Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení , kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení družstevních rolníků

§ 1

Účast na zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte

(1) Člen družstva je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jen jestliže nejméně v 6 měsících v kalendářním roce odpracoval v každém z těchto měsíců aspoň 8 pracovních dnů nebo dosáhl na peněžních pracovních odměnách aspoň částky 120 Kčs měsíčně.

(2) Člen družstva, jehož členství v družstvu vzniklo nebo zaniklo během kalendářního roku, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte, jestliže nejméně po polovinu měsíců, po které v kalendářním roce členství trvalo, pracoval v rozsahu uvedeném v předchozím odstavci.

(3) Člen družstva, u něhož některé z důvodů uvedených v odstavci 4 trvaly po celý kalendářní měsíc (celé kalendářní měsíce), je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte po celý kalendářní rok, jestliže v době, kdy uvedené důvody netrvaly, odpracoval v družstvu nejméně polovinu měsíců v rozsahu uvedeném v odstavci 1.

(4) Důvody podle předchozího odstavce se rozumějí

1. a) pracovní neschopnost (§ 8 zákona),
2. b) péče ženy o dítě (i osvojence nebo jiné dítě, které převzala do péče nahrazující péči rodičů) ve věku do tří let,
3. c) vojenská základní (náhradní) služba,
4. d) výkon veřejné funkce,
5. e) příprava v učebním poměru a studium (§ 19),
6. f) politické a odborné školení,
7. g) práce konané mimo družstvo se souhlasem družstva,
8. h) příprava pro pracovní uplatnění,¹)
9. i) pobírání invalidního důchodu do zániku nároku na tento důchod nebo jeho změny na částečný invalidní důchod,
10. j) péče o blízkou osobu,²) která byla převážně nebo úplně bezmocná a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení,
11. k) vazba.

(5) Člen družstva, u něhož důvody uvedené v odstavci 4 písm. a), b), f) a k) trvaly po celý kalendářní rok, je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte po dobu celého kalendářního roku.

(6) Člen družstva, u něhož péče o nezletilé dítě (i osvojence nebo jiné dítě, převzaté do péče nahrazující péči rodičů) starší tří let nebo výkon trestu odnětí svobody trvaly po celý kalendářní měsíc (celé kalendářní měsíce), je účasten zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte po tu část kalendářního roku, v níž tyto důvody netrvaly, jestliže v této době odpracoval nejméně polovinu měsíců v rozsahu uvedeném v odstavci 1.

§ 1a

Příjem z pracovní činnosti

(1) Do příjmu z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny zahrnují:

1. a) základní pracovní odměna, včetně příplatků a doplatků k této základní odměně,
2. b) prémie, výkonnostní a mimořádné odměny vyplácené za výsledky pracovní činnosti člena družstva a zahrnované do nákladů družstva,
3. c) prémie a odměny, na něž byly družstvu poskytnuty účelové dotace,
4. d) naturální požitky. ¹)

(2) Do příjmu z pracovní činnosti se pro výpočet průměrné denní pracovní odměny nezahrnují:

1. a) odměny vyplácené podle předpisů o objevech, vynálezech, zlepšovacích návrzích a průmyslových vzorech;²) do příjmu z pracovní činnosti se však zahrnují odměny za rozpracování, zkoušení nebo zavádění objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, jakož i odměny za upozornění na možnost využití vynálezu nebo zlepšovacího návrhu již využitého v jiné organizaci³),
2. b) naturální požitky, finanční náhrady za neodebrané naturální požitky a jiná plnění, jestliže uvedené příjmy náležejí členu družstva i v době pracovní neschopnosti,
3. c) podíly na hospodářských výsledcích,
4. d) roční odměny vedoucím pracovníkům,
5. e) stabilizační odměny za odpracovaná léta a stabilizační náborové odměny,
6. f) náhrada pracovní odměny poskytovaná členům družstva za dobu, ve které nekonali práce (např. za dovolenou na zotavenou), a náhrada za nevyčerpanou dovolenou na zotavenou,
7. g) dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte nebo jiná obdobná plnění včetně mateřského příspěvku,
8. h) náhrady služebních výdajů (náhrady cestovních a stěhovacích výdajů, odlučné, režijní příplatky apod.),
9. ch) náhrady škody (např. při pracovních úrazech a nemocech z povolání).

