Zákon o jednacím řádu Senátu

§ 49

Svolávání schůzí

(1) Schůze Senátu svolává jeho předseda, stanoví-li tak zákon, nebo na základě návrhu organizačního výboru.

(2) Požádá-li o svolání schůze Senátu alespoň jedna třetina všech senátorů, svolá předseda schůzi nejpozději do 5 dnů od doručení žádosti; žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu schůze.

(3) V době přerušení zasedání může předseda Senátu svolat Senát ke schůzi, čímž je zasedání obnoveno. Učiní tak vždy, požádá-li jej o to prezident republiky, vláda nebo nejméně jedna pětina všech senátorů,²³) a to nejpozději do 10 dnů od doručení žádosti. Žádost musí být podána písemně a musí obsahovat návrh pořadu schůze.

(4) O svolání schůze Senátu musí být senátoři vyrozuměni nejméně 3 dny předem. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může senátor navrhnout odročení jednání; o takovém návrhu rozhodne Senát hlasováním bez rozpravy.

§ 50

Účast na schůzi

(1) Schůze Senátu se účastní senátoři. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a jiné osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře Senátu a jím určení zaměstnanci Kanceláře Senátu.

(2) Schůze Senátu se mohou zúčastnit významné zahraniční politické osobnosti i další osoby, projeví-li s tím Senát souhlas; předsedající jim může udělit slovo.

(3) Kromě osob uvedených v odstavcích 1 a 2 mají do jednacího sálu přístup pouze ti, kdo k tomu mají výslovné svolení předsedy Senátu.

(4) Přítomnost dalších osob je přípustná jen do naplnění počtu míst v prostorách vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků.

§ 51

Zasedací pořádek

(1) Zasedací pořádek senátorů schvaluje Senát. Každému senátorovi je v jednacím sále Senátu vyhrazeno stálé senátorské křeslo.

(2) V jednacím sále jsou vyhrazena místa pro prezidenta republiky a pro členy vlády.

§ 52

Veřejnost schůze

(1) Schůze Senátu je veřejná. Na návrh vlády nebo senátora se může Senát usnést, že schůze nebo její část je neveřejná, zejména jsou-li na pořad schůze zařazeny utajované otázky související s obranou nebo bezpečností státu nebo jiné závažné utajované skutečnosti. Projednávání návrhů zákonů a zákonných opatření Senátu je vždy veřejné.

(2) Schůze Senátu nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou kromě senátorů zúčastnit prezident republiky a členové vlády; jiné osoby se mohou takové schůze zúčastnit nebo být přítomny v jednacím sále anebo na místech vyhrazených pro hosty, veřejnost a zástupce sdělovacích prostředků jen se souhlasem Senátu. O účasti a přítomnosti jiných osob na schůzi rozhodne Senát hlasováním bez rozpravy. Je-li schůze nebo její část neveřejná z důvodů projednávání utajované skutečnosti, musí mít jiné přítomné osoby oprávnění seznamovat se s utajovanými skutečnostmi podle zvláštního zákona.²⁴)

§ 53

(1) Předsedající může za nepřístojné chování v Senátu uložit senátorovi pořádkové opatření, kterým je napomenutí, a za opakované nepřístojné chování vykázat senátora z jednacího sálu nejdéle do konce jednacího dne, v němž k vykázání došlo.

(2) Proti rozhodnutí předsedajícího o uložení pořádkového opatření napomenutí nebo vykázání z jednacího sálu se může senátor odvolat k Senátu bezprostředně po jeho uložení. Senát bez rozpravy rozhodnutí předsedajícího potvrdí nebo zruší. Rozhodnutí Senátu je konečné.

(3) Vykázaný senátor musí mít možnost účastnit se hlasování.

§ 54

Pořádkové pravomoci předsedajícího schůze Senátu podléhají vedle senátorů všichni další účastníci jednání Senátu a osoby, které jsou jednání Senátu přítomny v prostorách vyhrazených hostům, veřejnosti a zástupcům sdělovacích prostředků. Chovají-li se tyto osoby nepřístojně, může předsedající schůzi přerušit, rušitele pořádku nechat vyvést Parlamentní stráží a vyhrazená místa dát vyklidit.

§ 55

Jednací dny a časy schůze

(1) Senát zahajuje své denní jednání nejdříve v 9 hodin a končí nejpozději ve 21 hodin. Hlasování o návrzích zákonů, o návrzích zákonných opatření Senátu, o pozměňovacích návrzích k nim, o mezinárodních smlouvách vyžadujících souhlas Parlamentu a o změně doby pro hlasování lze zahájit nejpozději do 19 hodin. Na návrh nejméně jedné třetiny všech senátorů, případně jednoho senátorského klubu se může Senát usnést jinak.

(2) Před koncem každého jednacího dne ohlásí předsedající den, hodinu a pořad příštího jednání.

(3) Jednacími dny nejsou pondělí, sobota a neděle, pokud se Senát neusnese jinak.

§ 56

Zahájení a řízení schůze

(1) Schůzi Senátu zahájí předsedající ve stanovenou dobu bez ohledu na počet přítomných senátorů.

(2) Schůzi Senátu řídí její předseda nebo místopředsedové v pořadí dohodnutém s předsedou Senátu; nedojde-li k dohodě, určí pořadí předseda Senátu.

