přídělové nařízení pro živnostenské podniky

§ 18.

Základní předpoklad.

Všichni uchazeči o příděl musí se ve stanovené lhůtě přihlásiti způsobem stanoveným v § 20 a prokázati splnění předepsaných podmínek (§§ 22 a 23). Národní správce, který nepodá přihlášku, bude odvolán.

§ 19.

Přednostní uchazeči.

(1) Přednostní uchazeči (odstavec 2) mají přednostní právo na příděl podniků, uvolněných podle § 13 zákona v pohraničním území, a na příděl všech podniků v ostatním území.

(2) Přednostními uchazeči jsou osoby uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb., které nejsou umístěny, a v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., které nejsou existenčně zabezpečeny (§ 6, odst. 1 zákona).

(3) Za umístěné uchazeče (odstavec 2) jest považovati ty přednostní uchazeče, kteří byli již umístěni na služebním místě vyhrazeném podle § 3, odst. 1 zák. č. 255/1946 Sb., ať již se umístění stalo uplatněním přednostního práva podle tohoto zákona či nikoliv, nebo kteří již jednou úspěšně uplatnili přednostní právo podle § 4, písm. a) až e) uvedeného zákona. Toto ustanovení se nevztahuje na přednostní uchazeče, propuštěné z veřejných služeb nebo ze služeb národních podniků z důvodu snížení počtu zaměstnanců, dále na ty přednostní uchazeče, kteří odejdou dobrovolně z těchto služeb a věnují se svému původnímu povolání, pokud v něm nebudou trvale umístěni. Nemůže-li býti přidělený podnik bez viny uchazečovy provozován, nelze uchazeče považovati za umístěného. Výrok o tom, že se uchazeč nepovažuje za umístěného, vydá ministerstvo národní obrany v dohodě s osidlovacím úřadem.

(4) Za existenčně zabezpečené uchazeče (odstavec 2), spadající pod ustanovení § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb., jest pokládati uchazeče, jejichž přednostní právo bylo uspokojeno některým ze způsobů tam určených pod písm. a) až d), pokud nárok nezanikl nebo uchazeči nejsou vyloučeni z nároku podle uvedeného zákona. Ustanovení odstavce 3, věty druhé a třetí platí tu obdobně. Výrok o tom, že se uchazeč nepovažuje za existenčně zabezpečeného, vydá ministerstvo sociální péče v dohodě s osidlovacím úřadem.

§ 20.

Způsob, jak se ucházeti o příděl.

(1) O příděl lze se ucházeti (§ 40, odst. 1):

1. 1. přihláškou:
   1. a) V pohraničním území, jde-li o národního správce ustanoveného před 1. květnem 1946 nebo o přednostního uchazeče, který v den podání přihlášky je národním správcem aspoň tři měsíce;
   2. b) v ostatním území, jde-li o národního správce, který je přednostním uchazečem a v den podání přihlášky aspoň tři měsíce národním správcem,

1. 2. žádostí:

   jde-li o národního správce, který není přednostním uchazečem. Žádost lze podati až po uplynutí tří měsíců od ustanovení národním správcem podniku. Lhůtu k podání žádosti stanoví osidlovací úřad.

(2) Právnická osoba, u níž jsou splněny náležitosti § 24, odst. 1 a 2, uchází se o příděl přihláškou (odstavec 1, č. 1), jinak žádostí (odstavec 1, č. 2).

§ 21.

Evidence zájemců.

(1) Přednostní uchazeči, kteří nejsou dosud národními správci, podají žádost o ustanovení národními správci u osidlovacího úřadu ve lhůtě stanovené vyhláškou tohoto úřadu, jež bude vydána v dohodě s ministerstvem národní obrany a ministerstvem sociální péče a uveřejněna v Úředním listě (§ 6, odst. 1 zákona).

(2) Přednostní uchazeči, kteří v den vyhlášení příslušného rámcového plánu nejsou ještě tři měsíce národními správci podniku, ohlásí osidlovacímu úřadu na předepsaném tiskopise, že se hodlají ucházeti o příděl jimi spravovaného podniku.

