveným pro zjištění průměrné denní pracovní odměny (§ 2 a 3), nejvýše však z částky 100 Kčs, čítajíc v to i hodnotu naturálií poskytovaných jako součást pracovní odměny.

(5) Pracovním příjmem, kterého dosahuje družstevnice v jednotlivých kalendářních měsících po převedení na jinou práci, se rozumějí příjmy z pracovní činnosti uvedené v § 1. Je-li družstevnice odměňována za práci podle pracovních jednotek, zjišťuje se základní odměna tak, že se počet pracovních jednotek odpracovaných v kalendářním měsíci násobí hodnotou plánované pracovní jednotky. Průměrný denní pracovní příjem dosažený po převedení družstevnice na jinou práci se vypočte tak, že se úhrn pracovních příjmů dosažených v kalendářním měsíci dělí počtem pracovních dní připadajících na tento měsíc; byla-li družstevnice převedena na jinou práci během kalendářního měsíce, dělí se úhrn pracovních příjmů dosažených v tomto měsíci po převedení na jinou práci počtem pracovních dnů připadajících na zbytek měsíce po převedení na jinou práci. Přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo peněžitá pomoc v mateřství, jakož i dny neomluvené nepřítomnosti v práci.

(6) Vyrovnávací příspěvek náleží za každý odpracovaný den, popřípadě den, za který náleží náhrada pracovní odměny, a činí rozdíl mezi průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 4 a průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 5.

§ 17

Předpokladem pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství a na podporu při narození dítěte je, že došlo k porodu; při potratu tyto nároky nevznikají. Pro posouzení, zda jde o porod nebo potrat, se použije obdobně předpisů vydaných o tom v oboru léčebně preventivní péče*).

§ 18

(1) Navazuje-li výplata peněžité pomoci v mateřství bez přerušení na výplatu nemocenského, stanoví se peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení nemocenského.

(2) Je-li družstevnice v době, kdy pečuje o své dítě v prvním roce jeho života, opětovně těhotná a splňuje přitom podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, stanoví se jí peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny jako v předchozí mateřské dovolené, jestliže nastoupila novou mateřskou dovolenou

1. a) nejpozději do měsíce po tom, kdy její předchozí dítě dosáhlo jednoho roku života, nebo
2. b) sice později, ale ode dne, kdy její předchozí dítě dosáhlo jednoho roku života, do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala v družstvu pracovní činnost aspoň 25 dnů a ostatní dny jí družstvo omluvilo.

Peněžitá pomoc v mateřství se však i této družstevnici stanoví v nové mateřské dovolené podle obecných ustanovení o této dávce, jestliže je to pro ni výhodnější.

(3) Při postupu podle předchozího odstavce se dnům skutečného výkonu pracovní činnosti v družstvu kladou naroveň dny, za které družstevnici náležela náhrada pracovní odměny, dny uznané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, dny, po které družstevnice prokázaně ošetřovala člena rodiny za okolností, za nichž by člence družstva s vyšší úrovní hospodaření náležela podpora při ošetřování člena rodiny, pracovní dny studia a pracovní dny, ve kterých družstevnice nekonala práci pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti anebo pro nařízenou karanténu.

§ 18 a)

Podpora při narození dítěte se poskytuje též, porodí-li rodinná příslušnice družstevníka v době, po kterou družstevník koná službu v ozbrojených silách s výjimkou této služby z povolání.

§ 19

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se z hlediska poskytování přídavků na děti považuje

1. a) příprava v učebním poměru,*)
2. b) příprava v pracovním poměru,**)
3. c) příprava pro povolání v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péče,***)
4. d) studium na školách zřízených podle školských předpisů, které poskytují střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání,+) s výjimkou studia při zaměstnání (externího, dálkového, večerního apod.) a studia po dobu výkonu vojenské základní služby.

(2) Jako doba studia se posuzuje také

1. a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
2. b) doba školních prázdnin, navazujících bezprostředně na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
3. c) doba po absolvování školy, která je v jednotlivých oborech stanovena pro vykonání závěrečné zkoušky nebo obhájení diplomní práce, nejdéle však doba jednoho roku, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
4. d) studium na jiných školách nebo v kursech, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva (pověřenectva) školství postaveno na roveň studiu na školách uvedených v odstavci 1 písm. d).

