Vyhláška Státní komise pro techniku o dokumentaci staveb

§ 12

(1) Projekt je souborným technickým, ekonomickým a architektonickým řešením stavby v souladu s projektovým úkolem a je podkladem

1. a) ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby pro
   1. - vyžádání rozhodnutí o přípustnosti (povolení) stavby
   2. - uzavření smluv, jimiž se realizuje stavba nebo zajišťuje její realizace
   3. - sjednání úvěrové smlouvy
   4. - rozhodnutí o zařazení stavby do prováděcího plánu investiční výstavby,

1. b) v konečném stadiu pro realizaci stavby.

(2) Projekt se ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby zpracovává (zásadně pro celou stavbu, výjimečně se souhlasem stavebního úřadu a po dohodě účastníků výstavby též postupně podle provozně ucelených částí stavby, vymezených v projektovém úkolu) v rozsahu

1. a) stanoveném v § 14 odst. 1 - pro vyžádání rozhodnutí o přípustnosti stavby,
2. b) stanoveném v § 14 odst. 2 - pro uzavření úvěrové smlouvy a pro zařazení stavby do prováděcího plánu investiční výstavby,
3. c) dohodnutém mezi investorem a dodavateli*) - pro uzavření hospodářských smluv o dodávkách pro stavbu.

(3) Projekt se do konečného stadia zpracovává postupně po jednotlivých provozních souborech a objektech nebo jejích částech v nezbytném rozsahu, sjednaném investorem s dodavateli a s generálním projektantem tak, aby spolu s další dokumentací (§ 40, 41 odst. 6) byl postačujícím podkladem pro provedení stavby, popřípadě pro upřesnění smluvních vztahů.

§ 13

(1) Projekt zejména

1. a) určuje definitivně účel, funkci, rozsah a účinky stavby; přitom
   1. - u výrobních staveb stanoví sortiment a specifikaci výrobků, kapacitu, technologii a organizaci budoucí výroby, dále potřebu pracovníků, paliv, energií a vody, dopravy a materiálů pro budoucí provoz včetně manipulace s materiálem
   2. - u nevýrobních staveb stanoví standard a kapacitu, podle potřeby též organizaci služeb,

1. b) určuje technické řešení stavby; přitom
   1. - v technologické části upřesňuje členění na provozní soubory (dílčí provozní soubory), určuje rozsah dodávek a prací, skladbu strojů a zařízení v jednotlivých provozních souborech a řeší jejich vzájemnou vazbu
   2. - ve stavební části zpřesňuje členění na objekty, řeší jejich dispoziční uspořádání, konstrukční soustavu, použití stavebních materiálů a obsahuje architektonické řešení
   3. - určuje zásady organizace, metod a technické koncepce řízení výrobního nebo jiného procesu (např. skladového hospodářství)
   4. - stanoví pro budoucí provoz (užívání) bezpečnostní, hygienické, sociální, estetické a ostatní kulturní podmínky životního prostředí a způsob jejich zajištění,

1. c) konečným způsobem řeší územně technické vztahy, vycházeje z podmínek daných v územním rozhodnutí a objasňuje možnosti rozšíření nebo budoucí úpravy stavby v souladu s požadavky projektového úkolu; podle potřeby zpřesňuje rozsah odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a výpočet odvodu peněžitých částek,
2. d) stanoví plán organizace výstavby, zahrnující postup přípravy a provádění stavby a koncepci zařízení staveniště, zejména
   1. - časový plán stavby sestavený podle objektů a provozních souborů, zahrnující termíny rozhodující pro zabezpečení přípravy a realizace stavby ve lhůtě dohodnuté s dodavateli, zdůvodnění této lhůty a její srovnání a technicky reálnou lhůtu, popř. lhůtou dosahovanou ve světě; u výrobních staveb též časový plán náběhu výroby a jeho zajištění
   2. - podle potřeby údaje o objemu jednotlivých prací a dodávek
   3. - vymezení obvodu staveniště, popř. trasy stavby, koncepci společného sociálního a provozního zařízení staveniště, vymezení ploch pro ostatní objekty zařízení staveniště, určení, které trvalé objekty budou využity jako objekty zařízení staveniště
   4. - dohodnutý dodavatelský systém a specifikaci požadavků na dovoz
   5. - průběh a požadavky na provedení komplexního vyzkoušení, zkušebního provozu a garančních zkoušek,

1. e) stanoví souhrnné rozpočtové náklady stavby a odbytové nebo rozpočtové ceny objektů a provozních souborů,
2. f) obsahuje průkaz efektivnosti stavby,
3. g) zabezpečuje soulad a potřebnou návaznost všech částí stavby a dodávek pro ni.

(2) Součástí projektu jsou souhrnné údaje stavby.

