Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení , kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

§ 16a

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

(1) V těhotenství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže těhotná družstevnice je převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

1. a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána těhotným ženám *) nebo
2. b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její těhotenství ze zdravotních příčin tkvících v její osobě **)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.

(2) V mateřství se vyrovnávací příspěvek poskytuje, jestliže družstevnice je v období do konce devátého měsíce po porodu převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím konala,

1. a) je podle pracovněprávních předpisů zakázána matkám do konce devátého měsíce po porodu*) nebo
2. b) podle lékařského posudku vydaného způsobem určeným v předpisech o péči o zdraví ohrožuje její zdraví nebo mateřské poslání ze zdravotních příčin tkvících v její osobě **)

a při práci, na kterou byla převedena, dosahuje bez svého zavinění nižšího pracovního příjmu než před převedením.

(3) Vyrovnávací příspěvek nenáleží za kalendářní měsíc, v němž družstevnice po převedení na jinou práci neodpracovala bez vážných důvodů aspoň osm pracovních dnů. Za vážné důvody se považují důvody, pro které se pro účely důchodového zabezpečení kladou některé dny na roveň odpracovaným dnům.⁸)

(4) Průměrný pracovní příjem družstevnice se zjišťuje za období a způsobem stanoveným pro zjištění průměrné denní pracovní odměny (§ 2 a 3).

(5) Pracovním příjmem, kterého dosahuje družstevnice v jednotlivých kalendářních měsících po převedení na jinou práci, se rozumějí příjmy z pracovní činnosti uvedené v § 1a. Je-li družstevnice odměňována za práci podle pracovních jednotek, zjišťuje se základní odměna tak, že se počet pracovních jednotek odpracovaných v kalendářním měsíci násobí hodnotou plánované pracovní jednotky. Průměrný denní pracovní příjem dosažený po převedení družstevnice na jinou práci se vypočte tak, že se úhrn pracovních příjmů dosažených v kalendářním měsíci dělí počtem pracovních dní připadajících na tento měsíc; byla-li družstevnice převedena na jinou práci během kalendářního měsíce, dělí se úhrn pracovních příjmů dosažených v tomto měsíci po převedení na jinou práci počtem pracovních dnů připadajících na zbytek měsíce po převedení na jinou práci. Přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo peněžitá pomoc v mateřství, jakož i dny neomluvené nepřítomnosti v práci.

(6) Vyrovnávací příspěvek náleží za každý odpracovaný den, popřípadě den, za který náleží náhrada pracovní odměny, a činí rozdíl mezi průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 4 a průměrným denním pracovním příjmem vypočteným podle odstavce 5.

§ 17

Předpokladem pro vznik nároku na peněžitou pomoc v mateřství a na podporu při narození dítěte je, že došlo k porodu; při potratu tyto nároky nevznikají. Pro posouzení, zda jde o porod nebo potrat, se použije obdobně předpisů vydaných o tom v oboru léčebně preventivní péče*).

§ 18

(1) Navazuje-li výplata peněžité pomoci v mateřství bez přerušení na výplatu nemocenského, stanoví se peněžitá pomoc v mateřství z průměrné denní pracovní odměny, která byla základem pro stanovení nemocenského.

(2) Nastoupí-li družstevnice novou mateřskou dovolenou nejpozději do měsíce potom, kdy její předchozí dítě dosáhlo 2 let věku, a družstevnice ke dni porodu tohoto dítěte (§ 20 odst. 3 až 5 zákona), popřípadě ke dni převzetí dítěte do trvalé péče nahrazující mateřskou péči (§ 25 odst. 1 zákona) splnila podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství, náleží jí tato dávka při nové mateřské dovolené, a to ze stejné průměrné denní pracovní odměny jako v předchozí mateřské dovolené. Peněžitá pomoc v mateřství se však i této družstevnici stanoví v nové mateřské dovolené podle obecných ustanovení o této dávce, jestliže v mezidobí od skončení předchozí mateřské dovolené do nástupu nové mateřské dovolené vykonávala v družstvu pracovní činnost aspoň 25 dnů a je to pro ni výhodnější.

