Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj o dokumentaci staveb, 105/1981 Sb., vyhlášené znění

– geodetickou činnost investora souvisící se zajištěním projektové dokumentace,¹⁴⁵)
– geodetickou činnost generálního projektanta.¹⁴⁶)

Uvádějí se zde i náklady na nepoužité alternativy projektů až do doby, než příslušný orgán dá souhlas k odpisu. Převod těchto nákladů do hlavy X se v rozpočtu provede při změně rozpočtu prováděné z jiných (závažnějších) důvodů.

Hlava II – Provozní soubory

Zařazují se náklady strojů, zařízení, nářadí a inventáře, jestliže odpovídají pojmu základních prostředků a představují-li provozní soubor, jakož i náklady na jejich montáž (šéfmontáž), včetně mimostaveništní dopravy, doplňkových rozpočtových nákladů a nákladů stavebních prací.¹⁴⁷) Náleží sem např. náklady na vyzdívky (např. průmyslových pecí), náklady na demontáže existujících provozních souborů prováděné v souvislosti s realizací nových provozních souborů a náklady na základní programové vybavení automatizace v systémech řízení.

Zařazují se též náklady na technologické zařízení hrazené ze zdrojů na geologický průzkum, pokud bude rozhodnuto, že se stane součástí určité stavby.

Hlava III – Stavební objekty¹⁴)

Zařazují se náklady na pořízení stavebních objektů včetně veškerého materiálu a práce zahrnované do velkoobchodních cen včetně nákladů spojených s likvidací, popřípadě přesunem existujících základních prostředků, prováděným jako součást staveb včetně doplňkových rozpočtových nákladů. Nezahrnují se však náklady na vyklizení likvidovaných objektů, které patří do hlavy XI.

Zařazují se též náklady na
1. – zkoušky konstrukcí a kontrolní měření při realizaci stavebních objektů předepsané zpracovatelem projektové dokumentace,
2. – úpravy území (zemní práce) souvisící s rekultivací nebo s biologickou rekultivací,¹⁴⁸)
3. – stavební práce hrazené ze zdrojů na geologický průzkum, které budou po jejich dokončení použity jako základní prostředky a stanou se součástí určité stavby.

Hlava IV – Stroje, zařízení a inventář investiční povahy

Zahrnují se náklady na stroje, zařízení, nářadí a inventář, jestliže jsou základními prostředky, a nejsou-li součástí provozních souborů nebo stavebních objektů (např. paletizační vozíky, vysokozdvižné vozíky, různé jiné dopravní prostředky, zkušební přístroje, měřicí přístroje, přenosné přístroje na rentgenování svarů, ruční brusky, tlakové zkoušečky, regály apod.).

Do celkových nákladů se zahrnují náklady na jejich mimostaveništní dopravu, vnitrostaveništní dopravu, na jejich osazení a umístění. Nelze sem zařazovat náklady na pořízení drobných a krátkodobých předmětů.

Patří sem též náklady na pořízení samostatných základních prostředků určených do rezervy nebo konzervace.¹⁴⁹)

Hlava V – Umělecká díla¹⁵⁰)

Zařazují se náklady na umělecká díla a muzejní předměty, pokud jsou nedílnou součástí staveb, např. sochy, fresky, sgrafita. Nelze zahrnovat náklady na umělecká díla, která mají povahu přenosného vybavení a která se rozpočtují v hl. XI.

Zařazují se náklady na modely výtvarného díla vybraného k realizaci. Náklady stavebních prací souvisící s osazením uměleckých děl se do hl. V nezařazují.

Hlava VI – Vedlejší náklady

Vedlejší náklady se určují podle zvláštního předpisu⁹²) a podle přílohy č. 17 v členění:
1. – provozní a sociální zařízení staveniště,
2. – územní vlivy,
3. – mimořádně ztížené pracovní prostředí (provozní vlivy),
4. – ostatní.

Hlava VII – Ostatní náklady neuvedené v jiných hlavách

Podle vztahu ke stavební nebo technologické části stavby se do sloupce c nebo d zařazují náklady na
1. – úhrady za patenty a licence pro výstavbu (nikoli pro budoucí výrobu nebo provoz),
2. – vybudování vytyčovací sítě, vytyčení prostorové polohy stavebních objektů; u staveb, jejichž účastníci jsou povinni zajistit výkon geodetických prací odpovědnými geodety též náklady na zaměření skutečného provedení stavby dodavatelem investora,¹⁵¹)
3. – geodetickou činnost investora při provádění stavby, vč. činnosti odpovědného geodeta investora při provádění stavby,¹⁵²)
4. – vysazování trvalých porostů, např. sadů, vinic, chmelnic,
5. – ložiskovou geologii, pokud jde o investiční náklady,
6. – odlesnění prováděné nestavební organizací,
7. – ostatní práce a náklady jinde neuvedené, pokud se hradí z investičních prostředků stavby a zahrnují se do její pořizovací ceny, např. likvidace výbušnin, exhumace,
8. – popř. i další náklady vzniklé v souvislosti s realizací stavby nebo stanovené zvláštními předpisy.

Hlava VIII – Rezerva

Rezerva se stanoví podle § 49 a 55 vyhlášky.