(3) Po zahájení schůze Senátu oznámí předsedající jména senátorů, kteří požádali o omluvení neúčasti na schůzi.

(4) Senát určí z řad ověřovatelů pro každou schůzi nejméně dva ověřovatele.

§ 57

Pořad schůze

(1) Senát stanoví na návrh svého předsedy pořad schůze, popřípadě stanoví i způsob projednání bodu pořadu.

(2) Výbor, senátorský klub nebo senátor mohou navrhnout změnu nebo doplnění pořadu anebo změnu způsobu projednání bodu pořadu. O pořadu, popřípadě návrhu na jeho změnu nebo doplnění anebo změnu způsobu projednání bodu pořadu rozhodne Senát bez rozpravy.

(3) Schválený pořad lze během schůze Senátu rozšiřovat jen výjimečně. Návrh na doplnění schváleného pořadu schůze Senátu nelze projednat, vznese-li proti němu námitku nejméně jeden senátorský klub nebo 10 senátorů; pro podání takového návrhu platí ustanovení odstavce 2.

(4) Byla-li schůze svolána podle § 49 odst. 2 nebo 3, rozhodne Senát pouze o pořadu uvedeném v žádosti. Ustanovení odstavců 2 a 3 o změně pořadu se v těchto případech neužijí.

(5) Senát může v průběhu schůze hlasováním bez rozpravy přesunout body pořadu nebo sloučit rozpravu ke dvěma nebo více bodům pořadu. Může též přerušit projednávání bodu pořadu a další jednání o něm odročit.

§ 58

Přerušení schůze

(1) Opustí-li předsedající předsednický stůl, je schůze přerušena.

(2) Předseda senátorského klubu nebo předsedající mohou navrhnout přerušení schůze Senátu. O takovém návrhu rozhodne Senát bez rozpravy.

§ 59

(1) Projednávání bodu pořadu, k němuž má sloužit jako podklad senátní tisk, se zahájí, byl-li všem senátorům takový podklad včas doručen. Senátní tisk se senátorovi doručí nejméně 24 hodin před jeho projednáváním. Nebyla-li tato lhůta dodržena, může senátor navrhnout odročení jednání o takovém bodu pořadu. O návrhu na odročení jednání rozhodne Senát bez rozpravy.

(2) Bod jednání zařazený na pořad schůze Senátu uvede zpravidla navrhovatel. Za Poslaneckou sněmovnu, vládu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku mohou jednat jen jejich členové. Jde-li o návrh skupiny senátorů, odůvodní ho senátor, který je jejím členem a kterého tím tato skupina pověří.

(3) Po navrhovateli vystoupí zpravodaj, který informuje o obsahu projednávané věci a výsledcích jednání výboru. Jde-li o věc, kterou výbor neprojednával, nebo nebyl-li zpravodaj výborem určen, určí zpravodaje Senát, pokud nerozhodne jinak. Senátor, jehož se návrh týká, musí s takovým návrhem vyslovit souhlas. Projednalo-li věc více výborů, vystoupí zpravodajové zúčastněných výborů, pokud se výbory nedohodly na společném zpravodaji.

§ 60

(1) Po vystoupení zpravodaje zahájí předsedající rozpravu. Senátor může v rozpravě podávat k projednávané věci návrhy. Z návrhů má být zřejmé, na čem se má Senát usnést. Předsedající může požádat senátora, aby svůj návrh zpřesnil nebo jej předložil písemně.

(2) Návrhy podávané k projednávané věci jsou:

1. a) návrh na schválení,
2. b) návrh na zamítnutí,
3. c) návrh na odročení,
4. d) návrh na přikázání orgánu Senátu,
5. e) návrh pozměňovací,
6. f) návrh, kterým se přijetí návrhu podmiňuje splněním nebo nesplněním určité podmínky (návrh podmíněný),
7. g) návrh na vzetí na vědomí.

(3) Návrhy uvedené v odstavci 2 písm. c), e) a f), pokud byly přijaty, lze revokovat. Návrh uvedený v odstavci 2 písm. d), pokud byl přijat, lze revokovat po marném uplynutí lhůty stanovené orgánu Senátu pro předložení stanoviska. Návrh na revokaci může podat jen ten, kdo pro návrh hlasoval.

(4) K návrhu podle odstavce 2 písm. a) a b) nelze podávat pozměňovací návrhy.

(5) K pozměňovacímu návrhu lze podávat další pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrhy k dalším pozměňovacím návrhům nejsou přípustné.

§ 61

Jestliže je v rozpravě přednesen návrh, může senátor nebo navrhovatel navrhnout přerušení projednávání věci až do doby, kdy k přednesenému návrhu zaujme stanovisko výbor určený Senátem nebo senátorské kluby. Současně může navrhnout, do kdy má být projednávání přerušeno. O návrhu na přerušení projednávání rozhodne Senát a současně může určit lhůtu, do kdy jím určený výbor předloží stanovisko k přednesenému návrhu.

§ 62

Senátor, který podal návrh k projednávané věci, může vzít tento návrh zpět do ukončení rozpravy, nestanoví-li tento zákon jinak.

§ 63

(1) Senátoři se hlásí do rozpravy písemně, a to buď před zahájením schůze u předsedy Senátu, nebo v průběhu schůze u předsedajícího až do ukončení rozpravy. Senátoři se mohou do rozpravy přihlásit i zdvižením ruky. Písemné přihlášky mají přednost.