§ 14

(1) Jako podklad pro vyžádání rozhodnutí o přípustnosti stavby se z projektu předkládají, pokud orgán příslušný k vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby nerozhodne jinak:

1. a) zastavovací plán stavby se situačními výkresy, které objasňují:
   1. - současný stav území včetně inženýrských a ostatních staveb s vyznačením pozemků (hranice, kultura, parcelní čísla) nutných pro výstavbu a dále sousedních pozemků, popř. jiných pozemků, na nichž se projeví vztahy a důsledky stavby
   2. - vztahy a důsledky stavby v území včetně ochranných pásem, chráněných území a objektů
   3. - navrhované zastavění s vyznačením objektů, jejich vzájemných vazeb, napojení na inženýrské sítě, vjezdů, terénních úprav, skládek, materiálu, oplocení staveniště, a to jak pro období realizace stavby, tak i pro její provoz (užívání),

1. b) v potřebném rozsahu stavební výkresy (půdorysy, řezy, pohledy, popřípadě jiné výkresy) v měřítku odpovídajícím druhu, rozsahu a složitosti stavby a objektů, dispoziční výkresy provozních souborů, výkresy objasňující uspořádání vnějších i vnitřních instalací a dále zařízení staveniště,
2. c) zpráva obsahující údaje o splnění podmínek rozhodnutí o umístění stavby, o vazbách na veřejné inženýrské sítě s údaji o spotřebě vody a energie, o požadavcích na dopravu (popřípadě včetně omezení během provádění stavby), o exhalacích a ostatních důsledcích v území, výčet povolených odchylek (výjimek) od technických nebo jiných předpisů, údaje jak bylo vyhověno podmínkám souhlasu k odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě;

   dále časový postup prací s uvedením organizací a osob odpovědných za projekt, za investorskou činnost a za provádění stavby,*)

1. d) dokladová část obsahující rozhodnutí o umístění stavby a další rozhodnutí, která podle charakteru a důsledků stavby musí investor opatřit podle zvláštních předpisů.

   Části a) až c) se předkládají ve dvou vyhotoveních, část d) v jednom vyhotovení.

(2) Jako podklad pro uzavření úvěrové smlouvy pro zařazení stavby do prováděcího plánu investiční výstavby a vlastní financování stavby se z projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení použije - nepožaduje-li příslušný orgán další údaje - souhrnného rozpočtu, souhrnných údajů stavby a časového plánu stavby.**)

§ 15

Způsob zajištění projektu

(1) Generální projektant zajišťuje vypracování a dodávku projektu*) v rozsahu a hloubce

1. a) odpovídající účelu a funkci projektu stanoveným v § 12 odst. 1 písm. a) a odst. 2, a dále
2. b) odpovídající požadavkům investora na technické, ekonomické a architektonické řešení stavby,
3. c) umožňující dohodnout odbytovou nebo rozpočtovou cenu stavby nebo jejích částí (objektů, provozních souborů),
4. d) odpovídající dohodám generálního projektanta s vyššími dodavateli o jejich účasti na zpracování projektu,
5. e) umožňující mu výkon autorského dozoru.

(2) Vyšší dodavatelé, kteří mají oprávnění k projektové činnosti, mohou zajišťovat v dohodnutém rozsahu vypracování a dodávku těch částí projektu, které odpovídají jejich dodávce

1. a) do sjednání odbytové nebo rozpočtové ceny své dodávky - v kooperaci pro generálního projektanta nebo pro vyššího dodavatele (svého odběratele),
2. b) po sjednání odbytové nebo rozpočtové ceny své dodávky - jako součást své dodávky, popřípadě v kooperaci pro generálního projektanta; zaváží-li se však předat investorovi v přiměřeném předstihu nabídkový rozpočet s návrhem odbytové nebo rozpočtové ceny své dodávky, mohou zajišťovat - na podkladě projektu propracovaného do stadia souhrnného projektového řešení - dopracování příslušných částí projektu jako součást své dodávky již před sjednáním odbytové nebo rozpočtové ceny.

(3) Dodavatel, který má oprávnění k projektové činnosti, může zajišťovat vypracování a dodávku projektu jako generální projektant, jen byl-li zpracovatelem projektového úkolu jako jeden z účastníků poptávkového řízení nebo soutěže; to neplatí, pokud byl určen jako organizace, která může převzít funkci generálního projektanta podle § 6 odst. 3.

§ 16

Zpracování projektu

(1) Při zpracování projektu vychází generální projektant zejména z údajů a ukazatelů projektového úkolu a podmínek rozhodnutí o umístění stavby. Odpovídá za dosažení technické, ekonomické a architektonické úrovně projektu, stanovené projektovým úkolem a za realizovatelnost projektu v této úrovni. Přitom nesmí zhoršit údaje a ukazatele projektového úkolu, které investor označil jako závazné, ani souhrnnou efektivnost stavby.

(2) Generální projektant je povinen uplatňovat a využívat v projektu schválené a vyhlášené typové podklady, typizační směrnice a technické normy v rozsahu jejich závaznosti. Použije-li v projektovém řešení vynálezu, je povinen vyznačit tuto skutečnost v projektu a vymezit zároveň ekonomický nebo jiný společenský význam a důsledky využití tohoto vynálezu. Stejně postupuje, dojde-li v projektu k použití, popřípadě k využití zlepšovacího návrhu nebo jiných průmyslových práv.

(3) Zamýšlí-li generální projektant navrhnout v projektovém řešení použití provozně nevyzkoušených strojů a zařízení,**) popřípadě nevyzkoušených stavebních konstrukcí, hmot a dílců, vyžádá si souhlas investora.

(4) Použije-li generální projektant ke zpracování projektu projektové dokumentace dovezené ze zahraničí, zabezpečí, aby vyhovovala tuzemským předpisům a technickým normám, nebo si vyžádá příslušné výjimky.