Hlava IX – Jiné investice¹⁵³)

Zařazují se náklady na jiné investice. Jsou to náklady na
1. – nákup (úplatný převod) existujících základních prostředků, pokud nebudou likvidovány,
2. – pořizování základních prostředků ze zahraničních hmotných zdrojů pro potřebu v zahraničí,
3. – odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu¹⁵⁴) a finanční prostředky poskytované na opatření k odstranění ekonomické újmy,
4. – odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro zařízení staveniště,
5. – modely nebo prototypy charakteru základních prostředků, které investor v souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru řádně převzal.¹⁵⁵)

Hlava X – Náklady hrazené z investičních prostředků nezahrnované do základních prostředků

Zahrnují se např.
1. – náklady na nepoužité alternativy projektů (po vydání souhlasu k jejich odpisu),
2. – náklady na zabezpečovací a konzervační, popř. udržovací a dekonzervační práce při zastavení stavby, pokud přijdou v průběhu výstavby v úvahu,
3. – příspěvky jiným investorům včetně příspěvků na vyvolané investice u dalších investorů¹⁵⁶) a příspěvky na infrastrukturu,
4. – nákup (úplatný převod) základních prostředků určených k likvidaci včetně výkupů nemovitostí od občanů.

Hlava XI – Náklady hrazené z provozních (neinvestičních) prostředků

Zahrnují se všechny náklady hrazené z provozních prostředků, které je nutno vynaložit v souvislosti s budovanou investicí. Jsou to zejména náklady na přípravu a zabezpečení stavby, např. na
1. – organizační a přípravnou činnost investora (tj. na vypracování investičního záměru, přípravné dokumentace, expertizy, činnost ředitelství budovaných podniků a závodů, technický dozor investora, odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich ucelených částí, přípravu a zahájení provozu včetně komplexního a technologického vyzkoušení a zkušebního provozu, přípravu kádrů pro budované podniky, přesídlení obyvatel, závěrečné vyhodnocení, souborné zpracování dokumentace skutečného provedení stavby),
2. – kompletační činnost,
3. – ložiskovou geologii a ověřování zdrojů podzemních vod,
4. – vybavení provozu a jiných budovaných zařízení zásobami, tj. zásobami surovin, materiálu, paliv, náhradních dílů,¹⁵⁷) drobných a krátkodobých předmětů, hotových výrobků a nedokončené výroby pro projektovaný výkon a plný provoz,
5. – uživatelské programové vybavení,
6. – správní a místní poplatky souvisící s přípravou a zabezpečením výstavby, penále, poplatky z prodlení, veškeré úroky z úvěrů (tuzemské i zahraniční), peněžní náhrady škod souvisících s investiční výstavbou a dále jiné nehmotné náklady a přirážky (zdržné, úhrada za užívání, stavební povolení, užívací povolení, arbitrážní poplatky, tuzemské i zahraniční pojistné, pokuty aj.),
7. – licence a patenty, pokud jsou určeny pro budoucí výrobu nebo provoz,
8. – projektové soutěže a poptávkové řízení, technickou pomoc poskytovanou projektovými nebo inženýrskými organizacemi,
9. – ostatní práce neinvestiční povahy (např. náklady na vyklizení likvidovaných objektů, na opravy a údržbu prováděné současně se stavbami povahy rekonstrukcí nebo modernizací),
10. – náklady souvisící s prodloužením záruční doby nad dobu stanovenou zvláštními předpisy, zlepšení budoucího ekonomického nebo jiného efektu trvalého provozu¹⁵⁸) a vzniklé dodavateli v souvislosti se splněním jeho povinnosti uzavřít smlouvu s investorem,
11. – výchozí technické revize, revizní zprávy a revizní knihy,
12. – přezkoušení vzorků, zkoušky stavby a za posuzování technicky obtížných nebo neobvyklých staveb na základě nařízení státního stavebního dohledu,¹⁵⁹)
13. – geologický průzkum potřebný pro zpracování přípravné dokumentace,
14. – geodetickou činnost investora a generálního projektanta potřebnou pro zpracování přípravné dokumentace,¹⁶⁰)
15. – biologickou rekultivaci,
16. – umělecká díla, která nejsou nedílnou součástí budovaných staveb, předměty muzejní a galerijní hodnoty apod.,¹⁶¹)
17. – odvody za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě pro investiční výstavbu.¹⁶²)

PŘÍLOHA č. 14

SCHVALOVÁNÍ PROJEKTOVÉHO ÚKOLU A ÚVODNÍHO (JEDNOSTUPŇOVÉHO) PROJEKTU A STÁTNÍ EXPERTIZA DOKUMENTACE STAVEB

A. Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu staveb
1. 1. Obecná ustanovení
2. 2. Schvalování projektového úkolu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)
3. 3. Schvalování úvodního (jednostupňového) projektu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)
4. 4. Schvalování dokumentace staveb komplexní bytové výstavby

B. Státní expertiza investičního záměru a přípravné dokumentace staveb
1. 1. Obecná ustanovení
2. 2. Státní expertiza investičního záměru
3. 3. Státní expertiza přípravné dokumentace