(2) Při zahájení rozpravy oznámí předsedající přihlášené řečníky. Slovo uděluje v pořadí, ve kterém se o ně písemně přihlásili, a poté ostatním přihlášeným. Zpravodaji udělí slovo během rozpravy, kdykoli o to požádá. Řečníkovi pověřenému přednést k věci stanovisko senátorského klubu se udělí slovo kdykoli až do ukončení rozpravy. Při udělování slova upozorní předsedající dalšího řečníka na to, že jeho vystoupení bude následovat. Slova se smí ujmout jen ten, komu je předsedající udělí.

(3) Kdo není přítomen v jednacím sále v okamžiku, kdy je mu uděleno slovo, ztrácí pořadí. Není-li přítomen ani bezprostředně před ukončením rozpravy, jeho přihláška propadá.

(4) Chce-li se rozpravy zúčastnit předsedající, předá řízení schůze.

§ 64

(1) Senát se může k projednávanému bodu usnést bez rozpravy na omezení řečnické doby, která nesmí být kratší než 10 minut. Omezení řečnické doby se nevztahuje na senátora pověřeného přednést k věci stanovisko senátorského klubu.

(2) Senát se může bez rozpravy usnést, že k téže věci může senátor vystoupit nejvýše dvakrát.

(3) Senátor se v rozpravě neobrací přímo na jiné senátory a případné dotazy na ně klade prostřednictvím předsedajícího.

(4) Senátor má mluvit k projednávané věci. Odchyluje-li se od ní nebo překročí-li stanovenou řečnickou dobu, může na to předsedající senátora upozornit a volat jej k věci. Vybočuje-li senátor svým projevem z mezí slušnosti, může jej předsedající volat k pořádku. Nevedlo-li dvojí upozornění k nápravě, může mu slovo odejmout. O námitkách senátora proti rozhodnutí o odnětí slova rozhodne Senát bez rozpravy.

§ 65

(1) Senátor se může přihlásit k faktické poznámce, kterou reaguje na průběh rozpravy. Za faktickou poznámku se považuje i procedurální návrh týkající se způsobu projednávání některého bodu pořadu. Nelze v ní však uplatňovat věcná stanoviska k projednávané otázce. Senátor, který se přihlásil k faktické poznámce, dostane slovo přednostně, avšak bez přerušení toho, kdo právě mluví.

(2) Přednesení faktické poznámky ani případná odpověď na faktickou poznámku jiného senátora nesmí překročit 2 minuty.

(3) Nejde-li o faktickou poznámku nebo odpověď na takovou poznámku anebo překročí-li senátor dobu k jejich přednesení, může mu předsedající slovo odejmout. Rozhodnutí předsedajícího o odnětí slova podle věty první je konečné.

§ 66

Řečník nesmí být nikým přerušován, s výjimkou oprávnění předsedajícího podle § 64 odst. 4 a § 65 odst. 3.

§ 67

(1) Senátoři mají právo mluvit a předkládat návrhy ve svém mateřském jazyce. Nemluví-li senátor česky, tlumočí se jeho projev do českého jazyka, pokud o to alespoň jeden senátor požádá. Písemné návrhy předložené v jiném než českém jazyce se přeloží do českého jazyka.

(2) Nemluví-li jiný řečník česky, postupuje se podle odstavce 1 obdobně.

§ 68

(1) Předsedající rozpravu ukončí, nejsou-li do rozpravy přihlášeni další řečníci.

(2) Po ukončení rozpravy udělí předsedající závěrečné slovo navrhovateli a zpravodaji. Navrhovatel i zpravodaj se mohou závěrečného slova vzdát.

(3) Senát se může usnést bez rozpravy na opětovném otevření rozpravy, a to do zahájení hlasování o závěrečném usnesení. Rozprava je znovu zahájena též tehdy, ujme-li se slova před hlasováním o závěrečném usnesení člen vlády. Pro ukončení nově zahájené rozpravy platí ustanovení odstavce 2 obdobně.

§ 69

Prezidentu republiky, členovi vlády, předsedovi a místopředsedovi Senátu a předsedovi senátorského klubu se udělí slovo, kdykoli o to požádají.

§ 70

Způsobilost Senátu přijímat usnesení

(1) Senát je způsobilý se usnášet za přítomnosti alespoň jedné třetiny všech senátorů.²⁵)

(2) K platnému usnesení Senátu je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných senátorů, nestanoví-li Ústava jinak.²⁶)

§ 71

Způsoby hlasování

(1) Hlasuje se veřejně nebo tajně.

(2) O návrzích zákonů, zákonných opatření Senátu, o schvalování mezinárodních smluv, o vyhlášení válečného stavu a stavu ohrožení státu, o prodloužení a zrušení nouzového stavu, o souhlasu s pobytem cizích vojsk na území České republiky a o souhlasu s vysláním ozbrojených sil mimo území České republiky se hlasuje veřejně. Tajným hlasováním se volí předseda a místopředsedové Senátu, předsedové výborů a komisí a členové stálých delegací Parlamentu České republiky v meziparlamentních organizacích za Senát; dále se tajně hlasuje, stanoví-li tak zvláštní zákon anebo usnese-li se na tom Senát.