(5) Generální projektant připojuje statické, základní technologické, hydrotechnické a jiné výpočty, cenové rozbory a technické údaje o provedených průzkumech jako doklad k odevzdávanému projektu jen na výslovnou žádost investora; jinak je v konceptu archivuje a na požádání umožňuje ostatním účastníkům výstavby a orgánům státní správy do nich nahlédnout. U výpočtů provedených pomocí samočinných počítačů postačí, poskytne-li údaj o základních podmínkách a výsledcích, popřípadě též algoritmus řešení.

(6) Ustanovení předchozích odstavců, v nichž se ukládají povinnosti generálnímu projektantovi, se vztahují přiměřeně i na zpracovatele části projektu, ustanovení odstavce (4) se vztahuje přiměřeně i na jiné tuzemské odběratele dovezené projektové dokumentace, ustanovení odstavce (5) o oprávnění investora též na jiné odběratele projektových prací.

§ 17

Projednání a předkládání projektu

(1) Generální projektant vede v průběhu prací na projektu jednání, potřebná k vypracování projektu, zejména

1. a) jedná s dodavateli, s nimiž investor sjednal na základě projektového úkolu smlouvy o spolupráci na projektové a organizační přípravě stavby, o předávání podkladů, popřípadě sjednává s dalšími dodavateli předávání podkladů; dále s dodavateli sjednává jinou spolupráci, zejména projektovou kooperaci při zpracování jednotlivých částí projektu;
2. b) vede potřebná jednání s dotčenými orgány a organizacemi, navazující na jednání provedená v průběhu zpracování přípravné dokumentace, zejména o koncepčních otázkách územně technických včetně napojení stavby na veřejné inženýrské sítě, způsobu využití paliv, energií a vody, jakož i o otázkách, souvisících se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a kulturní úrovně životního prostředí;
3. c) nejpozději před odevzdáním projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby projedná popřípadě zpřesní za účasti investora s jeho rozhodujícími dodavateli další postup a způsob přípravy a provádění stavby, zejména
   1. - plán organizace výstavby
   2. - rozpočty jednotlivých objektů a provozních souborů
   3. - potřebu, způsob a termíny provedení dalších projektových prací a způsob výkonu autorského dozoru [§ 47 odst. 2 písm. a)]
   4. - potřebu, způsob a termíny vypracování těch částí dodavatelské dokumentace, které potřebuje investor a generální projektant a způsob výkonu autorského dozoru [§ 47 odst. 2 písm. b) a c)].

(2) Investor v průběhu prací na projektu projednává, popřípadě zpřesňuje s příslušnými orgány a organizacemi způsob zabezpečení budoucího provozu (užívání) stavby; v případě odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě projedná též výpočet odvodu peněžních částek.

(3) Dodavatelé v průběhu prací na projektu zabezpečují spolupráci s generálním projektantem a investorem v dohodnutém rozsahu a čase; podklady poskytují - neodmítnou-li výslovně svou budoucí dodávku - i tehdy, nebyla-li mezi nimi a investorem smluvena spolupráce na projektové a organizační přípravě stavby.

(4) Po posouzení projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení potvrdí investor souhrnné údaje stavby. Toto posouzení a potvrzení je podmínkou pro využití projektu pro další opatření při přípravě a realizaci stavby (pro vyžádání rozhodnutí o přípustnosti stavby, sjednání hospodářské smlouvy o dodávkách pro stavbu, projednání způsobu financování stavby, uzavření úvěrové smlouvy a zajištění zařazení stavby do prováděcího plánu investiční výstavby).

(5) V těch případech, ve kterých projekt posuzují (schvalují) orgány nadřízené investorovi nebo jiné ústřední orgány, předkládá investor projekt ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby těmto orgánům se svým stanoviskem a s podmínkami, které stavební úřad stanovil pro vydání rozhodnutí o přípustnosti stavby. Opatření podle odstavce 4 provádí až po příslušném posouzení popřípadě schválení projektu.

§ 18

Projektová dokumentace drobných staveb a dočasných objektů zařízení staveniště

(1) Pro zcela jednoduché stavby (například drobné zemědělské stavby včetně zvláštních zemědělských investic, drobné akce Z, jednoduché modernizace a adaptace, jednoduché objekty v hlubinných dolech a lomech, pro práce bourací a demontáže, jsou-li stavbami nebo částmi stavby), se projekt zpracovává v rozsahu omezeném na popis pracovního postupu, nezbytné výkresy, soupis materiálu a rozpočet.

(2) Ustanovení předchozího odstavce se použije přiměřeně i pro naléhavé zabezpečení základních prostředků (objektů) proti havarijnímu stavu a dále pro práce, jimiž se mají bezprostředně odstranit následky havárií a živelních pohrom; přitom se využije co nejvíce původní dokumentace.

(3) Pro mimoglobální nebo jmenovitě určené dočasné objekty zařízení staveniště se dokumentace zpracovává podle zásad platných pro stálé objekty stavby (jako součást projektu); pro globální nebo ostatní dočasné objekty se zpracovává podle potřeb dodavatelů (zásadně jako součást dodavatelské dokumentace), popřípadě též podle podmínek stanovených v rozhodnutí o přípustnosti stavby.

§ 19

Společná ustanovení

(1) Rozpočtovou dokumentaci tvoří rozpočty zpracované jako součást projektu; vyjadřují rozpočtové náklady stavby, které se po projednání podle § 37 a násl. stávají odbytovou nebo rozpočtovou cenou stavby nebo jejich částí.

