Zákon o jednacím řádu Senátu

§ 133

Senátoři se účastní volby prezidenta republiky, kterého volí Parlament na společné schůzi obou komor svolané předsedou Poslanecké sněmovny.

§ 134

(1) Volbu prezidenta republiky upravuje Ústava;⁴⁰) podrobnosti stanoví zvláštní zákon.⁴¹)

(2) Senát po dohodě s Poslaneckou sněmovnou stanoví počet senátorů - členů společné volební komise. Senátoři - členové společné volební komise se ustavují podle volebního řádu pro volby konané Senátem a pro nominace vyžadující souhlas Senátu, který je přílohou č. 2 tohoto zákona.

§ 135

Senátoři se účastní společné schůze obou komor, na níž prezident republiky složí slib.

§ 136

Senát může podat Ústavnímu soudu žalobu proti prezidentu republiky pro velezradu.⁴²)

§ 137

(1) Návrh, aby Senát podal k Ústavnímu soudu žalobu proti prezidentu republiky pro velezradu (dále jen „návrh na podání ústavní žaloby“), může předložit nejméně jedna třetina senátorů.

(2) Návrh na podání ústavní žaloby musí obsahovat přesné vylíčení jednání, kterým se měl prezident republiky dopustit velezrady, spolu s uvedením důkazů, o které se má ústavní žaloba Senátu opírat.⁴³)

(3) Návrh na podání ústavní žaloby se předkládá organizačnímu výboru a nelze jej vzít zpět.

(4) Organizační výbor může vrátit návrh na podání ústavní žaloby předkladatelům k dopracování náležitostí podle odstavce 2. Dopracovaný návrh již nelze znovu vrátit.

(5) Organizační výbor k návrhu na podání ústavní žaloby přijme stanovisko pro Senát, ve kterém doporučí návrh schválit nebo zamítnout a zároveň doporučí předsedovi Senátu zařadit jej na pořad nejbližší schůze Senátu.

§ 138

(1) Schválí-li Senát návrh na podání ústavní žaloby, rozhodne, zda pověří zastupováním Senátu v řízení o ústavní žalobě před Ústavním soudem jinou osobu než předsedu Senátu.

(2) Ústavní žalobu lze odvolat na návrh nejméně jedné třetiny senátorů. Odvolat ústavní žalobu je možné do okamžiku, než se v řízení o ní Ústavní soud odebere k závěrečné poradě.⁴⁴)

§ 139

(1) Jednání Senátu o návrhu na podání ústavní žaloby a o návrhu na její odvolání je neveřejné. Při jednání o návrzích na podání ústavní žaloby a na její odvolání lze podávat pouze návrhy na schválení nebo zamítnutí. O návrzích se hlasuje veřejně podle jmen.

(2) Usnesení Senátu o podání ústavní žaloby a usnesení o jejím odvolání se ihned doručí Ústavnímu soudu.

§ 140

(1) Žádost prezidenta republiky o vyslovení souhlasu Senátu s jmenováním soudce Ústavního soudu postoupí předseda Senátu organizačnímu výboru a rozešle jej všem senátorům a senátorským klubům.

(2) Organizační výbor přikáže žádost podle odstavce 1 výboru, popřípadě výborům a doporučí předsedovi Senátu, aby byla tato žádost zařazena na pořad schůze Senátu a projednána tak, aby Senát mohl ukončit hlasování o vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu nejpozději do 60 dnů poté, kdy si prezident republiky souhlas vyžádal.⁴⁵)

(3) K vyslovení souhlasu s jmenováním soudce Ústavního soudu je třeba nadpoloviční většiny přítomných senátorů.

§ 141

(1) Žádost orgánu činného v trestním řízení o souhlas Senátu s trestním stíháním soudce Ústavního soudu⁴⁶) (dále jen „žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu“), jakož i oznámení tohoto orgánu o zadržení soudce Ústavního soudu dopadeného při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté⁴⁷) (dále jen „oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu“) se zasílají předsedovi Senátu. Žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, jakož i oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu musí obsahovat zejména vymezení skutku, o který jde, a jeho předpokládanou právní kvalifikaci.

(2) Obdrží-li předseda Senátu žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, postoupí ji mandátovému a imunitnímu výboru. Obdrží-li předseda Senátu oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu, rozhodne neprodleně, zda dává či nedává souhlas k odevzdání zadrženého soudce Ústavního soudu soudu; rozhodnutí sdělí bez odkladu orgánu činnému v trestním řízení, který mu oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu zaslal, a současně postoupí toto oznámení a své rozhodnutí k němu mandátovému a imunitnímu výboru.