(3) Při postupu podle předchozího odstavce se dnům skutečného výkonu pracovní činnosti v družstvu kladou naroveň dny, za které družstevnici náležela náhrada pracovní odměny, dny uznané pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz, dny, po které náležela podpora při ošetřování člena rodiny, pracovní dny studia a pracovní dny, ve kterých družstevnice nekonala práci pro výkon veřejné funkce nebo povinnosti anebo pro nařízenou karanténu.

(4) Nastoupí-li družstevnice novou mateřskou dovolenou po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 2, započítává se jí doba předchozí další mateřské dovolené do doby 270 dnů zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte (§ 20 zákona).

§ 18 a)

Podpora při narození dítěte se poskytuje též, porodí-li rodinná příslušnice družstevníka v době, po kterou družstevník koná službu v ozbrojených silách s výjimkou této služby z povolání.

§ 19

Soustavná příprava dítěte na budoucí povolání

(1) Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání po skončení povinné školní docházky se z hlediska poskytování přídavků na děti považuje

1. a) příprava v učebním poměru,*)
2. b) příprava v pracovním poměru,**)
3. c) příprava pro povolání v zařízeních pro mládež vyžadující zvláštní péče,***)
4. d) studium na školách zřízených podle školských předpisů, které poskytují střední, vyšší a vysokoškolské vzdělání,+) s výjimkou studia při zaměstnání (externího, dálkového, večerního apod.) a studia po dobu výkonu vojenské základní služby.

(2) Jako doba studia se posuzuje také

1. a) doba od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu,
2. b) doba školních prázdnin, navazujících bezprostředně na skončení studia, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
3. c) doba po absolvování školy, která je v jednotlivých oborech stanovena pro vykonání závěrečné zkoušky nebo obhájení diplomní práce, nejdéle však doba jednoho roku, pokud dítě nevstoupilo do trvalého zaměstnání, popřípadě nezačalo vykonávat jinou trvalou pracovní činnost,
4. d) studium na jiných školách nebo v kursech, jestliže je svým rozsahem a úrovní podle rozhodnutí ministerstva (pověřenectva) školství postaveno na roveň studiu na školách uvedených v odstavci 1 písm. d).

§ 20

Vlastní příjem dítěte

(1) Do vlastního příjmu dítěte se zahrnuje mzda (odměna, náhrada mzdy) a jiné opakující se příjmy náležející přímo dítěti. Do vlastního příjmu dítěte se počítá úhrn takových příjmů, které dítě mělo v kalendářním měsíci; přitom pro poskytnutí přídavků za běžný kalendářní měsíc je rozhodný vlastní příjem dítěte v bezprostředně předcházejícím kalendářním měsíci, pokud tento měsíc spadá do doby soustavné přípravy na budoucí povolání.

(2) Do vlastního příjmu dítěte se nezahrnují:

1. a) stipendia poskytovaná podle příslušných stipendijních předpisů; do vlastního příjmu se však zahrnují stipendia, která mají povahu náhrady výdělku,
2. b) hodnota bezplatného internátního zaopatření a bezplatně poskytovaných jídel a ošacení podle předpisů o hmotném zaopatření mládeže připravující se na budoucí povolání a hodnota naturálií, které se poskytují studentům vysokých škol při výkonu vojenských povinností o prázdninách,
3. c) výživné (alimenty) poskytované na dítě,
4. d) sirotčí důchod včetně případného zvýšení pro bezmocnost,
5. e) výdělek za práci konanou v době od skončení výuky v jednom školním roce do počátku výuky v následujícím školním roce, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu na téže nebo jiné škole, výdělek za práci v době školních prázdnin v případech uvedených v § 19 odst. 2 písm. b), jakož i výdělek, který učeň nebo mladistvý připravující se na budoucí povolání v pracovním poměru získal za práci konanou v době dovolené na zotavenou,
6. f) výdělek studenta (žáka) za práce organizované nebo zadané školou nebo v dohodě se školskými orgány,
7. g) příležitostný výdělek za výpomoci nebo za obdobné dočasné práce, jakož i výdělek za práce podle dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. *)

(3) Je-li dítě v učebním poměru k družstvu, které odměňuje práci podle pracovních jednotek, stanoví se jeho vlastní příjem za odpracované pracovní jednotky tak, že se peněžní hodnota pracovní jednotky v plánované výši, včetně hodnoty naturálií připadajících na tuto jednotku, vynásobí počtem pracovních jednotek, jež učeň odpracoval v kalendářním měsíci; má-li učeň ještě jiné příjmy uvedené v odstavci 1, přihlíží se k úhrnu všech příjmů.