(2) Jako součást projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení zpracovává generální projektant

1. a) rozpočty provozních souborů o objektů, popřípadě členěné na dílčí rozpočty jejich ucelených částí, a rozpočty ostatních prací, dodávek a výdajů podle jejich druhů (dále jen „rozpočty“),
2. b) souhrnný rozpočet stavby včetně rekapitulace rozpočtových nákladů (vzor v příloze) a sestavené na podkladě rozpočtů (dále jen „souhrnný rozpočet“).

(3) Souhrnný rozpočet a rozpočty podle předchozího odstavce jsou podkladem pro zahájení řízení o ceně dodávek s dodavateli investora.

(4) Jestliže na podkladě rozpočtů podle odstavce 1 nevznikne dohoda o odbytové ceně, vypracují jako součást podrobněji propracovaného projektu

1. a) generální projektant, nedojde-li k jiné dohodě podle § 15, rozpis prací a dodávek,
2. b) dodavatelé na jeho podkladě nabídkové rozpočty, popřípadě v dohodě s investorem dílčí nabídkové rozpočty ucelených částí provozních souborů a objektů (dále jen „nabídkový rozpočet“),
3. c) generální projektant rozpočty kusových dodávek pro technologická zařízení stavby.

(5) Na podkladě rozpisu prací a dodávek sestaví generální projektant též kontrolní rozpočty, jestliže si jejich sestavení pro účely řízení o odbytové nebo rozpočtové ceně dodávek vyžádá investor; kontrolní rozpočet se nepředává dodavateli.

(6) Rozpis prací a dodávek obsahuje popisy strojů, zařízení, montáží, stavebních konstrukcí a prací a jejich množství (výměry). Je uspořádán

1. a) pro objekty ve sledu položek stanoveném třídníkem stavebních konstrukcí a prací, popřípadě jeho agregovaných položek, pokud nedojde k jiné dohodě,
2. b) pro provozní soubory podle dohody.

(7) Rozpis prací a dodávek se zpracovává

1. a) na měrné jednotky, pro které jsou stanoveny velkoobchodní ceny stavebních prací a montáží a velkoobchodní (maloobchodní) ceny strojů, zařízení a jiných výrobků pro stavbu nebo
2. b) na soubornější měrné jednotky dohodnuté v rámci dohody o dalším propracování projektu.

(8) Lhůty pro předkládání nabídkových rozpočtů dohodne generální projektant s dodavateli v souladu s pracemi na dalším propracování projektu a s potřebami časového průběhu stavby.

(9) Rozpočty, podle kterých je dohodnuta odbytová nebo rozpočtová cena, jsou odbytové rozpočty.

(10) Odbytové rozpočty jsou podkladem pro vypracování souhrnného odbytového rozpočtu (vzor v příloze), který dodává investorovi generální projektant.

§ 20

Skladba souhrnných rozpočtů

(1) Souhrnné rozpočty obsahují a člení rozpočtové náklady zahrnované i nezahrnované do cen základních prostředků*) a do plánu investiční výstavby.**)

(2) Souhrnné rozpočty se člení takto:

(3) Skladba souhrnného odbytového rozpočtu je shodná se skladbou souhrnného rozpočtu.

§ 21

Skladba rozpočtů (nabídkových rozpočtů)

(1) Rozpočtové náklady v rozpočtech zpracovaných generálním projektantem nebo v nabídkových rozpočtech dodavatelů se člení na:

1. a) základní rozpočtové náklady
2. b) doplňkové rozpočtové náklady
3. c) vedlejší rozpočtové náklady, pokud se pro ně nesestavují samostatné rozpočty.

(2) Základní rozpočtové náklady jsou náklady zakalkulované ve velkoobchodních cenách stavebních prací a montáží a ve velkoobchodních (maloobchodních) cenách výrobků rozpočtovaných v seznamech (specifikacích) sestavených k rozpočtům.

(3) Doplňkovými rozpočtovými náklady se doplňují základní rozpočtové náklady v úrovni velkoobchodních cen stavebních prací a montáží nebo jiných velkoobchodních (maloobchodních) cen o náklady nezahrnuté v těchto cenách.

(4) Vedlejší rozpočtové náklady jsou náklady za dodávky, práce, služby a výdaje uvedené v § 27; jimi se doplňují rozpočtové náklady stavby jako celku, popřípadě provozních souborů a objektů.

§ 22

(1) Rozpočtové náklady v rozpočtech provozních souborů a objektů určuje generální projektant podle ustanovení § 24 odst. 1; může je však též určit způsobem stanoveným pro sestavení nabídkových rozpočtů.

(2) Rozpočtové náklady v rozpočtech ostatních prací, dodávek a výdajů určuje generální projektant podle § 25 a násl., mohou však být určeny i podle nabídek dodavatelů, ukazateli nebo odborným odhadem. Nedojde-li k dohodě o jejich odbytové nebo rozpočtové ceně na podkladě rozpočtů zpracovaných ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby, upřesní se na podkladě dalšího propracování projektu postupem stanoveným pro nabídkové rozpočty provozních souborů a objektů.

§ 23

Rozpočtové náklady projektových a průzkumných prací

Rozpočtové náklady projektových a průzkumných prací (hlava I) se určují podle ceníku projektových prací a ceníků geologických prací.