C. Lhůty
A. Schvalování projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu staveb
1. 1. Obecná ustanovení
  1. 1.1 Schválením projektového úkolu a úvodního (jednostupňového) projektu se rozumí rozhodnutí orgánu (organizace) uvedeného v § 64 vyhlášky o tom, že tato dokumentace má (může) být výchozím podkladem pro další přípravu nebo pro uskutečnění stavby, a podle potřeby stanovení závazných podmínek pro další přípravu nebo realizaci stavby.
  2. 1.2 Posuzování dokumentace je vyhodnocení celkové technickoekonomické úrovně stavby a jejích nejdůležitějších nároků, důsledků a účinků orgánem (organizací), který dokumentaci schvaluje. Posuzování dokumentace zároveň zahrnuje hodnocení správnosti, úplnosti a věcného obsahu dokumentace včetně hodnocení vyjádření vypracovaných k ní podle bodu 1.3, 1.4 a vyhodnocení jejího souladu s předchozí dokumentací.
  3. 1.3 Dokumentaci, která vyžaduje schválení vyššími stupni řízení, předkládá investor vždy přímo nadřízenému orgánu. Projektovou dokumentaci předkládá se svým vyjádřením.
  4. 1.4 Nadřízený orgán, který předkládá dokumentaci ke schválení, je povinen ji doplnit svým vyjádřením, které musí být podepsáno statutárním orgánem nebo jím pověřeným pracovníkem. Bez tohoto vyjádření je předložená dokumentace neúplná.
1. 2. Schvalování projektového úkolu (kromě staveb komplexní bytové výstavby)
  1. 2.1 Ústřední orgán investora schvalující projektový úkol stavby, která podléhá státní expertize, musí při schválení respektovat závazné závěry a závazné údaje stanovené v protokolu o státní expertize.
  2. 2.2 Před schválením projektového úkolu účelových staveb národních výborů a organizací jimi řízených nad 10 mil. Kčs nákladů zahrnovaných do plánu investiční výstavby je schvalující orgán povinen vyžádat si stanovisko příslušného odvětvového ústředního orgánu. Nedojde-li ke sjednocení stanovisek ústředního odvětvového orgánu a schvalujícího orgánu, jehož stanovisko potvrdí krajský národní výbor, rozhoduje příslušná vláda nebo orgán jí zmocněný.
  3. 2.3 Ve schvalovacím protokolu k projektovému úkolu schvalující orgán uvede:
  4. 2.3.1 identifikační údaje stavby a investora
  5. 2.3.2 závazné údaje a ukazatele
  6. 2.3.3 údaje a ukazatele, jejichž nedodržení v další přípravě a v realizaci stavby musí být projednáno s orgánem, který schválil projektový úkol
  7. 2.3.4 informativní údaje a ukazatele
  8. 2.3.5 rozhodnutí o použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení
  9. 2.3.6 podmínky, které musí být dodrženy při zpracování úvodního (jednostupňového) projektu a při jeho schválení.
  10. 2.4 Závaznými údaji jsou:
  11. 2.4.1 u všech staveb:
  12. 2.4.1.1 náklady zahrnované do plánu investiční výstavby
  13. 2.4.1.2 z toho: stavební práce
  14. 2.4.1.3 náklady na dovoz ze socialistických zemí
  15. 2.4.1.4 náklady na dovoz z nesocialistických zemí
  16. 2.4.1.5 projektované kapacity (v měrových jednotkách)¹⁶³)
  17. 2.4.1.6 počet pracovníků
  18. 2.4.1.7 z toho přírůstek pracovníků
  19. 2.4.1.8 z toho přírůstek pracovníků z bilančních zdrojů oblastí
  20. 2.4.1.9 lhůta výstavby v měsících
  21. 2.4.1.10 termín dokončení stavby (pouze u závazných staveb)
  22. 2.4.1.11 objem devizových prostředků na dovozy pro výstavbu ze socialistických zemí (ve fco cenách)
  23. 2.4.1.12 objem devizových prostředků na dovozy pro výstavbu z nesocialistických zemí (ve fco cenách)
  24. 2.4.2 u výrobních staveb též:
  25. 2.4.2.1 termíny uvedení výrobních kapacit do provozu (pouze u závazných staveb)
  26. 2.4.2.2 objem výroby v naturálním, popř. hodnotovém vyjádření (pokud již sama kapacita není vyjádřena objemem výroby)
  27. 2.4.2.3 upravené vlastní výkony
  28. 2.4.2.4 hrubý zisk, popř. hrubá ztráta
  29. 2.4.2.5 doba náběhu výrobních kapacit na projektovaný výkon v měsících
  30. 2.4.2.6 koeficient směnnosti dělníků hlavní výrobní činnosti