(4) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány, zda a v jakém rozsahu se zahrnují do vlastního příjmu dítěte společenské podpory na děti, které budou zavedeny nebo nově upraveny po 30. červnu 1968.

§ 22

Odpracovaný den

(1) Za odpracovaný den se považuje den, v němž člen družstva, které ověřuje nebo zavedlo se souhlasem příslušných orgánů jednotnou soustavu odměňování za práci, odpracoval pracovní úvazek vyplývající pro něj z předpisů upravujících pracovní dobu členů jednotných zemědělských družstev, ⁹) a jde-li o člena jiného družstva, pracovní úvazek vyplývající pro něj z družstevních předpisů. Nepracoval-li člen družstva po celou stanovenou pracovní dobu, považuje se den za odpracovaný, jen byla-li nepřítomnost člena družstva v práci po zbývající část denní pracovní doby družstvem omluvena.

(2) Do pracovní doby rozhodné pro zápočet pracovního dne podle předchozího odstavce se započítává pro účely přídavků na děti doba odpracovaná v souběžném zaměstnání.

§ 23

Zápočet dnů z předchozího pracovního poměru

(1) V měsíci, v němž přestoupil do družstva pracovník nebo příslušník ozbrojených sil, se započítávají pracovní dny započitatelné ze zaměstnání zakládajícího nemocenské pojištění a pracovní dny připadající na dobu výkonu služby v ozbrojených silách, pokud z nich nevzniká nárok na přídavky na děti (na výchovné příslušníků ozbrojených sil) již podle předpisů o nemocenském pojištění platných pro pracovníky (o materiálním zabezpečení příslušníků ozbrojených sil).

(2) V měsíci, v němž vstoupil do družstva družstevník, který nebyl zaměstnán ani příslušníkem ozbrojených sil ani členem družstva, se jako pracovní dny započítávají dny uvedené v § 30 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona, dny, po které se družstevník soustavně připravoval na budoucí povolání (§ 19), dny, po které pobíral důchod z důchodového zabezpečení, jakož i dny, po které byl veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání.

§ 32

Pobyt dítěte v ústavu

Denní nebo týdenní pobyt dítěte v ústavu (zařízení) pro péči o mládež se nepovažuje za plné přímé zaopatření dítěte ve smyslu § 35 zákona, je-li dítě také v pravidelné péči rodiče nebo jiného oprávněného.

§ 33

Přídavky na vnuky a sourozence

Přídavky na děti náležejí na vnuka a sourozence člena družstva nebo jeho manžela, jsou-li splněny podmínky stanovené pro nárok na přídavky na děti, má-li člen družstva vnuka (sourozence) v přímém zaopatření a nelze-li přídavky na děti (výchovné) přiznat ze zabezpečení (pojištění) žádného z rodičů dítěte.

§ 33a

Souběh přídavků a výchovného v téže rodině

(1) Náleží-li v téže rodině na některé děti družstevníka nebo jeho manžela výchovné k důchodu a na ostatní přídavky na děti, poskytne se na žádost družstevníka k součtu přídavků a výchovného, které se poskytují na tyto děti, doplatek do výše přídavků, které by družstevníku jinak náležely na všechny tyto děti; předpokladem pro takový postup je, že u dítěte, na které se poskytuje výchovné, jsou jinak splněny podmínky stanovené pro přiznání přídavků na děti.

(2) Jestliže zanikl nárok na výchovné k důchodu a na dítě bylo poskytnuto výchovné ještě za část kalendářního měsíce, za který byly splněny také podmínky pro přiznání přídavků na toto dítě, poskytnou se přídavky snížené o část vypláceného výchovného připadající na tento měsíc.