§ 24

Rozpočtové náklady provozních souborů a objektů

(1) Rozpočtové náklady provozních souborů a objektů (včetně mimoglobálních a jmenovitě určených objektů zařízení staveniště - hlavy II, III a VI) se určují v rozpočtech podle míry technické vyjasněnosti projektu ve stadiu souhrnného projektového řešení stavby:

1. a) rozpočtovými ukazateli vyhlášenými, popřípadě upravenými, nebo vytvořenými porovnáním s rozpočty porovnatelných realizovaných popřípadě vyprojektovaných staveb (jejich částí) nebo na podkladě nabídek dodavatelů,
2. b) velkoobchodními cenami stavebních prací a montáží,
3. c) velkoobchodními (maloobchodními) cenami výrobků nezakalkulovaných ve velkoobchodních cenách stavebních prací a montáží (seznamy - specifikace strojů, zařízení, prefabrikátů apod.).

(2) Rozpočtové náklady konstrukcí a prací, pro které je vypracován rozpis prací a dodávek podle § 19 odst. 7 písm. b), se určují v nabídkových rozpočtech velkoobchodními cenami stavebních prací a montáží, které na podkladě technické kalkulace a zásad platných pro tvorbu těchto velkoobchodních cen navrhne a s generálním projektantem projedná zpracovatel rozpočtu. Nedojde-li ani po prověření technické kalkulace k dohodě o návrhu velkoobchodních cen zpracovaném dodavatelem, určí se rozpočtové náklady takovýchto konstrukcí a prací podle odstavce 3.

(3) Základní rozpočtové náklady konstrukcí a prací, pro které je vypracován rozpis prací a dodávek podle § 19 odst. 7 písm. a), se určují v nabídkových rozpočtech takto:

1. a) dodávky výrobků (stroje, zařízení, prefabrikáty apod.), nezakalkulované v rozpočtových cenách stavebních prací a montáží, pevnými velkoobchodními cenami a pokud nejsou stanoveny, cenami dohodnutými v nabídkovém rozpočtu, a jde-li o nově vyvíjené a dovážené výrobky, které nelze ocenit podle předcházejících ustanovení, cenovými limity popřípadě předběžnými (informativními) cenami,
2. b) stavební a montážní práce velkoobchodními cenami stavebních prací a montáží a podle pravidel pro jejich používání.

(4) Cenové limity a předběžné (informativní) ceny vyvíjených a dovážených výrobků zpřesní dodavatelé v nabídkových rozpočtech ve lhůtách dohodnutých s investorem.

(5) Doplňkové rozpočtové náklady se určují podle pravidel pro používání ceníků stavebních prací a montáží.

(6) Vedlejší rozpočtové náklady, pokud nemají samostatný rozpočet, se uvádějí v rozpočtu (nabídkovém rozpočtu) provozního souboru nebo objektu a převádějí se do hlavy VI souhrnného rozpočtu; určují se podle ustanovení § 27 a násl.

§ 25

Rozpočtové náklady strojů, zařízení, nářadí a inventáře

Rozpočtové náklady strojů, zařízení, nářadí a inventáře investičního charakteru (hlava IV), pokud nejsou součástí provozních souborů nebo objektů, se určují velkoobchodními cenami, popřípadě cenovými limity nebo předběžnými cenami; takto stanovené rozpočtové náklady se doplní o rozpočtové náklady na mimostaveništní a vnitrostaveništní dopravu včetně nákladů na konečné osazení (umístění) výrobků.

§ 26

Rozpočtové náklady uměleckých děl

Rozpočtové náklady uměleckých děl a prací (hlava V) se určují podle zásad stanovených Státní komisi pro techniku v součinnosti s příslušnými svazy (fondy).

§ 27

Vedlejší rozpočtové náklady

(1) Vedlejší rozpočtové náklady staveb (hlava VI) obsahují náklady na

1. a) zařízení staveniště
2. b) územní vlivy
3. c) provozní vlivy
4. d) zvýšení nákladů při povinném uzavření hospodářské smlouvy
5. e) prodloužení záruční doby
6. f) přirážky za zkrácení lhůty výstavby a za zlepšení parametrů stavby*)
7. g) preferenční přirážky na vybraných stavbách.*)

(2) Vedlejší rozpočtové náklady se určují v souladu s podmínkami sjednanými ve smlouvě o dodávce a sestavují se pro ně zpravidla samostatné rozpočty (nabídkové rozpočty).

§ 28

Zařízení staveniště

(1) Zařízením staveniště se rozumějí objekty a zařízení, které v době provádění stavby slouží provozním, sociálním a správním účelům účastníků stavby; patří sem též objekty a zařízení, které jsou budovány anebo byly již vybudovány a propůjčeny investorem, dodavatelem nebo jinou organizací pro účely zařízení staveniště.

(2) Rozpočtové náklady na zařízení staveniště se stanoví**) buď

1. a) globální metodou, tj. globálními přirážkami (s výjimkou mimoglobálních objektů) nebo
2. b) individuální metodou, tj. individuálním oceněním jmenovitě určených objektů zařízení staveniště na podkladě plánu organizace výstavby a ostatních objektů zařízení staveniště souhrnně dohodnutou částkou.

(3) U staveb, jejichž investiční náklady podle projektového úkolu nepřesahují 30 mil. Kčs, a nedojde u nich k dohodě o individuální metodě, se určí rozpočtové náklady na zařízení staveniště globální metodou.