§ 20

Vlastní příjem dítěte

(1) Do vlastního příjmu dítěte se zahrnuje mzda (odměna, náhrada mzdy) a jiné opakující se příjmy náležející přímo dítěti. Do vlastního příjmu dítěte se počítá úhrn takových příjmů, které dítě mělo v kalendářním měsíci; přitom pro poskytnutí přídavků za běžný kalendářní měsíc je rozhodný vlastní příjem dítěte v bezprostředně předcházejícím kalendářním měsíci, pokud tento měsíc spadá do doby soustavné přípravy na budoucí povolání.

(2) Do vlastního příjmu dítěte se nezahrnují:

1. a) stipendia poskytovaná podle příslušných stipendijních předpisů; do vlastního příjmu se však zahrnují stipendia, která mají povahu náhrady výdělku,
2. b) hodnota bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytovaných jídel a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání a hodnota naturálií, které se poskytují studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách,
3. c) výživné (alimenty) poskytované na dítě,
4. d) sirotčí důchod včetně případného zvýšení pro bezmocnost,
5. e) výdělek za práci konanou v době od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu na téže nebo jiné škole, výdělek za práci v době školních prázdnin v případech uvedených v § 19 odst. 2 písm. b), jakož i výdělek, který učeň nebo mladistvý připravující se na budoucí povolání v pracovním poměru získal za práci konanou v době dovolené na zotavenou,
6. f) výdělek studenta (žáka) za práce organizované nebo zadané školou nebo v dohodě se školskými orgány,
7. g) příležitostný výdělek za výpomoci nebo za obdobné dočasné práce, jakož i výdělek za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. *)

(3) Je-li dítě v učebním poměru k družstvu, které odměňuje práci podle pracovních jednotek, stanoví se jeho vlastní příjem za odpracované pracovní jednotky tak, že se peněžní hodnota pracovní jednotky v plánované výši, včetně hodnoty naturálií připadajících na tuto jednotku, vynásobí počtem pracovních jednotek, jež učeň odpracoval v kalendářním měsíci; má-li učeň ještě jiné příjmy uvedené v odstavci 1, přihlíží se k úhrnu všech příjmů.

(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány, zda a v jakém rozsahu se zahrnují do vlastního příjmu dítěte společenské podpory na děti, které budou zavedeny nebo nově upraveny po 30. červnu 1968.

§ 22

Odpracovaný den

(1) Za odpracovaný den se považuje den, v němž družstevník pracoval po celou normální pracovní dobu stanovenou pracovním řádem nebo stanovami pro družstevníky zařazené ke stejné práci. Nepracoval-li družstevník po celou tuto dobu, považuje se den za odpracovaný, jen byla-li nepřítomnost družstevníka v práci po zbývající část denní pracovní doby družstvem omluvena.

(2) Do pracovní doby rozhodné pro zápočet pracovního dne podle předchozího odstavce se započítává pro účely přídavků na děti doba odpracovaná v souběžném zaměstnání.

§ 23

Zápočet dnů z předchozího pracovního poměru

(1) V měsíci, v němž přestoupil do družstva pracovník nebo příslušník ozbrojených sil, se započítávají pracovní dny započitatelné ze zaměstnání zakládajícího nemocenské pojištění a pracovní dny připadající na dobu výkonu služby v ozbrojených silách, pokud z nich nevzniká nárok na přídavky na děti (na výchovné příslušníků ozbrojených sil) již podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky (o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil).

(2) V měsíci, v němž vstoupil do družstva družstevník, který nebyl zaměstnán ani příslušníkem ozbrojených sil ani členem družstva, se jako pracovní dny započítávají dny uvedené v § 30 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona, dny, po které se družstevník soustavně připravoval na budoucí povolání (§ 19), dny, po které pobíral důchod z důchodového zabezpečení, jakož i dny, po které byl veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání.