§ 34

Přídavky na děti v jiných případech

Okresní národní výbor může v jednotlivých odůvodněných případech

1. a) přiznat přídavky na dítě, které po skončení povinné školní docházky nemohlo být z vážných důvodů přijato do učebního poměru nebo do zaměstnání (trvalé pracovní činnosti v družstvu), je-li plně odkázáno výživou na družstevníka, nejdéle však do konce školního roku, který bezprostředně následuje po skončení povinné školní docházky,
2. b) přiznat přídavky na děti, jestliže družstevník nemohl splnit podmínku odpracování stanoveného počtu pracovních dnů z jiných vážných důvodů nebo v jiných případech, než které jsou uvedeny v zákoně, nebo družstevnice nemohla tuto podmínku splnit, protože čerpala další (neplacenou) mateřskou dovolenou,
3. c) přiznat přídavky na děti ze zabezpečení družstevníka, který má dítě v přímém zaopatření, i když nepatří do okruhu oprávněných, jestliže oprávněný s tímto postupem souhlasí a nebude přídavky sám pobírat a jestliže takový postup je ve prospěch dítěte; souhlasu oprávněného není třeba, je-li prokázáno, že neplní pravidelně podmínky pro poskytování přídavků na děti, zejména podmínku odpracování stanoveného počtu pracovních dnů a ohrožuje tak plynulé poskytování přídavků.

§ 35

Přídavky na děti, které se zdržují v cizině

Přídavky na děti se družstevníkům přiznají a vyplácejí, pokud jsou splněny stanovené podmínky, i na děti, které se zdržují v cizině:

1. a) jde-li o přechodný pobyt dítěte mimo území Československé socialistické republiky za účelem léčení, rekreace nebo studia,
2. b) doprovází-li dítě svého rodiče, který je na přechodnou dobu v cizině, nebo
3. c) je-li poskytování přídavků na děti sjednáno mezistátní úmluvou.

§ 36

Souběh nároků

Jsou-li podmínky pro poskytování přídavků na děti splněny u několika družstevníků a dítě není v přímém zaopatření žádného z nich, poskytnou se přídavky, pokud se nedohodnou jinak ze zabezpečení toho z nich, kdo na dítě přispívá vyšší částkou; do této částky se nezahrnují přídavky přiznané na toto dítě. To platí obdobně, je-li více oprávněných z různých soustav zabezpečení (pojištění).

§ 36a

Přídavky na děti v trvalé péči nahrazující péči rodičů

Přídavky se přiznají, jsou-li jinak splněny stanovené podmínky, také na dítě, které má družstevník nebo jeho manžel v trvalé péči nahrazující péči rodičů; předpokladem je, že na toto dítě nelze přiznat přídavky ze zabezpečení (pojištění) někoho jiného.

§ 80

Prostředky na výplatu dávek

Prostředky na výplatu dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte poskytují družstvům okresní národní výbory.

§ 81

Příspěvek na úhradu nákladů

(1) Za pracovní odměny včetně hodnoty naturálních požitků se považují pro výpočet příspěvku na částečnou úhradu nákladů na sociální zabezpečení (zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a důchodové zabezpečení) příjmy družstevníků započitatelné pro účely důchodového zabezpečení.¹⁰)

(2) Družstvo je povinno samo vypočítat příspěvek z úhrnu peněžních pracovních odměn za kalendářní měsíc, za který se vyplácejí peněžní pracovní odměny, a jde-li o doplatky peněžních pracovních odměn, za bezprostředně předcházející kalendářní rok.

(3) Příspěvek je splatný vždy při výběru peněžních prostředků na výplatu peněžních pracovních odměn od pobočky Státní banky československé za každé výplatní období.

(4) Družstvo odečte od příspěvku vypočteného podle předchozích odstavců, popřípadě zvýšeného o náhrady přeplacených dávek z předchozích výplatních období, úhrn peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte vyplacených ze státních prostředků za uplynulé výplatní období. Na zbývající částku příspěvku včetně náhrad přeplacených dávek vydá družstvo převodní příkaz k převodu této částky ze svého běžného účtu u pobočky Státní banky československé na příjmový účet okresního národního výboru. Je-li úhrn výplat peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte za uplynulé výplatní období vyšší než příspěvek vypočtený podle předchozích odstavců, vydá družstvo převodní příkaz k převodu rozdílu z provozního účtu okresního národního výboru na svůj běžný účet u pobočky Státní banky československé.