(4) U staveb, jejichž investiční náklady podle projektového úkolu přesahují 30 mil. Kčs a nedojde u nich k dohodě o globální metodě, se určí rozpočtové náklady na zařízení staveniště individuální metodou.

(5) Rozpočtové náklady na globální zařízení staveniště se stanoví v rozpočtech provozních souborů a objektů jako vedlejší rozpočtové náklady stavby. Samostatné rozpočty se sestavují pro mimoglobální objekty a pro jmenovitě určené objekty včetně dohodnuté částky na ostatní objekty zařízení staveniště a při jejich sestavení se postupuje způsobem předepsaným pro trvalé objekty stavby. Celkové rozpočtové náklady na zařízení staveniště (včetně globálního) se uvádějí v hlavě VI souhrnného rozpočtu (souhrnného odbytového rozpočtu.***)

(6) Jestliže po uzavření dohody o odbytové nebo rozpočtové ceně zařízení staveniště nahradí dodavatel se souhlasem investora jmenovitě určené objekty zařízení staveniště poskytnutím rovnocenných služeb, dohodne za ně s investorem úplatu, nejvýše však do částky původně sjednané odbytové nebo rozpočtové ceny takto nahrazovaných dočasných objektů.

§ 29

Územní vlivy

(1) Rozpočtové náklady stavby se zvyšují o náklady, které dodavatelům vznikají

1. a) zajišťováním stavebních kapacit pro stavby (objekty), které se provádějí na území s nedostatkem stavebních kapacit,
2. b) prováděním objektů na území se ztíženými výrobními podmínkami,
3. c) prováděním staveb v horských oblastech s nadmořskou výškou přes 700 m v důsledku nepříznivých klimatických poměrů.

(2) Území s nedostatkem stavebních kapacit a území se ztíženými výrobními podmínkami stanoví po projednání s příslušným krajským národním výborem ústřední orgány s působností v oblasti velkoobchodních cen stavebních prací a montáží se souhlasem Státní plánovací komise a Státní komise pro techniku+) (Slovenské komise pro techniku).

(3) Dodavatel dolož zvýšení rozpočtových nákladů individuálním rozborem, který projedná s investorem, jestliže pro zvýšení některých rozpočtových nákladů podle odstavce 1 nejsou stanoveny procentní přirážky.

(4) U staveb, pro které neplatí ustanovení odstavce 1 písm. a), se rozpočtují zvýšené náklady na preferenční mzdy, odlučné apod., které dodavatelé mohou vyplácet podle zvláštních mzdových předpisů svým zaměstnancům.

§ 30

Provozní vlivy

(1) Rozpočtové náklady stavby (provozních souborů, objektů) se zvyšují o náklady vyvolané přímým nebo nepřímým vlivem provozu investora nebo jiné organizace (provozovatele) nezúčastněné na vlastní výstavbě.

(2) Zvýšení rozpočtových nákladů stanoví dodavatel a investor dohodou na podkladě individuálního rozboru vypracovaného dodavatelem.

§ 31

Přirážka za zvýšené náklady při povinném uzavření smlouvy o dodávce

(1) V souladu s podmínkami uloženými závazným úkolem se zahrnou do rozpočtu stavby zvýšené náklady (skutečné škody), které vzniknou dodavateli v důsledku uzavření smlouvy o dodávce, která je závazným úkolem.

(2) Návrh zvýšených nákladů doloží dodavatel individuálním rozborem, do něhož zahrne jen takové náklady, které mu vznikají tím, že v důsledku uzavření smlouvy o dodávce musí zrušit nebo omezit povinnosti, ke kterým se zavázal v hospodářských smlouvách vůči jiným investorům.

§ 32

Prodloužení záruční doby

Uzavře-li investor s dodavatelem dohodu o prodloužení záruční doby na stavbu nebo některou její část nad dobu stanovenou zákonnými předpisy, zvýší se rozpočtové náklady stavby o dohodnutou částku.

§ 33

Rozpočtové náklady ostatních prací, dodávek a výdajů

Rozpočtové náklady ostatních prací, dodávek a výdajů zahrnované do ceny základních prostředků (hlava VII) a neuváděné v hlavách I až VI, se určují podle obecných cenových nebo zvláštních předpisů platných pro jednotlivé druhy.

§ 34

Rozpočtová rezerva

(1) Rozpočtová rezerva (hlava VIII) se stanoví dohodou investora a generálního projektanta procentní přirážkou k součtu rozpočtových nákladů provozních souborů a objektů (hlava II a III). U staveb pořizovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu se procentní přirážka dohodne v rozmezí od 5 % do 10 % u rekonstrukcí a adaptací staveb (nebo jejich částí) a od 3 % do 7 % u ostatních staveb (nebo částí staveb).

(2) Při stanovení výše rozpočtové rezervy se přihlíží k povaze, náročnosti a složitosti stavby, ke způsobu jejího ocenění a podmínkám jejího provádění. Rozpočtová rezerva je určena především na krytí nákladů, jež budou nutné pro dodržení koncepce projektu a nemohly být předvídány ve stadiu souhrnného projektového řešení; u staveb pořizovaných zcela nebo zčásti ze státního rozpočtu nelze ji použít na věcné rozšíření stavby.

(3) Součástí dohody investora a generálního projektanta o výši rozpočtové rezervy podle odstavce 1. je i vymezení jejich podílu na rozhodování o použití rozpočtové rezervy, popřípadě též příslib poskytnout generálnímu projektantovi v zájmu docílení úspory rozpočtové rezervy částku z jejího zůstatku.