  31. 2.5 Orgán státní expertizy a orgán nadřízený orgánu schvalujícímu přípravnou dokumentaci může určit další údaje, popř. ukazatele, které musí být schváleny jako závazné.
  32. 2.6 Informativními údaji a ukazateli jsou:
  33. 2.6.1 u všech staveb:
  34. 2.6.1.1 celkové náklady stavby (hl. I–XI propočtu)
  35. 2.6.1.2 měrné investiční náklady na jednotku kapacit¹⁶⁴)
  36. 2.6.1.3 podlažní plocha budov
  37. 2.6.1.4 obestavěný prostor budov
  38. 2.6.2 u výrobních staveb též:
  39. 2.6.2.1 výkony
  40. 2.6.2.2 vlastní výkony
  41. 2.6.2.3 objem vývozu do socialistických zemí ve velkoobchodních cenách
  42. 2.6.2.4 objem vývozu do nesocialistických zemí ve velkoobchodních cenách
  43. 2.6.2.5 přírůstek pracovních míst dělníků průmyslové činnosti
  44. 2.6.2.6 hrubá rentabilita výrobních fondů
  45. 2.6.2.7 produktivita práce z upravených vlastních výkonů
  46. 2.6.2.8 účinnost základních prostředků z upravených vlastních výkonů
  47. 2.6.2.9 rozdílový ukazatel vývozu do socialistických zemí
  48. 2.6.2.10 rozdílový ukazatel vývozu do nesocialistických zemí
  49. 2.6.2.11 doba návratnosti investic.
  50. 2.7 Schvalovací protokol podepisuje statutární orgán schvalujícího orgánu (organizace) nebo jím pověřený pracovník.
  51. 2.8 Schvalující orgán předá po jednom vyhotovení schvalovacího protokolu u závazných a centralizovaných staveb orgánu, který prováděl státní expertizu, orgánům, které vypracovaly stanoviska pro účely státní expertizy a podle územní příslušnosti stavby též České plánovací komisi nebo Slovenské plánovací komisi.
1. 3. Schvalování projektové dokumentace (kromě staveb komplexní bytové výstavby)
  1. 3.1 Při schvalování projektové dokumentace se použijí přiměřeně ustanovení části 2.
  2. 3.2 Schvalující orgán potvrdí schválení projektové dokumentace též v souhrnném rozpočtu.
1. 4. Schvalování dokumentace staveb komplexní bytové výstavby
  1. 4.1 Dokumentaci staveb obytných souborů schvaluje krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města SSR Bratislavy, pokud se souhlasem příslušného ministerstva výstavby a techniky nezmocní okresní národní výbor.
  2. 4.2 Orgán schvalující přípravnou dokumentaci stavby podléhající státní expertize musí při schválení respektovat závazné závěry a závazné údaje stanovené v protokolu o státní expertize.
  3. 4.3 U staveb obytných souborů, u kterých se neprovádí státní expertiza, je orgán schvalující přípravnou dokumentaci povinen si vyžádat stanovisko příslušného ministerstva výstavby a techniky republiky, nedojde-li k jiné dohodě.
  4. 4.4 Krajský národní výbor stanoví samostatné bytové stavby, jejichž dokumentaci bude schvalovat sám; projektovou dokumentaci ostatních samostatných bytových staveb schvaluje investor, pokud si to se souhlasem krajského národního výboru nevyhradil okresní národní výbor, popř. orgán nadřízený investorovi.
  5. 4.5 Schvalující orgán stanoví při schvalování a ve schvalovacím protokolu výslovně uvede tyto údaje a ukazatele jako závazné:
  6. 4.5.1 náklady zahrnované do plánu investiční výstavby
  7. 4.5.2 projektované kapacity:
  8. 4.5.2.1 počet bytových jednotek
  9. 4.5.2.2 počet obyvatel
  10. 4.5.2.3 druh a kapacita občanského vybavení
  11. 4.5.2.4 druh a kapacita nadzemních objektů technické vybavenosti
  12. 4.5.3 počet pracovníků
  13. 4.5.4 průměrná užitková plocha bytu
  14. 4.5.5 průměrný náklad na jeden čistý byt
  15. 4.5.6 průměrný náklad na občanskou vybavenost na jeden byt
  16. 4.5.7 průměrný náklad na technickou vybavenost na jeden byt
  17. 4.5.8 zdroje financování
  18. 4.5.9 použití schválených typových podkladů
  19. 4.5.10 lhůta výstavby v měsících.
  20. 4.6 Ve schvalovacím protokolu, který musí být zaslán na vědomí příslušnému ministerstvu výstavby a techniky republiky, se uvádějí identifikační údaje stavby a investora. Schvalovací protokol podepisuje statutární orgán schvalujícího orgánu nebo jím pověřený pracovník.