(5) Družstvo vyhotoví vyúčtování příspěvku a výplat peněžitých dávek ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte za uplynulé výplatní období a předloží je pobočce Státní banky československé spolu s převodním příkazem k převodu příspěvku včetně náhrad nebo k výběru prostředků na peněžité dávky (odstavec 4).

(6) Splátky příspěvku odvádí družstvo současně s čerpáním peněžních prostředků na pracovní odměny. Pobočka Státní banky československé neuvolní prostředky na výplatu peněžních pracovních odměn družstevníků, jestliže družstvo nepředložilo převodní příkaz na úhradu příspěvku na příjmový účet okresního národního výboru nebo převodní příkaz na výběr prostředků z provozního účtu okresního národního výboru a jestliže nepředložilo vyúčtování příspěvku a výplat peněžitých dávek.

(7) Při nedostatku prostředků na běžném účtě družstva na úhradu všech splatných závazků má příspěvek přednostní pořadí podle předpisů pro financování a úvěrování jednotných zemědělských družstev.

§ 82

(1) Členská schůze družstevníků stanoví počet členů komise a volí její členy; předsedu komise volí z členů představenstva družstva. K jednání o věcech zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevních rolníků přizve sociální komise zástupce místního národního výboru*).

(2) Sociální komise družstva rozhoduje o peněžitých dávkách ze zabezpečení v nemoci a o dávkách ze zabezpečení matky a dítěte zejména, jestliže

1. a) vznikla pochybnost nebo spor o nároku na dávku nebo o její výši;
2. b) jde o zápočet do doby pracovní činnosti rozhodné pro určení procentní sazby dávky;
3. c) jde o dávku dobrovolnou;
4. d) požadovaná dávka nemá být přiznána buď vůbec nebo v požadovaném rozsahu;
5. e) přiznaná dávka má být odňata, nebo má být snížena její výše nebo zastavena její výplata, popřípadě má být z jiného důvodu rozhodnuto o trvání nároku na ni;
6. f) má být rozhodnuto, že družstevník nebo jiný příjemce dávky je povinen dávku neprávem přijatou vrátit.

(3) Nejde-li o případy uvedené v předchozím odstavci, přiznávají dávky ze zabezpečení v nemoci a dávky ze zabezpečení matky a dítěte předseda a tajemník sociální komise, jestliže je sociální komise tím pověří.

(4) Sociální komise družstva dále

1. b) sleduje vývoj nemocnosti a pečuje o to, aby dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte nebylo zneužíváno,
2. d) dbá o řádné a včasné vyúčtování výdajů na dávky, které jsou hrazeny ze státních prostředků, a o řádné a včasné odvádění příspěvku na částečnou úhradu nákladů zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte,
3. e) kontroluje, zda sociální a zdravotnické zařízení družstva plní řádně své poslání,

(5) Při plnění úkolů uvedených v odstavcích 2 a 3 vykonává sociální komise družstva působnost orgánu zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.

(6) Jednotná zemědělská družstva obstarávají na vlastní náklad administrativní práce potřebné pro provádění zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníků.

§ 83

Přenesl-li okresní národní výbor rozhodování o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a o dávkách zabezpečení matky a dítěte na místní národní výbor v sídle družstva, poněvadž v družstvu nebyly dosud vytvořeny předpoklady k rozhodování o těchto dávkách, připravuje podklady pro rozhodnutí místního národního výboru a provádí výplatu dávek družstvo.

§ 84

Uplatnění nároku na peněžité dávky zabezpečení v nemoci

(1) Nárok na nemocenské při pracovní neschopnosti uplatňuje člen družstva předložením hlášení o pracovní neschopnosti vydaného příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí. Pro výplatu nemocenského za určité období je kromě toho třeba, aby předložil poukaz na peněžité dávky za toto období vydaný příslušným lékařem nebo lékařskou poradní komisí.

(2) Nárok na nemocenské při karanténě uplatňuje člen družstva způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

(3) Nárok na podporu při ošetřování člena rodiny uplatňuje člen družstva předložením potvrzení o potřebě ošetřování vydaného příslušným lékařem. Uplatňuje-li člen družstva nárok na podporu z důvodu, že jesle, mateřská škola nebo dětský, popřípadě zemědělský útulek, v jejichž péči dítě jinak je, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů, předloží o tom potvrzení tohoto zařízení péče o dítě.