(4) Státní komise pro techniku v dohodě s ministerstvem financí může určit rozmezí pro dohody o rozpočtové rezervě jinak, než je stanoveno v odstavci 1.

§ 35

Rozpočtové náklady prací, dodávek a výdajů, nezahrnované do ceny základních prostředků,*) se určují podle cenových předpisů platných pro jejich jednotlivé druhy.

§ 36

Rozpočtové náklady na inženýrskou činnost se určují podle ceníku inženýrských činností.

§ 37

Ceny staveb

(1) Po věcném a ekonomickém posouzení rozpočtů zpracovaných generálním projektantem ve stadiu souhrnného projektového řešení mohou investoři na jejich podkladě dohodnout s dodavateli za celou stavbu nebo za provozní soubory a objekty, popřípadě jejich části, které mají samostatný dílčí rozpočet, odbytové ceny a nedojde-li k dohodě o takové ceně, dohodnou na podkladě nabídkových rozpočtů odbytové ceny nebo rozpočtové ceny.

(2) Před uzavřením dohody o odbytové nebo rozpočtové ceně na podkladě nabídkových rozpočtů prověří generální projektant přiměřenost ceny provozního souboru nebo objektu porovnáním s rozpočtem, který vypracoval ve stadiu souhrnného projektového řešení, popřípadě s kontrolním rozpočtem. Rozdíl v ceně je povinen investorovi zdůvodnit a navrhnout technická a cenová řešení s přihlédnutím k možnostem, které dává rozpočtová rezerva.

(3) Odbytové ceny na podkladě rozpočtů zpracovaných ve stadiu souhrnného projektového řešení dohodnou investoři s dodavateli nejpozději při uzavření smlouvy o dodávce.

(4) Odbytové a rozpočtové ceny na podkladě nabídkových rozpočtů dohodnou investoři s dodavateli nejpozději do 30 dnů před zahájením prací a dodávek uvedených v nabídkovém rozpočtu, který je podkladem pro dohodu o odbytové nebo rozpočtové ceně.

§ 38

Odbytové ceny

(1) Odbytové ceny se stanoví dohodou na jednotlivé provozní soubory a objekty nebo jejich části, pokud mají samostatný dílčí rozpočet (dílčí nabídkový rozpočet), popřípadě v součtu za všechny nebo některé provozní soubory a objekty.

(2) Odbytové ceny na podkladě rozpočtů (nabídkových rozpočtů) mohou dohodou stanovit též dodavatelé se svými poddodavateli na rozsah jejich poddodávek.

(3) Odbytovou cenu tvoří

1. a) základní a doplňkové rozpočtové náklady uváděné v rozpočtech (nabídkových rozpočtech) provozních souborů a objektů (bez rozpočtové rezervy) a
2. b) riziková přirážka.

(4) Riziková přirážka se stanoví dohodou investora a dodavatele nejvýše však polovinou podílu rozpočtové rezervy stanovené v souhrnném rozpočtu připadajícího na rozpočtové náklady provozního souboru nebo objektu, pro které se stanoví odbytová cena.

(5) Riziková přirážka se hradí z rozpočtové rezervy; pokrývá dodavatelům zejména rizika odchylek výměr mezi projektem a skutečným provedením a pohyby realizačních cen výrobků, které eventuálně nastanou po stanovení odbytové ceny.

(6) Stanovená odbytová cena zahrnuje v sobě i kompletaci stavby nebo její části těmi konstrukcemi, dodávkami a pracemi, které míra technické vyjasněnosti projektu, na jehož podkladě byl vypracován rozpočet (nabídkový rozpočet), neumožňuje vyjádřit, avšak jsou smluvenou nebo obvyklou (normovanou) součástí příslušného provozního souboru, objektu, popřípadě stavby.

(7) Odbytová cena se změní jen v tom případě, že

1. a) investor požaduje změnu rozsahu nebo druhu dodávky proti projektové dokumentaci a jí odpovídajícímu rozpočtu (nabídkovému rozpočtu), nebo souhlasí se změnou dodávky podle návrhu dodavatele;
2. b) dojde k centrálně prováděným změnám velkoobchodních cen, pokud bude současně rozhodnuto o jejich promítání do rozpočtů staveb.

Odbytová cena se upraví jen v té její části, která je změnou dotčena; eventuální zvýšení odbytové ceny jde na vrub rozpočtové rezervy snížené o rizikovou přirážku.

(8) Rozpočty, na jejichž podkladě byla sjednána odbytová cena (odbytové rozpočty), jsou podkladem pro fakturaci.

§ 39

Rozpočtové ceny

(1) Nedojde-li k dohodě o odbytové ceně, projednají investor a generální projektant s dodavateli nabídkové rozpočty zejména z hlediska správného ocenění dodávek jednotlivých strojů, konstrukcí a prací a přiměřenost jejich rozpočtovaného množství.

(2) Součet rozpočtových nákladů v projednaném nabídkovém rozpočtu je rozpočtová cena, jejíž výše se zpřesňuje na podkladě skutečného provedeného množství prací a dodávek předaných dodavatelem a převzatých investorem.