B. Státní expertiza investičního záměru a přípravné dokumentace staveb
1. 1. Obecná ustanovení
  1. 1.1 Státní expertizou dokumentace stavby se rozumí souhrnné vyhodnocení potřeby a funkce stavby, jejích základních požadavků, důsledků, účinků a efektivnosti především z národohospodářských a celospolečenských hledisek.
  2. 1.2 Stanoviskem pro účely státní expertizy se rozumí zhodnocení souvislostí a důsledků stavby podle předchozího bodu, zpracované pro orgány provádějící státní expertizu orgánem, od něhož bylo vyžádáno (§ 65 odst. 3 a 4 vyhlášky), v oboru jeho působnosti z hledisek uvedených v bodě 1.11.
  3. 1.3 Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj provádí po dohodě se Státní plánovací komisí výběr staveb ústředních orgánů republik, u nichž si vyhrazuje provedení státní expertizy (§ 65 odst. 2 vyhlášky).
  4. 1.4 Státní expertiza se provádí na investiční záměr a přípravnou dokumentaci staveb ve smyslu § 65 vyhlášky. Státní expertiza úvodního (jednostupňového) projektu nebo jeho části se provádí jen výjimečně, pokud si ji příslušný orgán vyhradil. V tomto případě se použijí ustanovení části B bodu 3 podle obdoby.
  5. 1.5 Orgány předkládající přípravnou dokumentaci k provedení státní expertizy jsou povinny zabezpečit
  6. 1.5.1 úplnost a přehlednost dokumentace
  7. 1.5.2 možnost rozdělení dokumentace již při jejím vypracování na části potřebné pro práci orgánů zpracovávajících stanoviska pro účely státní expertizy
  8. 1.5.3 náležité uspořádání a obsahovou náplň vyjádření k dokumentaci
  9. 1.5.4 neprodlené předkládání vyžádaných doplňujících vyjádření, dokladů a údajů.
  10. 1.6 Ústřední orgán investora, který předkládá přípravnou dokumentaci k provedení státní expertizy a u staveb komplexní bytové výstavby k zaujetí stanoviska, je povinen ji doplnit svým vyjádřením, ve kterém výslovně potvrdí:
  11. 1.6.1 správnost průkazu dosažitelné produkce při plném využití dosavadních kapacit a základních prostředků v oboru (odvětví) včetně zaměnitelných kapacit
  12. 1.6.2 soulad stavby s koncepcí rozvoje oboru (odvětví)
  13. 1.6.3 dodržení podmínek stanovených v předchozí dokumentaci a výsledky jejího projednání
  14. 1.6.4 úplnost předkládané dokumentace včetně dokladů
  15. 1.6.5 objem devizových prostředků ke krytí dovozu strojů a zařízení z nesocialistických zemí, s nímž počítá v rámci svého (předpokládaného) dovozního limitu
  16. 1.6.6 způsob využití výsledků úkolů vědeckotechnického rozvoje resortu v dokumentaci stavby
  17. 1.6.7 hospodárnost stavebního řešení objektů
  18. 1.6.8 přiměřenost velikosti ploch a obestavěného prostoru objektů
  19. 1.6.9 způsob zabezpečení přírůstku pracovních sil podle jednotlivých zdrojů
  20. 1.6.10 soulad dokumentace s metodickými opatřeními a právními předpisy
  21. 1.6.11 komplexnost stavby z hlediska její provozní funkce
  22. 1.6.12 způsob zabezpečení souvisících, zejména vyvolaných investic
  23. 1.6.13 optimálnost navržené výrobní technologie, přiměřenost a optimální technickou úroveň navržených provozních souborů, strojů a zařízení a reálnost zajištění strojů a zařízení
  24. 1.6.14 metodickou a věcnou správnost stanovení výše propočtových (rozpočtových) nákladů
  25. 1.6.15 odůvodněnost a hospodárnost požadavku na zvýšení globální sazby na zařízení staveniště (§ 48 odst. 6 vyhlášky)
  26. 1.6.16 odůvodněnost a hospodárnost požadavků na mimoglobální objekty a zařízení staveniště
  27. 1.6.17 metodickou a věcnou správnost propočtu srovnávací varianty sestavené ze soustav technicko-hospodářských ukazatelů, technickoekonomické úrovně budoucího výrobku, ukazatelů výrobně ekonomické efektivnosti
  28. 1.6.18 komplexnost a správnost zhodnocení efektivnosti stavby
  29. 1.6.19 soulad dokumentace se schválenou územně plánovací dokumentací, popř. se studií souboru staveb (u staveb komplexní bytové výstavby)
  30. 1.6.20 zabezpečení stavby účelovými investicemi podmiňujícími komplexní bytovou výstavbu.
    Ústřední orgán investora je povinen ve svém vyjádření upozornit na okolnosti, faktory a rozpory, které vyvolávají riziko zhoršení závazných údajů stavby a ukazatelů ekonomické efektivnosti.
  1. 1.7 Vyjádření krajského národního výboru k dokumentaci staveb komplexní bytové výstavby musí obsahovat také vysvětlení, jak krajský národní výbor zabezpečí dodržení technicko-hospodářských ukazatelů komplexní bytové výstavby v rámci kraje.
  2. 1.8 Ústřední orgán investora předkládá návrh investičního záměru k provedení státní expertizy v počtu vyhotovení, který dohodne s orgánem státní expertizy.