§ 2

(1) Průměrná denní pracovní odměna se vypočte z úhrnu započitatelných příjmů uvedených v § 1a (dále jen „započitatelné příjmy“) a zúčtovaných v družstvu v rozhodném období. Rozhodným obdobím je, pokud se dále nestanoví jinak, kalendářní rok bezprostředně předcházející před vznikem nároku na dávku ze zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte.

(2) Jestliže člen družstva vstoupil do družstva teprve v průběhu kalendářního roku předcházejícího před vznikem nároku na dávku, je rozhodným obdobím doba od vstupu do družstva do konce tohoto kalendářního roku.

(3) Jestliže člen družstva neodpracoval v rozhodném období podle předchozích odstavců alespoň

1. a) 70 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na 5 pracovních dnů anebo nerovnoměrně, nebo má-li pracovní dobu rozvrženou na méně než 5 pracovních dnů v týdnu,
2. b) 80 dnů, má-li týdenní pracovní dobu rozvrženou na více než 5 pracovních dnů,

prodlužuje se rozhodné období do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem nároku na dávku. Za odpracovaný se považuje den, v němž člen družstva pracoval v rozsahu stanoveném v § 22 odst. 1 nebo měl neomluvenou nepřítomnost v práci.

(4) Jestliže člen družstva vstoupil do družstva v běžném kalendářním roce, je rozhodným obdobím doba od vstupu do družstva do konce zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího před vznikem nároku na dávku.

(5) Stejně jako při vstupu do družstva se posuzuje rozhodné období, došlo-li u člena družstva

1. a) k nástupu do práce po skončení soustavné přípravy na budoucí povolání,
2. b) k opětnému nástupu do práce po skončení výkonu veřejné funkce trvající aspoň jeden rok, po skončení základní (náhradní) vojenské služby, další mateřské dovolené a výkonu trestu odnětí svobody,
3. c) ke změně způsobu odměňování spočívající v tom, že člen družstva odměňovaný dosud hodinovou základní pracovní odměnou je odměňován měsíční základní pracovní odměnou nebo naopak,
4. d) ke změně způsobu odměňování při přechodu na smíšenou nebo na podílovou základní pracovní odměnu z jiné formy základní pracovní odměny a naopak,
5. e) k převedení na jinou práci v souvislosti s uložením trestu nápravného opatření, ⁴) trestu zákazu činnosti ⁵) nebo při návratu z ní po skončení takového trestu.

(6) Při trvalé změně základní pracovní odměny ⁶) se zjišťují započitatelné příjmy

1. a) člena družstva s měsíční základní pracovní odměnou z nové měsíční základní pracovní odměny a odděleně z ostatních započitatelných příjmů,
2. b) člena družstva s hodinovou základní pracovní odměnou z nových běžně měsíčně zúčtovaných započitatelných příjmů a odděleně z ostatních započitatelných příjmů.

Pro zjištění nových běžně měsíčně zúčtovaných započitatelných příjmů člena družstva s hodinovou základní pracovní odměnou začíná rozhodné období od trvalé změny základní pracovní odměny a končí stejně jako rozhodné období podle předchozích odstavců. Pro zjištění ostatních započitatelných příjmů uvedených pod písm. a) a b) je rozhodným obdobím doba stanovená v předchozích odstavcích bez ohledu na trvalou změnu základní pracovní odměny.

(7) Byl-li člence družstva po část rozhodného období poskytován vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, určí se průměrná denní pracovní odměna jen za zbytek rozhodného období.

