Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se provádí zákon o zemědělské dani

Čl. 1

(1) Zemědělská půda, které bylo užito k jiným účelům (např. k zalesnění, k zastavění, k dopravě) je vyňata ze zdanění počínaje rokem, který následuje po roce, ve kterém byla půda odňata natrvalo zemědělské výrobě rozhodnutím příslušného orgánu, na jehož základě bude pozemek vyňat z evidence nemovitostí jako zemědělská půda.

(2) Hospodářsky využívanými vodními plochami jsou rybníky s chovem ryb, pozemky rybníků, které jsou letněny, a vodní plochy, v nichž se pěstují řasy, rákos, orobinec nebo ostatní technické vodní rostliny.

Čl. 2

(1) Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně v daňovém přiznání nebo oznámení.

(2) Za rekultivované se považují ty pozemky, které jsou v evidenci nemovitostí vedeny jako zemědělská půda a na nichž se před rekultivací dolovalo, povrchově těžilo, nebo šlo o úvozy, cesty apod. Dále jsou to pozemky vedené v evidenci nemovitostí jako zemědělská půda, které nebyly obdělávány pro značný stupeň jejich znehodnocení (např. náletem semen stromů) a které po rekultivaci jsou opět vhodné pro zemědělskou výrobu.

(3) Jestliže byly některé pozemky zčásti osázeny ušlechtilými druhy vinné révy a zčásti hybridy, osvobodí se jen část výměry připadající na ušlechtilé druhy vinné révy, pokud činí alespoň ¹/₄ ha.

(4) Za intenzívní ovocné sady se považují pozemky, na nichž byly vysázeny čtvrtkmeny, zákrsky nebo vřetena.

(5) Pozemky dočasně odňaté zemědělské výrobě (např. na skládku, k těžbě písku) jsou osvobozeny od daně počínaje rokem, který následuje po roce, ve kterém byla půda rozhodnutím příslušného okresního národního výboru dočasně odňata zemědělské výrobě.

(6) Za pozemky ve správě a užívání národních výborů a jejich rozpočtových organizací včetně orgánů státní památkové péče a ochrany přírody se považují ty, které jsou v jejich přímém užívání.

Čl. 3

(1) Poplatníky daně z pozemků jsou organizace a občané, kteří jsou zapsáni v evidenci nemovitostí¹) jako uživatelé pozemků. Není-li v evidenci nemovitostí uživatel pozemků zapsán, je poplatníkem ten, kdo pozemky skutečně užívá.

(2) Je-li v evidenci nemovitostí zapsána jako uživatel společenská organizace nebo její organizační složka (ovocnářský a zahrádkářský svaz, svaz chovatelů drobného hospodářského zvířectva apod.), která přenechala pozemek svým členům k zřízení zahrádky, jsou poplatníkem daně jednotliví členové.

Čl. 4

(1) Pozemek je určen k rekreačním účelům (§ 5 odst. 2 písm. b) zákona), jestliže na něm je nebo bude postavena rekreační chata nebo je-li na něm zřízena zahrádka sloužící k rekreaci.

(2) Domovní zahrada je ta zahrada, která souvisí s pozemkem, na němž je obytná budova, i když je souvislost přerušena veřejnou komunikací. Výměra domovních zahrad členů jednotných zemědělských družstev, které jednotlivě nepřevyšují po odečtení zastavěné plochy 800 m² a byly sdruženy ke společnému družstevnímu hospodaření, se nezahrnuje do základu daně.

Čl. 5

(1) Za pozemky, kterých nelze plně využívat k zemědělské výrobě, se považují poddolované plochy, letištní pozemky, vojenská pásma, trvale zamokřené pozemky přesahující 5 % z celkové výměry, pozemky poškozené účinky exhalací, pozemky devastované a pozemky v ochranných pásmech zřízených podle zvláštních předpisů.²)

(2) O snížení nebo prominutí daně rozhoduje orgán vykonávající správu daně na žádost poplatníka; přitom přihlíží zejména k tomu, do jaké míry nelze pozemky plně využívat k zemědělské výrobě, po jakou dobu v roce byly pozemky odňaty zemědělské výrobě (§ 3 písm. c) zákona) v jakém rozsahu byla zaplavením poškozena nebo zničena úroda, jak dlouho v roce se prováděly na pozemcích vodohospodářské úpravy apod.

