Platné znění

národní kmitočtová tabulka

Oddíl VI. Vlastnosti vysílání a rádiových zařízení

  1. 1.137 Vyzařování: tok energie ze zdroje v podobě rádiových vln.
  2. 1.138 Vysílání: vyzařování generované rádiovou vysílací stanicí, nebo generování vyzařování touto stanicí.

    Například energie vyzařovaná místním oscilátorem rádiového přijímače není vysílání, ale vyzařování.

  1. 1.139 Třída vysílání: soubor vlastností vysílání označených standardními symboly, například modulace hlavní nosné, modulační signál, druh přenášených informací a případně i doplňkové vlastnosti signálu.
  2. 1.140 Vysílání s jedním postranním pásmem: amplitudově modulované vysílání obsahující jen jedno z obou postranních pásem.
  3. 1.141 Vysílání s jedním postranním pásmem s plnou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem bez omezení nosné.
  4. 1.142 Vysílání s jedním postranním pásmem s omezenou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem, v němž míra omezení nosné umožňuje její obnovu a použití pro demodulaci.
  5. 1.143 Vysílání s jedním postranním pásmem s potlačenou nosnou: vysílání s jedním postranním pásmem, v němž je nosná účinně potlačena a není určena k použití pro demodulaci.
  6. 1.144 Mimopásmové vysílání: vysílání na kmitočtu nebo kmitočtech v bezprostřední blízkosti potřebné šířky pásma, která je výsledkem modulačního procesu, s vyloučením nepodstatných vyzařování.
  7. 1.145 Nepodstatné vyzařování: vyzařování na kmitočtu nebo kmitočtech mimo potřebnou šířku pásma, jehož úroveň může být zmenšována, aniž to ovlivní příslušný přenos informace. Nepodstatná vyzařování zahrnují vyzařování harmonických, parazitní vyzařování, intermodulační produkty a produkty směšování kmitočtů, ne však mimopásmová vysílání.
  8. 1.146 Nežádoucí vyzařování: souhrn nepodstatných vyzařování a vyzařování původu mimopásmových vysílání.
  9. 1.146A Doména mimopásmového vysílání: kmitočtová oblast bezprostředně vně potřebné šíře pásma, v níž obecně převažují mimopásmová vysílání, která ale nezahrnuje doménu nepodstatného vyzařování. V doméně mimopásmového vysílání a v menší míře v doméně nepodstatného vyzařování se vyskytují mimopásmová vysílání definovaná na základě jejich zdroje. Podobně se mohou nepodstatná vyzařování vyskytovat jak v doméně mimopásmového vysílání, tak i v doméně nepodstatného vyzařování.
  10. 1.146B Doména nepodstatného vyzařování: kmitočtová oblast vně domény mimopásmového vysílání, v níž obecně převažují nepodstatná vyzařování.
  11. 1.147 Přidělené kmitočtové pásmo: kmitočtové pásmo, uvnitř něhož je povoleno vysílání stanice; šířka tohoto pásma se rovná potřebné šířce pásma zvětšené o dvojnásobek absolutní hodnoty kmitočtové tolerance. U kosmických stanic zahrnuje přidělené kmitočtové pásmo dvojnásobek maximálního Dopplerova posuvu, který se může vyskytnout vzhledem ke kterémukoli bodu na povrchu Země.
  12. 1.148 Přidělený kmitočet: střed kmitočtového pásma přiděleného stanici.
  13. 1.149 Charakteristický kmitočet: snadno rozpoznatelný a měřitelný kmitočet v daném vysílání.

    Jako charakteristický kmitočet může být označen například kmitočet nosné.

  1. 1.150 Referenční kmitočet: kmitočet, který má pevnou a přesně určenou polohu vzhledem k přidělenému kmitočtu. Posunutí tohoto kmitočtu vzhledem k přidělenému kmitočtu je co do velikosti a smyslu rovno posunutí charakteristického kmitočtu vzhledem ke středu pásma obsazeného vysíláním.
  2. 1.151 Kmitočtová tolerance: největší přípustná odchylka středního kmitočtu pásma obsazeného vysíláním od přiděleného kmitočtu, nebo charakteristického kmitočtu vysílání od referenčního kmitočtu.

    Kmitočtová tolerance se vyjadřuje v milióntinách nebo v hertzích.

  1. 1.152 Potřebná šířka pásma: šířka kmitočtového pásma právě postačující při daném druhu vysílání pro zajištění přenosu informace požadovanou rychlostí a s požadovanou jakostí v daných podmínkách.
  2. 1.153 Šířka zabraného pásma: šířka kmitočtového pásma, pod jehož dolním a nad jehož horním mezním kmitočtem je střední výkon vysílání rovný určenému procentu β/2 z celkového středního výkonu vysílání.

    Nestanoví-li doporučení ITU-R pro daný druh vysílání jinak, bude se hodnotou β/2 rozumět 0,5%.