(3) Národní správci, kteří nejsou přednostními uchazeči, vyhovují však jinak podmínkám zákona a tohoto nařízení, ohlásí osidlovacímu úřadu na předepsaném tiskopise, že se hodlají ucházeti o příděl.

(4) Ostatní zájemci podají žádost o ustanovení národním správcem ve lhůtě, kterou stanoví osidlovací úřad.

§ 22.

Všeobecné podmínky.

(1) Uchazeč musí prokázati, že je

1. a) československým státním občanem, nebo že je za něho považován podle §§ 1 nebo 2 ústavního zákona ze dne 12. dubna 1946, č. 74 Sb., o udělení státního občanství krajanům vracejícím se do vlasti,
2. b) české, slovenské nebo jiné slovanské národnosti,
3. c) národně a státně spolehlivý,
4. d) soudně bezúhonný,
5. e) způsobilý podle živnostensko-právních předpisů k provozování podniku, o který se uchází, a že
6. f) tento podnik jako národní správce řádně spravuje po dobu nejméně tří měsíců.

(2) Ustanovení o národnosti [odstavec 1, písm. b)] neplatí pro uchazeče uvedené v §§ 1 a 6 zák. č. 255/1946 Sb. Uchazeči uvedení v § 84, odst. 1 zák. č. 164/1946 Sb. musí však prokázati, že nejsou národnosti německé nebo maďarské.

(3) Výjimky a úlevy od povinnosti předložiti plný průkaz způsobilosti lze povoliti jen podle platných živnostensko-právních předpisů.

§ 23.

Zvláštní podmínky pro národní správce-uchazeče v pohraničním území.

(1) Pro uchazeče o podnik v pohraničním území platí tyto další podmínky:

1. a) že nemá jinde vlastního bytu nebo že se ho vzdá pro případ přidělení podniku,
2. b) že jeho rodinní příslušníci, žijící s ním ve společné domácnosti, nejsou národnosti německé nebo maďarské a že jsou soudně bezúhonní a státně spolehliví. Výjimku, pokud jde o národnost rodinných příslušníků, lze povoliti jen tehdy, nejde-li o manželství uzavřená po 21. květnu 1938.

(2) Uchazeč, který je národním správcem v pohraničním území (§ 5, odst. 1, č. 3 zákona), musí mimo všeobecné podmínky (§ 22, odst. 1) prokázati, že jsou u něho splněny ještě tyto další podmínky:

1. a) že nejpozději ode dne nabytí účinnosti zákona má bydliště v místě, kde je podnik jím spravovaný, nebo v jeho nejbližším okolí,
2. b) že podnik osobně spravuje, a to nejpozději od 1. května 1946; tato podmínka však neplatí pro přednostní uchazeče.

(3) Za rodinného příslušníka podle odstavce 1, písm. b) se považuje manželka nebo manžel, děti manželské, nemanželské a osvojené, rodiče a prarodiče a družka nebo druh za předpokladu, že žijí s uchazečem ve společné domácnosti. U dětí do 18 let se předpokládá, že splňují podmínky § 22, odst. 1, písm. a) až c) stejně jako uchazeč. Soudní bezúhonnost nutno však prokazovati vždy po dovršení 14 roků.

(4) Děti, které nežijí s uchazečem ve společné domácnosti, se považují za rodinné příslušníky, pokud uchazeč na ně pobírá výchovné podle platných předpisů.

§ 24.

Příděl právnické osobě.

(1) Právnické osobě lze přiděliti podnik přede všemi uchazeči, jsou-li pro to dány závažné důvody (odstavec 2) a prokáže-li, že jsou splněny tyto podmínky:

1. a) národní správce byl v tomto podniku ustanoven před účinností zákona za šetření zákonných předpisů, zejména zákona č. 255/1946 Sb.,
2. b) národní správce byl ustanoven z pověření právnické osoby,
3. c) právnická osoba je oprávněna k provozu spravovaného podniku.