(4) Nárok na pohřebné uplatňuje ten, kdo vypravil pohřeb, předložením vyplněného tiskopisu, v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik, potvrdí údaje o úmrtí.

§ 85

Uplatnění nároku na dávky zabezpečení matky a dítěte

(1) Nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství se uplatňuje na předepsaném tiskopise, který družstevnici vydá zdravotnické zařízení, ve kterém je v těhotenství nebo po porodu v soustavné péči. Jestliže dosavadní práce ohrožuje těhotnou ženu nebo matku po porodu ze zdravotních příčin tkvících v její osobě, potvrdí to na tiskopise zdravotnický orgán určený ministerstvem zdravotnictví.*) Družstvo uvede na tiskopise, ze kterého důvodu a od kterého dne byla družstevnice převedena na jinou práci, jakou práci dosud konala a na jakou byla převedena.

(2) Nárok na peněžitou pomoc v mateřství se uplatňuje způsobem stanoveným v předpisech ministerstva zdravotnictví.

(3) Nárok na podporu při narození dítěte se uplatňuje předložením vyplněného tiskopisu, v němž místní národní výbor pověřený vedením matrik, potvrdí údaje o narození dítěte.

(4) Nárok na přídavky na děti se uplatňuje na předepsaných tiskopisech. Údaje uvedené v tiskopisech musí být osvědčeny doklady. Neuplatnil-li družstevník nárok na přídavky na děti, ačkoliv by mu jinak z jeho zabezpečení náležely, je oprávněn uplatnit tento nárok z jeho zabezpečení v zájmu dítěte druhý z rodičů nebo ten, kdo má dítě v přímém zaopatření, opatrovník, popřípadě orgán péče o mládež.

§ 86

Zahájení řízení o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

(1) Sociální komise družstva jedná o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte zpravidla na žádost; může však řízení o těchto dávkách zahájit i z vlastního podnětu.

(2) Žadatel o dávku je povinen spolupůsobit v řízení, zejména podávat vysvětlení a předkládat doklady potřebné pro posouzení uplatňovaného nároku.

(3) Ekonom družstva prozkoumá, zda lze již na podkladě žádosti a předložených dokladů rozhodnout o dávce. Není-li tomu tak, zařídí potřebné doplnění.

§ 87

Jednání sociální komise družstva

(1) Sociální komise je schopna jednat a se usnášet, jsou-li přítomni aspoň tři její členové.

(2) Žadatel o dávku se přizve k jednání, je-li účelné, aby byl sociální komisí slyšen pro objasnění skutečného stavu věci. Jde-li o odnětí nebo snížení dávky, o zastavení její výplaty nebo o povinnost vrátit dávku neprávem vyplacenou, musí být příjemce dávky před rozhodnutím vždy vyslechnut.

(3) Sociální komise jedná na podkladě návrhu předloženého ekonomem družstva. Ekonom učiní bez průtahu opatření k provedení rozhodnutí komise. Má-li však ekonom za to, že rozhodnutí není v souladu se zákonem, neprovede je a předloží věc neprodleně okresnímu národnímu výboru k zaujetí stanoviska.

(4) Vyhoví-li sociální komise žádosti o peněžitou dávku zabezpečení v nemoci nebo zabezpečení matky a dítěte v plném rozsahu, rozhodnutí žadateli neoznamuje.

(5) Pokud trvají podmínky pro výplatu opakující se peněžité dávky v přiznané výši, nerozhoduje sociální komise znovu o jednotlivých výplatách; dávka se vyplácí podle původního rozhodnutí a o výplatách podává ekonom zprávu komisi. Vyjde-li však najevo okolnost, která by mohla mít vliv na další výplatu dávky nebo na její výši, předloží ekonom nebo kterýkoliv člen komise věc komisi znovu k rozhodnutí.

(6) O jednání sociální komise vede se stručný zápis. Rozhodla-li komise, že žádost o dávku se zamítá, nebo že se dávka odnímá, snižuje nebo její výplata zastavuje, anebo že neprávem vyplacená dávka má být vrácena, jakož i rozhodla-li komise o dávce, na kterou není právní nárok, uvedou se v zápise stručně též důvody rozhodnutí. Zápis podpisuje ten, kdo jej vyhotovil, a předseda komise.