§ 72

Senát rozhoduje o každém návrhu hlasováním. Hlasování řídí předsedající schůze.

§ 73

Po ukončení rozpravy oznámí zpravodaj, v jakém pořadí se bude o návrzích hlasovat. Je-li podáno více návrhů, hlasuje se v pořadí, v jakém byly předloženy, a to postupně podle skupin:

1. 1. návrh na odročení,
2. 2. návrh na zamítnutí,
3. 3. návrh na přikázání orgánu Senátu,
4. 4. návrh pozměňovací,
5. 5. návrh podmíněný,
6. 6. návrh na schválení,
7. 7. návrh na vzetí na vědomí.

§ 74

(1) Je-li podáno více návrhů na úpravu téže věci pouze z hlediska množství, času, osoby nebo místa, zjistí se nejdříve počty senátorů podporujících jednotlivé návrhy a poté se o nich hlasuje v pořadí od vyššího počtu podporujících hlasů.

(2) Vylučuje-li přijatý návrh další návrh, o tomto dalším návrhu se již nehlasuje. Dojde-li ke sporu, rozhodne Senát.

(3) O dvou nebo více pozměňovacích návrzích, jejichž vzájemná souvislost je taková, že jeden obsahuje změnu a jiný promítá její důsledky do dalších ustanovení návrhu, se hlasuje společně.

(4) Senát se může usnést, že se budou projednávat jednotlivé části návrhu, o nichž se bude hlasovat odděleně. Po odděleném hlasování o částech návrhu nebo po přijetí a odmítnutí pozměňovacích návrhů se hlasuje na závěr o návrhu jako o celku.

§ 75

(1) Předsedající je povinen upozornit, že bude přikročeno k hlasování.

(2) Před hlasováním se zopakuje přesné znění návrhu, pokud nebylo senátorům předáno jeho písemné vyhotovení. Zpravodaj může upozornit na souvislost s jinými návrhy.

(3) Předsedající dá hlasovat nejprve pro návrh a poté proti návrhu.

§ 76

(1) Veřejně se hlasuje zdvižením ruky nebo podle jmen. Podle jmen se hlasuje, stanoví-li tak zákon nebo usnese-li se na tom Senát.

(2) Před započetím hlasování nechá předsedající zjistit přítomnost senátorů v jednacím sále. Předsedající poté sdělí Senátu počet přítomných senátorů a dále sdělí, kolik hlasů je potřebných k přijetí usnesení.

§ 77

K hlasování zdvižením ruky vyzve předsedající, poté nechá zjistit výsledek hlasování.

§ 78

Přítomnost senátorů při hlasování a výsledky hlasování zdvižením ruky zjišťují skrutátoři, které určí vedoucí Kanceláře Senátu. O námitkách proti výsledku hlasování zjištěném skrutátorem rozhodne Senát bez rozpravy.

§ 79

(1) Hlasování zdvižením ruky může být současně doplněno užitím hlasovacího zařízení, je-li v jednacím sále zřízeno.

(2) Použije-li se hlasovací zařízení, přidělí se senátorovi identifikační karta, která mu umožňuje hlasovat pomocí tohoto zařízení. Senátorovi může být prostřednictvím předsedajícího vydána náhradní identifikační karta. Předsedající zároveň tuto skutečnost oznámí Senátu.

(3) Senátor se po vstupu do jednacího sálu přihlásí prostřednictvím hlasovacího zařízení. Při odchodu z jednacího sálu se odhlásí.

(4) Pro hlasování hlasovacím zařízením se považuje za přítomného senátor, který je v jednacím sále přítomen a v intervalu stanoveném pro hlasování je prostřednictvím hlasovacího zařízení přihlášen. Má-li předsedající schůze pochybnost o správnosti počtu přihlášených senátorů v jednacím sále nebo navrhne-li to kterýkoli senátor, může přihlášení zrušit a vyzvat senátory, aby se přihlásili znovu.

(5) Dojde-li k poruše hlasovacího zařízení, musí se hlasování opakovat. Nelze-li poruchu neprodleně odstranit, hlasuje se bez užití hlasovacího zařízení.

(6) Při hlasování hlasovacím zařízením hlasuje senátor pro návrh nebo proti návrhu tím, že stiskne tlačítko hlasovacího zařízení kdykoliv v intervalu stanoveném pro hlasování a zvedne ruku. Jiné projevy senátora se považují za zdržení se hlasování.

(7) Použije-li se hlasovací zařízení, neplatí ustanovení § 76 odst. 2 a § 78.

§ 80

Při hlasování podle jmen se čtou jména senátorů v abecedním pořadí počínaje senátorem, kterého vylosuje předsedající. Vyvolaný senátor se vysloví „pro návrh“ nebo „proti návrhu“, a zdržuje-li se hlasování, řekne „zdržuji se“. Předsedající každou odpověď opakuje. Jiný projev senátora se považuje za zdržení se hlasování.

§ 81

Tajné hlasování

(1) Tajně se hlasuje hlasovacími lístky.

(2) Za počet přítomných senátorů při tajném hlasování se považuje počet vydaných hlasovacích lístků.

§ 82

Vyhlášení výsledků hlasování

(1) Předsedající nebo jiná osoba, stanoví-li tak zákon, vyhlásí vždy výsledek hlasování tak, že uvede pořadové číslo hlasování, sdělí počet přítomných senátorů, počet hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu a ohlásí, zda byl návrh přijat.