(8) Neodpracoval-li člen družstva v rozhodném období počet dnů uvedený v odstavci 3 nebo vznikla-li jeho pracovní neschopnost již v kalendářním měsíci, v němž vstoupil do družstva nebo v němž nastal případ uvedený v odstavci 5, stanoví se nemocenské z pravděpodobných započitatelných příjmů.

(9) Pravděpodobné započitatelné příjmy se zjišťují, jestliže pracovní neschopnost vznikla již v kalendářním měsíci, v němž člen družstva vstoupil do družstva nebo v němž nastal případ uvedený v odstavci 5, ke dni vzniku pracovní neschopnosti. Při pracovní neschopnosti vzniklé v dalším zúčtovacím období se pravděpodobné započitatelné příjmy zjišťují znovu, a to vždy za dobu do konce zúčtovacího období předcházejícího dni vzniku pracovní neschopnosti. Takto se postupuje, dokud člen družstva neodpracoval v rozhodném období počet dnů uvedený v odstavci 3.

(10) Pravděpodobné započitatelné příjmy se zjišťují ze započitatelných příjmů, kterých člen družstva dosáhl v období uvedeném v předchozím odstavci, popřípadě upravených podle započitatelných příjmů členů družstva vykonávajících v družstvu stejnou nebo obdobnou práci. Pravděpodobné započitatelné příjmy se úměrně krátí pro neomluvenou nepřítomnost v práci, a to v poměru počtu dnů neomluvené nepřítomnosti v práci v období, z něhož se zjišťují, k počtu pracovních dnů (§ 3 odst. 1) v tomto období.

§ 3

(1) Průměrná denní pracovní odměna se stanoví tak, že se úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, popřípadě jeho část (§ 2), po zaokrouhlení na celé koruny nahoru dělí počtem pracovních dnů připadajících na toto období; přitom se však od tohoto počtu pracovních dnů odečtou pracovní dny, za které náleželo nemocenské nebo podpora při ošetřování člena rodiny anebo družstevnici vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, popřípadě po které měla další mateřskou dovolenou (§ 27 zákona), dále pracovní dny a svátky, za které družstevníku náležela náhrada pracovní odměny, pracovní dny zameškané pro omluvenou překážku v práci, a v případech kdy pracovní neschopnost vznikla po zániku zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte (v ochranné lhůtě), také dny po zániku tohoto zabezpečení. Do počtu dnů, kterými se dělí úhrn započitatelných příjmů, se však zahrnují dny, za které měl družstevník místo příplatku za práci přesčas náhradní volno za práci konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu.

(2) Jestliže družstevník byl družstvem dočasně uvolněn pro výkon práce v pracovním poměru v jiné organizaci (např. v době vegetačního klidu), odečtou se od počtu pracovních dnů, kterým se dělí úhrn započitatelných příjmů za rozhodné období, též pracovní dny, po které byl družstevník zaměstnán.

(3) Pro výpočet průměrné denní pracovní odměny se považují za pracovní dny všechny dny, které jsou pracovními podle obecně platných předpisů; pracovním dnům se kladou naroveň dny pracovního klidu a svátky, za něž se poskytuje pracovníkům náhrada mzdy.

(4) Průměrná denní pracovní odměna vypočtená podle předchozích ustanovení se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce až do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce vyšší směrem nahoru. Při strojovém způsobu výpočtu může se zaokrouhlení provést až při výsledném výpočtu dávky.

(5) Jestliže členu družstva byla v rozhodném období zúčtována k výplatě započitatelná roční prémie nebo roční odměna, která náleží za kalendářní rok bezprostředně předcházející roku, v němž byla zúčtována, zjistí se její průměr odděleně od ostatních započitatelných příjmů tak, že započitatelná roční prémie nebo roční odměna se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářním roce, za který náleží. Tento průměr se připočte k průměru zjištěnému podle předchozích odstavců ze započitatelných příjmů snížených o tuto roční prémii nebo roční odměnu. Jestliže v rozhodném období byly zúčtovány dvě takové roční prémie nebo roční odměny, postupuje se obdobně tak, že úhrn obou ročních prémií nebo ročních odměn se dělí počtem pracovních dnů (odstavec 1) v kalendářních letech, za které náležejí.