(3) Velkoobchodní ceny stavebních prací, montáží, strojů a zařízení a ostatních dodávek jsou po uzavření dohody o rozpočtové ceně pro dodavatele závazné při fakturaci jednotlivých prací a dodávek za předpokladu, že ceny byly použity v souladu s obecnými cenovými předpisy platnými v den uzavření dohody o rozpočtové ceně, popřípadě platnými 30. den před zahájením prací a dodávek, nebyla-li dohoda o rozpočtové ceně uzavřena ve lhůtě stanovené v § 37 odst. 4.

(4) Dohodnuté ceny uvedené v předchozím odstavci se změní jen, dojde-li k centrálně prováděným změnám velkoobchodních cen, pokud bude zároveň rozhodnuto o jejich promítání do rozpočtů staveb.

§ 40

Dodavatelská dokumentace

(1) Na základě projektu nebo jeho příslušné části a podle podmínek vyplývajících z rozhodnutí o přípustnosti stavby zpracovávají jednotliví dodavatelé jako součást své dodávky

1. a) výkresovou a jinou dokumentaci v rozsahu, který potřebují pro zajištění výrobní a montážní přípravy své dodávky;*)
   1. - pro prokázání požadovaných vlastností jejich dodávek (atesty apod.)
   2. - pro správné a bezpečné uvádění do provozu, provozování a odstavování jimi dodávaných strojů a zařízení (provozní předpisy)
   3. - pro správné a včasné provádění údržby jimi dodávaných strojů a zařízení (dokumentace údržby a náhradních dílů)
   4. - pro jiné účely podle dohody s investorem.

(2) Při zpracování této dokumentace (dodavatelská dokumentace) jsou dodavatelé povinni zachovat technickou, ekonomickou a výtvarnou koncepci projektu. Ve sjednaném rozsahu spolupracují při vypracování této dokumentace s generálním projektantem.

§ 41

Stavební deník a montážní deník

(1) Dodavatelé stavebních a dodavatelé montážních prací jsou povinni vést o pracích, které provádějí, denní záznamy (dále jen stavební deník a montážní deník).

(2) Do stavebního deníku a montážního deníku zapisují dodavatelé všechny skutečnosti rozhodné pro průkaz jakosti, množství a časového postupu prací a pro jejich posouzení ostatními účastníky výstavby a orgány státní správy.

(3) Dodavatelé stavebních prací a dodavatelé montážních prací mohou požádat o povolení drobné změny dokumentace též zápisem do stavebního deníku a montážního deníku.

(4) Investor (odběratel) sleduje a prověřuje obsah stavebního deníku a montážního deníku a k zápisům připojuje neprodleně své stanovisko.

(5) Generální projektant používá stavebního deníku a montážního deníku pro vytknutí závad a pro návrh opatření.

(6) Obsah zápisů provedených účastníky výstavby do stavebního deníku a montážního deníku a jimi vzájemně potvrzených (podpisem v deníku) se považuje za součást dokumentace stavby.

(7) Na rozsáhlých stavbách vedou vyšší dodavatelé pro rozsah své dodávky a investor pro celou stavbu nebo její ucelené části přehled všech stavebních a montážních deníků.

§ 42

Dokumentace skutečného provedení stavby

(1) Každý dodavatel je povinen předat svému odběrateli zpravidla do jednoho měsíce po odevzdání své dodávky, nedojde-li k jiné dohodě, výkresy a jinou dokumentaci s vyznačením skutečného provedení dodávek a prací.

(2) Investor je povinen pořídit a archivovat dokumentaci skutečného provedení celé stavby; generální projektant je povinen pro investora tuto dokumentaci souborně zpracovat.

§ 43

Technicko-ekonomické vyhodnocení stavby

(1) Investor, za povinné účasti generálního projektanta, vyhodnotí stavbu po jejím dokončení a uvedení do provozu (užívání), popřípadě po ukončení náběhu výroby tak, že porovná technickohospodářské ukazatele a ostatní významné údaje projektu se skutečně dosaženými ukazateli a zhodnotí počáteční období provozu (užívání) stavby; přitom porovná podmínky, za nichž stavba bude skutečně provozována (užívána) s podmínkami, předpokládanými v projektu.

(2) Závěrečné technicko-ekonomické vyhodnocení stavby je podkladem pro stanovení konečných závazků vůči bance a státnímu rozpočtu a pro potřebná provozní opatření.

(3) Součástí technicko-ekonomického vyhodnocení stavby jsou souhrnné údaje stavby.

§ 44

Účel a funkce souhrnných údajů stavby

(1) Součástí projektového úkolu, projektu a technicko-ekonomického vyhodnocení stavby jsou souhrnné údaje stavby, které obsahují technické a ekonomické údaje a ukazatele stavby, stanovené Státní komisí pro techniku.

(2) Souhrnných údajů stavby se používá jako výchozích informačních podkladů ve všech fázích řízení investiční výstavby, sestavování plánu investiční výstavby i přípravy a financování staveb.

§ 45

Zpracování souhrnných údajů stavby

(1) Souhrnné údaje stavby v projektovém úkolu a v projektu vypracovává zpracovatel této dokumentace.

(2) Souhrnné údaje stavby na základě technicko-ekonomického vyhodnocení stavby zpracovává investor.

(3) Způsob potvrzování, předkládání a manipulaci se souhrnnými údaji staveb (hlášení změn apod.) stanoví a jednotné vzory souhrnných údajů staveb vydávají Státní komise pro techniku a Ústřední komise lidové kontroly a statistiky ve své působnosti.*)