(2) Za závažné důvody podle § 10, odst. 2 zákona, pro které může býti právnické osobě dána přednost přede všemi uchazeči, považují se zejména významné důvody hospodářské, zvláště podpora výrobnosti a zlevňování cen, důvody sociální a kulturní, úkoly budovatelského plánu a skutečnost, že podnikání právnické osoby je v zájmu veřejném důležitější než podnikání jednotlivce; při tom musí býti zkoumáno, zda takové podniky bývají obvykle provozovány také právnickými osobami. O tom, zda jde o závažné důvody a zda takové podniky bývají obvykle provozovány také právnickými osobami, rozhodne osidlovací úřad po slyšení příslušných hospodářských svazů.

(3) Jinak se mohou právnické osoby ucházeti o příděl po uspokojení osob uvedených v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu, jsou-li ustaveny podle § 25, odst. 2, nebo prokáží-li, že podnik, o jehož příděl se ucházejí, je řádně spravován národním správcem, ustanoveným z jejich pověření po dobu nejméně tří měsíců.

§ 25.

Konkurence národních správců.

(1) Uchází-li se o přidělení podniku více jeho národních správců, kteří vyhovují stanoveným podmínkám, jest při přídělu přihlížeti k osobám uvedeným v § 7, odst. 3 konfiskačního dekretu. Mezi stejně oprávněnými uchazeči rozhodne osidlovací úřad podle volné úvahy, při čemž přihlédne zejména k sociálním a rodinným poměrům a k lepší odborné kvalifikaci uchazečů (§ 11, odst. 2 zákona). Za lepší odbornou kvalifikaci se pokládá také delší odborná průprava. Osidlovací úřad může žádati, aby uchazeč mimo předepsané doklady předložil seznání jmění, potvrzené berní správou a místním národním výborem.

(2) Je-li podnik pod národní správou více národních správců, kteří vyhovují stanoveným podmínkám, a ucházejí-li se všichni společně o příděl tohoto podniku, může osidlovací úřad přiděliti tento podnik do vlastnictví právnické osobě, ustaví-li se z těchto národních správců v přiměřené lhůtě stanovené osidlovacím úřadem.

§ 26.

Vyloučení z přídělu.

Z přídělu jsou vyloučeny

1. a) osoby, které byly pravoplatně správním nálezem potrestány za čin, spáchaný v době výkonu národní správy, podle § 19, odst. 1 konfiskačního dekretu nebo podle § 1 zákona ze dne 13. února 1947, č. 15 Sb., o stíhání černého obchodu a podobných pletich,
2. b) osoby, kterým přísluší nárok podle zákona ze dne 16. května 1946, č. 128 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o nárocích z této neplatnosti a z jiných zásahů do majetku vzcházejících, na vrácení živnostenského nebo jiného výdělečného podniku a které závazně neprohlásí, že se bezpodmínečně vzdají provozování vráceného podniku,
3. c) osoby právnické, ustavené za účelem obejití zákona a tohoto nařízení.

§ 27.

Vzdání se provozování jiného výdělečného podniku.

(1) Provozuje-li uchazeč, který je národním správcem, ještě jiný výdělečný podnik, je povinen vzdáti se jeho provozování pro případ, že mu bude spravovaný podnik přidělen; je-li výdělečný podnik podnikem živnostenským, je zároveň povinen bezpodmínečně se vzdáti svého dosavadního živnostenského oprávnění a předložiti v obou případech před odevzdáním přídělu příslušné úřední potvrzení, že se výdělečného podniku, po případě dosavadního živnostenského oprávnění, vzdal.

(2) Za výdělečný podnik se nepovažuje zemědělská výroba.

§ 28.

Omezení přídělce.

(1) Pokud nebude stanoveno jinak, nesmí přídělce přidělený podnik nebo jeho část v míře přesahující běžný provoz zciziti, zatížiti, propachtovati nebo pronajmouti bez předchozího svolení fondu; toto omezení trvá do úplného zaplacení přejímací ceny, vždy však nejméně po dobu deseti let ode dne následujícího po odevzdání podniku do vlastnictví.

(2) Osidlovací úřad a Fond národní obnovy mohou směrnicemi upraviti podmínky pro udělování svolení podle odstavce 1, po případě uděliti pro určité případy svolení všeobecně nebo přenésti pravomoc k udělení svolení na jiné orgány.