  3. 1.9 Ústřední orgán investora předkládá přípravnou dokumentaci orgánu státní expertizy ve dvou úplných vyhotoveních a orgánům vypracovávajícím stanoviska pro účely státní expertizy po jednom vyhotovení v tomto rozsahu:
  4. 1.9.1 Státní plánovací komisi, popř. České nebo Slovenské plánovací komisi – úplnou dokumentaci
  5. 1.9.2 příslušnému ministerstvu financí – průvodní zprávu a propočet
  6. 1.9.3 federálnímu ministerstvu zahraničního obchodu – průvodní zprávu
  7. 1.9.4 příslušnému cenovému úřadu – průvodní zprávu a propočet
  8. 1.9.5 Státní bance československé – průvodní zprávu a propočet.
  9. 1.10 Orgány státní expertizy a orgány zpracovávající stanoviska pro účely státní expertizy jsou oprávněny vyžádat si od orgánu, který předložil dokumentaci, předložení dalších dokladů a znaleckých posudků odborných organizací, popř. externích odborníků i zahraničních; mohou si vyžádat i spolupráci dalších orgánů nebo organizací. Kromě toho mohou požadovat, aby byly již v průběhu zpracování dokumentace a při jejím projednávání v resortních orgánech přizvány ke konzultacím o problematice uvažovaného řešení. Orgány provádějící státní expertizu si vyžádají stanovisko resortů strojírenství a federálního ministerstva zahraničního obchodu k možnosti nahradit stroje a zařízení z nesocialistických zemí dodávkami z tuzemska a ze socialistických zemí.
  10. 1.11 Hlediska pro zpracování stanovisek pro účely státní expertizy
  11. 1.11.1 Ústřední orgány zpracovávají stanoviska pro účely státní expertizy v rozsahu a z hledisek vyplývajících z jejich působnosti, pravomoci a odpovědnosti, vymezených zvláštními předpisy a statuty. V tomto rozsahu mohou své stanovisko nebo jeho část označovat za závazné.
  12. 1.11.2 V souladu s ustanovením bodu 1.11.1 zpracovávají dále uvedené orgány stanoviska zejména z těchto hledisek:
  13. 1.11.2.1 Státní plánovací komise (Česká plánovací komise nebo Slovenská plánovací komise) zejména z hledisek:
  14. 1.11.2.1.1 hospodářsko-politické koncepce státu (republiky)
  15. 1.11.2.1.2 souladu s úkoly dlouhodobých a střednědobých plánů rozvoje národního hospodářství, zvláště s úkoly státního plánu,
  16. 1.11.2.1.3 řešení strukturálních změn,
  17. 1.11.2.1.4 řešení meziodvětvových vztahů,
  18. 1.11.2.1.5 rozvoje jednotlivých oblastí,
  19. 1.11.2.1.6 účinku na řešení úkolů v oblasti mezinárodních vztahů a dělby práce, zabezpečování vnitřních vazeb,
  20. 1.11.2.1.7 reálnosti uskutečnění stavby s ohledem na celostátní investiční politiku a bilance dodavatelských kapacit,
  21. 1.11.2.1.8 vlivu stavby na oblast vnějších ekonomických vztahů a platební bilanci,
  22. 1.11.2.1.9 nároků na palivoenergetickou bilanci,
  23. 1.11.2.1.10 potřeby výstavby s ohledem na bilance zdrojů a potřeb,
  24. 1.11.2.1.11 reálnosti zabezpečení navrhovaného termínu zahájení a dokončení stavby z hlediska plánu,
  25. 1.11.2.1.12 oblastního rozmístění a bilance pracovních sil se zřetelem na zabezpečení provozu stavby,¹⁶⁵)
  26. 1.11.2.1.13 likvidace základních prostředků a kapacit v souvislosti s posuzovanou stavbou,
  27. 1.11.2.1.14 efektivnosti stavby a jejího vlivu na efektivnost oboru a odvětví;
  28. 1.11.2.2 příslušné ministerstvo financí zejména z hledisek:
  29. 1.11.2.2.1 finanční a dotační politiky státu (republiky),
  30. 1.11.2.2.2 dodržení předpisů platných pro hospodaření se státními finančními prostředky,
  31. 1.11.2.2.3 efektivnosti vynakládání finančních prostředků na výstavbu a provoz;
  32. 1.11.2.3 federální ministerstvo zahraničního obchodu zejména z hledisek:
  33. 1.11.2.3.1 dovozu potřebných surovin a materiálů a z hlediska zahraničních cen použitých pro ocenění dovozu,
  34. 1.11.2.3.2 vývozu hotových výrobků a z hlediska zahraničních cen použitých pro ocenění vývozu,
  35. 1.11.2.3.3 požadavků na dovoz strojů a zařízení pro stavbu a zahraničních cen použitých pro jejich ocenění v dokumentaci,
  36. 1.11.2.3.4 plánu zahraničně obchodní činnosti,
  37. 1.11.2.3.5 efektivnosti vnějších vztahů a jejího vyjádření v dokumentaci;
  38. 1.11.2.4 Federální cenový úřad, Český cenový úřad nebo Slovenský cenový úřad podle příslušnosti v působnosti tvorby cen výrobků (služeb), zejména z hlediska nákladové a cenové úrovně budoucí produkce (služeb) ve vztahu k celkové efektivnosti stavby; Federální cenový úřad se dále zúčastní na požádání orgánu státní expertizy i posouzení propočtových ukazatelů význačných nestandardních strojů a zařízení;
  39. 1.11.2.5 Státní banka československá zejména z hledisek:
  40. 1.11.2.5.1 vlivu realizace stavby na stav a vývoj důchodové situace podniku, popřípadě oboru,
  41. 1.11.2.5.2 možnosti financování stavby investičním úvěrem,
  42. 1.11.2.5.3 možnosti realizace uvažovaného dovozu strojů a zařízení a jeho devizového krytí,