(6) Při změně pracovního úvazku se započitatelné příjmy zjišťují obdobně jako při trvalé změně základní pracovní odměny s tím rozdílem, že výše ostatních započitatelných příjmů zúčtovaných před změnou pracovního úvazku, se upraví v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.

(7) Částka 100 Kčs stanovená jako nejvyšší průměrná denní pracovní odměna pro určení výše nemocenského (§ 9 odst. 1, § 14 zákona) a peněžité pomoci v mateřství (§ 22 odst. 1 zákona), popř. jako nejvyšší příjem za pracovní den pro určení vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství (§ 19a odst. 3 zákona) platí při šestidenním pracovním týdnu. Tato částka se úměrně zvýší, je-li pracovní doba rozvržena na méně než 6 pracovních dnů v týdnu; při pětidenním pracovním týdnu činí 120 Kčs. Obdobně se postupuje při úpravě peněžitých dávek při souběhu nároků na dávky ze zabezpečení v nemoci a ze zabezpečení matky a dítěte (§ 29 odst. 2 zákona).

(8) U družstevnice, která byla převedena na jinou práci v souvislosti s těhotenstvím nebo mateřstvím a u které vznikla pracovní neschopnost v době tohoto převedení, se nemocenské stanoví z úhrnu započitatelných příjmů zúčtovaných ke dni převedení, pokud je to pro ni příznivější; došlo-li u takové družstevnice po převedení ke změně pracovního úvazku, upraví se započitatelný příjem v poměru nového a dřívějšího pracovního úvazku.

(9) Splňuje-li družstevník, který vedle pracovní činnosti v družstvu je zaměstnán také v hornictví se stálým pracovištěm pod zemí v hlubinných dolech, v uhelných lomech a na skrývkách,³) také podmínky pro nárok na nemocenské z nemocenského pojištění podle předpisů platných pro pracovníky, nesmí být úhrn nemocenského za pracovní den vyšší, než kdyby byl vyměřen z částky 180 Kčs. Přesahuje-li úhrn průměrné denní pracovní odměny a čisté denní mzdy z uvedeného zaměstnání v hornictví částku 180 Kčs denně, odečítá se částka přesahující 180 Kčs od průměrné denní pracovní odměny při výpočtu nemocenského ze zabezpečení družstevních rolníků v nemoci a zabezpečení matky a dítěte. To platí též, jde-li o ostatní peněžité dávky uvedené v § 29 zákona.

§ 3a

Nemocenské při lázeňské péči

(1) Družstevníkovi, kterému byla ze zabezpečení v nemoci poskytnuta lázeňská péče v době dovolené na zotavenou, se nemocenské poskytne za pracovní dny, po které je doba lázeňské péče delší než celková doba dovolené, která mu náleží v kalendářním roce, v němž se mu poskytuje lázeňská péče. Nemocenské se však neposkytne za pracovní dny, o které má družstevník v kalendářním roce zkrácenou dovolenou z důvodů, které sám zavinil,⁴) ani za pracovní dny, odpovídající počtu dnů dovolené, které družstevník před nástupem lázeňské péče čerpal na jiné účely. Nemocenské se také neposkytne za pracovní dny, odpovídající počtu dnů dovolené, které družstevník před vstupem do družstva čerpal v předchozím družstvu nebo jiné organizaci, popřípadě za dny dovolené, za které mu byla poskytnuta náhrada za nevyčerpanou dovolenou.

(2) Nemocenské se poskytuje ve výši, která jinak družstevníkovi náleží od čtvrtého pracovního dne pracovní neschopnosti.