(3) V rozhodnutí o přídělu mohou býti stanovena další omezení přídělce.

§ 29.

Odnětí přídělu.

Fond může odejmouti přidělený podnik, jestliže přídělce ve lhůtě stanovené v § 28, odst. 1

1. a) přidělený podnik nebo jeho část v míře přesahující běžný provoz zcizí, zatíží, propachtuje nebo pronajme bez předchozího svolení fondu podle § 28, odst. 1; je-li živnostenský podnik spojen se zemědělským majetkem, postupuje fond v dohodě s Národním pozemkovým fondem při ministerstvu zemědělství,
2. b) neplní jiné podstatné podmínky uložené mu v rozhodnutí o přídělu,
3. c) pozbude československého státního občanství nebo živnostenského oprávnění,
4. d) byl potrestán podle § 26 dekretu presidenta republiky ze dne 19. května 1945, č. 5 Sb., o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, na Slovensku podle § 24 nařízení Slovenské národní rady ze dne 5. června 1945, č. 50 Sb. n. SNR, o národní správě, nebo podle § 19, odst. 1 konfiskačního dekretu anebo podle § 1 nebo § 4 zák. č. 15/1947 Sb.,
5. e) získal přidělený podnik předstíráním nepravdivých skutečností nebo vědomě pomocí nesprávných dokladů anebo jiným obmyslným jednáním.

§ 30.

Vzdání se přiděleného podniku.

Fond může ze závažných důvodů, zejména nastanou-li okolnosti, které přídělci znemožňují trvale další vedení podniku (trvalá nezpůsobilost, rodinné poměry a pod.), povoliti přídělci, aby se vzdal přiděleného podniku, dokud není zaplacena přejímací cena.

§ 31.

Náhrada při odnětí nebo vzdání se přiděleného podniku.

(1) Při odnětí nebo vzdání se přiděleného podniku se vypočte jeho cena podle týchž zásad, které platí pro vypočtení přejímací ceny (§§ 12 a 13), a to ke dni odevzdání podniku.

(2) Fond zaplatí přídělci cenu podniku, vypočtenou podle zásad předchozího odstavce, zmenšenou o úhrn neumořeného úvěru a případného snížení, poskytnutého podle § 15.

(3) Je-li tato hodnota nižší než neumořený úvěr (§ 14, odst. 3) a případné snížení poskytnuté podle § 15, doplatí dosavadní přídělce fondu úhrn neumořeného úvěru a případného snížení poskytnutého podle § 15, zmenšený o cenu podniku.

(4) Fond vrátí peněžnímu ústavu převedenou hodnotu poskytnutého úvěru a peněžní ústav poukáže fondu částky splacené přídělcem.

(5) Dojde-li k odnětí podniku pro neplnění povinností přídělcem, uhradí si fond vzniklou ztrátu, t. j. rozdíl mezi hodnotou zjištěnou při ocenění podle odstavce 1 a přejímací cenou při opětném přídělu, z částky poukázané peněžním ústavem a případný zbytek vrátí přídělci.

§ 32.

Disposice s podniky uvolněnými odnětím nebo vzdáním se.

Podniky uvolněné odnětím nebo vzdáním se budou, nenaloží-li s nimi osidlovací úřad jinak (§ 6, odst. 1 konfiskačního dekretu), opětně přiděleny podle tohoto nařízení a rámcového plánu, kterým byly původně určeny k přídělu.

§ 33.

Společná ustanovení.

Zemře-li přídělce, dokud není přejímací cena zaplacena, vstupují v jeho práva a povinnosti vdova nebo descendenti, pokud podnik dále provozují podle živnostensko-právních předpisů. V jiných případech platí obdobně ustanovení o náhradě při odnětí nebo vzdání se přídělu, při čemž částku, kterou má zaplatiti fond přídělci, zaplatí pozůstalosti, na Slovensku dědicům, a částku, kterou má doplatiti přídělce fondu, doplatí pozůstalost, na Slovensku dědicové.