  43. 1.11.2.5.4 nároků na devizové prostředky na dovoz surovin a materiálů pro provoz nových kapacit,
  44. 1.11.2.5.5 výrobně ekonomické efektivnosti stavby, návratnosti vložených prostředků, efektivnosti vyvážené produkce a přínosu pro platební bilanci;
  45. 1.11.2.6 federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky zejména z hledisek:
  46. 1.11.2.6.1 souladu se záměry státní technické a licenční politiky,
  47. 1.11.2.6.2 využití výsledků výzkumných a vývojových prací,
  48. 1.11.2.6.3 progresívnosti a způsobu zabezpečení navrhované techniky a technologie,
  49. 1.11.2.6.4 technickoekonomické úrovně výrobků a zajištěnosti jejich odbytu,
  50. 1.11.2.6.5 komplexnosti stavby, nezbytnosti rozsahu souvisících investic a hospodárnosti územně technického řešení,
  51. 1.11.2.6.6 uspořádání, funkce a velikosti ploch a obestavěného prostoru s ohledem na potřeby provozu (užívání) stavby,
  52. 1.11.2.6.7 návaznosti stavby na existující základní prostředky, jejich využití, rekonstrukci, modernizaci popř. likvidaci,
  53. 1.11.2.6.8 optimálnosti budovaných kapacit,
  54. 1.11.2.6.9 úrovně a hospodárnosti stavebního a architektonického řešení,
  55. 1.11.2.6.10 pracovních sil a dalších výrobních zdrojů (např. surovin, energií, vody) a jejich zajistitelnosti,
  56. 1.11.2.6.11 nároků na dopravu,
  57. 1.11.2.6.12 vlivů stavby na životní prostředí,
  58. 1.11.2.6.13 propočtových (rozpočtových) nákladů,
  59. 1.11.2.6.14 efektivnosti stavby,
  60. 1.11.2.6.15 lhůt výstavby a doby náběhu výrobních kapacit na projektovaný výkon,
  61. 1.11.2.6.16 organizace dodavatelského zabezpečení výstavby a jejího postupu,
  62. 1.11.2.6.17 zajištění zájmů obrany a bezpečnosti státu,
  63. 1.11.2.6.18 souladu dokumentace s metodickými opatřeními a právními předpisy.
  64. 1.11.3 Příslušné ministerstvo výstavby a techniky republiky u staveb ústředních orgánů republik, u nichž státní expertizu provádí federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj, dávají svoje stanoviska především z hlediska technického vybavení území a jeho připravenosti pro stavby.
  65. 1.11.4 Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj ve svém stanovisku pro účely státní expertizy prováděné příslušnými ministerstvy výstavby a techniky republik uplatňuje hlediska uvedená pod bodem 1.11.2.6 z pohledu celostátních potřeb a zájmů.
1. 2. Státní expertiza investičního záměru
2. 2.1 Ústřední orgán investora vydávající investiční záměr na stavby podléhající státní expertize je povinen předložit jej před vydáním orgánu provádějícímu státní expertizu.
3. 2.2 Orgán provádějící státní expertizu vypracuje expertizní stanovisko. Součástí expertizního stanoviska jsou závazné závěry obsahující zejména podmínky a požadavky pro vypracování přípravné dokumentace a údaje, popřípadě ukazatele, které musí být stanoveny v investičním záměru.
4. 2.3 Expertizní stanovisko zašle orgán, který jej vypracoval, orgánu, který mu předložil investiční záměr, Státní plánovací komisi a dalším orgánům, které daly stanoviska k investičnímu záměru.
5. 2.4 Orgán vydávající investiční záměr musí zajistit soulad investičního záměru s expertizním stanoviskem.
6. 3. Státní expertiza přípravné dokumentace
7. 3.1 Ústřední orgán investora schvalující projektový úkol, případně studii souboru staveb (§ 24 odst. 5 vyhlášky), podléhající státní expertize, je povinen předložit je před schválením orgánu provádějícímu státní expertizu a orgánům zpracovávajícím stanoviska podle § 65 odst. 4 vyhlášky.
8. 3.2 Orgán provádějící státní expertizu shrne stanoviska orgánů, které je vypracovaly pro účely státní expertizy, a své stanovisko; rozdíly v názorech projedná a v dohodě s uvedenými orgány odstraní; na tomto základě vypracuje protokol o státní expertize.
9. 3.3 Součástí protokolu o státní expertize jsou závazné údaje a závazné závěry zejména k řešení neuzavřených a sporných otázek, které je třeba dopracovat před schválením přípravné dokumentace, popřípadě při zpracování projektu. Závěry státní expertizy k dovozu strojů a zařízení z nesocialistických zemí jsou současně závaznou instrukcí k ověření možností minimalizovat dovozní nároky při dodržení požadované efektivnosti stavby a hledání další efektivní varianty v rámci prací na úvodním projektu; zpřesnění závěrů k dovozu strojů a zařízení z nesocialistických zemí se provede nejpozději na základě návrhu žádosti o uvolnění devizového krytí před jejím předložením Státní bance československé.
10. 3.4 Protokol o státní expertize zašle orgán, který jej vypracoval, orgánu, který mu předložil přípravnou dokumentaci, a orgánům, které k ní dávaly stanoviska.