(2) Je-li výsledek veřejného hlasování o procedurálním návrhu zcela zřejmý, není třeba zjišťovat přesné počty hlasů. To neplatí, požaduje-li byť i jen jediný senátor, aby bylo postupováno podle odstavce 1.

(3) Použije-li se hlasovací zařízení, vytiskne se s jeho pomocí o výsledku hlasování informace, z níž je patrno, jak který senátor hlasoval.

(4) Informace o výsledku hlasování musí být veřejnosti a sdělovacím prostředkům na požádání dostupná. To neplatí, jde-li o schůzi neveřejnou nebo její neveřejnou část.

§ 83

Námitky

(1) Každý senátor může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne Senát bez rozpravy.

(2) Vyhoví-li Senát námitce, musí se hlasování opakovat.

§ 84

Je-li vyčerpán pořad schůze Senátu, předsedající schůzi ukončí.

§ 85

Usnesení přijatá na schůzi Senátu podepisuje předseda Senátu a určení ověřovatelé.

§ 86

Zápisy o schůzích

(1) O schůzi Senátu se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, kteří řečníci vystoupili v rozpravě, počet přítomných senátorů a přehled výsledků hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání. Bylo-li veřejné hlasování zdvižením ruky doplněno užitím hlasovacího zařízení, připojí se k zápisu informace, z níž je patrno, jak který senátor hlasoval.

(2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda Senátu nejpozději do 15 dnů od skončení schůze. Schválený zápis je autentickým záznamem o schůzi a odevzdá se k uložení společně s přílohami nejpozději do 2 měsíců od skončení schůze.

(3) O schůzi Senátu se pořizuje těsnopisecká zpráva podávající přesný průběh jednání. Každý řečník může nejpozději do 10 pracovních dnů od skončení schůze ověřit správnost záznamu své řeči. Přitom navrhne opravu gramatických chyb a nedostatků, které vznikly při pořizování záznamu. Nesmí však měnit jazyk, obsah a smysl svého vystoupení. Pokud řečník neověří přepis těsnopiseckého záznamu ve stanovené lhůtě, považuje se záznam za ověřený. O návrzích oprav rozhodují ověřovatelé. Případný spor rozhodne s konečnou platností předseda Senátu.

(4) Ze schůze Senátu se pořizuje zvukový záznam, který se uchová nejméně po dobu 6 měsíců.

(5) Těsnopisecká zpráva o schůzi Senátu se vytiskne s výjimkou těsnopisecké zprávy z neveřejných jednání.

§ 87

(1) Výbor projednává věci, které jsou mu přikázány, a věci, na jejichž projednání se usnese.

(2) V době, kdy je zasedání Senátu přerušeno, výbory nejednají.

§ 88

Svolávání schůzí

(1) Schůzi výboru svolává a řídí jeho předseda nebo jím pověřený místopředseda. Je-li předseda výboru nepřítomen, svolává a řídí schůzi výboru některý z místopředsedů. Jsou-li předseda i místopředsedové nepřítomni, svolá a řídí schůzi výboru jeho člen, jehož tím předseda nebo výbor pověří.

(2) Předseda je povinen svolat schůzi výboru, stanoví-li to Senát nebo požádá-li o to předseda Senátu anebo alespoň jedna třetina všech členů výboru. V takovém případě svolá schůzi výboru ve lhůtě stanovené Senátem nebo do 15 dnů od doručení žádosti předsedy Senátu anebo senátorů. V ostatních případech svolává schůze výboru na dny, které jsou vyhrazeny pro pravidelné jednání výborů, pokud se výbor nadpoloviční většinou všech svých členů neusnese jinak.

§ 89

Účast na schůzi

(1) Schůze výboru se účastní senátoři, kteří jsou členy výboru. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a jiné osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůzí Senátu a jeho orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře Senátu a jím určení zaměstnanci Kanceláře Senátu.

(2) Senátoři, kteří nejsou členy výboru, se mohou účastnit schůze výboru s hlasem poradním; mohou se k projednávané věci vyjádřit a podávat k ní návrhy.

(3) Člen vlády, popřípadě ten, kdo ho zastupuje, si může na schůzi výboru přibrat odborníky.

(4) Jiným osobám než uvedeným v odstavcích 1 až 3 může předsedající udělit slovo jen se souhlasem výboru.

§ 90

Veřejnost schůze

Schůze výboru jsou veřejné, nestanoví-li tento zákon jinak nebo neusnese-li se výbor, že schůze nebo její část je neveřejná. Řízení v disciplinárních věcech je vždy neveřejné. Schůze výboru nebo její části, která byla prohlášena za neveřejnou, se mohou zúčastnit senátoři, prezident republiky, členové vlády a jiné osoby, které se mohou zúčastnit schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona; další osoby mohou být přítomny jen se souhlasem výboru. Je-li schůze nebo její část neveřejná z důvodů projednávání utajované skutečnosti, musí mít další přítomné osoby oprávnění seznamovat se s utajovanými skutečnostmi podle zvláštního zákona.²⁴)

§ 91

Pořad schůze, jednací dny a časy schůze

(1) Předseda výboru navrhuje pořad schůze výboru, dobu a způsob projednávání jeho jednotlivých bodů. Člen výboru může navrhnout doplnění nebo změnu pořadu schůze. Výbor rozhodne, na který jednací den a hodinu schůze výboru se vždy zařadí bod „Návrh termínu příští schůze výboru“.