(7) Písemné rozhodnutí obsahuje označení orgánu, který je vydal, datum vyhotovení, vlastní rozhodnutí o věci, jeho stručné a výstižné odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Rozhodnutí vyhotovuje ekonom družstva. Podpisuje je předseda sociální komise a ekonom.

§ 88

Výplata dávek

(1) Přiznané dávky vyplácí družstvo podle dokladu o rozhodnutí sociální komise družstva. Doklad podpisuje předseda komise a ekonom družstva.

(2) Opakující se peněžité dávky vyplácí družstvo téhož dne, kdy vyplácí peněžní pracovní odměny za bezprostředně uplynulé výplatní období. Družstvo oznámí, kdy nejpozději před výplatním dnem mají být předloženy doklady pro poskytnutí dávky, aby dávka mohla být tento den vyplacena. Nelze-li vyplatit opakující se peněžitou dávku v den, kdy se vyplácejí peněžní pracovní odměny, vyplatí se do konce měsíce, v němž měla být vyplacena. Jednorázové peněžité dávky se vyplácejí běžně.

(3) Dávka se vyplácí zpravidla v hotovosti; nelze-li ji takto vyplatit, poukáže se neprodleně poštou. Poštovné platí družstvo z vlastních prostředků.

§ 89

(1) Předchozí ustanovení platná pro řízení o dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte prováděné sociálními komisemi družstev platí přiměřeně pro řízení, prováděné o těchto dávkách místními národními výbory.

(2) Ekonom družstva připravuje podklady pro jednání komise sociálního zabezpečení místního národního výboru, předkládá jí návrhy, účastní se jednání této komise a provádí její rozhodnutí. Má-li ekonom zato, že rozhodnutí komise není v souladu se zákonem, upozorní komisi na nezákonnost rozhodnutí; setrvá-li komise na svém rozhodnutí, ekonom je neprovede a předloží věc neprodleně okresnímu národnímu výboru k zaujetí stanoviska.

§ 90

Evidence a statistika

(1) Družstva vedou

1. 1. evidenci o družstevnících, které musí obsahovat zejména tyto údaje:
   1. a) jméno, příjmení, data a místo narození a rodné číslo;
   2. b) přesná data vzniku a zániku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte a dobu, od kdy se družstevník stal poživatelem důchodu, kterého a v jaké výši, popřípadě označení rozhodnutí, podle něhož se družstevník považuje za družstevníka se změněnou pracovní schopností, údaje o jeho původní kvalifikaci a o jeho přípravě pro pracovní činnost (povolání);
   3. c) úhrnnou výši pracovní odměny (§ 1a), rozsah splnění pracovního úvazku (počet pracovních dnů, pracovních jednotek), druh pracovní činnosti a poznámku, jde-li o práci II. pracovní kategorie;
   4. d) údaje potřebné k určení výše dávek zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, dobu pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz a dobu mateřské dovolené;
   5. e) druh a výši vyplácených dávek zabezpečení v nemoci, zabezpečení matky a dítěte a povolení lázeňské péče jednotlivým družstevníkům;
   6. f) dobu vojenské služby;
   7. g) dobu péče o dítě;
   8. h) jméno a příjmení a data narození nezaopatřených dětí, na něž se poskytují přídavky na děti;
   9. ch) neomluvené pracovní dny (směny);

1. 2. statistickou evidenci.

(2) Družstevník je povinen družstvu sdělit a osvědčit údaje potřebné k vedení těchto evidencí.

(3) Administrativní práce spojené s prováděním zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte zajišťuje ekonom družstva, a to i tehdy, jestliže o peněžitých dávkách zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte rozhoduje místní národní výbor.

§ 91

Ukládání a úschova dokladů a písemností účetní evidence vedené družstvem o zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte družstevníků se řídí předpisy o účetní evidenci jednotných zemědělských družstev.*)

§ 100

Vyhláška č. 33/1962 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků, ve znění vyhlášky č. 57/1964 Sb., se zrušuje.

§ 101