  1. 1.154 Vlna s pravotočivou polarizací (ve směru pohybu hodinových ručiček): elipticky nebo kruhově polarizovaná vlna, jejíž vektor elektrického pole pozorovaný ve směru šíření v pevné rovině kolmé ke směru šíření se otáčí pravotočivě, tedy ve směru pohybu hodinových ručiček.
  2. 1.155 Vlna s levotočivou polarizací (proti směru pohybu hodinových ručiček): elipticky nebo kruhově polarizovaná vlna, jejíž vektor elektrického pole pozorovaný ve směru šíření v pevné rovině kolmé ke směru šíření se otáčí levotočivě, tedy proti směru pohybu hodinových ručiček.
  3. 1.156 Výkon: veškeré odkazy na výkon budou mít podle třídy vysílání jednu z následujících forem a použije se následujících dohodnutých znaků:
    1. a) špičkový výkon (PX nebo pX),
    2. b) střední výkon (PY nebo pY),
    3. c) výkon nosné (PZ nebo pZ).

    Pro normální provozní podmínky i pro stav bez modulace jsou vztahy mezi špičkovým výkonem, středním výkonem a výkonem nosné u různých druhů vysílání uvedeny v doporučeních ITU-R, kterých lze použít jako vodítek.

    Ve vztazích udává znak p výkon ve wattech a znak P výkon v decibelech vztažený k referenční úrovni.

  1. 1.157 Špičkový výkon (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu jednoho vysokofrekvenčního kmitu při největším rozkmitu daném modulační obálkou.
  2. 1.158 Střední výkon (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem za normálních provozních podmínek do anténního napáječe po dobu dostatečně dlouhou ve srovnání s nejnižším modulačním kmitočtem.
  3. 1.159 Výkon nosné (rádiového vysílače): průměrný výkon dodávaný vysílačem bez modulace do anténního napáječe po dobu jednoho vysokofrekvenčního kmitu.
  4. 1.160 Zisk antény: poměr, obvykle vyjádřený v decibelech, mezi výkonem potřebným na vstupu bezeztrátové referenční antény a výkonem, který by bylo třeba dodat na vstup dané antény, aby v daném směru a v téže vzdálenosti vytvářely obě antény stejně veliké elektromagnetické pole nebo hustotu výkonového toku. Pokud není určeno jinak, jde o zisk antény ve směru největšího záření. Tento zisk může být uvažován pro určenou polarizaci.

    Podle zvolené referenční antény se rozlišuje:

    1. a) absolutní či izotropní zisk (G), je-li referenční anténou prostorově izolovaná izotropní anténa;
    2. b) zisk vzhledem k půlvlnnému dipólu (Gd), je-li referenční anténou prostorově izolovaný půlvlnný dipól, jehož rovníková rovina obsahuje daný směr;
    3. c) zisk vzhledem ke krátké vertikální anténě (Gv), je-li referenční anténou lineární vodič mnohem kratší než čtvrtina vlnové délky kolmý k povrchu dokonale vodivé roviny, která obsahuje daný směr.
  1. 1.161 Ekvivalentní izotropicky vyzářený výkon (e.i.r.p.): součin výkonu dodávaného do antény a jejího izotropního či absolutního zisku v daném směru.
  2. 1.162 Efektivní vyzářený výkon (e.r.p.) (v daném směru): součin výkonu dodávaného do antény a jejího zisku v daném směru vztaženého k zisku půlvlnného dipólu.
  3. 1.163 Efektivní vyzářený výkon na krátké vertikální anténě (v daném směru): součin výkonu dodávaného do antény a jejího zisku vztaženého k zisku krátké vertikální antény v daném směru.
  4. 1.164 Troposférický rozptyl: mechanismus šíření rádiových vln rozptylem způsobený nepravidelností nebo nespojitostí fyzických vlastností troposféry.
  5. 1.165 Ionosférický rozptyl: mechanismus šíření rádiových vln rozptylem způsobený nepravidelností nebo nespojitostí ionizace ionosféry.