(2) Po schválení návrhu pořadu schůze výboru je pro přijetí návrhu na doplnění pořadu schůze a na změnu doby stanovené pro projednávání jeho jednotlivých bodů třeba, aby s ním vyslovila souhlas nadpoloviční většina všech členů výboru. Pro přijetí návrhu na vypuštění schváleného bodu pořadu nebo jeho části stačí souhlas nadpoloviční většiny přítomných členů výboru.

§ 92

Projednávání bodu pořadu

(1) Pro projednání věci ve výboru určí předseda z členů výboru zpravodaje, který podá o této věci výboru zprávu.

(2) Menšina výboru, kterou tvoří alespoň jedna třetina všech členů výboru, může určit pro jednání výboru svého zpravodaje, který podá výboru oponentní zprávu menšiny výboru; takovou zprávu může menšina výboru předložit Senátu.

(3) Po vystoupení zpravodaje nebo zpravodajů se koná k projednávané věci rozprava.

§ 93

Usnesení

(1) Výbor přijímá o výsledcích svých jednání usnesení.

(2) Výbor je způsobilý se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. K platnosti usnesení je třeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných členů výboru, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Usnesení podepisuje předseda, určený zpravodaj výboru a ověřovatel výboru. Vyplývá-li to z povahy věci, předloží výbor usnesení Senátu.

§ 94

Společná schůze výborů

(1) Výbory mohou konat společné schůze, určovat společného zpravodaje a přijímat společná usnesení.

(2) Společnou schůzi výborů řídí předseda toho výboru, který navrhl konání společné schůze. Výbory však vždy hlasují odděleně.

(3) Nedohodnou-li se výbory na společném usnesení, přijme každý výbor usnesení vlastní.

§ 95

Zápisy o schůzích

(1) O schůzi výboru se pořizuje zápis, v němž se uvede pořad schůze, kdo schůzi řídil, jaké návrhy byly podány, pokud na tom senátor předkládající návrh trvá, kteří řečníci vystoupili v rozpravě, jmenovitý seznam senátorů hlasujících o usneseních k jednotlivému bodu pořadu a informace o výsledku hlasování. Součástí zápisu jsou úplné texty předložených písemných pozměňovacích návrhů, přijatých usnesení, prohlášení a jiných dokumentů, které byly předmětem jednání.

(2) Zápis po jeho ověření ověřovatelem schvaluje a podepisuje předseda výboru nejpozději do 7 dnů od skončení schůze. Námitky proti takto schválenému zápisu lze uplatnit na nejbližší schůzi výboru, který o nich rozhodne. Schválený zápis spolu s usnesením o námitkách podaných proti němu se odevzdá k uložení společně s přílohami nejpozději do 2 měsíců od skončení schůze. Jde-li o společnou schůzi několika výborů, podepisují zápis předsedové a ověřovatelé zúčastněných výborů.

(3) Ze schůze výboru se pořizuje zvukový záznam, který se uchovává nejméně po dobu 6 měsíců. Ve zvláštních případech se výbor může usnést, že se zvukový záznam nepořizuje. Zdůvodnění tohoto usnesení musí být součástí zápisu o schůzi výboru.

(4) Usnese-li se na tom výbor, pořizuje se ze schůze výboru těsnopisecký záznam a jeho přepis.

§ 96

Pro schůzi výboru se použijí přiměřeně ustanovení § 50 odst. 4, § 57 odst. 5, § 58 až 60, § 62, § 64 odst. 4, § 65 až 69, § 71 až 84 o schůzi Senátu.

§ 97

Schůze komise

Pro schůzi komise se použijí přiměřeně ustanovení o schůzi výboru.

§ 98

Přikázání návrhu zákona

(1) Návrh zákona postoupený Poslaneckou sněmovnou Senátu předseda Senátu neprodleně postoupí organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům.

(2) Organizační výbor nejdéle do 3 dnů od postoupení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou přikáže tento návrh výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byl tento návrh zařazen na pořad schůze Senátu, a to zpravidla nejpozději 5 dnů před uplynutím ústavní lhůty stanovené pro jeho projednání v Senátu.²⁷)

(3) Přikáže-li organizační výbor návrh zákona více výborům, určí, který z nich bude výborem garančním. Zároveň neprodleně sdělí všem senátorům, kterému výboru, popřípadě výborům byl návrh zákona přikázán k projednání a který výbor byl určen jako garanční.

§ 99

Pro projednání návrhu zákona ve výboru určí předseda výboru z členů výboru zpravodaje. Předseda výboru může přizvat před projednáním nebo v průběhu projednání návrhu zákona odborníky z různých oborů.

§ 100

(1) Jednání o návrhu zákona v garančním výboru se účastní jeho navrhovatel. Jednání garančního výboru, na němž vystoupí navrhovatel, se zpravidla zúčastní též zpravodajové ostatních výborů, kterým byl návrh zákona přikázán k projednání.