§ 4

Do doby pracovní činnosti v družstvu se družstevníku započítává

1. a) doba pracovní činnosti v jakémkoli jednotném zemědělském družstvu,
2. b) doba činnosti v pracovním poměru nebo v členském poměru k výrobnímu družstvu anebo doba služby v ozbrojených silách zakládající sociální zaopatření příslušníků ozbrojených sil,
3. c) doba základní nebo obdobné služby v ozbrojených silách a doba služby ve spojeneckých armádách,
4. d) doba soustavné přípravy na budoucí povolání předepsaným výcvikem nebo studiem po skončení povinné školní docházky na školách včetně vysokých škol,
5. e) doba vědecké nebo umělecké aspirantury,
6. f) doba odborného nebo politického školení,
7. g) doba činnosti, která zakládá podle zvláštních předpisů nemocenské pojištění s nárokem na dávky nahrazující odpadlou mzdu*), pokud se v těchto zvláštních předpisech nestanoví jinak,
8. h) doba odbojové činnosti a věznění (internace) z politických, národnostních nebo rasových důvodů v době nesvobody,
9. ch) doba, po kterou matka nebo žena, která převzala dítě do trvalé péče, pečovala o dítě ve věku do tří let nebo o invalidního nezletilce, který potřeboval stálé péče a nebyl umístěn v ústavu sociální péče,
10. i) doba, po kterou družstevník byl veden v evidenci národního výboru jako uchazeč o zaměstnání,
11. j) doba, po kterou se důchodce po přiznání důchodu připravoval pro pracovní činnost nebo po kterou mu byla poskytována léčebná rehabilitace.

(2) Doby uvedené v odstavci 1 písm. a) až g) se započítávají do doby pracovní činnosti v družstvu, jen jestliže družstevník po jejich skončení nastoupil nejpozději do šesti týdnů k výkonu pracovní činnosti v družstvu.

(3) Družstevníku, který byl pracovně činný v družstvu ke dni 31. března 1962, se započtou do doby pracovní činnosti v družstvu všechny doby uvedené v odstavci 1 získané před tímto dnem.

§ 5

Doba požívání důchodu, po kterou důchodce nebyl v družstvu pracovně činný, se nezapočítává do doby pracovní činnosti v družstvu.

§ 8

(1) Byla-li družstevníku do doby pracovní činnosti v družstvu započtena doba činnosti v družstvu, v němž byl naposledy činný, nebo doba pracovního poměru, započítávají se tím i doby činností, které tam byly započitatelné.

(2) Kryjí-li se započitatelné doby navzájem, započtou se jen jednou.

(3) Doba předchozí činnosti v družstvu, která nezakládala zabezpečení v nemoci a zabezpečení matky a dítěte (§ 4 odst. 3 zákona) a doba činnosti v pracovním poměru, pokud tato činnost byla příležitostná*), se nezapočítávají do doby pracovní činnosti v družstvu.

§ 9

Družstvo je povinno vydat družstevníku potvrzení o tom, jak dlouho byl v družstvu činný a které doby mu byly započteny do doby pracovní činnosti v družstvu, a to při skončení činnosti v družstvu nebo kdykoliv na jeho žádost.

§ 10

Procentní sazba

(1) Procentní sazba nemocenského a podpory při ošetřování člena rodiny se stanoví podle délky doby pracovní činnosti, kterou by člen družstva dovršil do 31. prosince běžného kalendářního roku, v němž vznikl nárok na dávku. Přechází-li pracovní neschopnost (karanténa) do dalšího kalendářního roku, náleží od 1. ledna tohoto dalšího roku nemocenské podle procentní sazby, která pro člena družstva vyplývá k 31. prosinci tohoto dalšího roku; to platí obdobně pro podporu při ošetřování člena rodiny.

(2) Úhrnná výsledná částka dávky za příslušný počet pracovních dnů se zaokrouhluje na celé koruny, a to při haléřové částce do 50 haléřů směrem dolů a při haléřové částce nad 50 haléřů směrem nahoru.