(3) Mandátový a imunitní výbor projedná žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, popřípadě oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu a podá o nich Senátu zprávu s návrhem na rozhodnutí. Na své první následující schůzi pak rozhodne Senát usnesením o vyslovení souhlasu s trestním stíháním soudce Ústavního soudu, kterého se týkala žádost o souhlas, popřípadě o přípustnosti trestního stíhání soudce Ústavního soudu, kterého se týkalo oznámení o zadržení, a to s konečnou platností. Obsahuje-li žádost o souhlas s trestním stíháním soudce Ústavního soudu nebo oznámení o zadržení soudce Ústavního soudu více skutků, podá výbor návrh na rozhodnutí a Senát rozhodne o každém z nich zvlášť. Usnesení se zašle orgánu činnému v trestním řízení do 5 dnů od jeho přijetí.

§ 142

Petice

(1) Petice adresované Senátu, jeho orgánům a funkcionářům se doručí výboru, kterému přísluší vyřizování peticí. Ten posoudí, zda podání splňuje náležitosti stanovené zvláštním zákonem.⁴⁸) Nepřísluší-li vyřízení petice výboru podle věty prvé, postoupí tento výbor její stejnopis orgánu Senátu, kterému vyřízení petice věcně náleží.

(2) Věcně příslušný orgán Senátu rozhodne, zda vyslechne pisatele petice nebo toho, kdo zastupuje členy petičního výboru,⁴⁹) a zda o obsahu petice uvědomí příslušného člena vlády, popřípadě vedoucího jiného správního úřadu nebo představitele územní samosprávy.

(3) Po provedeném šetření věcně příslušný orgán Senátu vyrozumí toho, kdo petici podal. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsobu jejího vyřízení. Stejnopis odpovědi předá výboru, kterému přísluší vyřizování peticí.

(4) O přijatých peticích, jejich obsahu a způsobu vyřízení předkládá výbor uvedený v odstavci 1 větě prvé Senátu zprávy. Ve zprávě zejména uvede, kdo petice podal, kdy byly doručeny, čeho se týkaly a jak, kdy a kým byly projednány a vyřízeny. Nestanoví-li Senát jinak, předloží tento výbor takovou zprávu nejpozději do 15. února za předchozí kalendářní rok.

(5) Zprávu o obsahu a způsobu vyřizování, popřípadě vyřízení peticí si může Senát vyžádat od výboru uvedeného v odstavci 1 větě prvé kdykoli.

§ 142a

(1) Je-li petice podepsána nejméně 10 000 osobami, zařadí se po provedeném šetření věcně příslušného orgánu Senátu její projednání na pořad nejbližší schůze Senátu.

(2) Ten, kdo zastupuje členy petičního výboru, má přístup do jednacího sálu a právo vystoupit v rozpravě k projednávané petici.

(3) Petice je podle povahy věci vyřízena Senátem nebo věcně příslušným orgánem Senátu po jejím projednání Senátem.

§ 143

Jiná podání občanů

Podání, která nejsou peticemi, předá výbor, kterému přísluší vyřizování peticí, věcně příslušným výborům nebo komisím a nebo je postoupí příslušným úřadům nebo institucím. Pisatele o vyřízení nebo postoupení vždy vyrozumí.

§ 144

Veřejné slyšení Senátu

(1) Na základě návrhu skupiny nejméně 5 senátorů nebo výboru Senátu se Senát může usnést na konání veřejného slyšení Senátu. Veřejné slyšení Senátu je určeno k projednání určité otázky v působnosti Senátu se znalci a jinými osobami, které mohou podat informace o projednávané otázce.

(2) Návrh na konání veřejného slyšení Senátu obsahuje předmět jednání, okruh účastníků a termín konání. Konání veřejného slyšení Senátu oznamuje předseda nebo místopředseda Senátu zveřejněním pozvánky v Senátu, popřípadě i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků. Pozvánka se současně zašle účastníkům veřejného slyšení podle rozhodnutí Senátu.

(3) Veřejné slyšení Senátu zahajuje, řídí a ukončuje předseda Senátu nebo jím pověřený senátor.