§ 32

Pobyt dítěte v ústavu

Denní nebo týdenní pobyt dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o mládež se nepovažuje za plné přímé zaopatření dítěte ve smyslu § 35 zákona, je-li dítě také v pravidelné péči rodiče nebo jiného oprávněného.

§ 33

Přídavky na vnuky a sourozence

Družstevníku náležejí přídavky na děti na jeho vnuka a sourozence, jsou-li splněny podmínky stanovené pro nárok na přídavky na děti, má-li družstevník vnuka (sourozence) v přímém zaopatření a nelze-li přídavky na děti (výchovné) přiznat ze zabezpečení (nemocenského pojištění nebo materiálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil) žádného z rodičů dítěte.

§ 33a

Souběh přídavků a výchovného v téže rodině

(1) Náleží-li v téže rodině na některé děti družstevníka nebo jeho manžela výchovné k důchodu a na ostatní přídavky na děti, poskytne se na žádost družstevníka k součtu přídavků a výchovného, které se poskytují na tyto děti, doplatek do výše přídavků, které by družstevníku jinak náležely na všechny tyto děti; předpokladem pro takový postup je, že u dítěte, na které se poskytuje výchovné, jsou jinak splněny podmínky stanovené pro přiznání přídavků na děti.

(2) Jestliže zanikl nárok na výchovné k důchodu a na dítě bylo poskytnuto výchovné ještě za část kalendářního měsíce, za který byly splněny také podmínky pro přiznání přídavků na toto dítě, poskytnou se přídavky snížené o část vypláceného výchovného připadající na tento měsíc.

§ 34

Přídavky na děti v jiných případech

Okresní národní výbor může v jednotlivých odůvodněných případech

1. a) přiznat přídavky na dítě, které po skončení povinné školní docházky nemohlo být z vážných důvodů přijato do učebního poměru nebo do zaměstnání (trvalé pracovní činnosti v družstvu), je-li plně odkázáno výživou na družstevníka, nejdéle však do konce školního roku, který bezprostředně následuje po skončení povinné školní docházky,
2. b) přiznat přídavky na děti, jestliže družstevník nemohl splnit podmínku odpracování stanoveného počtu pracovních dnů z jiných vážných důvodů nebo v jiných případech, než které jsou uvedeny v zákoně, nebo družstevnice nemohla tuto podmínku splnit, protože čerpala další (neplacenou) mateřskou dovolenou,
3. c) přiznat přídavky na děti ze zabezpečení družstevníka, který má dítě v přímém zaopatření, i když nepatří do okruhu oprávněných, jestliže oprávněný s tímto postupem souhlasí a nebude přídavky sám pobírat a jestliže takový postup je ve prospěch dítěte; souhlasu oprávněného není třeba, je-li prokázáno, že neplní pravidelně podmínky pro poskytování přídavků na děti, zejména podmínku odpracování stanoveného počtu pracovních dnů a ohrožuje tak plynulé poskytování přídavků.

§ 35

Přídavky na děti, které se zdržují v cizině

Přídavky na děti se družstevníkům přiznají a vyplácejí, pokud jsou splněny stanovené podmínky, i na děti, které se zdržují v cizině:

1. a) jde-li o přechodný pobyt dítěte mimo území Československé socialistické republiky za účelem léčení, rekreace nebo studia,
2. b) doprovází-li dítě svého rodiče, který je na přechodnou dobu v cizině, nebo
3. c) je-li poskytování přídavků na děti sjednáno mezistátní úmluvou.

§ 36

Souběh nároků

Jsou-li podmínky pro poskytování přídavků na děti splněny u několika družstevníků a dítě není v přímém zaopatření žádného z nich, poskytnou se přídavky, pokud se nedohodnou jinak ze zabezpečení toho z nich, kdo na dítě přispívá vyšší částkou; do této částky se nezahrnují přídavky přiznané na toto dítě. To platí obdobně, je-li více oprávněných z různých soustav zabezpečení (pojištění).

§ 36a

Přídavky na děti v trvalé péči nahrazující péči rodičů

Přídavky se přiznají, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které má družstevník nebo jeho manžel v trvalé péči nahrazující péči rodičů; předpokladem je, že na toto dítě nelze přiznat přídavky ze zabezpečení (pojištění) někoho jiného.