C. Lhůty
1. 1. Lhůta pro schválení dokumentace, pro vypracování vyjádření a stanoviska pro účely státní expertizy činí 30 dnů pro každý z těchto úkonů. Stejná lhůta platí pro vypracování expertizního stanoviska k rozporům podle § 72 odst. 4.
2. 2. Lhůta pro provedení státní expertizy investičního záměru nebo přípravné dokumentace činí 60 dnů od předložení (doplnění) dokumentace.
3. 3. Nejsou-li lhůty uvedené v bodech 1 a 2 dostačující, projedná příslušný orgán neprodleně s orgánem, který předložil dokumentaci, v jaké přiměřené další lhůtě provede příslušný úkon; prodloužení lhůty nemá přesáhnout 30 dnů.

PŘÍLOHA č. 15

ZÁVĚREČNÉ VYHODNOCENÍ STAVBY

I. Účel a metoda závěrečného vyhodnocení staveb
1. 1. Účelem závěrečného vyhodnocení stavby je
  1. – posoudit průběh přípravy a realizace výstavby, náběh kapacit na cílové provozní parametry stavby,
  2. – shrnout poznatky a zkušenosti pro zkvalitnění řízení investiční výstavby,
  3. – poskytnout podklad pro konečné vypořádání vůči Státní bance československé a státnímu rozpočtu,
  4. – poskytnout podklad pro uplatnění ekonomických stimulů a sankcí,
  5. – rozhodnout o opatřeních k odstranění zjištěných nedostatků nebo ke zvýšení efektů realizované stavby.
1. 2. Metodou závěrečného vyhodnocení stavby je srovnání dosažené skutečnosti oproti výchozí dokumentaci, příp. jiné srovnání a analýza odchylek.
  1. Za výchozí dokumentaci se považuje:
    1. a) projektová dokumentace, která byla podkladem pro udělení souhlasu k zahájení stavby,¹⁶⁶) nebo jiná dokumentace, která byla podkladem pro zahájení financování stavby,
    2. b) u staveb, na které byla poskytnuta dotace ze státního rozpočtu na investiční výstavbu, též dokumentace, která byla podkladem pro poskytnutí této dotace,
    3. c) u staveb, u kterých došlo k zásadní změně cílů (struktury objektů, kapacit) také příslušná přeschválená dokumentace.
  Za dosaženou skutečnost se považuje skutečnost zjištěná u staveb s výrobní kapacitou za dobu čtyř po sobě následujících kalendářních čtvrtletí, u jiných staveb za jedno čtvrtletí po dokončení stavby.

II. Roční časový plán závěrečného vyhodnocení staveb
1. 1. U závazných a centralizovaných staveb sestaví ústřední orgán investora podle příslušnosti, v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj nebo s příslušným ministerstvem výstavby a techniky republiky, vždy na příští kalendářní rok časový plán závěrečného vyhodnocení jednotlivých staveb.¹⁶⁷) V plánu se souhrnně uvedou také počty ostatních vyhodnocených staveb nad 2 mil. Kčs z plánů nadřízených orgánů investorů v členění podle středních článků řízení.
2. 2. U ostatních staveb sestavují roční časové plány vyhodnocení staveb orgány nadřízené investorovi po projednání se Státní bankou československou.
3. 3. U staveb komplexní bytové výstavby sestavuje a předkládá roční časový plán závěrečného vyhodnocení staveb krajský národní výbor.
4. 4. Ústřední orgán investora předkládá roční časový plán vyhodnocení staveb do konce roku podle příslušnosti:
  1. a) Státní plánovací komisi nebo České plánovací komisi nebo Slovenské plánovací komisi,
  2. b) federálnímu ministerstvu pro technický a investiční rozvoj nebo příslušnému ministerstvu výstavby a techniky republiky,
  3. c) Výboru lidové kontroly ČSSR nebo příslušnému výboru lidové kontroly republiky,
  4. d) Státní bance československé – ústředí nebo hlavnímu ústavu pro ČSR v Praze nebo hlavnímu ústavu pro SSR v Bratislavě,
  5. e) federálnímu ministerstvu financí a příslušnému ministerstvu financí republiky,
  6. f) Federálnímu cenovému úřadu.
1. 5. Způsob vypracování časových plánů vyhodnocení stanoví federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj metodickými pokyny.

III. Zpráva o vyhodnocení stavby
1. Zpráva o vyhodnocení stavby obsahuje:
  1. 1. návrh evidenčního listu vyhodnocené stavby;
  2. 2. vyhodnocení průběhu přípravy a realizace stavby, zejména
    1. – projektového zajištění včetně změn projektové dokumentace v průběhu výstavby a jejich příčin (vč. změn rozpočtů),
    2. – plnění plánu organizace výstavby z hledisek
      1. – dodavatelského systému,
      2. – časového plánu (projektové práce, stavební práce, technologické dodávky a montáže, dovozy),
      3. – rozsahu a využití zařízení staveniště,
      4. – kvality realizovaných dodávek;
  1. 3. vyhodnocení efektivnosti stavby, zejména:
    1. – srovnání vybudovaných kapacit a výrobního (provozního) programu
      1. – s kapacitami a výrobním (provozním) programem uvažovaným ve výchozí dokumentaci,
      2. – s požadavky plynoucími ze stávajících a plánovaných národohospodářských potřeb,
    1. – srovnání docílené efektivnosti stavby s efektivností vyjádřenou ve výchozí dokumentaci v rozsahu předepsaném zvláštním předpisem¹⁶⁸) a s vyjádřením změny (u rekonstrukcí, modernizací atd.) výrobně ekonomické efektivnosti v důsledku uvedení nových kapacit do provozu,
    2. – vyjádření vlivu zkrácení nebo prodloužení (změny křivky) doby náběhu na cílovou kapacitu včetně vlivu odlišné doby výstavby od údajů výchozí dokumentace na efektivnost stavby,
    3. – u staveb vyhodnocovaných před dosažením cílové kapacity zhodnocení dosažené efektivnosti srovnáním s ukazateli propočtenými za odpovídající rok náběhu uvažovaný ve výchozí dokumentaci;¹⁶⁹)
  1. 4. zhodnocení využití zdrojů:
    1. – pracovních sil ve srovnání s vybudovanými pracovními příležitostmi,
    2. – dodržení rozsahu, příp. uvolnění záboru zemědělské a lesní půdy,
    3. – surovinové, materiálové a energetické náročnosti provozu stavby;
  1. 5. vyhodnocení využití výsledků vědecko-technického rozvoje v rámci stavby a technicko-ekonomické úrovně výrobků;
  2. 6. vyhodnocení financování stavby;
  3. 7. závěry zprávy, zejména:
    1. – souhrnné zhodnocení způsobilosti stavby k dosažení projektovaných parametrů (porovnání vybraných údajů a ukazatelů skutečnosti a dokumentace stavby se provede souhrnně v příloze),
    2. – návrh na odstranění případných nedostatků bránících řádnému užívání stavby a docílení projektovaných parametrů (konkrétní, termínovaná a adresná opatření se specifikují v příloze),

Následující stránka