(4) Pro účast na veřejném slyšení Senátu platí obdobně § 50 o účasti na schůzi Senátu. Pozvaní účastníci mají přístup do jednacího sálu, právo vystoupit v rozpravě k projednávané otázce a podávat písemné návrhy a stanoviska k ní. Řečnickou dobu v rozpravě je možné omezit nejvýše na 5 minut.

(5) Z veřejného slyšení Senátu se pořizuje zvukový a těsnopisecký záznam. O veřejném slyšení Senátu se vyhotovuje protokol, jehož součástí jsou údaje o jeho konání, účasti na něm, úplné texty vystoupení v rozpravě a písemně podané návrhy a stanoviska účastníků. Protokol je veřejný.

§ 145

Veřejné slyšení výboru

(1) Výbor se může usnést na konání veřejného slyšení výboru.

(2) Pro veřejné slyšení výboru platí přiměřeně ustanovení o veřejném slyšení Senátu.

§ 146

(1) Kancelář Senátu zřízená podle zvláštního zákona⁵⁰) plní úkoly spojené

1. a) s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti Senátu, jeho orgánů a funkcionářů, senátorů a senátorských klubů a
2. b) s využitím objektů sídla Senátu^50a) pro veřejnost, pokud tyto objekty bezprostředně neslouží k zajištění úkolů podle písmene a).

(2) V čele Kanceláře Senátu stojí vedoucí Kanceláře Senátu, který odpovídá předsedovi Senátu za její činnost.

(3) Podrobnosti o organizaci a úkolech Kanceláře Senátu upravuje Organizační řád Kanceláře Senátu, který vydá na návrh vedoucího Kanceláře Senátu organizační výbor. Organizační výbor může zmocnit vedoucího Kanceláře Senátu k rozhodování o změnách Organizačního řádu Kanceláře Senátu, pokud se netýkají zřizování a rušení útvarů a funkcí.

§ 147

Některá pracovněprávní ustanovení

(1) Zaměstnanci Kanceláře Senátu jsou ke Kanceláři Senátu v pracovněprávním vztahu, jímž je pracovní poměr, popřípadě výjimečně též některá z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jejich pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce a ostatními pracovněprávními předpisy, pokud z dalších ustanovení tohoto zákona nevyplývá něco jiného.

(2) Plat a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců Kanceláře Senátu se řídí zvláštním zákonem⁵¹) a Platovým řádem Kanceláře Senátu. Platový řád Kanceláře Senátu vydá na návrh vedoucího Kanceláře Senátu výbor Senátu, do jehož působnosti náleží příprava podkladů k návrhu rozpočtu Senátu pro Poslaneckou sněmovnu.

(3) Vedoucího Kanceláře Senátu jmenuje a odvolává předseda Senátu po schválení návrhu předsedy Senátu organizačním výborem. Ostatní vedoucí zaměstnance Kanceláře Senátu jmenuje a odvolává vedoucí Kanceláře Senátu.

§ 148

Ochranu pořádku a bezpečnosti v budově Senátu, popřípadě tam, kde Senát nebo jeho orgány jednají, vykonává Parlamentní stráž zřízená zvláštním zákonem.⁵²)

§ 149

(1) Písemné podklady pro jednání Senátu (senátní tisky) a těsnopisecké zprávy o schůzích Senátu s uvedením všech vystoupení, přijatých usnesení a výsledků hlasování vyhotovuje Kancelář Senátu a jsou senátními publikacemi.

(2) Senátní publikace, s výjimkou těsnopiseckých zpráv o neveřejných schůzích Senátu a senátních tisků k nim jsou veřejné; lze do nich nahlédnout a pořizovat jejich opisy a výpisy z nich v Kanceláři Senátu.

(3) Senátoři dostávají všechny senátní publikace.

§ 150

V jednacím sále Senátu, v místnostech, kde jednají orgány Senátu, a v místnostech určených k protokolárním účelům Senátu je zakázáno kouřit. Kouření je povoleno v místnosti, která je vyčleněna Kanceláří Senátu, označena a vybavena jako kuřárna.

§ 151

Funkční období orgánů Senátu, jejich funkcionářů, funkcionářů Senátu a ověřovatelů Senátu zvolených nebo ustavených podle dosavadních předpisů⁵³) končí okamžikem zahájení první schůze Senátu konané poté, co po pravidelných volbách do Senátu v roce 2000 byla nově zvoleným senátorům vydána osvědčení o zvolení.

§ 152

Do doby přijetí zákona o Parlamentní stráži vykonává funkci Parlamentní stráže Policie České republiky.

§ 153

Účinnost