Oddíl VII. Sdílení kmitočtů

  1. 1.166 Rušení: účinek nežádoucí energie působený v radiokomunikačním systému jedním nebo několika vysíláními, vyzařováními nebo indukcí při příjmu projevující se snížením jakosti přenosu, chybnou interpretací nebo ztrátou informace, což by bez přítomnosti takové nežádoucí energie nenastávalo.
  2. 1.167 Přípustné rušení: pozorované nebo předpokládané rušení, které vyhovuje kvantitativním kritériím rušení a sdílení obsaženým v Řádu nebo v doporučeních ITU-R nebo ve zvláštních dohodách podle ustanovení Řádu při koordinaci přídělů mezi správami.
  3. 1.168 Přijaté rušení: rušení, přijaté dohodou mezi dvěma nebo více správami při koordinaci přídělů bez újmy jiným správám, které je větší než rušení definované jako přípustné rušení.
  4. 1.169 Škodlivá interference (rušení): rušení, které ohrožuje činnost radionavigační služby nebo jiných bezpečnostních služeb, nebo závažně snižuje jakost, opětovně přerušuje nebo brání provozu radiokomunikační služby pracující v souladu s Řádem (CS).
  5. 1.170 Ochranný poměr: nejmenší hodnota poměru užitečného a nežádoucího signálu na vstupu přijímače, obvykle vyjádřená v decibelech stanovená za blíže určených podmínek, při níž ještě má užitečný signál na výstupu přijímače určenou jakost.
  6. 1.171 Koordinační oblast pro stanovení potřeby koordinace: oblast okolo pozemské stanice sdílející totéž kmitočtové pásmo se zemskými stanicemi nebo okolo vysílací pozemské stanice sdílející totéž obousměrně přidělené kmitočtové pásmo s přijímacími pozemskými stanicemi, vně níž nebude překročena úroveň přípustného rušení, a proto nebude žádána koordinace.
  7. 1.172 Koordinační čára: čára vymezující koordinační oblast.
  8. 1.173 Koordinační vzdálenost pro stanovení potřeby koordinace: vzdálenost v daném azimutu od pozemské stanice sdílející totéž kmitočtové pásmo se zemskými stanicemi nebo okolo vysílací pozemské stanice sdílející totéž obousměrně přidělené kmitočtové pásmo s přijímacími pozemskými stanicemi, za níž nebude překročena úroveň přípustného rušení, a proto nebude žádána koordinace.
  9. 1.174 Ekvivalentní šumová teplota družicového spoje: šumová teplota vztažená na výstup přijímací antény pozemské stanice odpovídající rádiovému šumovému výkonu celkového šumu na výstupu družicového spoje kromě šumu vyvolaného rušením působeným družicovými spoji užívajícími jiné družice a zemskými soustavami.
  10. 1.175 Efektivní oblast bodu zamíření (směrovatelného družicového svazku): oblast na povrchu Země, do níž se předpokládá zaměřovat bod zamíření směrovatelného družicového svazku.

    Může existovat více vzájemně nepropojených efektivních oblastí bodu zamíření, do nichž se předpokládá zaměřovat směrovatelný družicový svazek.

  1. 1.176 Izočára efektivního zisku antény (směrovatelného družicového svazku): obálka čar stejné hodnoty zisku antény vzniklá pohybem bodu zamíření směrovatelného družicového svazku v mezích efektivní oblasti bodu zamíření.

Oddíl VIII. Technické pojmy ve vztahu k družicím

  1. 1.177 Daleký kosmos: kosmický prostor ve vzdálenostech rovných nebo větších než 2 x 106 km od Země.
  2. 1.178 Kosmické plavidlo: umělý dopravní prostředek určený k vyslání za hlavní část zemské atmosféry.
  3. 1.179 Družice: těleso obíhající okolo jiného tělesa větší hmotnosti, jehož pohyb je přednostně určován přitažlivou silou tohoto většího tělesa.
  4. 1.180 Aktivní družice: družice nesoucí stanici určenou k vysílání nebo k přenosu radiokomunikačních signálů.
  5. 1.181 Odrazná družice: družice určená k odrážení radiokomunikačních signálů.
  6. 1.182 Aktivní senzor: měřicí přístroj používaný službou družicového průzkumu Země nebo službou kosmického výzkumu, který umožňuje získávat informace vysíláním a přijímáním rádiových vln.
  7. 1.183 Pasivní senzor: měřicí přístroj užívaný službou družicového průzkumu Země nebo službou kosmického výzkumu, který umožňuje získávat informace přijímáním rádiových vln přírodního původu.
  8. 1.184 Oběžná dráha: dráha, kterou vzhledem k dané referenční soustavě opisuje těžiště družice nebo jiného kosmického předmětu převážně pod vlivem přírodních sil, zejména přitažlivé síly.
  9. 1.185 Sklon oběžné dráhy (družice Země): úhel sevřený rovinou oběžné dráhy a rovinou zemského rovníku, měřený ve vzestupném uzlu oběžné dráhy od roviny zemského rovníku ve stupních v rozmezí 0° a 180° proti směru pohybu hodinových ručiček.
  10. 1.186 Doba oběhu (družice): časový interval mezi dvěma po sobě následujícími průchody družice charakteristickým bodem její oběžné dráhy.
  11. 1.187 Výška apogea nebo perigea: výška apogea nebo perigea nad daným referenčním povrchem nahrazujícím povrch Země.
  12. 1.188 Geosynchronní družice: družice Země, jejíž doba oběhu se rovná době otočení Země kolem její osy.
  13. 1.189 Geostacionární družice: geosynchronní družice, jejíž kruhová a dopředná oběžná dráha leží v rovině rovníku Země a která proto zůstává nehybná vzhledem k Zemi; v širším smyslu je to geosynchronní družice, která zůstává přibližně nehybná vzhledem k Zemi.
  14. 1.190 Oběžná dráha geostacionární družice: kruhová a dopředná oběžná dráha geosynchronní družice ležící v rovině rovníku Země.
  15. 1.191 Směrovatelný družicový svazek: družicový anténní svazek, který lze přesměrovávat.