(2) K jednání o návrhu zákona ve výboru, který není garanční, může být pozván navrhovatel, popřípadě odborný zástupce navrhovatele, a to zejména v případech, kdy obsah návrhu zákona vyžaduje podrobnější zdůvodnění.

(3) Navrhovatel, popřípadě odborný zástupce navrhovatele návrh zákona odůvodní a má právo účastnit se jednání výboru a vyjadřovat stanoviska k předkládaným návrhům, které se týkají projednávaného návrhu zákona.

(4) Po navrhovateli, popřípadě odborném zástupci navrhovatele, pokud je přítomen na jednání výboru, vystoupí zpravodaj výboru, který podá zprávu o projednávaném návrhu zákona.

§ 101

(1) Po vystoupení zpravodaje se koná k návrhu zákona obecná rozprava, ve které se návrh zákona projednává jako celek včetně navrhovaných zásadních změn právní úpravy. Po ukončení obecné rozpravy se k návrhu zákona koná podrobná rozprava, ve které lze posuzovat návrh zákona po jednotlivých částech a podávat k němu pozměňovací návrhy.

(2) V průběhu obou částí rozpravy lze navrhnout, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat nebo aby návrh zákona byl schválen, zamítnut anebo vrácen Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

(3) Senátor, i když není členem výboru, kterému byl návrh zákona přikázán k projednání, vyjadřuje svůj názor k návrhu zákona a podává návrhy zpravidla již na jednání výboru, popřípadě písemně s odůvodněním před jednáním výboru.

(4) Pozměňovací návrh musí obsahovat znění navrhované změny textu návrhu zákona včetně promítnutí této změny do dalších ustanovení návrhu zákona. Předsedající v případě potřeby vyzve senátora, aby svůj pozměňovací návrh předložil písemně.

(5) Po ukončení podrobné rozpravy se pozměňovací návrhy, které byly podány, pokud rozhodne výbor, souhrnně vytisknou a dají se k dispozici každému senátorovi přítomnému při projednávání návrhu zákona ve výboru a navrhovateli tak, aby je při hlasování měli k dispozici.

§ 102

(1) Po ukončení podrobné rozpravy se přistoupí k hlasování. Byl-li podán návrh, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat, hlasuje se nejprve o něm. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje se o návrhu schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje se o návrhu na zamítnutí návrhu zákona, byl-li podán.

(2) Byl-li výborem přijat návrh na vyjádření vůle Senátu se návrhem zákona nezabývat nebo byl-li přijat návrh na schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou nebo návrh na zamítnutí návrhu zákona, jednání výboru o návrhu zákona končí.

§ 103

(1) Nebyl-li přijat žádný z návrhů uvedených v § 102 odst. 2 nebo nebyl-li takový návrh podán, hlasuje se postupně o jednotlivých pozměňovacích návrzích, pokud byly podány, a to zpravidla podle jednotlivých ustanovení návrhu zákona.

(2) Senátor, který pozměňovací návrh podal, může podaný návrh před hlasováním o něm zpřesnit. Takové zpřesnění pozměňovacího návrhu může podat každý senátor, souhlasí-li s touto úpravou senátor, který pozměňovací návrh podal.

(3) Před hlasováním o každém pozměňovacím návrhu se k němu může vyjádřit navrhovatel, je-li jednání výboru přítomen, a své stanovisko k němu vždy sdělí zpravodaj.

(4) Pokud bylo k jednotlivým ustanovením návrhu zákona podáno více pozměňovacích návrhů, hlasuje se o nich v pořadí, v jakém byly podány.

(5) Po ukončení hlasování o pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich přijat, se výbor usnese, zda doporučí Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s těmi pozměňovacími návrhy, které přijal.

§ 104

Výbor, jemuž byl návrh zákona přikázán k projednání, přijme pro jednání Senátu usnesení obsahující doporučení výboru. V usnesení výbor zároveň určí, kdo z členů výboru bude zpravodajem pro jednání o návrhu zákona na schůzi Senátu. Usnese-li se výbor doporučit Senátu vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, obsahuje příloha usnesení jejich přesné znění, popřípadě odůvodnění. Usnesení výbor předloží organizačnímu výboru. Byl-li návrh zákona přikázán více výborům, předloží výbory usnesení též výboru garančnímu. Totéž platí pro společné schůze výborů, koná-li se společná schůze výborů.

§ 105

Zpravodaj garančního výboru vypracuje pro jednání Senátu společnou zprávu. Společná zpráva obsahuje doporučení výboru, kterému byl návrh zákona přikázán. Součástí společné zprávy je přehled všech pozměňovacích návrhů, pokud byly doporučeny. Na zpracování společné zprávy se podílejí i ostatní zpravodajové výborů, jimž byl návrh zákona přikázán k projednání. Je-li doporučení všech výborů pro Senát shodné, je zpravodajem pro projednávání návrhu zákona na schůzi Senátu zpravodaj garančního výboru. Jsou-li doporučení výborů rozdílná, přednese na schůzi Senátu společnou zprávu zpravodaj garančního výboru a rozdílná doporučení odůvodňují zpravodajové jednotlivých výborů.

§ 106

(1) Jednání Senátu o návrhu zákona se účastní jeho navrhovatel, který návrh zákona odůvodní a má právo účastnit se dalšího jednání Senátu a vyjadřovat stanoviska k předkládaným návrhům, které se týkají projednávaného návrhu zákona.