Čl. 6

Dalšími státními hospodářskými organizacemi zemědělské výroby a zemědělských služeb (§ 8 písm. b) zákona), které jsou poplatníky daně ze zisku, jsou

1. 1. šlechtitelské a semenářské statky a podniky,
2. 2. velkovýkrmny,
3. 3. strojní a traktorové stanice,
4. 4. opravny zemědělských strojů,
5. 5. zemědělské zásobovací a nákupní podniky, Zemědělské potřeby, n. p., Agroservis, n. p., Tachov (organizace zemědělského zásobování a nákupu),
6. 6. státní plemenářské podniky,
7. 7. státní rybářství,
8. 8. biovety,
9. 9. okresní zemědělské stavební podniky,
10. 10. Chmelařství, o. p., Žatec,
11. 11. Sempra, o. p., Praha,
12. 12. Semex, zeleninové a kvetinové semená, n. p., Bratislava,
13. 13. Rašelinové závody, n. p., Bratislava,
14. 14. Rašelina, n. p., Soběslav,
15. 15. Podnik pre šľachtenie a rozmnožovanie hydiny, n. p., Chorvátsky Grob,
16. 16. Drůbežnictví Xaverov, o. p., Horní Počernice,
17. 17. Hydinársky štátny majetok, o. p., Bratislava,
18. 18. Majetok stálej celoštátnej poľnohospodárskej výstavy, n. p., Nitra,
19. 19. Sokolovský revír, statky a lesy, n. p., Sokolov,
20. 20. Rekultivace, n. p., Havířov,
21. 21. Velkochov laboratorních zvířat, n. p., Praha-Lysolaje.

Čl. 7

(1) Za nově budované společné zemědělské podniky a agrochemické podniky se považují podniky, které vznikly po 1. 1. 1975, s výjimkou těch, na které přešel majetek zaniklých organizací.

(2) Společným zemědělským podnikem s převážně zemědělskou výrobou je ten, u kterého tržby z rostlinné a živočišné výroby činily v roce rozhodném pro zdanění více než 50 % z celkových tržeb (čl. 12 odst. 3); přitom se nepřihlíží k investicím pořizovaným ve vlastní režii.

(3) Skutečnosti rozhodné pro osvobození uvede poplatník v daňovém přiznání.

(4) Pětiletá doba osvobození končí posledního dne měsíce, v němž uplynulo 60 měsíců ode dne vzniku organizace.

Čl. 8

(1) Bilanční zisk tvoří výkony celkem, přijaté náhrady mank a škod a ostatní finanční výnosy po odečtení celkových nákladů.

(2) Celkovými náklady jsou

1. a) materiálové a jiné náklady včetně příspěvků Svazu družstevních rolníků,
2. b) mzdy a odměny za práci (čl. 13 odst. 1),
3. c) finanční náklady,
4. d) finanční výdaje.

Náklady vykázané v účetnictví se snižují o rozdíly podle § 11 odst. 2 zákona.

(3) Částkami, o které byl zkrácen bilanční zisk v rozporu s právními předpisy, jsou částky, kterými byly neoprávněně zkráceny výnosy nebo zvýšeny náklady. Zjistí-li se tyto položky po předložení ročních účetních výkazů, připočtou se k bilančnímu zisku vykázanému v ročních účetních výkazech.

(4) Podíl na zisku (ztrátě), tržbách, výnosech a nákladech (§ 11 odst. 4 zákona) se na jednotlivé sdružené organizace rozděluje způsobem sjednaným ve smlouvě o kooperaci;³) není-li způsob rozdělování tržeb, výnosů a nákladů takto stanoven, rozdělují se ve stejném poměru jako zisk.

Čl. 9

(1) Příspěvky a subvence (§ 12 odst. 1 písm. a) zákona), k jejichž úhradě není poplatník podle právních předpisů povinen, jsou ty, které poskytuje na základě dobrovolně přijatého závazku, jako např. příspěvky dobrovolným zájmovým nebo účelovým sdružením, nikoliv však např. příspěvky placené v povinné výši oborovým (generálním) ředitelstvím na úhradu nákladů jejich činnosti. Za příspěvky placené podle předpisů se považují rovněž členské příspěvky placené v povinné výši svazům družstevních rolníků.

(2) Za jiná bezúplatná věnování se považují též náklady na pohoštění a dary nad stanovený limit. U družstevních organizací [§ 8 odst. a) zákona] se za stanovený limit považuje částka vymezená při projednávání plánu příslušnou okresní zemědělskou správou v dohodě s okresním národním výborem.

(3) Za placené penále se považuje též penále za nevrácení obalů.⁴)

(4) Dotacemi a subvencemi určenými k úhradě nákladů jsou zejména stabilizační dotace a účelové dotace do provozu a dále účelové subvence na úhradu výchovy učňů.

Čl. 10

(1) Odpočitatelnou položkou je daň z pozemků ve výši skutečně zaplacené ve zdaňovacím období.

(2) Zvýšení daně ze zisku za nezemědělskou činnost je odpočitatelnou položkou ve výši vypočtené podle § 15 odst. 2 zákona.

(3) Odpočitatelnou položkou podle § 13 odst. 2 písm. b) zákona jsou např. podíly členských organizací na hospodářském výsledku společných zemědělských podniků a částky přijaté z přerozdělení prostředků. Odpočitatelnou položkou však nejsou podíly členských organizací na hospodářském výsledku organizací osvobozených od daně (§ 9 a § 58 odst. 2 a 3 zákona).

Čl. 11

(1) Nezemědělskou činností je též:

1. a) prodej veškerých výrobků ve vlastních maloobchodních prodejnách a v pohostinství;
2. b) u Chmelařství, o. p., Žatec i prodej zemědělských výrobků jiným organizacím než zemědělským.

Nezemědělskou činností však není výroba a prodej zemědělských výrobků a dále výroba a prodej nezemědělských výrobků a poskytování prací a služeb mezi zemědělskými organizacemi navzájem. Nezemědělskou činností není též provozování závodního (společného) stravování a vlastního bytového hospodářství.

(2) Za zemědělské organizace podle odst. 1 se považují organizace podléhající dani ze zisku (§ 8 zákona a článek 6) a dále školní statky a školní polesí, školní zemědělské a lesní podniky, výzkumné ústavy zemědělské výroby, zemědělské závody u podniků cukrovarnického průmyslu, okresní a krajské zemědělské správy, okresní výstavbová bytová družstva, státní meliorační správa, státní veterinární správa a socialistické zemědělské organizace řízené národními výbory.

(3) Za nezemědělskou činnost se nepovažuje také výroba a prodej těchto výrobků:

1. a) - stroje na obdělávání, přípravu a úpravu půdy, zařízení pro přípravu sadby, stroje na hnojení a ochranu kultur, sklizňové stroje, stroje na posklizňové zpracování zemědělských plodin, bezpečnostní kabiny traktorů, ochranné rámy traktorů a traktorové sedačky, stroje a zařízení pro chov skotu, prasat, chov drůbeže, ovcí a drobných hospodářských zvířat, zavlažovací zařízení, traktorové přívěsy, návěsy a nakladače pro zemědělské účely, pokud jde o vlastní výrobu těchto strojů a zařízení,
   1. - náhradní díly ke všem zemědělským strojům a zařízením, traktorům, potahovým vozům a nástavbám, traktorovým návěsům a přívěsům, nakladačům, jde-li o předměty (díly) vlastní výroby, které jsou určeny k opravám,

      jsou-li dodávány Ústřednímu podniku zemědělské techniky, podnikům Agra a Agrotechnika a jednotlivě hospodařícím rolníkům;

1. b) - stavební hmoty vlastní výroby (těžby),
   1. - dříví a řezivo vlastní výroby (těžby),

      jsou-li dodávány členům a pracovníkům jednotných zemědělských družstev, pracovníkům státních statků, šlechtitelských a semenářských podniků a statků, velkovýkrmen, státních plemenářských podniků, společných zemědělských podniků, společných družstevních podniků a melioračních družstev, jednotlivě hospodařícím rolníkům a národním výborům pro účely akce „Z“;

1. c) - krmiva a krmné směsi, přípravky na ochranu rostlin a proti škůdcům, průmyslová hnojiva včetně vysokopecní strusky pro hnojení, vápenatá a organická hnojiva, rašelina (mimo rašelinu balneologickou a na topení);
   1. - ovčí sýr, brynza, žinčice, smetana, tříděná vejce, vaječné obsahy, surové kožky, peří, sušené ovoce a suché plody, polotovary ze syrových brambor a sušené bramborové výrobky, pokud jsou vyrobeny z vlastních zemědělských výrobků, a to bez ohledu na odběratele;

1. d) - víno, je-li dodáváno organizacím oprávněným k jeho odběru.

(4) Z prací a služeb poskytovaných nezemědělským organizacím a občanům se nepovažuje za nezemědělskou činnost:

1. a) doprava zemědělských výrobků vlastní výroby, doprava řepy v rámci řepné kampaně a doprava pro členy a pracovníky vlastní organizace;
2. b) zalesňování, těžba a doprava (včetně přibližování) dřeva pro lesní závody;
3. c) posypy, odhrnování a odklizování sněhu apod. na pozemních komunikacích v zimním období;
4. d) provádění postřiků (včetně postřikových látek) zemědělských kultur a při opatřeních proti nákazám v živočišné výrobě a při živelních pohromách, dále provádění inseminace, hubení plevelů, odvoz fekálií (včetně odpadků), deratizace, dezinfekce, dezinsekce, jakož i polní a rekultivační práce;
5. e) opravy traktorů, zemědělských strojů a opravy (včetně renovace) náhradních dílů k nim;
6. f) provádění prací a služeb pro členy a pracovníky jednotných zemědělských družstev, pracovníky státních statků, šlechtitelských a semenářských podniků a statků, velkovýkrmen, státních plemenářských podniků, společných zemědělských podniků, společných družstevních podniků a melioračních družstev a pro národní výbory pro účely akce „Z“.

Čl. 12

(1) Z tržeb za nezemědělskou činnost se nezapočítává pro zvýšení daně ze zisku část těchto tržeb, která činí u organizací s průměrnou daní z pozemků

Průměrná daň z pozemků se zaokrouhluje na celé Kčs dolů.

(2) Činí-li u organizace průměrná daň z pozemků méně než 50 Kčs, nezapočítává se pro zvýšení daně ze zisku z tržeb za nezemědělskou činnost část ve výši:

1. a) 40 % celkových tržeb, je-li převážná část výměry zařazena v přírodních stanovištích H 2 až 6, H 11 až 17, V 5, V 6, V 9, V 14 až 16 a P 15, P 18, P 28 až 31,
2. b) 30 % celkových tržeb v ostatních případech.

(3) Celkové tržby podle odst. 1 a 2 tvoří:

1. - tržby z výrobních činností,
2. - tržby z obchodní činnosti,
3. - tržby z nevýrobních činností,
4. - dotace k tržbám a intervence k prodejním cenám.

(4) Tržby z nezemědělské činnosti se zjistí z tržeb z výrobních činností, z tržeb z obchodní činnosti a z tržeb z nevýrobních činností a snižují se o daň z obratu připadající na nezemědělskou činnost.

(5) Prodává-li organizace zemědělské výroby zabitou drůbež vlastního chovu a výkrmu, započtou se do tržeb z nezemědělské činnosti tržby za zabitou drůbež snížené o náklady na její odchov a výkrm. Při prodeji drůbeže ve vlastní maloobchodní prodejně nebo v pohostinství se tržby za zabitou drůbež nesnižují.

Čl. 13

(1) Objem odměn a mezd zúčtovaný v běžném roce do nákladů [čl. 8 odst. 2 písm. b)] tvoří:

1. a) základní odměny za práci včetně osobních odměn (platů);
2. b) příplatky a doplatky k základním odměnám a jiná obdobná plnění;
3. c) náhrady odměn za práci, tj. náhrady za dovolenou, prostoje, osobní překážky v práci apod.;
4. d) prémie a výkonnostní odměny včetně mimořádných odměn zahrnovaných do nákladů;
5. e) naturální odměny v družstvu, kde se dosud poskytují, včetně jejich peněžitých náhrad, které mají povahu odměny za práci;
6. f) ostatní osobní výdaje.

(2) Při provozování společné činnosti v rámci kooperace rozvrhne se objem odměn a mezd mezi sdružené organizace obdobně podle ustanovení čl. 8 odst. 4.

(3) Průměrný evidenční počet pracovníků se stanoví podle předpisů Federálního statistického úřadu platných pro běžný rok.

Čl. 14

U pracovníků, kteří nebyli u poplatníka po celý kalendářní rok zaměstnáni a u nichž nelze daň z individuálních mezd vypočítat z celoroční mzdy, se vychází při výpočtu této daně ze mzdy přepočtené v poměru k době, po kterou pracovní poměr trval. Přitom se započítává i každý započatý měsíc. Přepočet se provádí i u pracovníků, kterým odměna za práci byla vyplacena v rámci ostatních osobních výdajů. V případech, kdy není vykazován odpracovaný čas, považuje se vyplacená odměna pro účely daně z individuálních mezd za jednorázovou měsíční odměnu.

Čl. 15

(1) Za příležitostnou se považuje taková činnost, při níž se využívá výrobních prostředků sloužících základní zemědělské výrobě zpravidla v době, kdy jich nemůže být při této výrobě plně využito, např. povoznictví a přibližování dřeva.

(2) Vedlejší výrobou se rozumí činnost, která je buď pokračováním základní zemědělské výroby, omezuje-li se na zpracování výrobků vlastního hospodářství (výroba másla, tvarohu, hroznového vína apod.), nebo která je příležitostnou výrobou vykonávanou bez cizích pracovníků, např. domácká výroba dřevěného nářadí a košikářských výrobků.

(3) Za příležitostnou činnost nebo vedlejší výrobu se nepovažuje taková činnost nebo výroba, která se provozuje v samostatných, zvlášť k tomu účelu zřízených provozovnách, nebo neomezuje-li se na zpracování výrobků vlastního hospodářství, popř. provozuje-li se v takovém rozsahu, který překračuje rámec příležitostné a vedlejší činnosti.⁵)

(4) Byla-li poplatníkovi na běžný rok vyměřena daň z příjmů občanů ze zemědělské výroby, ale po uplynutí roku se zjistí, že pěstování zvláštních kultur a specializovaná živočišná výroba podléhá dani z příjmů obyvatelstva, započtou se zaplacené splátky na zemědělskou daň na úhradu daně z příjmů obyvatelstva.

Čl. 16

(1) Průměrné normy výnosnosti platí pro pozemky, na nichž se provozuje základní zemědělská výroba, s výjimkou pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur [§ 32 odst. 3 písm. a) zákona].

(2) Pro zjištění, které ze stanovených průměrných norem výnosnosti se použije pro výpočet příjmu podrobeného dani, je rozhodující přírodní stanoviště, v němž leží pozemky (jejich největší část) sloužící zemědělské výrobě.

(3) Příjem z příležitostné činnosti a vedlejší výroby se zdaní tak, že vypočtená daň se přiměřeně zvýší podle § 36 odst. 2 písm. a) zákona.

(4) Dani podrobeným příjmem z pozemků věnovaných pěstování zvláštních kultur a dani podrobeným příjmem ze specializované živočišné výroby (§ 33 odst. 4 zákona) jsou skutečně dosažené příjmy z jakéhokoliv prodeje (peněžní příjmy) a hodnota výrobků spotřebovaných poplatníkem a příslušníky jeho domácnosti anebo určených k jejich vlastní spotřebě (naturální příjmy) po odečtení výdajů vynaložených na jejich dosažení, a to v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje. Výdaji vynaloženými na dosažení příjmů nejsou výdaje na zlepšení a rozmnožení majetku a odpisy pro opotřebení nebo znehodnocení a ztráty na majetku.

(5) Výdaje vynaložené na dosažení příjmů, pokud je poplatník neprokáže, odečítají se u příjmů z pěstování vinné révy paušální částkou ve výši 40 %, z pěstování ostatních zvláštních kultur paušální částkou 30 % a ze specializované živočišné výroby (§ 32 odst. 3 zákona) ve výši 50 % skutečně dosažených příjmů (peněžních i naturálních).

(6) Pro ocenění naturálních příjmů jsou rozhodné nákupní ceny platné v roce, který předchází roku, na který se daň vyměřuje. Jsou-li stanoveny nejnižší nebo rámcové ceny, platí cena nejnižší; jsou-li stanoveny nejvyšší, platí cena skutečně dosažená.