(2) Po navrhovateli vystoupí zpravodaj, popřípadě zpravodajové výborů, kterým byl návrh zákona přikázán k projednání.

§ 107

Po vystoupení zpravodaje, neobsahuje-li doporučení výboru návrh, aby Senát projevil vůli návrhem zákona se nezabývat, vyzve předsedající senátory, aby sdělili, zda takový návrh chtějí podat. Byl-li takový návrh obsažen v doporučení výboru nebo podán, hlasuje se o něm bez rozpravy. Byl-li tento návrh přijat, jednání Senátu o návrhu zákona končí.

§ 108

(1) Neskončilo-li jednání o návrhu zákona podle § 107, zahájí předsedající k návrhu zákona obecnou rozpravu, ve které lze navrhnout, aby návrh zákona byl schválen ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou nebo aby návrh zákona byl zamítnut. Za takové návrhy se pokládají i návrhy vyplývající z usnesení výborů k projednávanému návrhu zákona.

(2) Po ukončení obecné rozpravy se přistoupí k hlasování. Byl-li podán návrh schválit návrh zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, hlasuje se nejprve o něm. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, hlasuje se o návrhu na zamítnutí návrhu zákona, byl-li podán. Byl-li některý z návrhů přijat, jednání Senátu o návrhu zákona končí.

§ 109

(1) Nebyl-li přijat žádný z návrhů uvedených v § 108 odst. 2 nebo nebyl-li takový návrh podán, zahájí předsedající podrobnou rozpravu, ve které lze podávat k návrhu zákona pozměňovací návrhy. Za takové návrhy se pokládají i pozměňovací návrhy vyplývající z usnesení výborů k projednávanému návrhu zákona.

(2) Pokud byl podán pozměňovací návrh, který není obsažen v příloze usnesení žádného z výborů, kterému byl návrh zákona přikázán k projednání, a navrhne-li to předseda některého výboru, kterému byl návrh zákona přikázán k projednání, jednání Senátu o návrhu zákona se přeruší na nezbytně nutnou dobu, aby tento výbor mohl k návrhu zaujmout pro Senát stanovisko.

§ 110

(1) Po ukončení podrobné rozpravy se hlasuje postupně o jednotlivých podaných pozměňovacích návrzích, a to podle jednotlivých ustanovení návrhu zákona.

(2) Po ukončení hlasování o jednotlivých pozměňovacích návrzích, byl-li alespoň jeden z nich Senátem přijat, hlasuje Senát o tom, zda návrh zákona vrátí Poslanecké sněmovně s těmi pozměňovacími návrhy, které přijal. Pokud nebyl žádný pozměňovací návrh podán nebo nebyl přijat anebo nebylo přijato usnesení vrátit Poslanecké sněmovně návrh zákona s pozměňovacími návrhy, je možné podat návrh na zamítnutí návrhu zákona nebo na schválení návrhu zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou, pokud o takovém návrhu nebylo již hlasováno po ukončení obecné rozpravy. Nebyl-li takový návrh podán nebo nebyl-li přijat, jednání Senátu o návrhu zákona končí.

§ 111

Vyhověl-li Senát námitce senátora na odročení jednání vznesené podle § 59 odst. 1, lze odročit projednávání návrhu nejpozději na následující jednací den schůze Senátu.

§ 112

Společné ustanovení o jednání o návrzích zákonů

Není-li v § 98 až 111 stanoveno jinak, platí pro jednání o návrzích zákonů obdobně ustanovení o schůzi Senátu a schůzi výborů.

§ 113

(1) K přijetí volebního zákona, zákona o zásadách jednání a styku obou komor mezi sebou, jakož i navenek a zákona o jednacím řádu Senátu je třeba, aby byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem.²⁸)

(2) Pro jednání o návrzích zákonů uvedených v odstavci 1 platí obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů s tím, že nelze podat návrh, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem zákona nezabývat.

§ 114

(1) K přijetí ústavního zákona je třeba třípětinové většiny přítomných senátorů.²⁹)

(2) Pro jednání o návrhu ústavního zákona platí obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů s tím, že nelze podat návrh, aby Senát vyjádřil vůli se návrhem ústavního zákona nezabývat.

§ 115

Senát jedná o mezinárodních smlouvách, pokud je třeba souhlasu Parlamentu s ratifikací nebo má-li být odstoupeno od smlouvy, s jejíž ratifikací vyslovil Parlament souhlas, které mu Poslanecká sněmovna postoupila k projednání. Mezinárodní smlouva se předkládá alespoň v jednom autentickém znění a v českém překladu.

§ 116

(1) Ke schválení mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů.³⁰)

(2) Pro jednání o mezinárodních smlouvách o lidských právech a základních svobodách platí obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů s tím, že o takové mezinárodní smlouvě se koná pouze obecná rozprava a nelze podat návrh, aby Senát vyjádřil vůli se touto smlouvou nezabývat, a návrh vrátit mezinárodní smlouvu Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.

§ 117

Pro jednání o mezinárodních smlouvách vyžadujících souhlas Parlamentu, které nejsou uvedeny v § 116, platí obdobně ustanovení o jednání o návrzích zákonů s tím, že o této mezinárodní smlouvě se koná pouze obecná rozprava a nelze podat návrh vrátit mezinárodní smlouvu Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy.